Diskuse Elektrika.cz

Před jaké přístroje se používá proudový chránič typu G?

Může se jednat o přístroje obvykle se nacházející v domácnostech?

Géčko (tedy né "Gambáč") :) zareaguje o něco déle, než běžný nezpožděný chránič. Zpoždění je nastaveno tak, aby ještě nezareagoval na funkci za ním instalovaných přepěťových ochran, které během krátce trvající přepěťové špičky spojí všechny vodiče, tedy i N a PE dohromady. Běžný chránič pak za bouřky a nebo i vlivem jiných, zejména vypínacích přepětí může tímto vybavit a když takto zpočátku např. Vaší dovoledné vypadne mrazák, není to zrovna šťastný návrat. Označení G jako Gewitter, čili bouřka.

mohu mít doplňující dotaz: Jaký je tedy přesný mezi proudovým chráničem G a S?

P. S. Pan Beláň uvádí, že chránič je chránič, což je jistě pravda, ale zase není chránič jako chránič.


Jinak předpokládám, že slovem "déle" bylo míněno "později".

Než mě někdo poradí použít kouzelné tlačítko "Vyhledávání",  pokusím se poradit si sám:

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,2812.0.html (http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,2812.0.html)

Píše se tam toto:


Čili jestli to aspoň trochu chápu, je to takto: chránič G se používá v zásadě pro stejné účely jako normální chránič (čili ne jako předřazený jinému chrániči),  ale v případě, že je předřazen přepěťové ochraně. Tedy takto:
1) normální chránič - spotřebič
2) chránič G - přepěťová ochrana - spotřebič
3) chránič S (třeba pro celý dům) - normální chránič (pro jeden okruh) - spotřebič

Upozorňuji, že obecně si dovedu představit, k čemu slouží přepěťová ochrana, ale nikdy jsem se touto problematikou nezabýval, takže nevím, jak to vypadá a jak se provádí.

TO: Bartoš

Tím hlavním rozdílem u typu chráničů je jejich odolnost proti proudovému rázu ve vlně 8/20 mikro-s, což znamená, že do 8 mikro-s je hodnota proudu maximální a do 20 mikro-s je hodnota proudu 50% z maximální hodnoty. Odolností  chráničů proti rázové vlně se zvyšuje jejich spolehlivost v případech, kde chceme zabránit častému vypínání při těchto jevech.

Pro chrániče normální je odolnost proti proudovému rázu do 250A, u G je to 3 kA a u S je to 5 kA.  ::)

Poznámka: - chrániče typu S se vyrábí až od hodnoty 100 mA, a proto se nemohou použít jako doplňková ochrana živých částí (zpoždění je již příliš dlouhé).

Smyslem dělení chráničů do tříd je omezení nežádoucího vypínání nahodilými poruchami různě dlouhou " reakční dobou ".
Normální chránič i typ G lze navíc použít i jako doplňkovou ochranu před dotykem se živou částí. Typ S pro tento účel použít nelze.
Použití svodičů přepětí za proudovým chráničem je nevhodné, neboť případný svodový proud svodič by vždy chránič vybavil. V tomto případě se např. zapojí svodiče fázových vodičů proti vodiči N pro zvládnutí běžných rušení zkratem a vypnutí jističem. Mezi N a PE lze postupovat stejně a teprve tehdy by reagoval chránič.

Ano, přepěťovky II. a III. stupně (B a C) budou zpravidla před chrániči, jelikož bývají zapojeny na vstupu rozvaděče. Ale IV. (D) bude z principu až za nimi, v zásuvce koncového obvodu či pejskovi, napájejícím elektronická zařízení.

Pokud jsem to tedy pochopil správně, proudový chránič typu G se instaluje pouze před přepěťový chránič typu D. Pro jiné situace jej tedy asi nemá smysl používat?

 (!) Nemíchat prosím do sebe proudové chrániče a přepěťové ochrany. To jsou zcela jiné přístroje a každý má zcela jiné užit�

Nó, tak úplně se to zas tvrdit také nedá, i když by to  tak mělo vycházet ve většině případů. Představme si ale např. větší dřevěnou budovu kanceláří s ubytovnou s více podružnými rozvaděči. V hlavním rozvaděči bude na vstupu přepěťovka B, za ní 300mA (neselektivní) fíčko pro požární bezpečnost. V podružných pak přepěťovky C, za nimi pak např. pro místnosti s koupelnami a sprchou fi 30mA, zásuvky pro PC a elektroniku opatřené "Déčky". I když by zde měl soudný projektant navrhnout v RH chránič 300mA selektivní, může tentop případ nastat, ale to se vlastně dostáváme k použití chrániče S a nikoliv G.
Jinak je ale možné využít i chrániče G tam, kde vlivem spínacích a vypínacích procesů komplexních zátěží dochází díky jiskření kontaktů k činnosti odrušovacích členů. Kondenzátory těchto filtrů zpravidla odvádějí krátkodobě "vf" složky do vodiče PE a tím mohou přechodně překročit reziduální proud 30mA chrániče na vyšším kmitočtu, než 50Hz.

Tak jak již uvedl pan Dosbaba, typ G / od německého Gewitter - bouřka / byl vyvinut pro omezení nežádoucích vypínání při krátkodobých poruchách
/ poruchy do 10 ms /. Např. bouře, spínání, atd..
Typ S má zpoždění 40 ms a lze ho použít v kombinaci i se svodiči přepětí. Je určen především k selektivnímu řazení proudových chráničů v různých částech el.instalace.

Pod obsahem pojmu "vlivem spínacích a vypínacích procesů komplexních zátěží" si lze představit v domácnosti např. provoz mikrovlnky, varné konvice, elektrického přímotopu nebo kotle, laserové tiskárny apod.?
Jaká je selektivita citlivosti na různé frekvence pro proudový chránič? (Tj. vybaví při stejné hodnotě reziduálního proudu jak pro 50 Hz, tak i pro vf frekvence?)

Chránič s označením G je hodně používán ve zdravotnictví. ..Jelikož je chánič 30mA předepsán /ne může ale musí být !!/ tak např. při zapojení laseru do zásuvky po krátkém čase "vyhodil" normální chránič...po marném pátrání příčiny /přístroj byl v pořádku/ se vyměnil chránič za typ "G" 30 mA a dodnes je pokoj...Normán í chrániče  vybavují např. vybíjení kondenzátorů  a podobné příčiny...Rovn ěž doporučuji jej používat u zubních souprav....  ;)

Komplexní zátěž značí jakoukoliv jinou, než čistě odporovou. Přímotopy, varné konvice a vůbec konvenční tepelné spotřebiče mají induktanci a kapacitanci z hlediska silnoproudu zanedbatelnou, nazývají se proto zátěžmi odporovými, jinak také označovanými AC1. Naopak většina všeho ostatního - motory malinké i velké, transformátory, tlumivky atd. mají induktanci, v praxi se projevující přepěťovou špičkou při odpojení napětí. Kompenzované zářivky s konvenčními předřadníky mají zase kondenzátory na dorovnání indukčnosti tlumivky, nicméně při jejich zapínání dochází mimo jiné k nabíjecímu produ kondenzátoru, takže po zapnutí teče krátce obvodem větší proud. Když si k tomu představíte velmi zpomalený záběr přitažení kontaktu vypínače, který se ještě nepatrně několikrát odrazí (a odpojí, připojí),  dojde ke krátkému vzniku obloučku, který způsobí také rušení a přepěťové špičky. No a pak je je ještě více spotřebičů s napájecími zdroji pro elektroniku atd.,  tudíž s jak iduktivnímími tak kapacitními složkami, tedy komplexní charakteristik ou (popisovanou komplexními čísly jalových, tedy imaginárních složek).
Doufám, že nebudu kamenován za zjednodušený a zavádějící výklad. Trochu jsem se snažil o názornost, vím že tato problematika vydá na více knih.

Lze je použít před jističe a/nebo vypínače, stykače a jiné přístroje a taky spotřebiče používané v domácnosti. Myslím že nejjednodušší odpověď napadne samotného tazatele po nahlédnutí do ceníku a porovnání ceny chráničů shodných jmenovitých hodnot nezpožděného a "G". Ještě dodám: Rozdíl mezi chráničem nezpožděným a chráničem "G" není v bezpečnosti, ale v komfortu, jak často budeme chodit nahazovat. Rozdíl mezi "G" a "S" už je takový,  že "S" nelze použít jako doplňková ochrana před nebezpečným dotykem živých částí a ke zvýšení ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí. Mimo jiné se ani nevyrábějí "S" s citlivostí 0,03A.

Velmi děkuji za všechny doposud poskytnuté odpovědi.
(pozn. pro moderátora - funkci proudového chrániče a přepěťové chrániče  dohromady nemíchám! - mohou dle diskuse však být zapojeny za sebou...) Tak je to přepěťový chránič nebo přepěťová ochrana?  :)
Jaké řešení by jste doporučili pro proudové chrániče v domácnosti, když pravidelně odjíždíte na delší dobu do zahraničí (cca 1x/rok až 2 měsíce)? Tj. problém mrazáku a popř. bezpečnostího zařízení.
Může snížit možnost případného vybavení proudového chrániče/-ů, když odpojíme všechny spotřebiče od zásuvek s přepěťovou ochranou ("D")?

a) přečíst si pořádně, co jsme zde napsali
b) okruh pro mrazák nezapojovat za chránič
c) pokud to nejde, před odjezdem na dovolenou jej totálně vyžrat
d) bezpečnostní zařízení jako v případě b)

Nevýhoda jednoho fíčka pro celej dům...,  "Géčko" ji z větší části takto eliminuje, opakovat to vše snad už néééé.

Odpojit pejska s vestavěnou D přepěťovkou pomůže, vytažení psa normálního ze zásuvky pevné instalace s vestavěým "Déčkem" pochopitelně nepomůže.

Hodláte si úpravy instalace a rozvaděče  provádět sám? ...

Děkuji za naprosto konkrétní odpověď.
Elektřinu bude zapojovat stavební firma, která bude stavět nový byt - požadavky a schéma si musím dodat sám.... Projektantovi při projektování elektroinstala ce asi "ujela ruka",  takže se v tom nevyznají ani normální elektrikáři, s kterými jsem dokumentaci konzultoval a prý překreslovat se již nic nebude.... Stavějte jak chcete....
Poznatky získanými v rámci této diskuse bych rád předešel "bourání" až bude vše vystavěno a já odmítnu převzít byt.... Mimochodem díky tomu, že se snažím vše zavčas kontrolovat, se mi již podařilo "odchytit" několik perliček (např. posun okna a balkonu o cca 40-50 cm oproti dokumentaci - zavčas bylo vybouráno a stěna znovu postavena nebo návrh zářivkového tělesa s IP20 přímo nad dřezem - viz diskuse v jiném tématu apod....)
Snažím se získat dost informací ze všech oborů mj. i z elektrikářskéh o a hlavně silné nervy, aby si člověk udržel slušnost.

Chápu vás a soucítím s Vámi.

Pan Karvánek jistě namítne, že nemám pravdu, ale já bych to řešil husíma krkama. Když se dodrží základní věci (montážní zóny, umístění vypínačů a zásuvek, požadavky týkající se zón v koupelně, umývacího prostoru a ochranného pospojení),  tak si to budu moci kdykoliv přepojit podle potřeby. Kdo ví, co budu chtít a potřebovat za deset let, natož co budou chtít a potřebovat generace po nás.

A v čem ujela projektantovi ruka? Nebyla u něho objednána pouze stručná PD pro stavební povolení, za kterou dostal odpovídajícím způsobem zaplaceno? Ne že bych se jej chtěl zastávat, ale je dnes běžné v rámci šetření financí zadat jen velmi přibližný, pro vlastní instalaci téměř nepoužitelný nákres (to je ta PD pro stavební povolení, říkající úředníkům v podstatě jen to, že tam elektrika nějaká bude...). Podrobná PD realizační zabere mnohonásobně více času a práce, proto je také dražší, úředníci ji nevyžadují a RT se zde nedávno na toto téma také sáhodlouze vyjádřili. Měla by si ji zajistit montážní firma a nebo přímo vy, co by investor - dle vzájemné dohody, nicméně zaplatíte to stejně. Podle realizační PD by se již mělo elektrifikovat snadno a efektivně a hlavně bez nadávek montážníků. Ale o tom zde bylo na tomto portále také mnohokráte pojednáváno.

TO: Bartoš > Člověče na co to reagujete?  (eek) Vždyť já se v téhle diskusi vůbec nevyskytuju.  (surprice)

To Karvánek: Teď jste mě zmátl. Ale skutečně se to vztahuje k tomuto tématu. Současně jsem vzal v úvahu též obsah jiné diskuse, kde jste psal něco v tom smyslu, že husí krky vlastně jsou ve většině případů nadbytečné (nebo něco v tom smyslu, nechci to tvrdit na sto procent, nerad bych váš názor překroutil).

Mám pocit, že reaguju v zásadě na toto:

To Karvánek: Tak vidíte, už se tady vyskytujete! :) :D

A ohledně těch husích krků už jsem to našel:

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,3889.msg25968.html#msg25968 (http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,3889.msg25968.html#msg25968)

A omlouvám se, že jsem odbočil od tématu. Už mlčím.

Omluva moderátorovi: Omlouvám se, pokud používám nesprávný termín, nejsem z oboru elektro, ale jen blízkého - fyzika. Rád bych tedy věděl jaký je správný termín, který lze použít - přepěťová ochrana x přepěťový chránič? Pro laika je ochrana a chránič významově identické.

Vysvětlení pro pana Dosbabu:
S největší pravděpodobnos tí projektant skutečně vytvářel stručnou PD pro stavební povolení (nejsem objednatel, ale pouze ten, který kupuje nový byt od firmy, která si zadává výstavbu...). Nicméně to jej neopravňuje, aby stěny pokujů "vyklouzly" doprostřed bytu nebo k sousedům a elektroinstala ce rovněž (např. zásuvky a vypínače se ocitly ve vaně nebo u souseda apod.). Ve vzniklé změti čar se nikdo nevyzná a vy máte do tohoto výkresu zanést případné změny nebo další požadavky... Takže pokud chci s tím něco udělat a neodsouhlasit neznámý stav (stručná PD?),  musím se naučit být projektantem elektroinstala ce a navrhnout si ji sám (používané symboly jsem se již naučil....,  konzultuji s odborníky u vás na fóru i mezi blízkými).

Myslím však, že jsme již značně odbočili od původního tématu. Ještě jednou všem děkuji za odpovědi.

TO: Klíma > Nemám k dispozici ČSN "mezinárodní elektrotechnic ký slovník" kde jsou naprosto přesně definované pojmy, ale dle zažité praxe je smysl přibližně takto:
Jistič / pojistka - http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_jisti%C4%8D
proudový chránič - http://cs.wikipedia.org/wiki/Proudov%C3%BD_chr%C3%A1ni%C4%8D
přepěťová ochrana - http://www.dehn.cz/cz/index.html
Každý z výše uvedených přístrojů slouží k jinému účelu, všechny jsou však v instalaci potřebné  :).

Děkuji za vysvětlení a uvedení odborné terminologie na správnou míru.

Morální životnost instalace je tech 10 let - takovou předvídavost nemáte, abyste ji udělal alespoň stejnou, jako fyzickou, u které bych odhadt nejvýše 40 let.