Diskuse Elektrika.cz

V technické zprávě ke stavebnímu povolení rodinného domku (dřevostavba).
se píše "Všechny obvody budou zařazeny za proudový chránič s vybavovacím proudem 300mA".

Já bych preferoval 100mA, protože proud 300mA již může vyvolat značné ztráty, a tedy i ohřev. V případě, že bude chránič 100mA vybavoat považuji za rozumnější kontrolu izolačních stavů a odstranění závady, než zvyšovat hodnotu vybavovacího proudu.

Je to rozumné?

A někdo jiný by třeba preferoval 30 mA selektivní a pak pro všechny obvody samostatné chrániče 10 mA. A co teď s tím? Uvedený projekt zvolil řešení dovolené normou. Řešení, které je na hranici mezi dobrým a špatným řešením, ale pořád řešení dobré, nenapadnutelné .

V podstatě/spíše všechny obvody budou za chrániči 30mA, tak k čemu tam bude centrální at již 100 či 300mA?.

Dle mého názoru to problém být nemůže.
 Nicméně 300 mA je předepsaný chránič pro dřevostavbu, proto je v projektu. Platí však další požadavky dle ČSN 33 2130 a ČSN 33 2000-4-41 (myslím tím ty nejnovější),  kde musí být chrániče 30 mA pro zásuvky pro laiky a nově i svítidla, takže tohop zbyde málo bez chráničů.
Z toho plyne, že je v podstatě jedno jaký bude "hlavní chránič".

Logické je dát 300 mA chránič na vstup rozvaděče a následně rozdělit obvody na chrániče další.
Je třeba respektovat i požadavek ČSN, kdy výpadek jednoho obvodu nemá způsobit výpadek obvodu jiného.

Měření izolačního odporu OK, ale je to v podstatě přežitek, který má smysl jen u výchozí revize instalace, tj. kabeláže po působení zedníků na stavbě. Rozhodující jsou unikající proudy jednotlivých obvodů a dle toho je třeba upravit rozvaděč a chrániče.

Spíše spatřuji logiku v jeho neexistenci a "nedráždění spojitosti" centrálního vodiče N.

V dřevostavbě je povinné mít všechny obvody přes chránič do 300 mA
Jellkož u spořebičů ve venkovním prostředí je pravděpodobnos t vybavení podstatně vyšší,
nechci zhasínat celý dům.

ještě doplním odpověď, viz připomínka.

"Hlavní chránič" tam být musí, následně budou za ním obvody bez chrániče 30 mA a z chráničemi 30 mA. Např. tepelné čerpadlo, pevně připojené spotřebiče jako bojler nebo elektrokotel, STA, EPS ...,  varná deska ...,  chránič mít nemusí.
Elektroinstala ce musí být bezpečná, ale i spolehlivá.

Pardon odeslalo se todříve, než jsem citaci doplnil.

Přecejen tam některé obvody bez chrániče budou.
nadřazený chránič je ochrana proti požáru a je lepší 100 mA než 300 mA

selektivitu lze zajistit také použitím nadřazeného chrániče s charakteristik ou S

Nedává mi to logiku. Píšete že některé obvody budou bez chrániče a vzápětí dodáváte že budou za 100mA chráničem a že je to lepší než 300mA. Co si mám vybrat?   ;)

Mimochodem, víte proč je tam použit 300mA chránič a ne rovnou 100mA? Víte jaká jsou pravidla pro selektivní řazení chráničů, aby to mělo smysl? Zkuste pohledat a dejte vědět.


Dle mého si to vysvětlujete špatně. Žádný hlavní chránič tam být nemusí, pokud rozdělíte všechny okruhy za jiné proudové chrániče. Vzpomínám na zapojení rozvaděče v dřevostavbě, kde elektrikář byl stejného názoru jako vy a dal za hlavní vypínač PCH 300mA a hned do série 30mA na všechny okruhy. Považuji to za vyhozené peníze.


Nesouhlasím. V případě dřevostavby musí. Můžeme polemizovat maximálně nad velikostí reziduálního proudu pro tyto obvody.


S tím souhlasím bezezbytku. Nicméně k tomuto cíli mohou vést různé cesty. Osobně si s tímto nespojuji jakýkoliv centrální chránič. Spíše rozdělení všech obvodů mezi více chráničů.

A propó. Víte jaké jsou kladeny požadavky na ochranu před bleskem a proudový chránič u vývodů které vedou vně chráněný objekt? Třeba pro tepelné čerpadlo, pokud není v ochranném prostoru objektu, nebo třeba pro zahradní osvětlení a podobně?

Trochu napovím pár obrázky ze školení Štěpána Tyce.

PS: Taky v záhlaví položená otázka o "dimenzování" chráničů, mi přijde zavádějící.  :)

No ono chránič 300 sa používa proti zapáleniu horľavých podkladov stavby a určite nie na ochranu pred úrazom
V takom drevenom RD vlastne musí chrániť tú časť elektroinštalá cie ktorú nikto nebude chrániť s 30mA
A to je v prípade RD prívod od vstupu do drevenej časti stavby až k rozvádzaču a vývody z neho kde 30mA byť nemusí

Norma musí predpokladať že existujú aj drevené stavby v normálnom prostredí čo sú určené pre poučené alebo znalé osoby, no a tam stačí použiť 300mA
Ale keď sú v hocijakej stavbe jednofázové rozvody, tak potom tam netreba dávať nikde jeden trojfázový ale na každú fázu v prívode jeden 300.
Podľa môjho každý trojfázový chranič je dobrý akurát tak do takého rozvodu, kde porucha na N nemôže spraviť škodu a ani byť inak nebezpečná

S tím přívodem mám celkem problém. Nepamatuji si že by například  ČEZ distributor, snadno povolili instalovat chránič u elektroměru. Pak taky takový elektroměrový rozvaděč, kam by se chránič nechal snadno instalovat, jen tak nekoupíte. Vždy půjde o výrobu na míru, případně nějaký stavebnicový systém a vždy to znamená dodatečné výdaje. Nicméně stačí přívod uložit tak, aby se nestal tím, co zvedá riziko požáru, ani v případě nějaké poruchy. JE to mnou preferovaná cesta i z toho důvodu, že nemám rád centrální chrániče.
Navíc nevidím důvod proč nechránit  chráničem 30mA i ty obvody, které normálně chránit nemusím, tedy pokud se budeme bavit o rodinné výstavbě.


Párkrát jsem se v podobném provozu pohyboval a naštěstí konstatuji že projektanti byli normální chytří lidé a i v provozu "bez laiků" nasadili na zásuvky pro běžné užití 30mA chrániče. Asi chápou to, že i někdo mající školení a byť dle zákona není v tomto provozu laikem, je pořád obyčejným člověkem a s jakýmkoliv paragrafem na papíře, mu to může ublížit stejně.


A přesto ho doporučujete jako hlavní. To mi nejde dohromady.  ::)

Netreba pán Franek dávať 300mA do ER ale na vstup do drevostavby a na toto by mal projektant myslieť že napríklad prívod v zemi nie je rozvod v drevostavbe
O dajakých výnimkach kvôli uloženiu kábla v drevostavbe ja neviem nič
Keď dáva projektant chránic aj tam kde netreba tak to je len dobré, akurát keby že bola norma človek tak by povedala že je to zbytočné, ale keď nebude zbytočne obmedzovať prevádzku tak že nevadí
Ja 3f chránic nedoporučujem jak hlavný do HR ale do rozvodu kde nemôže zrobiť nijaký problém. Napríklad rozvod (vývod) pre 3f čerpadlo

Ku tomu čo píšete by som ešte chcel dodať že sa samozrejme úrazy stanú aj medzi poučenými a znalymi osobami, ale je predsa jasné že tie úrazy furt majú aj stanovenú svoju oficiálnu príčinu
No a ja si len myslím, že jak príčina úrazu sa nikdy oficiálne nedá určiť chýbajúci alebo nefunkčný chránič i keď je to super ze keď dobre funguje tak vie zachrániť život pri priamom dotyku
A myslím si že chránič sa vo svojom princípe vlastne ani nedá nikde a pri nijakom úraze určiť jak príčina úrazu

Bylo to na nějakém semináři, někdo z výrobců chráničů to tam vysvětloval přibližně takto:
"...může se stát, že dojde k drobnému poškození kabelu, ať již při montáži, při jiných následných pracech, působením přepěťové špičky,atd.
V místě poškození může dojít k průchodu proudu, který je malý na to, aby na něj reagoval jistič, ale dost velký na to, aby v místě závady došlo k takovému zahřátí kabelu, že to může zapálit hořlavý podklad.
Proud 300mA odpovídá výkonu cca 70W, to je výkon, který při krátkodobějším působení neprohřeje podklad tak, aby ho zapálil...
...chránič s rozdílovým proudem 30mA se v tomto případě ukazuje jako kontraprodukti vní, protože díky unikajícím proudům napájených spotřebič a proudů daným kapacitou rozvodu se zvyšuje pravděpodobnos t nežádoucích výpadků, což uživatele vede ke snaze vyřadit takový  prvek z provozu..."

Souhlasím s vámi, vidím problém v tom krátkodobějším působení.
Jaký je váš názor na chránič 100 mA typ S na přívodu, dále samozřejmě 30 mA

omlouvám se pokud mé vyjadřování není zcela přesné, pracuji na vn.

ČSN nařizuje instalaci proudového chrániče s rozdílovým proudem nepřekračůjící m 300mA na přívod instalace která je v objektu tvořeného zcela nebo částečně z hořlavých materiálů. Takže pokud je přívod s rozvaděčem oddělen od hořlavých podkladů (Cemvin, nebo stavebně, dělám to tak pro svůj klid),  tak tam chránič se jmenovitým rozdílovým proudem 300mA na přívodu být nemusí.
Pak stačí již obvody rozdělit do logických skupin a tyto skupiny napájet přes samostatné chrániče. Takže to může vypadat takto:

- Skupina venkovních zařízení, chránič 30mA
- Několik skupin pro vytápění sálavými panely, chránič 30mA
- Skupina obvodů pro technické zázemí (ohřev TUV, vodárna atp.),  chránič 30mA
- Skupina obvodů pro sporák, chránič 30mA nebo chránič 100mA. Mám několik chráničů 30mA na obvodech pro sporáky několik let a nikdy nebyl problém
- Skupiny osvětlení, chrániče 30mA počet dle velikosti objektu
- skupiny zásuvkových obvodů, chrániče 30mA dle velikosti objektů

Žádný centrální chránič tam být nemusí při dodržení stavebního oddělení přívodního vedení a rozvaděče od hořlavých podkladů.

Jo je tam více chráničů, u poslední instalace jich na malinkém domečku bylo 7 ks, ale myslím, že ku prospěchu věci a komfortu užívání.

Pak by asi bylo vhodné použít chrániče kombinované s jističem.

ČSN 33 2130 ed.2 i ed.3 skutečně požaduje pro dřevostavby PCH 300 mA. Text článku 7.6.17 se podle mě vůbec nepovedl. Je tam jedna zásadní chyba a dále nejasnost ohledně ochrany přívodu.

Tak znovu  ::)


Jinými slovy, jakýkoliv chránič do 300mA včetně, musí vyhovět. Tedy i 30mA  ;) . Z tohoto pohledu souzním s kolegy, kteří se rovnějž jako já domnívají, že postačí více chráničů 30mA a 300mA jako centrální je nepotřebný, z mého pohledu jaksi i více rizikový.


Sice otázka nesměřovala na mne, přesto se vás pokusím ještě jednou popostrčit.

Honzo, takže například napájení EZS, zapojuješ za chráničem s Idn 30 mA?

Proč ne? Jakým způsobem danou stavbu realizujete je na vás a na požadavcích využívání obvodů a dále na požadovaném komfort instalace a také spolehlivosti. To co jsem uvedl není dogma, je to jen takový model jak se to dá udělat pro domek který není na dnešní dobu našlapaný všelijakou technikou. Jsem trochu zpátečník a dělám pro ty samé lidi. ;)
Způsobů a možností je více a závisí také na instalovaných technologiích jako jsou tepelná čerpadla, ČOV a třeba pokud je instalace systémová, tak tam už to asi bude jiná. V tom nejsem kovaný.

Děkuji všem zúčastněným, nemůžu nutit. it projektanta k nějakým řešením. Z diskuse jsem získal dostatek informací, abych se mohl s projektantem dohodnout na řešení, které bude v souladu s normami a zároveň splňovalo jistý komfort.

Je to pár let, nevím kde to vzniklo (norma-nevím?) že se dávala na EZS (ústřednu) FI 10mA....
Pokud si to pamatuji, toto bylo jediné jeho možné použití - dříve...
EPS nedělám, jen z praxe.

Také tomu rozumím stejně, že při více PCH 30 mA na všechny obvody je PCH 300 mA na vstupu zbytečný. Mě jde o něco jiného, a to přímo o znění čl.7.6.17 v normě. Mám k němu výhrady. Najdete jaké?

Konstrukce rodinného domku či bytu zcela či částečně z hořlavého materiálu....

Do toho se vejde takřka každý domek nebo byt.

Tady je na zamyšlení jak je proveden rozvod před těmi chrániči 30mA.
Klasický příklad - půdní vestavba, kde je to koncipováno jako rozvod oddělený od zbytku objektu, s vlastním okruhovým rozvaděčem, ale vede i ten přívod po trámech nebo dalších dřevěných konstrukčních částech?

Mám na mysli něco jiného, a to konkrétně znění onoho článku č.7.6.17. normy, které je:
Je-li konstrukce ... z hořlavého materiálu, pak přívod musí mít DOPLŇKOVOU OCHRANU ... PCH 300 mA. Logicky bych viděl znění: ... pak přívod musí mít OCHRANU PROTI POŽÁRU ... PCH 300 mA. Přeci PCH 300 mA se nepředepisuje jako DOPLŇKOVÁ OCHRANA, ale jako OCHRANA PROTI POŽÁRU. Toť jedna část onoho článku normy.

Doplňková ochrana před úrazem 30mA, doplňková ochrana před požárem 300mA.
Pokud je kabel v celku a správně dimenzován, tak riziko zahoření je velice zbytkové.
Zaměřil bych se zejména na jeho mech.ochranu.

Ano, máte naprostou pravdu, tohle mě taky irituje. Termín doplňková ochrana tam rozhodně nemá co dělat.

Naprosto souhlasím

      Mně vadí zavádějící název tématu. Pod touto hlavičkou bych hledal diskusi vedenou trochu jiným směrem. Jaký jistič předřadit chrániči určité proudové hodnoty, nebo naopak jaký chránič použít za hlavním jističem např. hodnoty 25A.

     Protože se celé téma týká dřevostaveb a použití centrálního chrániče s IdeltaN 300 nebo 100mA, byl by adekvátní název třeba: "Je v dřevostavbě nutno použít centrální chránič s IdeltaN 300mA?"

     Můj názor k problematice samé: Použití centrálního chrániče 300mA je minimální ne příliš šikovné normové řešení, rozvod můžeme řešit lépe, tak to udělejme. Místo centrálního chrániče je výhodnější použít hlavní vypínač (míněno v domovním rozvaděči a skutečně vypínač, nikoliv jistič) a za ním rozdělit všechny obvody na více chráničů 30mA, pro některé obvody je výhodné použití kombinovaných přístrojů (jističochránič ů),  které spolehlivost a komfort ještě zvýší. Samozřejmě za podmínky zde již vyslovené kolegou Fraňkem, že přívod do rozvaděče je proveden tak, aby bylo eliminováno nebezpečí požáru od něj.

Sa mi podarilo v debatách nájsť ten čl. 7.6.17, a píše sa v ňom o ochrane prívodu do domku či bytu chráničom 300mA, ktorý sa obvykle umiestňuje do bytovej rozvodnice

Vie dakto vysvetliť jak ochráni chránič prívodný kábel do stavby, keď sa umiestni na jeho koniec v rozvádzači?

Ja som takto rozdeľovať doplnkovú ochranu zatiaľ v nijakej norme nenašiel
Je to v nejakej napísane?
Pýtam sa, lebo podľa môjho chránič len vylepšuje vlastnosti automatického odpojenia od zdroja tým, že pomáha ističu reagovať okrem skratu či preťaženia aj na rôzne menšie unikajúce prúdy
Keby mohol byť sám chránič protipožiarnym opatrením tak by musel byť povolený použiť aj samostatne, ale toto norma zakazuje

Ja len že to podľa môjho nie samotný chránič 300mA je protipožiarne opatrenie, ale že pred požiarom defacto chráni citlivejšie nastavené ochranné opatrenie automatickým odpojením od zdroja
Vlastne len uvažujem ako na to správne pozerať podľa normy, keďže v tom článku 7.6.17 som nič o protipožiarnos ti nevidel, ale len o doplnkovej ochrane

Chránič samozřejmě chrání rozvody následující, ovšem přívodní kabel může být veden tak, že s hořlavými materiály vůbec nepřijde do styku, to je realisovatelné celkem snadno. Většina dnešních dřevostaveb má betonovou základovou desku a i ve dřevostavbách bývá dnes občas vyzděná část vnitřních přepážek a pod. Přívodní kabel je obvykle celistvý a většího průřezu, napojení je až v rozvaděči, takže jeho spolehlivost a požární bezpečnost je výrazně vyšší, než v případě běžných zásuvkových a světelných rozvodů.

Hledáte problém tam, kde není, pouze je třeba přizpůsobit projekt.

V tom osobně spatřuji také rozpor. Tímto způsobem nemohu přívodní kabel ochránit. K elektroměru se dostává řekněme nesnadno a tak preferuji takové provedení jeho uložení, aby se nestal rizikovým z pohledu rizika požáru. JE to dle mého nejsnadnější a velmi efektivní řešení. Několikrát jsem řešil elektriku v dřevostavbách, včetně srubu. Měření na hranici pozemku a k domu je to cca 15m. Postavit před srub s krásný výhledem další pilíř, abych tam umístil PCH do 300mA k ochraně přívodu, je z tohoto pohledu úsměvné a neprůchozí. Přívod byl veden v  trubce Kopoflex uvnitř základové desky a ven vystupoval přímo pod rozvaděčem. Cca ve dvou případech byl rozvaděč umístěn ve zděném jádru, tedy z pohledu ochrany před požárem OK a v ostatních případech byla doplněna ochrana takovým způsobem, aby se přívodní kabel nemohl přímo dotýkat hořlavých konstrukcí.

Jinak hranice proudu, který může tyto konstrukce zapálit, přesněji hranice která je limitní z hlediska protipožární ochrany je 420mA.

PS: než jsem to dopsal, kolegu to už také popsal  ;)

Takže chybný článok?

Tak je
Keby malo byť podľa môjho tak použijem na vstupe do objektu jeden rozvádzač kde skončí jak prívod do domu tak i vývod zo zemniča a svorkovnica HUS
HUS musí byť tak či tak, a pri nej by mohol byť jak zvodič, tak i chránič 300

Ono kdekto môže uložiť kábel i zásuvku v drevostavbe do nehorľavej ochrany, a obísť to celé
Podľa môjho norma chápe drevostavbu jak komplexne zvýšené riziko a nevidím nikde žeby ju rozdeľovala na nejaké kúsky či podkkady alebo obkoženia
Ale to je len môj pohľad tak jak i ostatné

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,42461.msg334787.html#msg334787
60/231=260mA

0,42x231=97W
Smích

Souhlas  ;)

Honzo vzdávám to, na skryté či nové pravidlo řazení jsem nepřišel.
Žiji v tom, že 100S či 300S budou oproti 30ne S selektivní oba.

Může to souviset s tím, že pro určité koncové obvody se doporučuje chránič 100 mA.

Pokud tomu nevěříte, zkuste si to s žárovkou, myslím, že nebude třeba ani 100W. Známý si zapálil sedadlo v autě žárovkou 60W, stačila na to přenosná lampa bez skla a klece. Byl u toho, takže auto zachránil, ale sháněl nové sedadlo spolujezdce.

Zapálit by dokázala za určitých podmínek jistě i žárovka daleko menší. Když vezmu žárovku 5W, odstraním skleněnou baňku a vlákno umístím do lehce hořlavého materiálu, tak dokážu zcela jistě způsobit požár.

Stačí hodit polštář na lampičku s žárovkou 10W a rozsvítit, z vlastní zkušenosti vím, že po chvíli začíná polštář černat a je cítit smrad, pak jsem na to naštěstí přišel, lampičku zhasl a dal na stolek kam patřila, polštář se vyhodil a děti dostaly nekorektně na prdel aby na to nezapomněly. Fungovalo to. Holt výchovu se člověk učí za pochodu.  ;)

V tom případě proudový chránič s Idn 300mA ani oblouková ochrana nechrání proti požáru.
Smích

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,42461.msg334786.html#msg334786

Proti blbosti neochrání nic.  :)
Ta lampička pod polštářem je klasický případ na který současná technika nestačí.

S touto úvahou jsem také pracoval, nicméně křivky 300S a 100neS se míjejí s takovým chlupem, že o selektivitě pochybuji.
100S a 30neS je dle mého taková ta spodní hranice, tj. min.  trojachlup násobek.

Je to neuvěřitelné, ale já nemám vedenou elektroinstala ci v polštářích a na autosedačkách.
Smích

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,42461.msg335028.html#msg335028

To ja zas chlapi nepoznám nijakú normu ktorá by riešila dačo iné jak minimálnu dovolenú úroveň bezpečnosti a iné jak dovolené spôsoby používania EI
Inak povedané, stav keď je dajaká norma porušená nerieši nijaká iná norma
Chcem len napísať, že nijaká norma nemôže rátať s podpálením horľavého materiálu, keď sa to čo spôsobí požiar nepoužíva dovoleným spôsobom
Ja myslím že také stavy aj škoda riešiť, teda aspoň mňa jak elektrikára viac zaujíma jak majú byť veci správne a nie jak sa dajú odrbkať
Ale hej, dá sa stretnúť so všelijakými čudami

Co by jste řekli na úsporu místa v rozvaděčích, s našimi kombinovanými přístroji?

A není ta úspora draze zaplacená?
Ptám se, protože neznám cenu Hageru. V ceníku jsem nenašel.
Je úspora místa jedinou výhodou?

Ano, toto řešení bude o něco dražší, ale to už záleží na konkrétních podmínkách velkoobchodu, jak má nastaveny ceny pro konkrétní elektrikáře.
Nicméně dle nás nejde pouze o jedinou výhodu tohoto řešení. Například bezšroubové zapojení šetřící čas montéra,  eliminuje chyby v zapojení (utažení šroubů) a tím dodává větší spolehlivost i bezpečnost řešení. Dále například za tímto chráničovým blokem, nepotřebujete můstek N, protože máte na přístroji dva výstupy L a N, pro každý z obvodů. Lze použít pevných vodičů i laněných bez dutinky, až do průřezu 4mm.

V jakých řadách jsou tyto přístroje k dispozici se můžete podívat v odkaze.  https://www.hager.cz/vyhledavani/solr-search/79535.htm?solr%5Bq%5D=ADZ&navlang=cs (https://www.hager.cz/vyhledavani/solr-search/79535.htm?solr%5Bq%5D=ADZ&navlang=cs)

Faktem ale je, že se s tím počítá. V normách se to nazývá neopatrnost uživatelů. Když je něco technicky možné, tak pak už je vedlejší, jestli s tím souvisí používání správné nebo nesprávné. Potom taky závada nemusí být vždycky jen důsledkem nesprávného použití. Osobně jsem se setkal s případem zahoření bytu v důsledku skřípnutí kabelu CYKY mezi trámy a nebylo to uzavřeno jako chyba instalace, ale jako důsledek dlouhodobých otřesů z venkovní těžké silniční dopravy. Ovšem kdyby to bylo budováno v době, kdy byla povinnost protipožárních chráničů 300 mA a chránič by tam nebyl, tak by se v tom chyba instalace vezla taky.

Co musím ošidit abych vměstnal běžných 7M do 4M?
Zkusím pitvnout?

Proč ošidit?  (zle)
Prostě další novinka.
Nevidím na tom nic špatného.

Výrobci to asi nazvou optimalizací, nikoli ošizením (dance)
Prostě si nedokáži představit 4M PCH a 3F jistič dohromady ve 4modulech.
Jak by se to tam všechno vešlo, pokud by měl mít výsledek stejné parametry jako samostatné prvky, které jsou už tak poměrně plné.

Nesmíme ale zapomínat, že chránič není všelék pro požáry!
Pouze možné pararelní  zahoření může ochránit, nikoliv však sériové ! Od toho je zase AFFD ale to má zase svoje hranice.... o:-)

Já si také myslím, že chránič jako ochrana proti požáru toho moc neřeší. Samozřejmě splnit ČSN, tj. 30 mA jako v normálním domě a ostatní 300 mA.

Chránič je především ochrana před NDD, kterou já doporučuji (vyjma průmyslu) všude, a to bez ohledu na výjimky jako je v ČSN výpočetní technika a ledničky.

V dřevostavbě je podstatné především kvalitní provedení instalace, pak nechápu, kde by mělo dojít k požáru od kabelů. Vždy je problém v krarbicích a spotřebičích. Rozvaděč, pokud je řádně proveden, zrevidován a následně revidován, tak by problémem být neměl.

Dalším tématem jsou vlastní spotřebiče a spotřebiče v kuchyňských linkách, kde to dělají často truhláři a ne elektrikáři.

Osobně jsem přesvědčen o tom, že toto naopak řeší dost. Ovšem raději dám vše za více 30mA chráničů, než jeden 300mA, bez ohledu na to, co mi až dovoluje norma. Je to prostě 10x citlivější a tedy mne to chrání mnohem lépe. Mnohokrát to pomohlo odhalit zuhelnatělé cestičky na plastech, nebo poškozených kabelech dříve, než mohlo k něčemu dojít. Tedy rozhodně považuji chrániče za pomocníky v ochraně před požárem. ALe ne za modlu, která vše zachrání na 100%,  aby nedošlo k mýlce.  (norm)


Bohužel jsem už párkrát potkal poškozené kabely hlodavci, vibracemi o ostrou hranu, nebo řemeslníky během stavby. Před cca 2 roky jsem řešil provrtané kabely sádrokartonáři, kdy dokázali poškodit v rodinném domě kabely rovnou na třech místech i když vedly kolmo od vypínačů do stropu a ti je museli jasně vidět. Přesto do nich navrtali šrouby.  >:(
I proto byly vyvinuty AFFDčka, jelikož chrániče nechránili dostatečně a proti všemu. Přesto je jasné, že použitím proudového chrániče významně snížíte riziko vzniku požáru. Je potřeba si uvědomit, že ani důkladná revize nemusí odhalit všechno a že k některým poškozením může dojít i během používání. Může jít třeba i o vysráženou vlhkost, nebo mechanická poškození (hlodavci, vibrace a pod) o kterých jsem už psal.

Pane kolego, já nejsem odpůrce chráničů, naopak doporučuji je všude, kde to je možné a pokud to zvýší bezpečnost.

Možná by nebylo od věci doporučit výrobcům kromě typu AC, A, B, a dalších ještě H a Z (hlodavci a zedníci),  ale nevím, jak bychom je testovali.

Tím chci především říci, že ochrana proti šlendriánské práci není možná z pohledu techniky.

Neberte si to osobně. Jen jsem reagoval na vaše vyjádření, že chránič z pohledu ochrany požárů nic neřeší.

Jinak například Hager má chránič s označením  Hi  ;) ,  se zvýšenou imunitou. Bohužel ne proti zedníkům.  ;D


Ne vždy musí jít o šlendrián. Hlavně jde o to, pokud je to jen trochu možné, předejít možným škodám a úrazům. Ale znovu opakuji. CHránič pomáhá jen s určitou částí a není 100% ochranou proti ničemu. Prostě jen výrazně pomáhá. To je vše a dle mého to stačí. Už tak významně zvedl ochranu na mnohem vyšší úroveň.

Ja ten výraz o neopatrnosti v našich normách poznám len zo 4-41 a aj to len vo vzťahu ku chrániču jak ku doplnkovej ochrane
Podľa môjho je dôležité čo je to neopatrnosť, bo ja napríklad náhodné nedovolené používanie pri ktorom dôjde k mechanickému poškodeniu krytu nepovažujem za neopatrnosť i keď sa tak furt bude zodpovedný vyhovárať
Nakoniec ale z toho môže byť aj neúmyselný trestný čin, ako keď napriklad dakto prejde kosačkou cez kábel a zabije pritom dakoho

Neopatrnosť je keď napriklad postriekam omylom vodou dajaké EZ, vznikne v ňom cez vodu unikajúci prúd a ten EZ bezpečne vypne
Si ale myslím že na to bude veľa rôznych názorov
Mňa by viac zaujímalo či je ešte v dajakej inej norme uvedená neopatrnosť s ktorou sa počíta v iných situáciách jak v súvislosti s chráničom

Bohužiaľ nemôžem suhlasiť s tým že to stačí, podľa môjho nestačí
Je to  celé len relatívna pravda, ono ten elektrikársky problém je prave v tej "určitej časti" čo ju spomínate, a ktorá je pre elektrikára dosť málo na minimálnu požadovanú ochranu. A ešte sa ani rozmer tej "určitej časti" nedá nijak definovať bo nemá nijaké určené pravidlá a je to len každého iný individuálny odhad
Mne to príde podobne jak že z 8hod školenia je tam dakto 2 hodiny. V podstate to školenie ani nemá
Alebo že keď dajmetomu chránič chráni na 30% a dačo iné zlyhá na 70% tak že to dokopy stačí
Určitá časť v pravidlách bezpečnosti bohužiaľ nestačí, tak to podľa môjho v ochrane pred urazom nefunguje
Chránič sa môže používať, navyše, môže aj prispieť k vyššej bezpečnosti, ale keď dakde byť nemusí tak elektrikár furt môže povedať že je tam zbytočný a nikto ho nemôže obviniť zo zanedbania predpísanej bezpečnosti
Píšem len svoj pohľad, mne zatiaľ podľa toho čo je v normách to príde celkom logické

Já také ne, ovšem lidská neopatrnost, neznalost a hloupost nemá mezí.

Ok. Tak se to pokusím vysvětlit jinak. Máme zde nornou stanovenou maximální přípustnou míru rizik, tedy minimální hladinu bezpečnosti. Ta vzhledem ke společenským požadavkům říká, že ohledně dřevostavby potřebujeme doplnit základní ochrany navíc proudovým chráničem, s reziduálním proudem do 300m. Protože norma bere jako hranici ochrany před požárem poruchový proud 420mA.  Sám jsem několikrát psal a trvám si na tom, že tato hranice je dosti vysoká, přesto je to společensky akceptovaná míra rizika. Tedy použitím 300mA chrániče splním požadavky aktuálně platných požadavků norem a předpisů. Já mám i doma vše za 30mA chrániči, protože to považuji za mnohem bezpečnější a investice do pár chráničů navíc, mi přijde velmi nízká oproti tomu jak mi to zvedá komfort a bezpečnosti instalace.
Ale každý chránič funguje pouze v případech, kdy se objeví únik proudu vně hlídaný okruh. Pokud dojde k poškození kabelu, kdy se žádný proud "neztrácí" ,  ale dochází k jiskření na nějakém spoji, nebo poškozeném například fázovém vodiči, chránič nezareaguje, ale toto jiskření může vyvinout tolik tepla a energie, že také může dojít k zapálení snadno hořlavých hmot. V této době je ale těchto případů takové minimum, že společnost a odborníci tvořící normy, toto považují za přijatelné riziko a proto nejsou AFFD ochrany v těchto domech předepsány.

Proto píši že chránič velmi pomáhá, ale není 100% ochranou. Protože se téma týká jen chráničů, záměrně ignoruji další způsoby ochrany vedení, ..... ,  ....  a píši jen o tom, že vzhledem ke společenské poptávce, je takto nastavená ochrana dostatečná. Tedy s vámi nesouhlasím v tom, že je to dost málo na minimální ochranu. Zároveň se domnívám, že globálně máme pravidla určena poměrně jasně a hranice srozumitelně. Ani ta vaše procenta mi nesedí a jsou silně zavádějící. Chránič chrání vždy na 100%,  pokud se bavíme v rámci jeho technických vlastností a požadavků na něj kladených. váš příklad že chrání 30% ze sta celkové ochrany je kravina. Takto to počítat prostě nemůžete.

Pomáhá, výrazně pomáhá, ochrana proti ničemu  ::)
To je nějaká nová terminologie v ochraně před úrazem? :-[

V pohode, s významom chraniča v drevostavbe problém nemám, sa mi zdalo že o ňom píšete skôr vo všeobecnej rovine
Zabudnite... :)

Dovolím si tvrdit, že PCH obecně zachránil daleko méně případů s ohledem na jeho zamýšlené nasazení oproti kvantu případů kdy vyhodnotil špatně provedenou instalaci.