Diskuse Elektrika.cz

U kombinovaného bojleru došlo už podruhé k poškození topného tělesa. Již podruhé došlo cca po 2 měsících k prokorodování spirály a voda se dostane do elektročásti. Je připojen na 1f přívod přes proud. chránič a přes zásuvku, protože to je takto od výrobce. Bojler je pospojen a přívod vody i topení také. Mohlo by docházet k nějakým elektrickým jevům, které by mohly zapříčinit poškozování tělesa?

Elektrochemick á koroze
a) kombinace různých materiálů s různým elektrochemick ým potenciálem (měď, železo, FeZn. mosaz...)
b) bod a) násobený nějakým DC napětím
Možná nějaké špičky, které působí drobné "nedestruktivní" přeskoky, průrazy a ty postupně degradují materiál

Předpokládám, že někdo jiný bude mít ještě jiný nápad nebo zkušenost.  Ale bez prohlídky a přezkoušení, přeměření na místě to bude jen takový pokus o trefování se

Ještě doplním,že jelikož je teď topná sezóna,tak je ohřev pouze přes kotel a to těleso vůbec nebyla připojena.Kde by se tam mohla ta DC složka objevit? A jak by bylo možné to změřit? A popřípadě co bych mohl udělat proto,abych to zlepšil?

Jestliže se teď v topné sezóně nepoužívá ohřev tím topným tělesem, tak bych zkusil vytáhnout bojler ze zásuvky, zda to bude mít vliv na poškozování tělesa.

Z některých spotřebičů a zařízení, které používají jednocestné usměrnění, ať již jako běžný stav, nebo při skokové regulaci výkonu
Nebo ve městě kde jezdí kolem tramvaje, případně v blízkosti železniční trati elektrifikovan é v DC soustavě
Teoreticky i v blízkosti výkonnější FVE (nevíme jak je provedena DC strana) nebo někde, kde jsou nabíjeny "uzemněné" větší AKU baterie (dříve větší telefonní ústředny...)

Hlavní problém bude nejpravděpodob něji dožilá katodická ochrana. Je tam ještě vůbec zbytek obětované anody? Kontroloval jste ji? A byla měněna nebo kontrolována spolu s tělesem, jak by tomu mělo být?
Je tam cirkulace, nebo je tam "jen" nevhodná kombinace měděných trubek před bojlerem?
 

Je to v malé obci a v podstatě úplně na konci světa a nenapadá mě zařízení, které využívalo jednocestny usměrňovač. Teda aspoň ne trvale zapojené. Ale ruku do ohně za to nedám.
Zaujala mě reakce pana Kurky. Ten bojler byl instalován konec listopadu 2019. Katodickou ochranu jsem nekontroloval,ale až se mi sem podaří dostat servis na reklamaci topného tělesa,tak budu chtít i tuto kontrolu. Ale pokud tam po 5 měsících provozu bude jen nějaké torzo,tak je tam asi něco dost špatně
Cirkulace tam není.Privod vody je pozink,ale vstup a výstup plast. Ohřev kotlem vstup i výstup měď.

Jednocestný usměrňovač škodí více, ten najdete běžně např. ve fénu, který má přepínání na nižší a vyšší výkon. Jenže zpětně působí na síť i dvoucestné (můstkové) usměrňovače a ty máte ve své domácnosti také - všechna zařízení se spínanými zdroji: minimálně televizory, počítače, zdroje notebooků, nabíječky moderních mobilních telefonů a úsporné žárovky všeho druhu.

Takova myslenka.
Nemohl by byt problem s privodnim PEN vodicem a pozinkovana privodni trubka by suplovala tento vodic. Nasledne by mohlo dochazet k nestandartnim pruchodum proudu avtim elektrochemick e korozi.
Ale tak daleko moje znalosti elektro technologie a chemie jsou mizive... Mozna to Martin Kurka a Milan Hudec, pripadne Tomas Fuk rozvede nebo budu za blbce. :)

Těžko, protože v dotazu je uvedeno, že je připojen přes chránič. Neumím si představit u obyčejného bojleru, že by v tomto případě chránič nevypadl.

Když zapojím pouze selský rozum,tak původní bojler tam byl téměř 30 let a určitě minimálně 10 let nebyl žádný problém s topnym tělesem. Co se mohlo změnit? Určitě materiály,které teď mohou dělat společně nějakou neplechu.
Využíváme dva zdroje vody studniční a vodu z řadu. U studniční vody vím,že je hodně hodně železitá, ale kvůli rozboru vody byl doplněn filtr Fe,Mn a UV lampa. Toto původně také nebylo.
Původně nebyl bojler přes chránič.
Pokud teda dochází k nejaké elektrochemick é reakci,tak to musí přicházet od toho pospojení,protože v druhém případě nebyla celý čas topná jednotka vůbec připojena. Nebo je problém na straně výrobce a řeším tu duchy zbytečně.

Je prožraný povrch tělesa nebo teče voda do el.části pod boilerem?
Doba 2 měsíce je dosti krátká i bez anody.
Byl boiler řádně vyčištěn od nánosů vodního kamene?
Pokud je těleso boileru zapadáno vysráženým vodním kamenem, nemůže se chladit okolní vodou, přehřívá se, deformuje a těleso odejde. Nebo shoří gumové těsnění tělesa a voda teče ven do el.části.
Nemůže to být tento případ?

V prvním případě byla prožraná spirála v jednom místě a jinak byla úplně čistá. Bojler byl instalován konec září 2019 a konec listopadu se objevila závada. Celkově problém s vodním kamenem doma nemáme,takže pochybuju o nějakém zásadním vlivu za tak krátkou dobu.
Teď předpokládám bude závada totožná,ale nechci to rozebírat,protože výrobce požaduje kontrolu od svého servis. zastoupení,takže potom uvidím.
Řeším to z toho důvodu,že se bojím,že nic nenajde a max. ji jen opět vymění a pokud tam nějaký problém opravdu je,tak se to stane opět a to už bude asi moje smrt. Bojler je stojatý od Drazic OKC NTR s tělesem z boku TJ 6/4 2.5KW

Tady nesedí,že to těleso po výměně za nové nebylo vůbec připojené a voda se ohřívala přes okruh z kotle.A voda neteče okolo šroubení,ale skrz elektoinstalac i.

Zkuste se podívat do tabulek, jestli není problém zde.

Pokud ne, nechal bych provést měření, protože bude nějaký problém v instalaci. Chce to měřit jak AC, tak DC složku.

váš boiler ma topnou jednotku, která obsahuje anodu.
Např:
https://www.gas.cz/dz-drazice-topna-jednotka-rady-tj-g-64---20-kw-prodlouzena-chladna-cast/produkt/16708/163/
Myslel jsem, že jste elektrikář, který to řeší.
Pokud není vada ve vodoinstalaci nemůže se stát, že tam pustíte 400V?

Podle mého názoru může být příčina opakovaného poškození topného tělesa u bojleru v tom, že a tak

Zkusím změřit i DC složku. Ale to by teda musela být nějaká závada v pospojení, protože se to stalo bez připojeného přívodu.
Nebo pokud technik nenajde žádnou závadu,tak si pozvu někoho na revizi pro jistotu.

Jsem sice elektrikář,ale v jiném oboru. 400 V tam určitě nešlo.
Nevěděl jsem,že ta anoda je přímo na tělesné. Takže pokud je tam nějaký elektrochemick ý problém,tak po vyjmutí tělesa na té anodě měl být znatelný úbytek ne?A pokud by se to nepotvrdilo, můžeme na základě toho něco usuzovat?

Pokud jsou rozvody vybavené chráničem a zejména boiler provozovaný pouze jako výměníkový, tak bych šel také cestou chemického rozboru vody.

Tak jo, tenký led.......
Dovoluji si  zcela výjmečně nesouhlasit s p.Kurkou, dva měsíce je poločas rozpadu přeci jen krátký.
Tipuji z velké dálky na problém s vodičem PEN (vstupním do objektu) a nedomyšleným pospojením (tj.bojler a trubky ještě k tomu Cu a FeZn nejsou spojeny nekompromisně pořádným vodičem, ale každý camfour vede do instalace jinam).

Nevylučuji,že by to mohlo takto být.Snažil jsem se pospojeni udělat co nejlépe,takže jsem po prvním problému vyvedl od uzemnění PEN do objektu vodič 10 mm2 a udělal svorku MET,která dříve nebyla a s ní propojil (Bojler, přívod vody,topení)vše ve sklepě přes ZŽ 6mm2.

Kurka není žádný superman a chyby dělá také. Šlo jen o hypotézu, která byla podpořena tím, že těleso nebylo v zimě zapnuto a přesto zkorodovalo.

Mimochodem tyč na přírubě tělesa není obětovaná anoda, ale trubka tyčového termostatu. V návodu tělesa mají Dražice uvedeno, že se těleso nesmí použít pro nerezové bojlery.
Takže obětovaná anoda, která je součástí bojleru a ne tělesa ,  fakt může být dožilá.

Zároveň není vyloučeno, že mohlo mít těleso výrobní vadu, ona by byla zajímavá fotka místa prokorodování. Jestli tam nebyla prasklina, kterou tlak vody a koroze zvětšily.

Také je-li tam studna, kde je sací trubka dobře uzemněná a uzemnění domu nic moc, může přes bojler a jeho vodu jít vyrovnávací PEN proud. Bojler je smaltovaný, ale topné těleso holé a měděný topný had v bojleru napojený z kotle je holý a v bojleru většinou  plave. Změřil bych napětí mezi PE tělesa a trubkami topení kotle. Jak AC, tak DC složku.

Odfiltrování hořčíku, který umí vytvořit slabý protikorozní povlak je také jedním z možných urychlovačů koroze.

Vlivů může být i více najednou. Třeba může pomoci izolační vložka z kousku plastového potrubí a důsledné místní pospojování kovových trubek a vnější zemnicí svorky bojleru drátem. A třeba to byla jen  smůla a výrobní vada.

Zkusím to proměřit jak píšete. A určitě budu chtít během servisu prekontrolovat anodu v bojleru.
Fotku si hlupák neudělal,ale bylo to hned pár mm od toho závitu. Zajímavé bylo,že přes obě části té spirály.
Myslíte vložit kousek plastu mezi Cu trubky a bojler?
Nefiltrujeme Hořčík,ale Fe a Mn. I když máte pravdu,že podle rozboru je ve studniční vodě pouze 5 mg/l  a podle nějaké normy má být min.10 mg/l.

To vypadá nejspíš na technologickou chybu navařování pláště topného tělesa na přírubu. Přílišná křehkost svaru nebo spájení, nebo zkřehnití mareriálu hned za svarem. Možná hledáte chyby, které udělal jen výrobce tělesa. A koroze mohla být až druhotný jev v prasklině, nebo v naprasklině.
Jestli měla díra tvar čárky, honíte se za chimérami a plýtváte svou energií. A vkládání plastu, kontrola filtru atd. pak  nemá význam.
Prorezavění tělesa je velký kráterovitý flek, nebo ztenčený celý povrch. Jestli těleso nikdy netopilo, tak nemohlo dojít ani k lokálnímu přehřátí, které by mohlo nastat, pokud by v tělese nebyl dobře prosypán píseček. Pak by se těleso lokálně přehřálo, na povrchu by se tvořila pára, která by kavitací změklý povrch prokorodovala skrz.  Bylo by to v jediném místě spirály a důlkovité. Což nebylo.
Nebo se mohla měděná spirála od topné vody po tepelném roztažení uvnitř bojleru posunout a páčit na elektrické těleso. To se neohnulo, ale povolilo v nejkřehčím místě. To by zase na tělese byly stopy mědi z oděru trubky topné spirály.

Tak nakonec to vypadá opravdu na nějaký výrobní problém a bude nahrazeno jiným typem topné jednotky, který není ponořený ve vodě.