Diskuse Elektrika.cz

Popis RD: foto v příloze
půdorys cca 10x10m, výška cca 7m, střecha sedlová, krytina plechová (hliník). Dva pomocné jímače 30 cm.
Revizní technik mi sdělil při prohlídce, že mám pouze 2 svody na hromosvodu, svod je uzemněn zatloukacími tyčemi.  Odpor jednoho svodu kolem 10 ohmů, že je to max co může být. Svody v zemi nejsou mezi sebou propojeny.

Říkal, že svody mají být max od sebe 15m, tady jsou 20m. Musím přidat opravdu svody navíc? Je to stavba z roku 2007, byla tu výchozí revize v pořádku, teď po výměně střešní krytiny chci novou revizi tzv. pravidelnou. Projekt není.

Odpovím vám výpočtem dostatečné (viz příloha) vzdálenosti a zeptám se na jednu otázku.
Jste si jistý že je dodržena dostatečná vzdálenost (čísla na obrázku v cm) od všech kovových předmětů pod střechou, od všech vnitřních instalací?
PS: Jen podotknu, protože máte plechovou střechu, tak tu dostatečnou vzdálenost musíte dodržet od celé střechy, protože při úderu blesku, bude celá plechová krytina fungovat jako nedefinovaný vodič - tzn pravděpodobně by mezi jednotlivými díly docházelo k přeskokům, a přeskoky jak jistě sám víte jiskří, a od jiskry už není daleko k zapálení dřevěných konstrukcí pod krytinou.

Co se týče uzemnění, tak to taky není žádná hitparáda. Ať už není základový zemnič provedený z jakýchkoliv důvodů, tak minimálně propojení obou zemničů bych více než doporučil.


Konečný verdikt - kdych já jako RT dělal na rekonstruované střeše výchozí revizi, tak bych jako minimální podklad chtěl vidět výpočet dostatečné vzdálenosti a výkres s vyznačenáými ochrannými prostory. Tak jak požaduje ČSN 62 305 1-4. Tak jak je to provedené tak to jednoznačně NEVYHOVUJE

Vzdálenost mezi svody není striktně daná, ale je doporučená s ohledem na bezpečnou vzdálenost s, s čímž si Víťa dal práci a odhadem spočítal.
Postup rekonstrukce:   
-   Výpočet rizik (z toho vyplývající zařazení do třídy LPS a hladiny LPL)
-   Projektová dokumentace kde nechybí výpočet s a správné technické řešení
-   Zhotovení firmou s oprávněním pro práci na VTZ elektro
-   Výchozí revize
V současném, vámi vyobrazeném stavu, vidím vzhledem k plechové krytině schůdné řešení funkční ochrany stavby izolovaným hromosvodem s použitím HVI a propojení zemničů v zemi s vývodem na MET.
Pravidelnou (spíše bych ji označil za mimořádnou) revizi s kladným výsledkem může v současném stavu vystavit pouze ignorant bez elementárních znalostí funkce hromosvodu.

Víťa zrovna počítal podobnej dům, tak tohle spočítání (není to odhad) mě zabralo asi deset minut. Odhad je pouze to jak je jsou svody a vedeny.

Jednoduše..... .čím více svodů, tím lepší roznesení bleskového výboje směrem ke kvalitnímu zemniči.
Kvalitní zemnič nemáte.
Počet svodů nedostatečný.
Výpočet dostatečné přeskokové vzdálenosti je vlastně u  plechové střechy jen jakýmsi placebem.
Při úderu do stavby počítejte se značným jiskřením mezi šablonami a je zde dost velké procento zapálení krovu.
Divil bych se, kdyby stačili jen ty dva 30cm bígly a hřebenové vedení.
Celá soustava tak jak jste nám ji představil nevyhovuje a to jak vrchní tak zemnící.

Jenom bych upozornil, že naše slavná 62 305 platí až od listopadu 2006. Jelikož je to stavba z roku 2007, mohla být navržena ještě podle ČSN 34 1390. Těžko tu pak můžeme diskutovat o analýze a bezpečné vzdálenosti.

Tazatel... teď po výměně střešní krytiny chci novou revizi tzv. pravidelnou. Projekt není.

Je sice pravdou, že 341390 byla zrušena až 2/2009, ale v r. 2007 bylo instalováno bez PD něco vzdáleně připomínajícíh o laikovi hromosvod a nyní pokrývači vyměnili krytinu za plech, staré vedení sundali a dali ho zpět, tak jak to pokrývači bez elektrotechnic ké kvalifikace běžně dělají.
Dělají to tak přece mnoho let a nikdy nebyl problém.   :D

Podľa môjho:

- uzemnenie toho typu pre RD naozaj nič moc, i keď Áčkový zemnič  je normovo možný a 2x10 ohm na celkový odpor stačí.
Hlavné budúce a narastajúce riziko je ale prakticky v nulových pravidelných kontrolách tohoto uzemnenia

- dva zvody pre pôdorys cca 10x10... no dôvody aby toto prešlo na hrane i z dôvodov obmedzenia krokového napätia by sa hádam aj našli...

- hlavný problém vidím hore kde môže byť časť strechy v neošetrenej LPZ0a vystavená neprijateľnému riziku priameho zásahu
Ťažko ale len tak od oka odhadnúť koľko z toho plechu by ostalo nepokrytého pri overení polomerom 60m

Možno keby si s tým dal dakto robotu bol by výsledok zaujímavý
Píšem to preto, bo pri vhodnom uhle strechy sa toho medzi hrebeňový zachytávač a úroveň terénu vojde dakedy do zóny 0b až prekvapivo veľa

Tie 30cm výrastky z hrebeňového vedenia bez tyčí jak problém nevidím keď toto vedenie spĺňa požiadavky na zachytávač


P.S.
Celkom by ma zaujímalo že jaké reálne iskrenie prichádza do úvahy medzi plechovými taškami keď budú tieto v chránenom priestore zóny 0b
Predpokladám, že na hlavné zvedenie prúdu slúži bleskozvod, a že dajaké zbytkové paralelné prúdy s ktorými sa kvôli neizolovanému bleskozvodu musí počítať,  by na iskrenie či dokonca podpálenie nemali stačiť

Podepíšete se pod takový projekt? Já, pokud je plechová střecha, a pod plechem dřevo, tak automaticky projektuju HVI a pochopitelně pospojení střechy. A jsem v klidu, že jsem zákazníkovi nabídnul TOP ochranu. Jen ji nesmí montážníci doprasit :)

O mňa neide, položme otázku inakšie:
Dá sa plechová strecha ochrániť bezpečne podľa normy aj s neizolovaným bleskozvodom?
Ja myslím že hej

O HVI som už tu písal že jaké s ním mám pre RD plány ....  s uložením pod plechom, v omietke a s jedným zvodom ... :)

Myslíte takto nějak? Instalace z roku 2015

Jjjj, dosť podobne :),  len by som radšej zachytávač viac splývajúci so strechou
Dneska ťažko povedať jak presne, bude treba byť už pri stavbe strechy...  :)

To mě dost zajímá.
Můžete sem prosím dát řešení?

Keby ste dal konkrétny podrobný popis tak by som skúsil, ale inakšie sa dá debatovať len o všeobecných riešeniach tak jak sú napísané v norme v smernici E
Dosť o ochrane tenkého plechu na streche je toho popísané okolo obrázkov E24, E26
Ale je tam viac zaujímavostí, napríklad povolenie tenkého plechu jak zachytávača keď je prípustné aj jeho prepálenie
Alebo je tam aj dačo o vodivých/ nevodivých podperách a čiastočnom bleskovom prúde cez krytinu, ale tam by už bolo dobré vedieť dačo o vlastnostiach plechovej krytiny priamo od jej výrobcu napr.  o vodivosti spojov pri spájaní krytiny, alebo o jej povrchovej úprave

Napísať len tak do debaty vyčerpávajúce riešenie čo platí pre hocijakú plechovú strechu ja neviem, skúste dajaký konkrétny popis
Napríklad by sa dalo dobre podebatovať o povolených prípadoch pretavenia tenkého pozinkovaného plechu na rímsach paneláku s rovnou strechou...

Pochopil jsem, že se musí dodržet dostatečnou vzdálenost cca 60 cm od střešní krytiny směrem dolů, to ale nejde mám tam rozvod světel. Takže se ptám, jak tuhle dostatečnou vzdálenost můžeme snížit?  přidání svodů? více jímačů?
Izolovaný hromosvod je finančně náročný.

Ano, přidáním počtu svodů. Přikládám obrázek. Ale, bez znalostí konstrukce střechy, domu... Nemůžu říct, že je to takto správně.

Izolovaný hromosvod je možná dražší, řešení, ale ne zase tolik abych kvůli tomu riskoval zapálení domu.

Teď jsem dělal rozpočet na podobně velký domek na klasice, materiál vyšel na cca 18tis. Kdyby se ten váš domek udělal v izolovaném hromosvodu, tak by to nejspíše vyšlo na DEHNcon s HVI light vodičem, a myslím, že cena za materiál by mohla být do +- 30ti tis.

Cena RD 3 500 000,-Kč bez vnitřního vybavení.
A my se budeme s investory neustále dohadovat, zda imitaci hromosvodu za 18 000,-Kč nebo 30 000,-Kč.
Mě neustále zaráží, že je člověk schopný dát do týdenní dovolené 70 000,-Kč a není schopný investovat do celoživotní ochrany svých blízkých a svého majetku.

https://nymbursky.denik.cz/pozary/blesk-zapalil-dum-v-patku-v-podkrovi-spaly-deti-20170405.html

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/blesk-zapalil-roubenku-na-trinecku-skoda-cini-tri-miliony-14479

https://kromerizsky.denik.cz/pozary/blesk-zapalil-strechu-rodinneho-domu-20190702.html

https://www.hzscr.cz/clanek/blesk-zapalil-strechu-domu-v-karlovych-varech.aspx

Všimněte si provedení hromosvodů.

Já se ničemu nedivím.

To nám jednou prásklo do stožáru, postaven před vznikem "62305",  více než 10 let v provozu...
Slušné uzemnění, pospojování...
Ale blesk si hledá všechny vodivé použitelné cestičky, viz foto

A tady nám začíná velký problém - jakmile dojde k nějakému zajiskření nebo primárnímu přeskoku, vzniká ionozovaný vzduch, který má úplně jiné, nepříznivé, izolační vlastnosti a pak může dojít k sekundárnímu přeskoku tak, jak se podle výpočtů nepředpokládal o