Diskuse Elektrika.cz

Která norma upravuje, jak se má textem označit tlačítko nouzového zastavení?

Četl jsem, že provozovatel je povinen označit tlačítko srozumitelně, tj. pokud by cizojazyčný název byl příčinou vzniku škody nebo újmy na zdraví, tak může mít provozovatel problém. Mohou být použity zkratky typu EMG, E-STOP nebo je lepší použít CENTRALSTOP?
Může se použít EMERGENCY?

Ten ovladač, je součástí pevné elektroinstala ce, nebo je součástí strojního zařízení?

Co takhle česky? Bezp. tab. VYPNI V NEBEZPEČÍ  :)
Proč všude anglikanismy?  >:D

Je třeba rozlišit účel tohoto zařízení.

Použití na strojním zařízení:
Norma ČSN EN 60204-1 ed. 2 uvádí pouze požadavek na červenou barvu ovladače se žlutým podkladem (čl. 10.8.3) a tvar (10.8.2). Žádný doprovodný nápis nezmiňuje.

Použití při požárech a mimořádných událostech:
Tlačítka CENTRAL STOP a TOTAL STOP řeší požárnická norma ČSN 73 0484 v článku 4.5. Tato tlačítka musí být označena nápisem CENTRAL STOP nebo TOTAL STOP.

Jde mi o to, že mám možnost ovlivnit text PLC, které běží jako součást průmyslového PC, které ovládá CNC stroje. Pokud stisknu E-STOP, objeví se v červeném rámečku blikající nápis. Ten mohu nastavit a chci aby to bylo jednoznačné. E STOP je v rámci používání PC zmíněn (např. před vypnutím nutnost stisknout E-STOP) a váhám nad tím, jak mám tlačítko nazývat. Chci aby to bylo jednoznačné a univerzální. Uvažoval jsem nad EMERGENCY, E-STOP, CENTRALSTOP...

Ehm to je co? Česky by to nešlo?

Ptáte se na zařízení pro nouzové zastavení.
Tak jej označte nouzové zastavení.

Zařízení pro nouzové zastavení definuje také ISO 13850 a IEC 60947-5-5

Obvyklá praxe je, že se koupí podkladový štítek s nápisem Emergency Stop.
A k tomu se přidá štítek Nouzové zastavení.

V praxi vidím i nesprávné štítky Nouzový Stop a Nouzové vypnutí.
Často je jen žlutý štítek, anebo žluté tělo tlačítka a červený aretační klobouk
a není žádný přídavný nápis. Všeobecně se tyto různé nápisy společensky toleruji.
Při VRZ ale požadujeme, aby to bylo správně. Pokud vymyslíte nestandardní nápis, tak budu hledat v MPBP jak to máte ošetřeno a jak jsou pracovníci proškolení.

V mnohých firmách vyžaduji jedině české nápisy.

Pravděpodobně jsem to nedobře vysvětlil. Jde o to, že zařízení se skládá z PC, které je zabudované v bedně, tak jak to má třeba siemens apod. Má to obrazovku, pod obrazovkou klávesnici s ovládacími tlačítky a je tam červený hřib - nouzové zastavení. Je to fyzické tlačítko, má žluté pole kolem sebe, ale je bez nápisu. Další věcí je to, že po zapnutí se stroj nachází v režimu nouzového zastavení, nouzové zastavení se požaduje i před vypnutím systému. Je to proto, že na PC běží PLC a nouzové zastavení shodí silové obvody pro měniče. Na PC jsou zobrazeny různé informace, některé jsou v rámečcích a označují různé stavy, jeden z nich je, že se systém nachází v nouzovém zastavení. Jde mi o to, najít vhodný slovní popis pro ten rámeček na PC, aby bylo pro obsluhu jasně zřetelné, že se stroj nachází v nouzovém zastavení, protože to na hřibu není viditelné jestli je zamáčknutý. Zároveň nápis nemůže být příliš dlouhý, protože by se to do rámečku nemuselo vejít a nevěděl jsem, zda textové označení nějaká norma upravuje. Hledám vhodný kompromis krátkého označení pro PC a fyzického označení pro červený hřib tak, aby bylo jasné, že obojí má vazbu na nouzové zastavení.

Co se týká NZ pro strojní zařízení, tak málokdo, koho znám, ví, že se tlačítko nouzového zastavení doporučuje označit symbolem viz příloha (ČSN EN 60204-1 ed. 3, 10.2.2, Tabulka 3).
Takže můj osobně oblíbený štítek pro tyto účely a aplikace v ČR je SCHNEIDER ZBY9T30 (viz příloha). Dá se použít i k ovladačům jiných výrobců.
Že je zařízení v NZ můžete signalizovat např. majákem nebo nějakou velkou signálkou.

Vámi popsané řešení NZ (po zapnutí a před vypnutím) a jak a kam tlačítko ne/máte zapojené ponechávám bez komentáře.

Pane kolego, mě se to nelíbí.
Představa že mě drtí lis a skupinka cizokrajných pracovníků teprve guglí české nápisy je pro mne doslova svíravá (dance)

Milane, tak se ti cizokrajní pracovníci, musejí naučit česky.!! :D

U nás podle zákona, musí být nápis česky!! (dance)
Stroj prodán mimo ČR, označen dle jejich zákonů (většinou v řeči jejich kmene) ;D

Tak se vžijte do toho chudáka v lisu... :)

Ale to je jeho problém. ;D

Už jsem viděl řešení, kdy bylo označení anglicky, doplněné o český text a nakonec obrázky. Obsluha totiž neovládala ani jeden z jazyků.

Jak donutit partu Filipínců, aby se naučili rychle Česky, tak to bych chtěl umět. Nejspíš bych hodně rychle zbohatnul.

Nevypadáte jako typický Vietnamec, který říká: Nerozumím česky. (zle)

Když už jste se pustil do obrany českého jazyka, tak byste měl vědět, že se to slovo píše anglicizmus.

Taknějak jsem to myslel, v mém případě to byli Mongolky.
Bezpečáci těchto fy.jsou pak vyhledávaní a zlatem placeni výrobci ocelových lan.

Děkuji, jde o podstatu, a nezapomeňte opravovat i ostatní v diskuzích(...montovaly jsme, apod.)

Protože Česká republika přistoupila ke směrnici EU o bezpečnosti práce přístupem na národní úrovni tím způsobem, že do Zákoníku práce §106 odst. 1 uvedla, že musí být poskytování informací o bezpečnosti srozumitelné pro pracovníka.

Z toho vyplývá, že pokud nemá pracovník prokazatelně jazykové vybavení takové, aby porozumněl popisům v jazyce EU (jazykové vybavení jako placená součást jeho kvalifikace) ,  nebo u československé ho pracovníka v jazyce českém či slovenském, jak je popis bezpečnosti na stroji (a v bezpečnostních návodkách),  pak musí být jak popisy na stroji, jazyk návodek, tak bezpečnostní školení v jazyce, kterému porozumí. Překlad ani tlumočení nemusí dělat tlumočník ve smyslu zákona o znalcích a tlumočnících.

Pokud by došlo k úrazu a pracovník by se bránil, že nebyl proškolen, protože plně neporozumněl termínům z bezpečnosti práce, jde o pracovní úraz k tíži zaměstnavatele .
Néúmí čéský, nicht šprechenzí dojč atd.  v tomto případě vyhrává.

Proto zaměstnavatelé popis tlačítek nouzového zastavení v českých krajinách mění na český - viz štítek popsaný kolegou Havlišem. A také se více používají mezinárodní piktogramy a značky. Ty nemusíte překládat a rvát do textu Vietnamcům sypaný čaj Mongolům azbuku, jen uvedete souhrn piktogramů a ikon s významy pro bezpečnostní školení (a pomůžete překladatelům).
Proto když píšete SCADA program do displeje stroje, dělejte si ve vlastním zájmu seznam piktogramů a hlášek, pro pozdější přiložení k dokumentaci stroje (nejlépe do přílohy v návodu k obsluze).

Prostě na displeji stroje kromě řádku Nouzové zastavení, Emergency stop, Not-AUS atd. použijte i  piktogram vykřičníku v trojúhelníku a kolečku podle normy, případně ikonu tlačítka nouzového zastavení. To pochopí cizinec i tuzemák pod tuzemákem.
Nakonec v nějakém jazyce je nutné stroj ovládat, v programu displeje použijete jazyk obsluhy. Případně se dělá přepínání jazyka obsluhy (českou posádku střídá mongolská apod.),  německý, japonský či korejský šéf také neumí česky, ale umí anglicky.

Navíc nemůžete vyloučit, že cizinec potřebuje zastavit stroj, na kterém nepracuje, nebo na něj nebyl školen, aby zachránil jiného člověka. Tudíž uznávané barvy tlačítek a vypínačů a podkladních ploch pod nimi spolu s jednotnámi piktogramy slouží k bezpečnosti všech a měly by být v základu jednotné. Pokud ne, musí se postupně sjednotit. Slušné firmy na to mají vnitřní předpisy a normy - ve svém vlastním zájmu. Pak se při průšvihu najde viník, kterému se průšvih přišije. Soudy fakta zajímají méně než papíry.

Myslím, že nápisy u ovladačů nouzového zastavení nejsou zrovna vhodné. V hale se mohou pohybovat jak obsluha zařízení, tak i různá individua a to i cizokrajná. Každý by měl být proškolen. No a barvy znají i cizokrajní jedinci. Prostě dle mého nápisy nejsou u ovladačů nouzového zastavení zrovna šťastné řešení. Vysvětlit i cizinci význam barev červená na žlutém pozadí je snažší. Navíc mezinárodně uznávaný symbol u ovladače je dobrý, ale už pro některé jedince nepřekonatelný problém aby si pamatovali význam daného symbolu. Prostě barvy vítězí.

Myslím si, že základním " popiskem " daného problému je proškolená obsluha.
Pracovník na pracovišti musí znát mapu svého pracoviště a musí být na toto prokazatelně proškolen.

Stran původního dotazu na znění hlášky v PC: ta bezpečnostní funkce se jmenuje "nouzové zastavení". Nazývat jí jakkoliv jinak je nesmysl.
Stran diskuse o jazyce nápisu na tlačítku nouzového zastavení, co tu proběhla: Norma ČSN EN ISO 13 850 zabývající se nouzovým zastavením na strojních zařízeních zcela jasně zakazuje označovat tlačítko nouzového zastavení jakýmkoliv nápisem. Pouze pokud je to nutné (tj. rozhodně to není doporučeno, jak tu zaznělo),  lze jej označit značkou.

4.3.7 Ani ovládač a ani pozadí by nemělo být označeno textem nebo značkami.

"by nemělo" není zákaz. Dále uvedený piktogram se již léta na nových zařízeních používá. Je na to upozorněno v příspěvku číslo 8 a 19.  Někdy jsou pikrogramy na žlutém podkladu, jindy na červeném tlačítku. Považuji kombinací žluté s červenou + piktogram za vyhovující.

"Mělo by to být" u nových zařízení respektováno. U starých SZ to nevidím jako závadu.
Piktogram vznikl při používání technologie PLC a dotykových obrazovek jako potřebný symbol.
Tlačítek Emergency Stop jsou plné továrny na všech SZ.

V jakých případech myslíte, že je nutné označit tlačítko "značkou" ?

Licitovat se slovíčky a hledat povolení tam, kde není, je hodně špatný přístup. Ta norma je psaná, jak je, protože je to norma. Normou se de iure řídit můžete, ale nemusíte, pokud jste ochoten a hlavně schopen si porušení normy obhájit před soudem. Aneb máte svobodu se za svůj názor nechat zavřít.
Normální lidi se normami řídí, protože to šetří čas a předchází nejasnostem a dohadům. Ale pokud chcete jít sedět, až to tam bude někoho žmloulat a Ukrajinec, co šel okolo, se bál stisknout tlačítko nouzového zastavení, protože nerozuměl, co je na něm napsáno, je to Vaše volba.
Ke značení: ta značka, nebo obecně jakékoliv označení tlačítek nouzového zastavení, je důležité hlavně ve dvou případech. Zaprvé pokud máte na stroji několik funkcí nouzového zastavení (což ale pochopitelně není ideální přístup) a každá zastavuje jen určitou část stroje, je potřeba ta tlačítka odlišit. Pak musí být nápis nebo jiné označení, ale nikoliv na žlutém podkladu, ale někde vedle tlačítka. A zadruhé, pokud máte "tvořivé" a "všeho schopné" elektrikáře, kteří třeba používají tlačítko nouzového zastavení k funkci nouzového vypnutí. (což je špatně, ale děje se to). Pak se hodí ta značka s trojúhelníkem.

Len tak na okraj by som povedal, že mnohí naši slovenský spolu-občania pracujúci vo svete, neovládajú tamojší jazyk a som presvedčený,     že napr: anglicku nenajdete slovenský nápis na ovládacích prvkoch, cez  to všetko si nebude ani jeden pchať prsty kde nemá a pri úraze sa odvolávať na to že nevedel, že stop je zastaviť. Mimotoho, zamestnávateľ je povinný zamestnanca zaškoliť na dané pracovisko a v rámci zaškolenia by mal zamestnanec vedieť aj tieto záležitosti.

Považuje tedy níže uvedený žlutý podklad s piktogramem a nápisem za chybu?

Ižák Ctibor: věřte tomu, že se na to odvolávat bude, když z toho něco bude mít, ale je pravda, že "Emergency STOP" je pro Čecha nebo Slováka pochopitelnějš í, než "Nouzové zastavení" pro Němce nebo Ukrajince. V případě úrazu nese zodpovědnost provozovatel (zaměstnavatel),  pokud se mu nepovede jí přehodit třeba na výrobce (alá "Franto, když řekneš, žes nerozuměl tomu nápisu, dostaneš vyšší prémie"). Když jde o bezpečnost, tak jsou vždycky všichni chytří, srší vtipem a kecy o přehánění (teď nemyslím nikoho tady z diskuse... obecná praxe ve fabrikách),  ale jen do prvního průšvihu. Jak dojde k průšvihu, zranění a na místě se objeví první policajt, tak jsou všichni tak malincí, že projdou klíčovou dírkou. Zažil jsem několikrát, vím, o čem mluvím a nikdy to není příjemné.

Jan Bocek: Pokud se bavíme o ovladači funkce nouzového zastavení na strojním zařízení, tak ano, považuji. Značka tam být může (jestli tam byla potřeba nebo ne, na tom se nikdo točit nebude),  nápis ne. Pravidelně ty tácky s nápisem na mých strojích otáčím, protože to dodavatelé elektroinstala ce prostě neví. Ona je to v té normě relativní novinka, pár let stará. Opakovaně je na to upozorňuji, opakovaně mi dávají za pravdu, ale co je to platné, ty normy prostě nikdo nečte. A pokud čte, tak jednou a pak nesleduje změny.

Dobře, normy se vyvíjejí a texty se upravují.
ČSN pro Bezpečnost strojního zařízení je celá řada.
ČSN EN ISO 13850 ( 2007, 2008, 2017)

Již od roku 2008 bylo známo, že "pokud jsou použity štítky, musí být použit symbol neboli piktogram ( vzor 5638) pro nouzové zastavení".

Proto světoví výrobci SZ osazovali aretační tlačítka se žlutým podkladem, kde byl piktogram a nápis Emergency Stop.  Případně Nouzové zastavení.

S funkcí NZ jsou seznámení všichni pracovníci při pravidelných školeních BOZP

13850 je norma typu B2. SZ jsou konstruovány a vyrobeny podle ustanovení normy C 
 ( 60204-1). Obecně platí, že pokud se ustanovení normy typu C odlišuje od ustanovení, která jsou stanovena v normách typu A a B, mají ustanovené normy typu C přednost před ustanoveními jiných norem.

A v normě živitelce ČSN EN 60204-1 zákaz doprovodného nápisu s piktogramem nenalézám. Nechci nic licitovat, normy jsou pro mne "psáno jest",  ale ještě jsem se s tímto rozporem nesetkal u žádné přejímky a bezpečnostního auditu ( třeba i od Pilzu nebo TUV)

Proto mne vaše zpráva zaujala, zdá to uplatňovat u nových zařízení a na základě jakého argumentu. Zatím jsem ten zákaz nenašel.Ale možná je to někde ukryto v ČSN EN 61511, 12100, 14121-2

Vyměňovat všechny NZ v provozu jen proto, že se upravilo nové vydání normy se mi zdá za přehnané. Ale pokud ano, je nutné mít argumenty. ( třeba i proto, abychom u soudu nešli do tepláků....

Ta informace, že se ovladače NZ nemají označovat textem ani značkou, kterou jsem o pár příspěvků výše uvedl, je, jak je z toho příspěvku patrné, z normy ČSN EN ISO 13 850 v aktuální verzi, kap. 4.3.7, nemusíte to hledat. Je to printscreen přímo z normy.

V ČSN EN ISO 60204-1 ed.2 (která za pár měsíců končí) ani ed.3 (která jí nahrazuje) jsem nenalezl jedinou zmínku, že by bylo nařízeno označovat ovladače NZ textem. Dále se tato norma odkazuje na naší známou ČSN EN ISO 13 850 a též na IEC (u nás ČSN EN) 60947-5-5, kde též o textu není zmínka, resp. jsem jí tam nenašel. Pokud se pletu a je to tam někde uvedeno, tak mě, prosím, opravte a řekněte kapitolu, kde to najdu. V opačném případě tyto normy nejsou v kolizi a platí požadavek ČSN EN ISO 13 850, aby ovladače NZ nebyly označeny textem a pokud možno ani značkou.

Vyměňovat tlačítka NZ není většinou potřeba. Alespoň u těch, která nejčastěji používáme (Schneider XALK178F, do panelu třeba ZBZ3605) není nápis napevno součástí a je samostatně na "tácku",  který se dá zahodit nebo otočit.

Navíc, tyto normy řešíte při uvádění zařízení na trh, takže dokud se na zařízení neprovádí větší úprava spojená s novým uvedením na trh, můžete se na to vykašlat, resp. je to na uvážení provozovatele. Ale takovouto banalitou se v praxi provozovatel zabývat nebude. Jen jsem chtěl upozornit, že je to, jak to je. Ten požadavek platí nejpozději od roku 2017 a už mě poněkud unavuje to ještě v roce 2021 po elektrikářích opravovat. 4 roky jsou docela dlouhá doba, aby se to "rozkřiklo",  byť chápu, že i elektrikáři mají těch norem na hrbu pěknou nálož.

"Elektrikáře" to zajímat nebude, spíše projektanty a revizní techniky....
4 roky je krátká doba. Na příklad NV 378/2001 Sb. platí 20 roků a mnozí provozovatele se diví, co to po nich chceme při pravidelných revizích a auditech. Rovněž požadavky NV 118/2016 Sb.,   jsou pro mnohé dodavatele elektrického zařízení neznámou záležitostí a dokonce u SZ okolo NV 176/2008 Sb. je obvykle "ticho".

Pokud RT nedělá u SZ posouzení rizika a snižování rizika podle ČSN EN ISO 12100, tak se s normou Zásady pro konstrukci nouzového zastavení ČSN EN ISO 13850 ani nesetká.

Můžeme udělat závěr našeho zamyšlení nad otázkou:

Re: Jakým textem se má označit tlačítko nouzového zastavení?

ČSN  EN ISO 13850 4.3.7 Ani ovládač a ani pozadí by nemělo být označeno textem nebo značkami.

Jasně, když říkám elektrikáři, myslím tím dodavatele elektro části stroje, ne konkrétní profesi. Omlouvám se za nepřesnost. Jsem konstruktér, já si navrhnu stroj, sám si posoudím rizika podle ISO 12100 a navrhnu potřebná opatření od těch konstrukčních, přes ISO 13849 až po NZ odpovídající kategorie podle 13850. Pak se vyrobí mechanické díly, objednají nakupované a dá se to do kupy. Elektro část, tj. rozvaděč, řízení, drátování, software a na konci revizi má většinou na hrbu externí dodavatel. Na to mu šťourat do jeho práce, nemám jako konstruktér čas ani kvalifikaci, proto si ho najímám, takže od něj dostanu prohlášení, ve kterém se zavazuje, že všechno udělal tak, jak měl, počínaje elektronormami, EMC, uzemněním apod. a konče splněním explicitních požadavků ode mě, tj. vč. zapojení a použití komponent odpovídající PLr a kat. dle ISO 13849 a požadované kategorie NZ dle ISO 13850. Do rozvaděče mu nepolezu, maximálně si vyfotím, co použil za safety relé a jestli má tlačítka, u kterých to je potřeba, zapojena dvoukanálově (tj. abych mohl vyhodnotit splnění PLr dle ISO 13849) ale zrovna ta tlačítka NZ jsou nejčastější hřích, který zkontrolovat mohu a praxe ukazuje, že musím, protože to 50% dodavatelů udělá špatně. Ne, že by to byl nejzávažnější nedostatek, na který narážím...

Tak nějak....

V časopise Elektroprůmysl 3.4.2019 uvedl významný pracovník firmy Sick uvedený článek 4.3.7 se stejně silně vyznačenými slovy, by nemělo být.....ale bez komentáře. Zato uvedl dále :

Takže malá rekapitulace výše uvedeného, nouzové zastavení má odvrátit existující nebo hrozící nouzovou situaci vyplývající z chování osob nebo z neočekávané nebezpečné události, je to doplňkové ochranné opatření a nesmí být použito jako náhrada za opatření bezpečnostní ochrany nebo bezpečnostní funkce.

Pro mne je DoC - Declaration of Conformity, anebo prohlášení o shodě sice potřebný dokument, ale pak chci vidět dokumentaci ke shodě ve smyslu přílohy číslo 3 NV 118/2016 Sb. a přílohy číslo 7 NV 176/2008 Sb.
Samozřejmě záleží na tom, co jste si nasmlouval. pokud si dáte do smlouvy, že potenciály budou na návlečkách ve svorkovnicích umístěny vzestupně a zvláště NZ bude bez popisu a bez značek a rozvaděč bude mít nucené větrání nebo klimatizaci, tak jako zadavatel to na kontrolním dni zkontroluji. Ze zkušeností mohu tvrdit, že je dobré na takové montáže vychovat montážní firmu, která bude mít přesné noty, co za ty peníze požaduji.
A pak to bude "perfecto".

Ale jsem rád, že jste na to upozornil. Zatím jsem také bral tuto informací, "že by nemělo být".

Ještě se podívám do originálu, jak to přeložili tu divnou formulaci "by nemělo být",  který nedává technicky jasný význam. Možná někdo, kdo umí EN lépe než CZ, tak to vysvětlí. Také bychom mohli říci, tak nějak a nakonec je to jedno. Ty nápisy a značky, hmmmm, hlavně že je tlačítko aretační a má červenou barvu a je to na žlutém podkladě. Ale mohu se také mýlit....ale věřím, že je tady více specialistů na SZ a mají zkušenosti i s těmito zásady pro konstrukci NZ

Originál je zde:

Vysvětleno je to zde (revize 2015 normy IEC):

Přeložené je to správně, "... nemělo by být..." zcela odpovídá originálu.

Vysvětlení to potvrzuje, v první větě "nedoporučuje se...".

Takže smí, může,  ale nemělo by.

Z přílohy jsem nadšený. Obsáhle a polopaticky vysvětleno i s argumenty. Budu používat při přejímkách a výchozích revizích jak nového SZ, tak také při retrofitech.

Přemýšlím jaký úhel pohledu mít při periodických revizích. Vzpomínám jak asi před deseti léty v jedné firmě jsme napadli se závadami spoustu strojů právě okolo NZ. A tehdy ve firmě prosadil hlavně bezpečák, že na všech asi 300 SZ bude jen tlačítko Emergency Stop. Asi během roku to bylo předěláno a u některých včetně celé "ovladačky".

U velmi starých strojů ale NZ nesplňuje ani základní požadavky. Proto jsem přesvědčený, že tato diskuse může pomocí mnohým jak při periodických revizích, tak při ročních kontrolách při vyhledávání rizik podle NV 378/2001 Sb.

Mě osobně to slovíčkaření přijde poněkud zbytečné, ale dělejte si to každý, jak uvážíte. Svědomí a svobodu máte jen jedny a je na vás, jak s nimi naložíte a co vám přinese s nimi hazardovat. Norma říká, že se to nemá dělat. Nějaký vysvětlující papír od výrobce tlačítek je sice hezký, ale právní hodnota se rovná počmáranému tácku od piva. Chápu, že pokud má člověk něco předělávat na starých strojích a utratit peníze, které mu nic nepřinesou, tak chce vědět proč a jestli vůbec. Peníze jsou vždycky až na prvním místě. Ale u nových strojů vymýšlet blbosti a říkat si, že když bych neměl, tak to znamená, že mohu, je přeci nesmysl. To se můžeme vrátit k tomu, co už jsem říkal, že norma jako taková není závazná, nemusíte to dělat podle ní. Ale každý, kdo udělá cokoliv (a v bezpečnosti SZ to platí dvojnásob),  co odporuje platným technickým normám, by měl sakra dobře vědět, proč to dělá, jestli mu to za to strojí a tyto důvody mít velmi podrobně písemně evidované a to vč. zdrojů, protože až bude za X let sedět u soudu a vysvětlovat, proč to neudělal podle normy, bude si horko těžko vzpomínat.

Čili, mám-li to uzavřít z mé strany, chápu pohled "mě se nechce" u starých strojů. Stojí to prachy, přínos technický nula, bezpečnostní minimální a norma formulovaná tak, jako by autoři nepočítali s Čechy (a možná Poláky),  kteří hledají "cesty" tam, kde jiní ne. Jako konstruktéra se mě tento přístup úplně netýká, takže mi to může být jedno. Já se retrofittingem zabývám jenom okrajově a když už, tak otočit žluté tácky nebo vyměnit těch pár tlačítek za pár korun na jednom stroji je banalita, o které vůbec nebudu uvažovat proč a jestli, protože mi to za to nestojí. Ale u nových strojů prostě jedu podle normy a když norma říká "neměl bys to dělat",  tak to nedělám a nehledám výmluvy. Proč bych to proboha dělal?

Jen taková vsuvka, mám pocit, že drtivá většina lidí, s kterými něco řeším (technologové, konstruktéři, elektroprojekt anti apod.),  považuje normy a bezpečnost za "oser",  za papírařinu, která nikoho nebaví, ale prostě se to musí nějak omastit, aby po stroji zůstal ve skříni šanon "co kdyby". Věřím, že nejsem jediný, kdo to vidí jinak. Normy jsou přeci součástí společenského know-how, kdybych měl použít terminologii UPV, tak jsou záznamem "stavu techniky" a já osobně jsem za ně velice rád. Přeci pokud za mě někdo už něco vymyslel, vložil do toho tu dřinu a prostředky, které bych v tom sám těžko utopil (např. v ergonomických otázkách testy na tisících lidech a statistické zpracování),  dal mi k tomu podrobný popis a navíc mi k tomu přikládá vlastní autoritu, na kterou se mohu odvolávat, tak je to ta nejlepší cesta. Proč bych měl vymýšlet, řeknu příklad, výšku pracovní plochy operátora a pak se dohadovat se zákazníkem, že to je moc nebo málo? Prostě to udělám podle normy, mám pokoj a pokud s tím má někdo problém, tak má smůlu. Myslím, že když lidé přestanou brát normy jako buzeraci a "kecání do práce" a začnou je považovat za encyklopedii a osvědčený návod, jak to dělat (pokud nemám důvod to dělat jinak),  tak se všem uleví a ušetří si spoustu práce a obrovskou spoustu dohadování. Ale je to jenom můj názor. Žijte dlouho a blaze, buďte zdraví a pokud možno svobodní (jakože ne ve vězení).  :)

Setkávám se s dvojím pohledem na požadavky (nejenom) norem.

Výraz "(ne)doporučuje se",  "(ne)má být":

1) nesmí / musí
2) nemusí / může

Je na každém, co si lajskne, v případě, že se problém přesune k soudu, bude náročné obhájit méně přísnou variantu.

Nevýhodou norem je nekonzistentní jazyk oproti "právničině" zákonů, které tvoří a kontrolují právníci (formu, nikoliv obsah).

Co se týče nápisu na tlačítku, může zpozdit reakci v nouzi, kdy bude dotyčný "luštit" nápis. Umím si představit multijazyčný větší kolektiv, kde by to problém mohl být.

Slovíčkaření může někomu připadat zbytečné, ale já osobně bych měl problém někomu tvrdit, že to tam být NESMÍ, když je v normě jasně napsáno NEMĚLO BY BÝT.
mohu na něj apelovat, mohu mu doporučit, ale lhát zákazníkovi?

Vidím to stejně, ale znám pár kolegů, kteří to mají za přímý rozkaz (co není dovoleno, to je zakázáno).

Na druhou stranu si umím představit soudce, který se zeptá: A proč jste tam ten nápis nechal, když to norma nedoporučuje?

Podle mého názoru není RT osoba, která o něčem rozhoduje. Vidím to jako závadu, nesoulad, napíšu, oznámím provozovateli, upozorním na možná rizika.
Pokud bude trvat na tom, že se ten nesoulad nechá tak, nechám si to podepsat a pouštím z hlavy.
Nehodlám tahat za nikoho kaštany z ohně.
Ale předložím provozovateli pravdu, kterou umím vyargumentovat nějakými podklady.
Úplně nesnáším,když někdo tvrdí "musíte to předělat, protože se mi to nelíbí".

Ta doba je už naštěstí pryč. Když jsem začínal, byl revizák bůh (nemusel moc argumentovat).

Chápu svojí profesi podobně jako soudce. Nemám argument, nemůžu vydat záporný "rozsudek".

Někdy ale mám sto chutí napsat do závěru:

Zařízení není schopno bezpečného provozu, protože je totálně zprasený.

Jen zdánlivé to nesouvisí s tématem.

Obě věty jsou zajímavé a svým obsahem se dotýkají Geneze institutu revizního technika.
RT provádí revize při respektování platných norem a předpisů. V případě závady musí být uvedeno s jakým ustanovením normy, nebo předpisu je v rozporu.

1) Tvrzení, že povinnost provádět revizní činnost na EZ a povinností RT jsou dány technickými normami, je jistě pravdivá, ale jen v kontextu užších souvislosti.
Práva a povinnosti právním subjektům může v právním státě ukládat jen zákon.
Provozovatelům a dodavatelům zákon ukládá povinnost, aby revize prováděli a závady odstranili.
Při výchozí revizi je nutno závady odstranit před uvedením do provozu.

2) Provozovatel nebo dodavatel smluvně najme odborného pracovníka, aby nezávisle posoudil stav elektrického zařízení a vystavil o tom zprávu. RT provede soupis zjištěných závad a uvede s jakým ustanovením normy nebo předpisu je v rozporu. Po dohodě může na zvláštní Technickou zprávu uvést návrh odstranění závad.

Moudrý provozovatel pochopí, že upozornění RT na závady jej chrání před dalšími problémy. Na příklad u VRZ bude mít brzo problémy s naplněním zákona podle vyhlášky NV 378/2001 Sb.,  ( na příklad §3, písmeno J). Neboli jinak, že povinnosti dodavatele na něj spadnou.

RT na základě "diagnostiky" jen upozorní, že to není v souladu s legislativou a na řadě je ten, kdo si ten posudek ( RZ) objednal. Na STK u auta po 200 tisících km mám také uvedeno několik závad a doporučení a přesto jsem dostal známku STK. Jsem na řadě....podle zákona.

Proto na příklad tvrzení, že VRZ musí být bez závad, patří do kategorie těch mýtů....

Také mám někdy chuť to zkrátit....něž vypisovat stovky závad.
Zařízení není schopno bezpečného provozu, protože je v totálním bordelu, prostě K.O.