Diskuse Elektrika.cz

eDEHN#24: Ochrana vývodu uzemnění, ochranný úhelník, trubka, nebo zaváděcí tyč? DNES ŽIVĚ v 11:00 hodin!
    Vývody uzemnění jsou součástí ochrany před bleskem a zajišťují bezpečné propojení nadzemní části jímací soustavy a uzemňovací soustavy. Tato část hromosvodu je vystavená extrémním podmínkám nejenom ze strany přírodních podmínek, ale i od lidí, kteří mohou tomuto spoji mechanicky vědomě nebo nevědomě škodit. Při návrhu a instalaci hrají pro celkovou životnost a odolnost této části instalace detaily, které pokud se zanedbají..
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-24-ochrana-vyvodu-uzemneni-ochranny-uhelnik-trubka-nebo-zavadeci-tyc)


    


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
        

Podklady k dnešnímu webcastu

Svod jakkoli vzdálen od stěny taknějak k vandalismu svádí ať je proveden z jakéhokoli mat.
V takových objektech doporučuji provedení antivandal spočívající v nerezovém pásku přímo na stěně do nedosáhnutelné výšky.

eDEHN#24: Ochrana vývodu uzemnění, ochranný úhelník, trubka, nebo zaváděcí tyč?
       Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-24-ochrana-vyvodu-uzemneni-ochranny-uhelnik-trubka-nebo-zavadeci-tyc)

REPRÍZA ...

    

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
        

Odpovědi na dotazy:
Je nutné striktně dodržet deklarované rozestupy svodů dle třídy LPS ? Např. 15 m. Mohou být svody např. 18 m ? Valasek  (edited) 

V drtivé většině případů je hromosvod izolovaný a tak se ho tabulka č.4. z kapitoly 5.3.3 Umístění neizolovaného (neoddáleného) LPS z ČSN EN 62305-3 netýká.
V případě izolovaných hromosvodů je alfa a omega dostatečná vzdálenost a ta určuje počet nutných svodů

Popíšete provedení zemnící soustavy v rodinném domě ? Zalití pásky v betonových pasech domu. Napojení svodů a HOP.  (edited) 

Nejlepší je se mrknout sem:

Proč pan Hájek stále vzpomíná staré poválečné normy, když je podle něj brak již ČSN EN 34 1390? Rambousek Jičín

Protože většina revizí na domech se na ně stále odvolává.

Zajímalo by mne proč nejsou takto rozebrány detaily svodů použitých v případě jaderných hlavic aktivních jímačů? Nebo pořádají také podobná školení? Bureš

Oni přednášky nemají, ale já jsem jednu měl:
Podle toho, co říkáte je celá republika na vytrhání hromosvodů! To nemyslíte vážně!
Myslím a předpokládám, že v ostatních oborech to není zas tak moc odlišné.

Tj. většina hromosvodů v České Republice je k ničemu. Na rozdíl od toho, co některým odborníkům vychází z analýzy rizika. Smích
Aby nedošlo k nedorozumění, nikomu nebráním, aby si pořídil hromosvod.

Takto to říct nejde, i špatně provedený hromosvod snižuje možnost poškození objektu.
Pokud budu mít na střeše jímač připojený kouskem drátu a pak potáhnu provázek, tak mi ten kousek drátu zabrání vytvoření jiskry v jeho trase a objekt začne hořet na jeho konci.

Špatně provedený hromosvod nesnižuje rizika.
Hromosvod zvyšuje pravděpodobnos t zásahu bleskem, např. u běžného domku asi o 20%.

Tohle tvrzení je nějak doložitelné?

Jasně, pokud dám na objekt hromosvod, "přiblížím potenciál země o 10 - 15 - 20m k bleskovému mraku"
Ale to se stane i bez hromosvodu díky některým vodivým konstrukčním částem objektu.
A pokud jsou "nedokonale uzemněné",  může to být s ohledem na vznik vznik vstřícného výboje "lepší lákadlo blesku"

Rozhodně ne, blesk vodivost objektu začne zajímat až pár metrů od něj, když už je v podstatě rozhodnuto.

Jediné o čem by se dalo polemizovat, tak je porovnávat objekt zcela nevodivý s objektem s obsahem kovu, hromosvod se na celkovém množství kovu na objektu podílí maximálně v řádu několika jednotek procent.


Zkuste si to namalovat na papír, třeba to bude názornější.
Pokud mám na objektu, který je hořlavý pětimetrový oblouk s teplotou několika tisíc(až desítek) stupňů a oblouk třeba 30 cm, v kterém případě mám větší možnost vznikající požár uhasit ručním hasícím přístrojem?

Máte hrozný názor.....

Běžný domek není pro blesk nic jiného nežli porovnatelně velká hromada písku.
Hromosvod nad touto hromadou blesku pouze nabízí vodivější cestu do země na úrovni původního terénu.
Jakékoli vedení elektro, či další kovové části zasypané onou hromadou budou tvořit pro bleskový proud paralelní cestu, což nechceme, takže hromosvodní dráty umisťujeme co nejdál od takového vedení, a tam kde to již nejde (na úrovni terénu) spojíme všechy kovy dohromady se zemí, ty které nejdou spojit trvale (fáze) spojíme přes zařízení vytvářející zkrat jen chvilku.

Vyvrácením tohoto tvrzení jsou objekty s plechovou střechou, která by logicky musela riziko zásahu zvedat s ohledem na svoji masu x násobně více a praxe ukazuje, že nee.
Ostatně to bychom pak žili ve světě, kde se 90% zásahů bleskem odehraje do venkovního vedení, trolejí, lanovek atd..

No a zároveň příklad s vn a VVN ukazuje, že to co neveden ke zvýšenému počtu zásahů do těchto vedení, nemůže fungovat v menším u tkzv. ESE.

Zkuste si vypočítat rizika pro domek (10x10x10m),  potom zvyšte výšku toho domku o 1metr a znova spočítejte rizika.

Tím berete v úvahu metrový jímač? (jen jestli si rozumíme)
a u mřížové soustavy bez tyčových jímačů to budete počítat 10x10x10 metrů + 10cm přídavek na každou stranu?

Pokud budeme snižovat poměr mezi plochou střechy a plochou jímače, jistě se na vaší teorii dostaneme, zatím je to při objektu 10x10 m a dejme tomu 5ks jímačů dosti obrovský nepoměr.

Na pokrytí střechy běžného domku proti zásahu bleskem obvykle stačí jímač nebo několik jímačů s malou plochou v porovnání s plochou střechy, konvenčním pohledem jde o vzdálenost potenciálu země a dielektrickou pevnost v homogenním prostředí.
Podle mého názoru, je u hromosvodu vyšší pravděpodobnos t zásahu bleskem o 20% odvozená z hodnot rizika, spodní hranicí, kdy se neuvažuje se vstřícnými výboji, které může pasivní jímač nebo některá část hromosvodu vysílat, jejichž délka může být v závislosti na tlaku, vlhkosti, teplotě, intenzitě pole, podmínkách přitékání nábojů ze země aj.,  několik metrů až několik desítek metrů.

Celkom by ma zaujímalo jak sa dá také percento vysvetliť, resp. aspoň odhadnúť v čase

Napr. na dedine je 500 domov a keď mám byť spravodlivý, tak každý má "nárok" na jeden zásah
Odhadujem že dedinu priamo do bleskozvodov  trafí tak 5x do roka, teda aspoň ja to tak odhadujem čo som počul od ľudí, a i to sa mi zdá dosť veľa
Na teoretickú istotu zásahu pre jeden dom by potom pri takých číslach trebalo 100 rokov

A kebyže tých 20% z toho zrobí 80 rokov, tak som teoreticky v kľude
Toto čo píšem myslím len jak úvahu v rovine pravdepodobnos ti, a nie jak teóriu že ma môže trafiť aj 3x za deň.... to by potom susedovi vyšlo 240 rokov teoretického kľudu  :)

Jjjj :D, hej, také kus čakanie na gododa...

Väčšina na to jak tu všetci v debatách vieme a píšeme z vysoka se..ie a vyjde im štatistika s výsledkom "nikdy",  a dakto čo si je vedomý rizík investuje podľa neznalých laikov pomaly jak blázon až na hranu možného
No a potom je pomaly dobre že nie nešťastný z toho že ho pri každej búrke netrafilo, bo všetci susedia čakajú že jaký to malo skutočný význam... a keď sa dočká tak ho trafí 15kA šulino čo ho zvládne aj odkvap... :)
Trochu zľahčujem, ale šak tak jak všetko, tak i zdravá prevencia má svoje hranice...

Ja by som najradšej bleskozvod čo ho takmer nevidno, ale to najhoršie zvládne s minimom rizík

Nejsou korektní výpočty v analýze rizika nebo nejsou korektní někteří odborníci?

 :D :D :D :D :D :D :D  (dance)