Diskuse Elektrika.cz

Řeším instalaci rozvaděče s elektronickým zařízením do průmyslového mrazícího zařízení, kde je kolem -30°C. Řeším vyhřívání rozvaděče, protože elektronika uvnitř má deklarovanou pracovní teplotu do -20°C. Dělám to prvně a mám trochu obavy o kondenzovanou vlhkost v rozvaděči.

Pokud vnitřek rozvaděče vyhříváte na vyšší teplotu, než je trojný bod (tj. na teplotu více než 0°C),  potom nejjednodušším řešením je odstranění vzdušné vlhkosti z prostoru rozvaděče, kdy tomuto řešení nahrává velmi nízká okolní teplota, jíž k tomu lze využít.  :)

Provedení:
- rozvaděč co nejlépe vzduchotěsně utěsnit + tepelně zaizolovat (ke snížení tepelných ztrát)
- ze dna rozvaděče v dostatečné vzdálenosti od sebe směrem dolů vyvést dvě svislé přiměřeně dlouhé trubky z co nejvíce tepelně vodivého materiálu (ideálně měď nebo hliník),  v horní polovině tepelně zaizolovanými
- horní konce těchto trubek uvnitř rozvaděče osadit velmi malými 12V ventilátorky (např. o průměru 30 až 50 mm, které se dříve používaly na chladičích procesorů, ale lze je nové sehnat i dnes),  přičemž oba musí být stejně orientovány
- tyto ventilátory potom za provozu střídavě zapínat pomocí časového relé (přepínací výstup) s velmi dlouhým intervalem v řádu desítek minut (kdy rychlost se řídí rychlostí proudění vzduchu, viz níže)   
- oba spodní konce trubek zaústit do kusu silnější izolované trubky (např. z mirelonu),  dole otevřené = vznikne odkapávací komora

Popis činnosti:
- v té trubce, skrz kterou je zrovna zespoda nasáván vzduch (tj. ta, nad kterou je uvnitř rozvaděče spuštěn ventilátor, který do něj táhne vzduch),  přičemž vlivem ohlazení trubky dochází ke srážení vzdušné vlhkosti na jejích stěnách
- v ten samý okamžik teplejší vzduch z rozvaděče pochopitelně odchází druhou trubkou (směrem dolů),  během čehož roztává jinovatka ze stěn této trubky, která tam vznikla během předchozího cyklu, kdy vzduch v této soustavě proudil naopak = tekutý kondenzát bude z této trubky odkapávat skrz spodní trubkovou komoru ven, kde opět zmrzne       
- již po několika cyklech by se uvnitř rozvaděče mělo docílit vzduchu o zcela minimální vlhkosti (téměř nulové),  tudíž, pak už nebude více, co by v něm kondenzovalo, na jeho vnitřních stěnách = potom, po vysušení vzduchu v rozvaděči, lze toto "dehumidity zařízení" preventivně spouštět pouze obden jen na pár hodin nebo i klidně jen 1x týdně.

%

%


Pozn.:
- rozměry trubek se musí vyzkoušet dle použitého materiálu a místních podmínek, stejně jako odladit délka přepínacího intervalu
- přepínání relé ideálně řídit pomocí tepelných čidel (případně i jen jednoho),  umístěných ve spodní části trubek + je též možno do hry zapojit prodlevové intervaly mezi jednotlivými cykly (/hysterezi),  během čehož se právě ohřátá trubka ochladí zpátky pod nulovou teplotu, čímž se šetří energie, elektrická i ta tepelná
- pro větší účinnost lze do obou trubek volně nasypat kousky trubiček ze stejného materiálu (popř. něco jiného, co nebude bránit volnému proudění vzduchu),  čím se zvětší aktivní plocha
- po rozběhu ventilátoru je možné snížit jeho napájecí napětí (neb nejde o rychlé proudění vzduchu, ale spíše pouze o lehký vánek)

Popř. lze odvlhčení uvnitř uzavřeného prostoru řešit podobně pomocí peltiérova článku, sevřeného mezi dvěma chladiči. Když tak dejte vědět, pokud by vás to zajímalo, ale předem upozorňuji, že toto řešení si moc nedokážu představit v souladu s ČSN  ;)
(nicméně, takovýto odvlhčovač by bylo možné umístit mimo rozvaděč, např. do vedlejší malé prázdné rozvodnicové skříně = pouze ho s tím hlavním eletrifikovaný m propojit ventilačním okruhem, pak by to možná vyhovovalo normám :idea: ) 

 :)

Ja sa v tom až tak nevyznám, ale načo treba ohrievať rozvádzač o 30 stupňov viac jak je prostredie okolo?
Prístroje sú do -20, nestačilo by teda udržať "oteplenie" napríklad od -15 do -18?

Souhlasim s panem Petol.
Treba topenicko z kamer. Rozvadec musi byt, za vsech okolnosti teplejsi nez okoli. Akorat osefovat treba pri nabehu boxu, prechodove stavy: Kumulovana zima v rozvadeci nasava teply vlhky vzduch z na 60C SAVEm prave dezinfikovaneh o rozmrazovaneho boxu, To nesmi nastat. Provozni predpis + na boxu nezavisle dve diferencialni cca. na 30C Pt100.

Jenže on ten "ohřev do výšin až nad nulu" z mé strany vůbec nebyl míněn jako nutnost nebo dokonce podmínka.

Protože, pokud v tomto rozvaděči nebude teplota příhřevem zvyšována nad onen zmíněný "trojný bod",  potom tím pádem ani není nijak potřeba řešit vnik kondenzátu, jelikož tam zkrátka žádný nebude, neb veškerá vzdušná vlhkost uvnitř něj bude vymrzlá.

Navíc, pokud vnitřek rozvaděče bude ohříván na řekněme třebas na tu navrženou hodnotu -15°C, potom pokud něco bude namrzat, budou to výhradně stěny skříně (především přední dvířka),  kdežto zbytek rozvaděče by měl zůstat v suchu, maximálně by mohl být trochu ojíněn. A voda v tuhém skupenství stavu, jak víme, elektřinu nevede.

Už je to jasné?

Ok, příště tudíž ono "Pokud" raději rovnou nahradím slovem "Pakliže",  snad to potom bude zřejmější.  :)
(nebo alespoň těm všem, kteří v hodinách fyziky dávali pozor   o:-) )   

Proto bych se nejvíce přikláněl k onomu elektronickému odvlhčovači, zmíněného v závěru příspěvku (viz pelier),  který bude průběžně odstraňovat vzdušnou vlhkost z vnitřku rozvaděče + navíc umístěného v co nejvíce utěsněné v soustavě, aby vlivem teplot (/tj. rozdílné hustoty vzduchu) docházelo k co nejmenší výměně vzduchu mezi vnitřním prostorem rozvaděče a vnitřku chlaďáku, kde je rozvaděč umístěn. 

Je nutne mit rozvadec umisten v chlazenem prostoru?Nelze se tomu vyhnout?

Myslim ze jedina spravna odpoved.
Ze mne to netrklo
Dokonce cucham, ze jsem to nekde ve strojnich normach kdysi četl. Charakteristik y jisticich/stykace/rele prvku v teplotach -40 trvale.
Zamysl: "ovladatelne/peklozastavitelne/ mimo ohrozeny prostor".