Diskuse Elektrika.cz

Tvorba bleskových kanálov a priestorové vyrovnanie nábojov
    Tvorba bleskových kanálov a priestorové vyrovnanie nábojov. Pokud se zajímáte o problematiku ochrany před bleskem a přepětím, pak by neměl uniknout vědecký rozbor Jaroslava Patúce. Víte, co je to balík blesků a jeho fáze? Dozvíte se definici bleskového výboje C-G (mrak-zem). Kdo objasnil princip kulového blesku? Co bylo inspirací  pro jeho popis a kdo k objasnění jeho tajemství ...
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/bleskovky/tvorba-bleskovych-kanalov-a-priestorove-vyrovnanie-nabojov)


   


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

Bleskostroj

Asi 50metrů vysoký kovový sloup na něm vhodná vrtule (jako větrník),  na vrch jímač a v zemi pořádné uzemnění. Za bouřky nějaký ten blesk pochytá.

Nevím, zda jse někdo viděl přímý úder do hromosvodu?
Já ano....Do hromosvodu zasáhl, (V mém případě) jen jaký-si bratříček hlavního úderu!
Nic ,moc...Ten hlavní ale vlítnul do stromu vedle RD...
Ono je to vždy sázka do loterie kde to spadne!!
Jak říká jeden přední výrobce anténích zesilovačů- je to duchařina, pokud tomu nerozumíte,nic si nekupujte a instalujte! (dance) (dance)

Teraz to tu okolo celkom dobre bije, tak to trochu sledujem
Na prvom obrázku to vyzerá na celkom husté zásahy blesku
Po priblížení sú ale všetky obývané oblasti bezpečne mimo zásahov, a v podstate všetko šlo asi do lesa, resp. predpokladám do liniek vn, vvn
Na druhom obrázku je blesk čo som našiel najbližšie k dedine aj s intenzitou prúdu... teda nič moc
Hej viem za chvíľu bude inakšie, ale sledujem to teraz častejšie a čo sa týka zastavaných oblastí tak väčšinou je to takto

Ono zas trafiť sa z mraku do domu mi príde asi jak vystreliť zo strechy domu guličkou 1mm až 100m ku krčme a ešte sa aj trafiť rovno do poldecáka  :)

Ale inak je tá appka na sledovanie celkom zaujímavá, by ma aj zaujímalo skade majú tie presné prúdové hodnoty každého blesku

Ten plusový ale zas upozorňuje, že problém je kedykoľvek nablízku :D

V těchto diskusích zapomínáte na vítr a vzdušnou vlhkost.  Pokud by to vrtule zvyšovala, asi by nevyhazovali spoustu peněz za vypouštění raket s drátem, což také není ve většině případů úspěšné.

Otáčení vrtule větrem výrazně zvyšuje pravděpodobnos t vzniku vstřícného výboje. Točením listů vrtule se zesiluje elektrické pole v okolí. Mechanismem vedoucím k nabíjení hran listů vrtule při bouřce je elektrostatick á indukce podporovaná pohybem listů a jejich materiálovým složením (skleněná vlákna a přepjatá karbonová vlákna). Částečně se může uplatnit i tzv. triboelektrick é nabíjení, jedná se o typ kontaktní elektrifikace, při které určité materiály získávají elektrický náboj poté, co přijdou třením do kontaktu s jiným materiálem. Při této elektrifikaci následně zesiluje elektrické pole v okolí větrníku. Na koncích listů vrtule, tak mohou vznikat vstřícné výboje dlouhé několik metrů až několik desítek metrů.

Tak to by každá větrná elektrárna měla být zasažena minimálně jednou ročně, bylo by to fajn, ale neděje se to.
Větrné elektrárny jsou zasahovány asi tak, jako jiné stejně velké objekty, které by stály na tom místě.

Na obrázku jsou vstřícné výboje z vrtulí.

Kdyby tam byly domy, tak to v okamžiku zásahu vypadá velmi podobně

Zajímavé je, že na té fotce vidím 3 vstřícné výboje z generátorových gondol, jeden z horního konce vrtule a tři náznaky výboje na koncích vrtulí. To vypadá, že vrtule samotná pravděpodobnos t výboje nezvyšuje, přestože je její konec listu o hodně výše než gondola.

Jde o vstřícné výboje z listů vrtulí.

Možno hej, len si dajak neviem predstaviť dedinu v podobnej situácii jak sú tie vrtule, z ktorej by  pri silnej búrke sršalo dohora z domov naraz napr. 10 takých dlhých leadrov
V praxi mi to viac pasuje k tým vysokým stožiarom jak k nízkym domom dakde medzi stromami
Zatiaľ som nijaký podobný leader nevidel ani u nás na sídlisku, a to pri silných búrkach celkom rád sledujem okolie

Myslel jsem samozřejmě situaci, kdy by tam, byly domy velikosti a rozměrech těch větrníků.
Ne že by tam na louce byla šmoulí vesnice.

Otáčení vrtule zvyšuje pravděpodobnos t vzniku vstřícného výboje v porovnání s podobně vysokými statickými stavbami, jako věže, vysílače ap.

Jasně teoreticky i prakticky ano, ale pokud fouká vítr, vzduch má rozdílnou vlhkost a teplotu, obsahuje prachové částice v různých koncentracích a do toho ionizace ....... je to pouze jeden z drobných faktorů.
O kolik více je zasaženo vrtulových dopravních prostředků?
Pokud je na střeše ventilátor s vrtulí a komín, udeří častěji do ventilátoru?

článek v Elektru, informace staré ca 20 let: Pokroky v oblasti hromosvodní ochrany (http://www..../elektro/casopis/tema/pokroky-v-oblasti-hromosvodni-ochrany--14272)

V ochraně před bleskem začínáme nyní zvolna využívat poznatky získané před sto lety, o kterých jsou zmínky z knih o sto let starších a dost lidí je překvapených, co je to za novinku.

Není to takový hit jako 20 let poslouchat: Tyto akumulátory jsou převratné a za pár let zcela změní elektro mobilitu.

 .... ale o zvýšené pravděpodobnos ti zásahu bleskem do něčeho se diskutuje už taky pár set let.

Teď jsem si uvědomil co přebíjí v ochraně před bleskem akumulátory: Podstata kulového blesku objasněna!

Otáčení vrtule není pouze drobný faktor. Aby nedošlo k omylu já nepíšu o vrtulových dopravních prostředcích ani o ventilátoru a komínu.

Tak zkuste nápad prodat sem: http://www.lightning.ece.ufl.edu/,  zatím vyhazují hodně peněz za vysílání raket:

Můj nápad je volně k použití.

Asi už jsem s tím otravný, ale já na té vaší fotce 13 větráků pořád vidím 4 výboje stojící za zmínku, a z toho 3 jdou do/z gondol a jen 1 do/z vrtule. To asi něco o pravděpodobnos ti vypovídá.

Asi v tom točení vrtúľ bude dajaký fígeľ pre vznik vzostupných výbojov, bo si myslím, že keby tam miesto nich stáli vedľa seba obyčajné mrakodrapy, tak sa asi taká fotka nepodarí
Teda aspoň ja som doteraz nič podobné na vysokých stavbách nevidel

Otáčení vrtule větrné elektrárny má mizivý význam vhledem k dynamice a rychlosti vstřícného výboje. 

Ty vstřícné výboje mohou přesahovat půl kilometru.

Toto vypľul gúgel. Takže to vyzerá, že Eso Es ma pravdu:

Rotačný pohyb lopatiek vytvára pulzujúce elektrické pole v dôsledku meniacej sa výšky najvyššieho bodu. Mení sa pri tom aj počet uzemnených bodov na koncoch lopatiek smerujúcich v ústrety blesku a ich poloha v priestore . VE tak predstavuje v priestore bleskozvod, ktorého výška a konfigurácia sa neustále mení medzi 1-2 zberačmi medzi výškou 120-180 m.

Vzhľadom na uzemnenie lopatiek vytvára tak veterná elektráreň v elektrickom poli zeme výraznú nehomogenitu a prináša potenciál zeme do maximálnej konštrukčnej výšky. Vytvárajú sa tak podmienky pre vznik výbojovej činnosti na koncoch lopatiek aj bez zásahu bleskov.

Autor: Ján T. Bystrík D. Juraj K Marek H.
Společnost: Katedra elektroenerget iky FEI TU v Košiciach
Recenzent: Jan Hájek