Diskuse Elektrika.cz

Přívod z elektroměrovéh o rozvaděče z venkovního prostoru pro rozvaděč v objektu RD má přep. ochranu.
Jak je to ovšem s kabely, které vedou z venkovního prostoru do domu - např. světlo nebo zásuvka na terase nebo na cestě k RD, čerpadlo studna, klimatizace, VZT, žaluzie ...
Musí mít tyto kabely na vstupu do domu ochranu proti přepětí 1.typ? Jestli ano, tak jak to provádíte v praxi?

Pokud jimi může být zavlečen bleskový proud, tak musí být chráněny SPD typ 1.
Typicky se nasazuje na výstupy k bráně, zahradnímu domku/garáži, osvětlení zahrady, napájení studny atd.
Pokud se jedná o zásuvky na stěně, či světla co jsou v ochranném prostoru jímací soustavy, tak ty postačí pouze SPD typ 2.
Nejvíce se na vývody používá DEHNshield (https://www.dehn.cz/cs/2136/42828/Familie-html/42828/DEHNshield.html),  protože je kompaktní a obsahuje jiskřiště.
https://www.dehn.cz/cs/2136/42828/Familie-html/42828/DEHNshield.html (https://www.dehn.cz/cs/2136/42828/Familie-html/42828/DEHNshield.html)

............ a nebo se jištění pro tyto okruhy osadí mezi hlavní vypínač a kombisvodič T1+T2.

Pavle já nepochopila... :)

No prostě jističe těchto okruhů zapojíš do rozvaděče před svodič, stejně jako napájecí kabel rozvaděče. Jde nám přece o eliminaci zavedení bleskového výboje a přepětí do objektu. Pak vše co vstupuje do objektu mohu ochránit buď samostatně v místě každého vstupu do objektu, což by bylo poněkud nákladné, ale nejúčinnější a nebo to všechno prsknu před kombisvodič do rozvaděče tak jak popisuji a neměl by být problém.

Nezdá se ti to?

Pokud se bavíme o parametrech bleskového proudu, nevím o jističi s In dejme tomu do 80, 100A, který by vydržel jeho průchod, rozprskne se jak ořech a buhvíco podpálí.
Zdá se mě to coby dokonce nebezpečné řešení, v zásadě "předjištuješ" svodič nějakým 10A jističem  pro vývod zahrada.

Je to jeden z relevantních důvodů nenasazovat místo hl.vyp.jistič či chránič, pokud se v rozvaděči počítá s vlnou 10/350.

Milane, ještě jsem neviděl rozvaděč, kde by byl dobře osazený svodič. Málo kdo z montérů tuší, jak provést rozvody tak, aby bylo vše tak jak to má být. A když už osadí svodič na samostatnou DIN lištu co nejblíže vstupu napájecího kabelu, pak provedou nevědomky smyčku PE přes celý rozvaděč a nebo veškeré vývody ve zdi dají do jednoho svazku s odvodními kabely. 90% zapojení rozvaděčů je v takovém stavu, že degradují tuto ochranu, která nestojí zrovna malé peníze.
Pak tedy osazovat svodiče co nejblíže vstupu do objektu. Ale ještě jsem to nikde neviděl. Hodně mi to připomíná paní Colombovou  :D ;)

Většinou se snažím kabel "přerušit někde u podlahy" a tam mít v rozvodnici jak svodič, tak MET, tak rozdělení C-S.
Snad i idiot pochopí, že cesta do svodiče musí být co nejčistšì, prosta spojů a dalších součástek, které rázovou vlnu nevydrží.
Ano máš pravdu, že mnoho montérů tato pravidla nezná, či na to hází b...k.

Pesimisto.
Najdou se vyjímky, ale musím uznat, že je jich krutě málo.

A je dobře, že kolega Kobos otevřel toto vlákno, je to téma, které je často přehlíženo, ale ono to přepětí nemusí přijít jen od zdroje, od hlavního přívodu, v mnoha případech je právě nějaký "konec vedení" mimo ochranný prostor nebo v nedostatečné vzdálenosti od hromosvodu, v souběhu se svodem hromosvodu nebo jiným nechráněným rozvodem.

To jsem samozřejmě ustřelil a za to se moc omlouvám. Jističe by určitě nadělaly velikou paseku.  :-[  Takže, takto NE.

To je samozřejmě pravda a pokud by to někdo takto dělal, měl by tyto jističe co jimi projde bleskový proud a poškodí je (plus samozřejmě i místo jejich instalace) oddělit tak, aby nedošlo k poškození zbytku.
Dnes samozřejmě toto prostorové oddělení bude asi dražší, než tam dát svodiče.
Připojuji obrázky z případu, kde se stalo výše zmiňované.

To se investoři cenově zblázní. Už teď nadávají na samostatné chrániče, přepětí na přívodu pro rozvaděč RD...

1. Podle mě asi nejlepší řešení:
- všechny kabely z venkovního prostoru vést do domu jen jedním vstupem
- hned ke vstupu kabelů do domu dát jeden samostatný rozvaděč, v něm přep. ochrana na přívod pro rozvaděč domu. A dále přep. ochrany a jističe pro venkovní okruhy(každý samostatně)

2. Je nutné pro svítidla a zásuvky přímo na ZDI domu(v ochranném prostoru jímací soustavy) používat SPD? Kabely pro napojení zavedu do domu okamžitě(kabel nevedu venku po domě). Jestliže jde o indukci, tak venku kabel nevede - jen vystoupí ven.   

3. A ještě jedna věc. V RD do rozvaděčů osazuji SPD typ 1 a 2. Ovšem použití přepětí 3.typu dávám na výběr investorovi. Do komerčních objektu přepětí 3. typ dávám vždy.
Myslíte, že to tak v tom RD může být?

Co vy na to?

Pokud se dá na vstup do zděné stěny samostatný malý rozvaděč s SPD a s jištěním venkovních obvodů a kousek vedle hlavní rozvaděč pro vnitřní obvody, tak to jako nějaké velké nebo nepřípustné riziko nevidím. 

Jejich dům, jejich problém. ČSN EN 62305/ČSN 33 2000-4-434/ČSN 33 2000-5-534 jsou hodně striktní. Na druhou stranu, pokud budou mít instalaci nevyhovující normám, nemůžou čekat, že by škodu někdo hradil, budou v tom sami.

Ano, záleží i na tom, co bude připojeno, ona technologie bazénu není za pár stovek a pokud bude v garáži nabíječka na auto, nebudou o něj chtít přijít. Pak bude potřeba instalovat svodiče i tam.
Zde je určitý návod na nabíječky:https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Brozury_srpen_2018/ochrana_elektromobility.pdf (https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Brozury_srpen_2018/ochrana_elektromobility.pdf)

Ano, ale lze to chránit obdobně jako ty vývody ven, tedy vše z jedné chráněné větve a obětovat to co je na fasádě. Více v kapitole 9.08 v Bulletinu 2019 https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Bulletiny/bulletin_2019.pdf (http://)

Viz zmiňovaná trojice norem. SPD typ 3 má  normativně danou ochrannou úroveň jako svodič typ 2, takže pokud koncové zařízení bude do 10 m (délky vodičů) od typ 2, bude z této strany chráněno.

Jednoznačně platí, že tyto detaily musí obsahovat PD a pokud se klient rozhodne do řešení zasáhnout a nerespektovat normativní požadavky, má být připraven za to nést zodpovědnost.

Hodně bohatých revizních techniků má lidi co šetří strašně rádo a tak klientům za pár tisíc korun vystaví revizi, že je to v pořádku a odpovídá normativním požadavkům i když to není pravda.

Pro zákazníka je to fajn, protože to je levnější než pojistka, tedy pokud není RT chudý.

Dotaz pro fajnšmekry:
Jaká je koordinační vzdálenost mezi svodičem B či B+C a jističi?
Něco mě říká, že onen "centimetr" propojovací lišty mezi je málo s ohledem na odraz vlny.

Což o to, daleko větší brajgl udělá úbytek napětí na impedanci v jističi, takže se může stát, že to bude jako kdyby tam žádný svodič nebyl.
Jističe k SPD nebrat.

Ne...
Myslím svodič a hned vedle jistič.

Předjištění SPD jističem jsem se snažil napadnout. Ani slova jako "vražda ochrany" nezabrala.
Kolik má asi indukčnost taková cívka v jističi?
Měřil to někdo?
Nebo mám posbírat co seženu a změřit?

Souhlas. Ale jak se pak stavíte k názorům pp. Kurky, Láryše a Ondry v tomto vlákně:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,42357.0.html
kde tvrdí, že válcové pojistky v instalaci pro laiky nemají co dělat?
Důsledně pro SPD v civilní výstavbě používáte systémy pojistek s nezáměnnými patronami a vymezovacími kroužky?

Bavíme se o předjištění svodiče přepětí, tedy o situaci, která nastává až v případě, kdy je SPD předřazené jištění (https://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2006-01-05.7670) o velikosti vyšší než 125-160 A a to není u většiny instalací obvyklé.
Pokud je jištění větší a je potřeba svodiče separátně předjistit, používají se svodiče bez nutnosti instalování pojistek, jako je typ 2 DEHNguard AC (https://elektrika.cz/data/clanky/dehnguard-s-technologii-aci-nepotrebuje-pojistky)I, nebo typ 1 DEHNven CI (https://elektrika.cz/data/clanky/svodic-bleskovych-proudu-dehnvenci-na-amperu-2013).

Je to jednodušší a levnější varianta, než mít starosti s pojistkami.

Trochu se zde míchají pojmy.
Předjištění SPD a jištění před elměrem.
To druhé, tj.obvyklý jistič "3x40" bude holt na holičkách..... .
Právě proto jsem se ptal na to jaká vzdálenost instalace je od vstupní svorky SPD chráněna.

Řešil jste například někdo někdy škodu, která vznikla tím, že v domovním rozvaděči bylo řádně instalováno SPD na silovém přívodu, ale nebylo řešeno přepětí od kabelu CYKY 3x1,5 pro HDO z elektroměrovéh o rozvaděče, který přichází rovnou na svorku cívky stykače? To je prakticky stejné, jako když řešíme kabel od brány nebo od studny. Nebo je to spíš ještě horší, protože kabel pro HDO vede v souběhu se silovým přívodem.

Za celou svoji kariéru jsem viděl tři škodné události vzniklé úderem blesku.

- úder do objektu vedle u sousedů (mezi domy vzdálenost cca 200m). Sousedi měli díky síle úderu nově vysekanou elektriku. U rodičů vyletěl kryt krabice přípojky telefonu přes celý pozemek, rozvody v telefonní krabici na škvarek. Elektroinstala ce nezasažena.

- úder zřejmě někde poblíž objektu (nebylo zjištěno žádné jiné poškození bleskem) na vyvýšené osadě do objektu uprostřed husté zástavby. Vypálená krabice ve fasádě objektu, kus vytržené fasády, ze které byla napojena kolna. Jinak žádná jiná škoda.

- úder do anténního stožáru do RD ve vesnici s 20 objekty. Upálené kus antény, koaxiál přepálený pravidelně po 1m, vysekaná část elektroinstala ce, exploze hlavního jističe u elektroměru

Tak právě v "civilní výstavbě" jsou pojistky ještě na rozhraní mezi zařízením energetiků a zařízením "odběratele",  který je zpravidla laik.
A ty pojistky zpravidla nedosahují takových hodnot, aby bylo třeba řešit předjištění SPD.

Pan Hájek mě napsal - hned první odpověď:
Pokud se jedná o zásuvky na stěně, či světla co jsou v ochranném prostoru jímací soustavy, tak ty postačí pouze SPD typ 2.

Našel jsem nějakou bakalářskou práci a tam se píše:
1.  Zóna LPS 0b je prostor, kam blesk udeřit nemůže (například anténa v ochranném prostoru jímače) + obrázek, že zona je venku těsně kolem domu.
2.  Proto se na rozhranní zóny LPS 0 a LPS 1 umísťuje svodič bleskových
proudů (svodič typu 1),  který zabrání, aby se celý bleskový proud dostal do zóny LPS 1.

Takže na rozhranní zóny LPS 0 a LPS 1 se dává 1 nebo 2 typ SPD??

A jak sa cez ER do domu dostane plný bleskový prúd?
Pýtam sa na situáciu keď je všetko ošetrené správne. Myslím to tak, že keď majú elektrárne svoje rozvody už ošetrené zvodičmi. Predpokladám že nepoužívajú odberné miesta na zvedenie bleskových prúdov

Blesk po svedení do země se chová podobně jako, když hodíte do vody kámen. Vznikne kolo, která se s narůstající vzdáleností od jeho středu postupně zeslabuje. A když je v takovém kole svodu výboje napájecí kabel, je pak zle. S elektrárnou to nemá nic společného  :D

To hej, a ten rozdiel potenciálov si myslím že cez HOPku zvládne zvodič na dome, samozrejme všetko v prevedení podľa noriem
Ja som sa ale pýtal na plný bleskový prúd do elektrárenskýc h rozvodov a nie na potenciálovú jamu po zásahu v blízkosti chránenej stavby

Myslíte?


Zde uvádíte, že je to situace, kdy mají elektrárny vše ošetřené...... ..


Pak si zřejmě nerozumíme.

Úder do distribuční sítě je samozřejmě tak širokým pojmem, že se musí vždy tento případ posuzovat od bodu úderu (před trafem, za trafem, atd. atd.)

No noc, jdu dělat důležitější věci.
Tyto "vědecké" úvahy mě moc neberou.

Správně je to tak, že ochranu před bleskovým proudem si musí každý odběratel zajistit sám. Podrobnosti o kvalitě dodávané energie jsou v ČSN EN 50160.

Nebola tu nedavno debata o odmietani prepatovej ochrany investormi kvoli nakladom ?

Bola. A čo?

Hej, ,  mám len tú z r.2002 a tá platí len pre normálne podmienky, čo asi s bleskovým prúdom vo vedení nebudú
Mňa zaujal príspevok pána Strycharskeho, a to že jak sa zo správne zrobenej distribučnej siete dostane galvanicky plný bleskový prúd do ER
Mňa dajak nijaký spôsob na ktorý by sa zabudlo nenapadá
Presne jak píšete si myslím, že ak sa elektrárne dobre starajú o svoj majetok, tak by bleskový prúd napriklad zo vzdušného vedenia v ER mal byť len zbytkový a v podstate neškodný
Ale možno majú ostatní iný pohľad