Diskuse Elektrika.cz

Příklad: vedeme nadzemní ocelové potrubí plynu DN300, délky 10 km, převážně 1 m nad zemí, občas přechod silnice či vodního toku výšky 5 m. Potrubí je uloženo na ocelové konstrukci s betonovou patkou. Trasa v lesním terénu.

Jelikož ve staré normě ČSN 34 1390 bylo uvedeno, že se potrubí uzemňuje co 100 m a ze souboru norem ČSN EN 62305 tento požadavek vypadl, dotazoval jsem se na ČAS jak postupovat, viz odpověd v příloze.

Článek v ČSN EN 62305-3 - D.5.5.3 Soustavy potrubí - uvádí uzemňování co 30 m, ale jen "uvnitř technologickýc h zařízení ale vně výrobních jednotek."

Hrubá analýza rizika viz příloha... Potrubí uvažuji jako "samostatnou stavbu." Dá se to použít?

Obávám se ,  že na rozsáhlé potrubní systémy nepůjde analýzu použít. S čím jde operovat, tak vypočíst počet úderů blesku do potrubí za jeho životnost a na základě toho vyvodit opatření.

ještě bych do toho zahrnul do úvahy co vlastně může ten úder způsobit a kde.
Ale myslím, že je to fakt tak specifický případ, že na to klasický riziko napasovat dost dobře nejde.

Je taky dobré na to potrubí hledět jako na vodič PEN. Mohou se tam potulovat různé proudy.
Nechal bych 100m jako podnikovou normu.
Zvlášť důležité místo je případná izolovaná vložka... / dva konce s možností rozdílného potenciálu /
Úder může jít až do regulačky...

Mne to potrubie príde jak klasický vonkajší bleskozvod bez chráneného objektu, a len je položený rovno na zemi :)
A tam kde ide ponad cestu by sa ešte mohol dať využiť aj jeho ochranný uhol
Plášť takého potrubia musí byť predsa dosť silný aby mohol fungovať jak zachytávač, a niečo jak zvod do uzemnenia na fotke tiež vidno
A s hodnotou uzemnenia by tiež nemal byť nejaký zásadný problém, meral niekto niekedy také dačo?
Únik plynu by som z uvažovania o ochrane vynechal, bo si myslím že únik plynu nie je normálny prevádzkový stav

To sice není, ale okolo nějaklých přetlakových ventilů (netuším jestli na té trase nějaké jsou) by Zóna 2 být mohla. A tyto místa by jistě bylo vhodné chránit i proti přímému úderu blesku. ... si myslím :)

Jjj, to máte pravdu bez debaty :)
Od priameho zásahu musí projektant v mieste zásahu čakať všelijaké riziká. Ja verím že rozozná ventily a podobné dôležité súčiastky od plášťa obyčajnej rúry a schová ich aspoň do zóny 0b
A podľa vyhodnotenia rizík samozrejme aj inde :)

Trasové uzávěry plynu jsou chráněny proti přímému úderu blusku, na to je pamatováno v technických pravidlech TPG či technických předpisech GRID.

Na trasu se ale nějak zapomnělo, proto tato diskuze...

Pokud je to plynové potrubí, tak to mění situaci.
Potrubí zřejmě nepůjde použít jako náhodný jímač v místech s Ex bude nutné udělat nejiskřivé spoje, zkontrolovat překlemování izolačních přírub s kontrolou úbytku napětí na přívodech (to samé v případě připojení přes jiskřiště).
Čím méně častěji bude uzemněno, tím větší bude napětí na potrubí a hrozí druhotné přeskoky s poškozením potrubí v místě, kde bude oblouk potrubí opouštět

Len tak pre zaujímavosť, nie som vybuchár
Môže byť vôbec na takom diaľkovom plynovode nejaká zóna s Ex v zóne 0b?
Alebo môže byť iba zabezpečená komplet podľa 62305ky vo vnútri stavby, napr. v nejakej regulačnej stanici?

Analýza rizika je hra s čísly, také vám jednu předvedu.
Např. když budu uvažovat po dobu zásahu bleskem průměrný proud 40kA a průměrné napětí na potrubí 120V, pak je potřeba, aby byl odpor uzemnění 120/40000=0,003ohm. Jestliže by měl každý zemnič odpor 3ohmy, pak by bylo potřeba 3/0,003=1000 takovýchto zemničů.
Při délce nadzemního potrubí 10km by pak vyšla vzdálenost mezi zemničema asi 10000/1000=10metrů.

Priznávam že celkom nechápem aký typ rizika s takým uzemnením chcete eliminovať. To ste rátal na ochranu pred nebezpečným dotykom?

Ano, je mi to jasné. Ale jde mi o to, že po dotazu na ČAS, jak postupovat, pokud z platných norem ČSN EN 62305 vypadl požadvek o četnosti uzemňování, nám bylo odpovězeno, že potrubí je stavba a na každou stavbu se má provést analýza rizika, viz první příspěvek. TIČR nás odkázal na ČAS a ti nám poskytli toto stanovisko...