Diskuse Elektrika.cz

Dokončuji náš RD a připravuji podklady pro kolaudaci. Součástí je i dokončení hromosvodů. Díky velkým převisům střechy, vzniká poměrně komplikovaná situace u spodních svodů hromosvodů. V rámci projektu pro stavební povolení byl vytvořen “jakýsi“ výkres hromosvodu a technická zpráva. Bohužel, ty se reálnou situací moc nezabývají.(mea culpa, měl jsem si pohlídat, ale co se dá dělat, teď je potřeba to vyřešit).

K dotazu přikládám nějaké fotky+malůvky aktuálního stavu. Ve všech čtyřech rozích domu mám ze základů vyvedeny zemnící pásky(nataženy po celém obvodu základů) + jeden pásek k rozvaděči. Jak píši výše, komplikace vzniká u spodního převisu střechy, v podstatě není po čem svést svod do země. V bednění mám nachystané 1“ Polyetylenové trubky (je vidět na fotkách). Ty jsou uvnitř bedna zabaleny do minerální vaty (asi 30cm dokola, viz. fotky). Uvažoval jsem, zda by se pro průchod bedněním nedaly použít např. HVI kabely. Viděl jsem, že mnohé firmy provádějí svody pod nebo přímo v chráničce v zateplení, který je také hořlavé.
Je pravděpodobné, že toto řešení nebude použitelné, v tom případě PE trubky uříznu a zaslepím. A budu hledat (expost) projektanta, který to dokáže technicky vyřešit.    

Zde bych se chtěl zeptat, zda vůbec norma hovoří o nějakém řešení, kdy by svod procházel uzavřeným prostorem s obsahem hořlavého materiálu(dřeva). Pokud ano, budu moc vděčný za případné rady.


ps. ještě dodám, že článek pana Hájka o skrytých svodech jsem četl, ale stanoviskem si nejsem jistý https://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-bleskova-valka-c-6-jak-ma-vypadat-skryty-svod-podle-csn-34-1390

HVI vodič je dost tuhý a protáhnout ho 1´ trubkou už nepůjde ani s lubrikantem.
Problém je sama plechová střecha a oplechování. Izolovaný hromosvod bude potřeba udělat pro celý objekt, včetně střechy.
Jinak s tažením HVI po dřevu není problém, jeho jádro se ohřeje o 95K při 150 kA viz , ,neexistující certifikát,,   (https://www.dehn.cz/pdbRes/DE_CS_Web/zertifikat/1627/Declaration%20of%20Manufacturer_HVI_Conductor_Standard.pdf)
Ono by se nestalo ani nic moc,m pokud by byl tažen po dřevu holý drát z hliníku či mědi

Chcem sa opýtať či je uloženie vodiča HVI výslovne zakázané v nejakom prostredí či v materiáloch

Vysloveně ne, ale z jeho povahy by neměl být umístěn například přímo v zemině, vodě a jiném prostředí, které může být vůči němu agresivní ať již chemicky, nebo mechanicky. Plášť je z PVC.
Vodič sám o sobě, pokud jím teče do 150 kA ovlivňuje okolí pouze elektromagneti ckým polem.
Ve výše uvedeném dokumentu jsou hodnoty oteplení pro jádro, které je kryté polyethylenem.
Při vedení skrz požární úseky ve fasádě doporučuji protipožární průchodky, ale například v Německu se otvory do 40 mm zanedbávají. V ČR bych to raději předem vždy konzultoval.
Pro použití v Ex je upřesňující postup (https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Montazni_navody/Ochrana_pred_bleskem_a_uzemneni/ex-zarizeni.pdf)
 

Uvažujem totiž nad jeho využitím v bežnom RD tak, že z celého bleskozvodu by bolo vidno len tyč (tyče) na streche a dolu jednu zapustenú krabičku s meracou svorkou
HVI by bol pod strechou v izolácii a v obvodovej stene
Jak by to bolo v taký čas so životnosťou HVI bez vizuálnych kontrol?
A je dajaká doporučená vzdialenosť jeho uloženia od vnútorných obývateľných miestností?

A tiež ma napadla napr. aj možnosť rekonštrukcie väčšieho objektu tak, že na streche sa zachytávací systém prepojí s HVI (napr. 8 tyčí v sérii),  zrušia sa všetky staré zvody, a s jedným HVI sa na najvhodnejšom mieste zvedie bleskový prúd do pôvodného uzemnenia
A keď sa pôvodné staré Áčkové uzemnenia iba poprepájajú v zemi, tak čo mám zatiaľ skúsenosti, s tými prepojmi to často ľahko vyjde celkovo dosť pod 10 ohm

Pýtam sa asi naraz viac, ale zatiaľ len hľadám čo najekonomickej šiu možnosť opravy (rekonštrukcie) starých bleskozvodov takým spôsobom, aby som presvedčil prevádzkovateľ ov že na to majú
Som zistil že si dnes mnohí pod opravou bleskozvodu predstavujú desaťtisíce eur

Poslal: Peter Lovacký
A tiež ma napadla napr. aj možnosť rekonštrukcie väčšieho objektu tak, že na streche sa zachytávací systém prepojí s HVI (napr. 8 tyčí v sérii),  zrušia sa všetky staré zvody, a s jedným HVI sa na najvhodnejšom mieste zvedie bleskový prúd do pôvodného uzemnenia
A keď sa pôvodné staré Áčkové uzemnenia iba poprepájajú v zemi, tak čo mám zatiaľ skúsenosti, s tými prepojmi to často ľahko vyjde celkovo dosť pod 10 ohm
 (zle)

1) pokud se použije HVI se šedou vrchní izolací, která je odolná před působením chemických vlivů běžně se vyskytujících v omítce, neměl by být se životností řádně provedeného skrytého svodu na menším RD se správně provedeným základovým zemničem problém
2) u větších objektů typu bytový dům to není tak jednoduché a s jedním svodem nevystačíte,  protože nevyjde s a bude i problém s omezenou délkou jednoho svodu, nehledě na provedení zemniče

Kde pri správne inštalovanom HVI na zvode nevyjde "s" keď by bol len jeden?
Tam jak ste to vyfotil tú meraciu svorku to bude o centimetroch a hore  to hádam má DEHN dobre ošetrené
Môžete byt prosím presnejší?


Počítam že od vás je to k debate o hľadaní ciest jak zvyšovať bezpečnosť s akceptovateľný mi nákladmi pre ľudí čo sú dnes v obrození asi tak všetko  :)

Ono je to asi tak, chcete celý bleskový proud vést jedním vodičem.
Vždy je lepší jej rozdělit do více svodů, při poruše nebo ztátě vodivosti pouze jediné cesty je zaděláno na velký problém.
Jak se bude chovat blesk, když stratí vodivou cestu?
Půjde nejkratší vodivou cestou a kudy půjde?
Jak často se reviduje hromosvod?
Opravdu chcete ušetřit za každou cenu?

Nie, práve naopak, ide mi o kombináciu kvality, výdrže, spoľahlivosti, ešte prijateľnej ceny a dizajnu, no a práve preto sa pýtam na možnosti výrobkov DEHN

Kebyže je použitie jedného HVI vylúčené (dajaký iný dôvod jak "s",  bo toto HVI myslím že zvláda v pohode),  tak to zo strany zákazníka pomaly furt skončí výberom lacných materiálov

Tak podle fotografií je řešení hodno nějakého těžkého pitomce.
Bylo to tak v projektové dokumentaci? (vím, na tuto otázku je hodně lidí přímo alergická, ale bez PD pak vznikají právě takové nebezpečné paskvily).
Vidím zde špatně zvolené trasy. Dá se rovně dolů projít i střechou přímo do zdiva. Teplota vodiče ALMgSi8 (dnes běžně používaný vodič k provedení vrchní jímací soustavy) je minimální a nezápalná. Větší nebezpečí je z jakéhosi mechanického rázu, který vzniká při zásahu bleskem. Požár při úderu blesku hrozí převážně v oblasti svorek, kde může docházet k jiskření, které může zapálit hořlavé materiály v jejich okolí. Dále může požár vzniknou při úderu do střešní krytiny a jejím propálení, kdy vznikají žhavé okuje, které pak zapálí krovní konstrukci a v neposlední řadě pak požár vzniká přeskokem mezi hromosvodnou soustavou a vodivými součástmi stavby.
Ochranu je potřeba nechat navrhnout opravdového profesionála a ne jeho pouhou karikaturou.
A kde že jsou schovaní ti profíci? Doporučí jistě Jan Hájek z DEHN. Tato firma školí opravdové profíky v oboru a jejich znalosti v tomto oboru jistě převyšují znalosti těch, kteří dělají všechno a vlastně nic dobře.

,  děkuji za odpověď.
1" PE trubka má vnitřní průměr 25mm, HVI kabel 20mm(resp. 22mm),  pokud se nepletu. Větší problém by asi byl ten ohyb HVI kabelu kolem okapu. Ale chápu-li to správně, tak použití klasického ALMgSi8 (nebo mědi) by bylo možné.

Teď se ještě obávám mechanické stránky věci. Drát(vodič) se pří zásahu bleskem rozvibruje a to by mohlo způsobit vytržení PE trubky a bednění.

Ještě co se týče průchodky, tak vnější rozměr PE trubky je 32mm, tzn. že se i dle české normy neřeší?

Prosím, přečtěte si pořádně všechny příspěvky, protože to sice možné je, ale určitě ne na Vašem domě.

Hodnocení kvalifikace projektanta, vzhledem ke svým znalostem, nechám na vás  :)
Ano trasy byly v PD takto jak jsem je načrtl do fotek. Situaci ohledně projektu jsem popsal v původní projektu, jen dodám, že ten se vůbec nezajímal převisy střechy a nějaký bedněním. Takže PE trubka v minerální vatě jsou můj výtvor  :-[

Projít v místě svodu z horní části střechy přes bednění skrz zdivo by asi šlo (pominu-li značnou náročnost vzhledem k současnému stavu střechy. Znamenalo by to v bednění udělat otvory aby se do něj dalo vlézt. Ale to není neřešitelné.) Otázkou je, jak by se vlastně chránila hrana spodní části střechy, jejíž nejnižší bod by nebylo možné ke svodu připojit aniž by šel směrem vzhůru.

Jak jsem psal výše, mechanického rázu se také obávám. Ale krom zazdění svodu, jsem na jiné řešení nenarazil. Doufal jsem, že by ta PE trubka mohla být dostatečná.

Co se týče plechové krytiny, jak se dá zabránit jejímu propálení a následnému požáru? Právě z tohoto důvodu se dělá hromosvod, nebo ne? Nebo se dnes musí všechny plechové střechy chránit izolovanými vodiči?

Každopádně děkuji za cenné rady, jdu hledat kvalitního projektanta.  

Moc se omlouvám, ale nevidím kde přesně někdo napsal, že u mého řešení se ALMgSi8 použít nedá. Mému tématu se věnujete pouze Vy a pan Horský.
Nebo je to tak, že se ALMgSi8 nedá obecně použít na plechových střechách?
   

Pokud se dostane napětí blesku na střechu, nedokážete zajistit elektrickou izolaci mezi ní a ostatními vodivými předměty domu.

Možná bych do té věty vložil ještě slůvko "pravděpodobně" (i když to celkem hraničí s jistotou).

Ano, nemohu to tvrdit s absolutní přesností.