Diskuse Elektrika.cz

    Je řešení vytvořit zemnící soustavu tak, že je po několika letech nutné dům vyzvednout a zemnič, který mezitím zmizel vyměnit? Málokdo přemýšlí že vrstva zinku na ocelovém pásku nebo drátu nevydrží věčnost a v agresivní prostředí velice rychle ubývá. Toto agresivní prostředí nemusí být nasyceno kyselinami nemusí být ve slané vodě ale bohatě stačí pokud se jedná o běžnou zeminu a druhá elektroda z oceli je v betonu a díky tomu má každá jiný potenciál a tvrdě na to Doplatí ocel v zemi. 5cm betonu je ten nejlepší antikorozní nátěr pro jakoukoliv špatnou ocel.

Kéž by to bylo tak jednoduché.... .
Zkuste někdy rozbít třebas plotový betonový sloupek a mrknout na armatury.

Vo všeobecnosti by som povedal že vtedy, keď uzemnenie prestane vyhovovať naprojektovaný m hodnotám ktoré dovtedy v revíziach vyhovovali

Velkým problémem je právě samotné provedení základového zemniče. Ten se provádí tak, že přijede firma a instalace probíhá tak, že se hodí do základu pásek, ten se spojí zdvojenými svorkami, které se napatlají nějakou antikorozní hmotou (Tlumex a pod. - který nesmí přijít do kontaktu se zeminou díky kontaminaci spodních vod),  kterou se natřou i vývody ze zemniče. Při zalévání betonem se tento nevyzrálý nátěr poškodí hrubostí betonové směsi a je zaděláno na problém. Ti největší borci spoje ošetří zinkovým sprejem, který v žádném případě nenahrazuje orig. pozinkování původního materiálu.
Nejsprávnějším řešení je použití nerezu. Mnozí budou remcat, že je to drahé. Zapomíná se ovšem na to, že rodinný dům není stan, který se po dovolené sbalí a dá se do garáže. RD stavíme na celý život a dědí se po několik generací. Proč tedy ošulit něco, co již nelze opravit? Zajímavé je, že si pak investor dává záležet na věcech, jakými jsou snadno vyměnitelná vnitřní zařízení.
Pokud se investor rozhodne pro levnější variantu (to je ale hloupá věta),  pak se zemnič provede z pásky FeZn, která musí být uložena v distančních podpěrách, které zaručí důkladné oblití zemniče betonovou směsí ze všech jeho stran. Vývody pro napojení vrchní jímací soustavy a napojení MEB se pak provádí pomocí drátu FeZn10 s PVC ochranou vrstvou. Veškeré spoje se pak opatří protikortozní ochranou použitím samovulkanizač ní petrolátové pásky. Jen tak máme záruku v tom, že nás zemnič přežije. Dle mého jde hlavně o to, aby se zamezilo styku pozinku se zeminou.

Horáci budu kritický (dance)
Na trhu bohužel nejsou podpěry, ale podpěrušky, hroutící se při manipulaci s páskem, třebas jen nemám správný grif, ale nekonečná hra "na páté připevním, druhá vypadne" je o nervy.
Mnohem raději přiváži pásek zezhora na lať přes výkop.

Mnoho starých zemničů je celkem v pohodě a mnoho je uhnilých po pár letech. Záleží na tom, co vše je v okolí. Co se například stane když mám domek se zemničem FeZn a ve vzdálenosti 7m (beru vzdálenost 3.5m od hranice pozemku) postaví nový domek se zemničem z nerezu?

A stane se něco, když jsou ty materiály oblity větší vrstvou betonu?

Nevím. V praxi jsem viděl mnoho kovů uhnilých při výstupu z betonu a nebyly to vždy zemniče a mnohdy byly pečlivě pravidelně ošetřeny nátěrem. Základový zemič považuji za dobré řešení, ale kvůli rozložení potenciálu, ne kvůli životnosti zemní soustavy.

Nemělo by se stát nic, viz ČSN EN 62305-3

Zemnič v půdě a betonu koroze článek
E.5.4.3.2 Základový zemnič
...........
Základové zemniče jsou instalovány v betonu. Mají výhodu, že když je beton dobře proveden a kryje základový zemnič nejméně 50 mm vrstvou betonu, jsou dostatečně ochráněny proti korozi. Mělo by být připomenuto, že armované ocelové pruty v betonu mají stejnou velikost galvanického potenciálu jako měděné vodiče v zemi. To nabízí dobré technické řešení pro návrh uzemňovací soustavy pro stavby ze železobetonu (viz E.4.3).
.............. ...

Další problémy vznikají z elektrochemické koroze způsobené galvanickými proudy. Ocel v betonu má pravděpodobně stejný galvanický potenciál v elektrochemické řadě jako měď v půdě. Ocel v betonu spojená s ocelí v půdě způsobí korozní proud daný galvanickým napětím pravděpodobně 1 V, který teče přes zem a vlhký beton a rozkládá ocel v zemi.
Zemniče v půdě by měly být z mědi nebo z nerezové oceli, kde budou spojeny s ocelí v betonu.

Viděl jsem odhrabané uzemění VO ve městě při opravě vozovky ,  no zbylo z FeZn 10mm tak Fe 4-6mm...A to bylo staré cca 30 let, kdy se dělalo nové!! (dance)
A to bylo na konci města, kde nic nebylo (žádné bludné proudy a podobně)

A silnice se v zimě chemicky neošetřuje?
Bavíme se tu o korozi v betonu a o vzniku možného článku. Myslím, že prizemnění VO není ani jedním případem. FeZn s dnešní mikronovou vrstvou v zemi nemá dlouhou životnost..... I když...... 30 let u silnice dobrý.

Právě. Ocel v betonu je něco jiného než pozink v betonu. Měl jsem schovanou pěknou tabulku s doporučenou kombinací materiálů právě s ohledem na vznik článku ale nemůžu to najít, po několikeré přeinstalaci počítače a zálohách typu, však to později roztřídím, jsem nějak ztratil přehled. Byla u ní také poznámka o tom že při určité vzdálenosti zemniče z nerezu od zemniče z pozinku ten pozink celkem mizí, třeba to časem najdu.

Ano, pozink je z pásku či drátu odplaven v řádu několika měsíců.
Ostatně je o tom poznámka v ČSN EN 62305-3

E.4.3.4 Materiály
.............. ..........
Zvláště v betonu s chloridy bude zinek ve styku s výztuží rychle korodovat a za určitých podmínek může beton poškodit. Pozinkovaná ocel by proto neměla být používána v pobřežních oblastech a tam, kde spodní voda může obsahovat sůl. Protože použití pozinkované oceli v betonu vyžaduje vyhodnocení mnoha vnějších činitelů, měl by být tento materiál používán pouze po pečlivé analýze. Pokud se toto vezme v potaz, dává se před pozinkovanou ocelí přednost jiným uvedeným materiálům.
Aby se zabránilo záměně mezi různými typy ocelových prutů v betonu je doporučeno, aby kulaté ocelové pruty měly minimální průměr 8 mm s hladkým povrchem a aby byly použity jako dodatečné vodiče než obyčejné armovací pruty s žebrováním.

Pal mal ve zkratce.
Osvětlováky s LED - DC složka...,  nutný nerez.
Zn v betonu - konkrétní typ betonu a způsob manipulace s ním (pokud bude nešetrně házen/lit z výšky, tak se kamenivo soustředí dole, vzniknou škvírky a je veškerá snaha o oblití pásku marná.

Dnešní podklady ke stažení i s otázkami pro zídkání e-certifikátu.

A další info k dnešnímu školení zde:

https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Publikace_2015/dehn-zakladovy-zemnic-2015.pdf

Dnes při sledovačce jsem byl malinko v rozpacích nad některými pasážemi přednášejícího pana Kroupy.
Zřejmě jsem ho nepochopil, což by vše vysvětlovalo.
Pan Kroupa se odkazoval na ustanovení souboru ČSN 62305 ed.2, kde uváděl požadavek na zemní vývody k připojení vrchní jímací soustavy s min. průměrem drátu FeZn8.
K mému následnému dotazu na znalost ČSN 33 2000-5-54 ed.3 pak přišla nějaká pro mě dost zmatečná odpověď, která byla korunována uvedením "10mm čtvercových" (FeZn10 je v průměru a ne v průřezu).

Byl bych velice rád, kdyby pan Kroupa uvedl vše písemně na pravou míru.

- kdy mohou být ze zemniče provedeny zemní vývody drátem FeZn8?
- kdy musí být vývod ze zemniče proveden drátem FeZn10 a nikoli FeZn8
- mohu připojit svorkovnici MEB drátem FeZn8?
- za jakých podmínek mohu použít FeZn8?

Pak by mě ještě zajímalo, zda věhlasně precizní DEHN hodlají něco udělat s pevností distančních držáků zemnícího pásku (290001 a 290002). Ne jednou se mi stalo, že mi je montážníci chtěli hodit na hlavu a proto dnes navrhuji tyto podpěry od konkurence, což je škoda. Nezdá se vám?

Viz Tab. NA.3.  :)

Vývod ze zemniče ke svodu FeZn:
Normálně uvažující montér použije desítku, protože vyšší průměr na stavbach nebývá a tuší že se jedná o nejohroženější úsek.

Pokračování:
Dovolím si ovšem tvrdit, že největší ohrožení na přechodech mteriálů u zem.přívodu tvoří malé vyrovnávací proudy ze svodů/soustavy připojených na střeše k PE/N.
V takovém případě nám sebevětší průřez neošetřeného vodiče FeZn moc nepomůže.

Je třeba si ujasnit, co je zemnič a co uzemňovací přívod.

Pokud si přečtete pozorně celou normu, pak zjistíte, že si tam pár věcí vzájemně odporuje. Uzemňovací přívod bez ochrany v zemině je s požadavkem min. 10mm, kdežto zemnič zalitý v betonu může být min. 8mm.
Nechápu. Někdy mě čtení norem opravdu dost rozčiluje.

Ten 10mm uzemňovací prívod pripojíš k 8mm zemniču a zaleješ betónom.  ;)

REPRÍZA:

eDEHN: Uzemňovací soustava včetně koroze
    Je řešení vytvořit zemnící soustavu tak, že je po několika letech nutné dům vyzvednout a zemnič, který mezitím zmizel vyměnit? Málokdo přemýšlí, že vrstva zinku na ocelovém pásku nebo drátu nevydrží věčnost a v agresivním prostředí velice rychle ubývá. Toto agresivní prostředí nemusí být nasyceno kyselinami, nemusí být ve slané vodě, ale bohatě stačí pokud se jedná o běžnou zeminu a druhá elektroda z oceli je v betonu a díky tomu má každá jiný potenciál a tvrdě na to doplatí ocel v zemi. 5cm betonu je ten nejlepší antikorozní nátěr pro jakoukoliv špatnou ocel.
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-uzemnovaci-soustava-vcetne-koroze)