Diskuse Elektrika.cz

Nezřídka se setkáváme s postesky spotřebitelů, že je v dodávce elektroinstala ce více proudových chráničů, než jeden hlavní. Jaké argumenty uvádíte pro snažší pochopení této problematiky?

Když si přečtete tento blog, pak již nebude o čem psát. Myslím, že blogový příspěvek Ing. Jana Hlavatého vše rozebírá naprosto perfektně..... ..........

http://....cz/2019/03/centralni-proudove-chranice/?fbclid=IwAR0Wd8KrBX6HB3U2fAUxyBsvCbhyKsB1crKLEV6wDvur73YJk0ghogkqZEM

Coby vypínač má být použit prvek, který je coby vypínač určen a ne chránič, vněmž je všechno šíleně naňahnané.

Jj, Honza o tom krásně píše v mnou vloženém blogovém příspěvku.

Na rozboru pana Hlavatého mne zaujala druhá podmínka použití proudového chrániče (impulzní výdržné napětí = 5 kV).
Dle norem pro koordinaci izolace (ČSN EN 60664-1 ed. 2) je hodnota pro kategorii přepětí III a jmen. napětí 230/400 V pouze 4 kV. Na 5 kV to pro "Přístroje vhodné pro odpojování nízkého napětí"  zvedá až ČSN EN 61140 ed. 3.

Problém nastane, pokud v instalaci bude realizována koordinovaná ochrana proti přepětí a vlastní rozvaděč (vč. zařízení v něm instalované) bude např. chráněn SPD s Up = 1,5 kV.
Up je  parametr, který určuje ochranu proti přepětí právě s ohledem na jmenovité impulzní výdržné napětí el. zařízení (viz ČSN 33 2000-5-534, čl. 534.4.4.2).

Výše uvedený příklad bych přirovnal k požadavku na hlavní vypínač se jmenovitým proudem 40 A bez ohledu na předřazené jištění (např. 20 A).

V tom blogu je pekne napísané, že v domácnosti stačí aj jeden spoločný chránič.
Len by som doplnil, že keď už, tak najlepšie na každú fázu jeden samostatne.
Hlavný vypínač v rozvádzači do 25A myslím že tiež nemusí byť.
A na tie unikajúce prúdy je myslím lepšie keď je v domácnosti len jeden chránič aj preto, že sa skôr ukážu nevyhovujúce spotrebiče, a chránič vlastne iba skôr signalizuje že sa niečo deje, čo je pre domácnosť len dobre
Keď dajakému bežnému spotrebiču uniká napríklad 6mA v práci, tak je už vyhlásený za nebezpečný. Doma to laik nijak nezistí a naďalej používa nevyhovujúci (nebezpečný) spotrebič.

KROZ#19 Proč je do elektroinstala cí vnucováno více proudových chráničů?
    Spotřebitelé souvislostí neznalí se často ptají, proč se v návrzích domovních rozvodnic objevuje více proudových chráničů než jeden. Skutečnost, že použití více chráničů doporučují výrobci neznamená, že jde o nějaké lobby prodat více zboží. Tato doporučení mají logická odůvodnění ... nejde pouze o bezpečnostní hrozby, použití více chráničů má i praktickou stránku ... snadno se řekne více chráničů, ale co místo v rozvaděči? Budou nám na to stačit stávající prostory? ... kdo tvrdí, že jeden proudový chránič stačí na objekt? Já myslím, že v dnešní době správný elektrikář instaluje víc proudových chráničů.
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/kroz-19-proc-je-do-elektroinstalaci-vnucovano-vice-proudovych-chranicu)


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
       

Pokud praskne žárovka, a vznikne zkrat, tak vypadne především jistič, mnohdy jak okruhový tak hlavní.

Kolikrát do roka se Ti to stane?
Když tak přemýšlím, mě se to stalo za celou mojí životní dobu cca 3x, což je jednou za 16,3333333333 roku  ;) :D
Proto takové věci neřeším. Je mi to jedno :-)

Mě také jen pár případů, právě jsem to vypíchl coby podivnou odpověď z reportáže ve vláknu.

Přiznávám se že jsem tomuto zpočátku nevěřil pochyboval jsem o účelnosti takového uspořádání,ale je to tím že jsem elekrikář staršího ročníku a starší školy.
Musíme si to zdůvodnit technicky,tedy i historicky:
1.
požadavek na proudový chránič vznikl z důvodu zvýšeného nebezpečí v prostorách vlhkých a mokrých-tehdy nebyly posuzovány kombinace prostředí.Tedy koupelny,umývárny ,místa k umývání nádobí apod.
2.
požadavek na proudový chránič při možnosti přerušení PE vodiče nebo druhé poruše-venkovní zásuvky,vlhká tráva,zvýšená možnost úrazu.

3.možnost porušení vodiče i v soustavě TN-C-přeseknutí,provrtání atd..Požadavek zvýšen na všechny zásuvky přístupné laikům atd...
4.
Každý koncový světelný obvod musí být... přes..chránič-ano pokud vše přes jeden chránič,zhasne vše.

Takže pokud si to dokážu technicky zdůvodnit pak pochopím proč to tak být musí.

Je to nepříjemné pro toho kdo to má zaplatit ale mám na to dobrou hlášku:Stojí váš život nebo život Vašich blízkých za těch pár stokorun?
Ano- ne?
pokud řekne ne jdu od toho...norma je jasná..

Ešte taká malá poznámka, že na rozdiel od bytu v paneláku kde si viem predstaviť pre každú fázu jeden PCH, nebolo by od veci pre rodinné domy štandardne uvažovať so samostatným rozvádzačom pre každé podlažie. V takom bežnom dome suterén-prízemie-podkrovie-záhrada by to bolo hneď minimálne 12 PCH ;)

Do nečakaných výpadkov sa dá okrem žiaroviek a detí bez dozoru zarátať aj opitých, chorých, bláznov, poruchy v distribúcii, kalamity, požiare, vytopenia...,  no, kto by veľmi chcel, ten by si toho vedel povymýšľať  :)

Taknějak proti proudu.
Pokud vyjdeme z toho, že PCH v podstatě nikdo netestuje, je dobře, že jednou dvakrát za rok dojde k jeho vybavení.
Mít 8 kombíků vedle sebe vypadá  sice na první pohled velice dobře, ale......
Pr.zkušenost byť od výrobce kterého bych nikdy nemontoval, z osmi 5 zamrzlých po roce provozu.

A to je kámen úrazu a pravá realita. Mohu mít 20 chráničů a kolik z toho bude po jaké době plně funkčních?

Jj, mnohdy se toporná snaha udělat věc bezpečnější potká s realitou života a s výsledkem mnohem rizikovějším.
S pojmem společenská rizika by se mělo daleko lépe pracovat v národních dodatcích norem.
Určitě bude rozdíl v odpovědnosti mezi roztančeným národem a národem fungujícím na rozkaz.
Onehdá jsem četl např.o 48 různých pohlavých, přičemž všechny byly dávány do jednoho pytle, tak bych se nesměle optal jak technicky vypadá oněch 46 které jsem zatím neviděl.

Realita:

Právě dopisuju pravidelnou revizi. Ze zhruba 100 kombichráničů je jeden unavený (31 mA opakovaně) a jeden po smrti. Takže 98% jich je OK.

Revize je to po třech letech a nedělám si iluze, že by to někdo mezi tím chodil mačkat.

To: JŠS

To je zajímavý výsledek. Tak ono to asi nebude až tak žhavé s tím "zamrzáním" RCD. Taky půjde i o značku. Tady by mě zajímalo, jestli bude častější "zamrznutí" RCD tím, že s ním už nejde pomalu pohnout, viz u nás v práci, kde jsou RCD ve venkovních rozvaděčích nebo vlivem magnetizace kotvy. V práci tři z pěti RCD nereagují na TEST.

To je otázka!
Ovšem mám to teď v plánu testnout.
Na každý obvod dám jednofázový chráničojistič .

Tedy až bude volný můj osobní elektrikář ... mám propadlý §8  (dance).

Ano, všechny 2P FI jsou od jednoho výrobce a 4P od druhého výrobce.

Osvědčená značka.

Některé starší řady měly problém, při jednom způsobu zapojení stačil svod mezi N a PE a pokud se tlačítko přidrželo déle, "shořel" zkušební odpůrek
Dnes právě proto serózní výrobci mají 1 kontakt navíc

Nacpeme tam elektroniku, procesor,... Bude to chytřejší, lepší, dokonalejší... Třeba se to bude testovat "samo"
A do 5 let se objeví jistá "úmrtnost" kvůli kondenzátorům v napájecí části

Z jednoho úhlu pohledu máš jistě pravdu. Ale zase všem podsouváš jenom jeden pohled, kdy si mnoho lidí může říci že jde o jedinou pravdu a jediný centrální PCH je to nejlepší co je může potkat. Často může jít i o spolehlivost celého řešení. Jako jeden zákazník co musel 1-2krát v měsíci jezdit 2h na chalupu, aby nahodil vybavený PCH. Po roce a půl z toho byl silně otrávený. Nesouhlasím s tebou v tomto přístupu, protože to jak to píšeš je silně zavádějící. Může to možná být přínosné pro některé aplikace, ale rozhodně ne jako jediná správná cesta, byť to tak podáváš, nebo to takto minimálně vyznívá.

Navíc k tomuto stavu může docházet pokud si provozovatel neplní své povinnosti. To ale není na odpovědnosti projektanta, ani elektrikáře, ani RT. Sice jsem pro "blbuvzdorná" řešení, ale ne za každou cenu. Naopak  zrovna tak mohu argumentovat tím, že alespoň dojde k drobné selekci mezi uživateli a alespoň je to naučí odpovědnosti, když už je chráníme více než si zaslouží a než je evolučně potřeba  ;)

Ano, řekl bych kde je kondenzátor, tam je ž.s.o. (životnost spolehlivě omezená).  (dance)

Pokud v neobsazené chalupě padá chránič, tak bude vadný on nebo napájené zařízení, případně kilometry rozvodů za ním.
Samozř.pokud jsou na té chalupě takové unikající proudy, že jeden chránič nestačí, má jich tam být více již od návrhu instalace s ohledem na provoz.
V normálních bytových podmínkách ač se mě centr.chránič v zásadě také nelíbí nemohu říct o žádném hororu s padáním, prostě jednou do roka spadne a to většinou ne unik.proudy provozním ale např.unavený spotřebičem typu pračka a voda v top.tělese.
Reálnější riziko je napálený kontakt N v 3f chrániči, a rozhození napětí, to se pak dějí věci.

Pokud ovšem v bytě 3+1 s 1f. vidím pro čtyři zásuvkové a dva světelné okruhy šest kombíků od výrobce "nepadám" vedle sebe, je mě z toho zle.

To snad každému rozumnému elektrikáři či RT. To s tím dle mého úplně nesouvisí, protože to píšeš všeobecně o PCH a ne o konkrétním výrobci. když řeknu A, měl bych říci i B, případně C.
Třeba že běžný panelákový byt kde jsou dle tebe rizika velmi malá, s čímž se dá asi souhlasit, ale třeba jen do momentu kdy má majitel třeba terárium, nebo rybičky ,  kde může po delším výpadku PCH dojít ke škodě, kde nemusí jít nutně o velké peníze, ale třeba o úplně jinou hodnotu, či ztrátu.

K tomu ostatnímu nemám moc co dodat a o ničem jiném jsem sám snad ani nepsal.

Je to o komunikaci mezi uživatelem bytu a elektrikářem, ten by měl být schopen nabídnout řešení na míru.

Do elektroinstala cí je vnucováno více proudových chráničů, aby příslušný proudový chránič (v některých případech příslušný jistič) vypnul jen dotčenou část elektroinstala ce nebo dotčený spotřebič.
Ale, když dojde ke zkratu, třeba se přepálí žárovka, tak to často vše (se všemi proudovými chrániči, jistič, atd.) vypne jistič u elektroměru s charakteristik u B. Smích
Proč asi má ten jistič u elektroměru charakteristik B?

Aby se jeho zkratová charakteristik a co nejvíce vzdálila nožovkám v distribuční skříni a nemuseli tam furt jezdit měnit pojistky?

To na mě nezkoušejte.

Příklad:
250VAC - gG50A - D25A - B16A - zkrat/impedance asi 1ohm

Při zkratu vypne B16A dříve než gG50A.

V elektrokompone ntech bohužel neplatí žádné kvalitativní třídy výrobků, tak jako např.u zámků, kde si vybereš 1 až 4 dle potřeby a stavu peněženky.
Takhle se ocitá např.vymazlený Eaton nejvyšší řady vedle bau výrobkú na stejné výši.
Přičemž RT je dle norem "nucen" konstatovat, že několik bau je v pořádku a jeden Eaton je špatně.
Odmítám myšlenku, že čím více milenek tím lépe i za cenu že jsou všechny frigidní.
Naproti tomu nás normotvorba "donutí" k používání AFDD a to v místnostech (ložnice, dětský pokoj),  kde je odběr minimální a zařízení nebude funkční (nehovořím o případech, kde se elektrikou v těchto místnostech topí, či se tam těží bitcony.

To jistě, ale při zkratu před tou B16 je to sázka do loterie a impedance okolo 0,6 Ohm spolehlivě pošle ven nožovku. Pokud by tam byl B25, je nožovka relativně v bezpečí.

V uvedeném příkladu to není sázka do loterie, vypne B16A. Loterie by to byla při té impedanci 0,6ohmů, jistič B25A je na tom stejně jako B16A.

Píšu o zkratu PŘED tou B16. Například na vstupních svorkách domovního rozvaděče. Jistič D25 se ani nezahřeje a vypne to 50A gG, B25 už reagovat bude.

To je v pořádku, při zkratu na vstupních svorkách domovního rozvaděče vypnou pojistky gG50A, ale při zkratu v zásuvkovém okruhu by měl vypnout jistič B16A.

OK, jenom se tu točíme okolo dotazu, proč si distributor přeje před elektroměrem charakteristik u B. Protože bude mít méně výjezdů s pojistkami.

To je od něho hezké.
Smích

Je.

Jistič si umí nahodit i dement, nebo vy ne?

Smích

Hm, v některých zemích (třebas Rakousko?) se před EM nepoužívá zkratová spoušt jističů, to tam furt mění nožovky?

Někteří mají obavy, aby ženě nezhaslo světlo v koupelně, když jí spadne fén do vany, a ona po tmě neupadla. Distributor v České Republice se už postará, aby těm dementum třeba i přepálená žárovka vypnula elektřinu v celém domě.

Tak v celém domě... Snad domečku.

Dnes je už možné nahradit edisonky jinými zdroji, které nezapříčiní zkrat při své postupné degradaci. 8)

V některých krajích se před měřením, umístěném na sloupu, nepoužívá jistič ani vypínač, pod zaplombovaným krytem jsou malé nožovky...

Celé je to hlavně o tom, že u nás je jedna z položek faktury příkon a ten se vymezuje jističem. V dobách kdy se platilo jen za kW/h se moc neřešilo co má kdo před elektroměrem.

Není dodržená selektivita jištění a to nejen u té žárovky.
Proč asi?
Smích

To je ale váš problém, výši hodnoty hlavního jističe můžete ovlivnit. Selektivitu můžete mít jak z učebnice, stačí si připlatit pár tisícovek   8)

A je to. Smích

Obávám se, že dokonale ošetřená selektivita při zkratu by se nemusela vejít do "pár tisícovek",  jak píše Rozvoďák
Dají se udělat nějaká opatření, úpravy, aby byl problém minimalizován.
Ale při reálné impedanci v rozvaděči, při reálných hodnotách do 1 Ohmu na konci zásuvkového okruhu a pod 2 Ohmy na konci světelného okruhu tam prostě je takový zkratový proud, že to "na zhasnutí domku" stačí

Až budete mít souseda s Déčkem a ten bude mít třeba pískovačku, budete zase řvát, že vám blikaj žárovky při přímým rozběhu kompresoru.
Tak si zažádejte o C, případně s tím, že chcete podnikat o D a je to.
Další možností je si tam narvat tlumivku, když už na světla musíte mít 10A jistič.
Osobně mám na světlech B2A a předřazený C25A při Zs ca 0,28 drží...
A proč mám C? Protože jsem přiznal dřevoobráběcí stroje a další motory.
Dalším důvodem užití charakteristik y B "vedení",  je mnohdy žalostný stav instalace mezi HDS a okruhovým rozvaděčem, zejména často hraniční průřezy a špatná izolace vodičů.
Pojistky řeší až zkrat na/za HDV, jistič jeho přetížení a proti oteplení.

Z vlastní zkušenosti vím, že hlavní jistič 3/32 B a silnější, odolá prasklé žárovce. Rozdíl na rezervaci oproti 3/25 je 3.500,- CZK


Možná by stačilo nahradit edisonky LEDkama... 

Copak 3k5 Kč by mnozí dali, ale pak ty stálé měsíční platy po mnoho let.


Dnes již i na vsi v HDS před elměrem bývá Zs kolem 0,25 Ohmu, pak v běžném domku je na konci zásuvkových okruhů kolem 0,5 až 0,6 Ohmu. U obvodů světel nebývají o mnoho větší, sice je menší průřez, rozvody bývají kratší a impedance vyšší o dvě, tři desetiny. Pak se nelze divit reakci jističů.


Jak kdy a kde. V 60. a 70. létech býval běžný hlavní jistič pro RD 3x15A, pro chaty také jen 1x6A! Na některých rozv. závodech tím řešili slabá trafa a mizerné rozvody z první republiky ve vsích. Vyšší hodnoty se získávaly těžce, přes různé vyjímky a známosti.

LED žárovky jsou jistě zajímavé, ale stále se najdou místa, kde je klasická Edisonova žárovka výhodnější.

Nejedná se pouze o žárovky, ale o každý zkrat. Distributor tím, že vyžaduje pro jistič u elektroměru charakteristik u B, dosáhne toho, že odběratel může docílit selektivity jištění při zkratu, navýšením hodnoty jističe a za to si připlatí ty tisícovky.

Předně jde o sazbu, u D02 je rozdíl v paušálu mizivý. U D57 je to asi 100kč měsíčně navíc. Ale u vyráběného RD bývá 3/25 málo nebo na hraně.

To máte jistě pravdu, ale bylo spousty odběrů s vypínači nebo charakteristik ou "M".

Nebudu ani mluvit o tom, jaký v tom byl dlouho guláš, než se pročistila síť. Kolik bylo OM kde hodnoty neseděli... resp. odběratel měl fyzicky s vyšší hodnotou než ve smlouvě.

U RD mě moc aplikací nenapadá  ::)

Co jsem viděl, tak je to obráceně!
85% bytů v obytných domech mají hl jistič 15/1 nebo 16/1 a ve smlouvě má každý 25A/1! (dance)

Kolegové, kolikrát za rok jdete díky zkratu nahazovat hl.jistič?

Tak v průměru 1,2x za rok bouchne malinká žárovka v mikrovlnce a zaručeně vyhodí o 15 metrů výš hlavní jistič 3x63A.

Tak nějak standardní situace cca 10 roků min.

Jj.pokud nemà MT přepěťovku v zásuvce, stává se to.

Ani jednou.

Toto jsem uvedl v jiném příspěvku..... ..........

Když tak přemýšlím, mě se to stalo za celou mojí životní dobu cca 3x, což je jednou za 16,3333333333 roku  
Proto takové věci neřeším. Je mi to jedno :-)

Pokud se tím nerozpípá osm upsek ve čtyřech objektech, tak by mi to bylo možná taky šumák. Jedna žárovečka v mikrovlnce ...

Alespoň nezapomeneš na pravidelný test těch UPS.

A proč si nenecháš vyměnit okruhový jistič?,  když tě to tak otravuje :)
Potřebná charakteristik a bude Z.

Podle mého názoru jistič s charakteristik ou Z může při provozu té mikrovlnky vybavovat, můžete to zkusit, ale pořád to je loterie, při zkratovém proudu přes 200A může vybavit jak Z16A, tak B63A/3.

Ještě stále se bavíme o proudových chráničích?  :-\

Asi nikdy nepochopím některé stesky některých kolegů. NIc není striktní a vždy je potřeba se na věc dívat v širších souvislostech. Tedy nikdy nikdo nemúže dostat jednoznačnou odpověď, ale vždy bude záležet na konkrétním místních podmínkách i požadavcích zákazníka. Dovedu si představit garsonku, nebo byt 2+kk s jedním centrálním PCH, stejně tak domek s 10ks PCH a oboje může být správně, zrovna tak jako špatně. Plácáme se tady v kravinách a jen tím ztrácíme čas.
Návrh že stačí jeden centrální PCH s tím že je dobře když občas vypadne, má třeba svou jistou logiku, ale vysvětlujte to pak zákazníkovi když odjede na 3 týdenní dovolenou a po návratu mu smrdí celý byt, zamrzla voda v topení u RD, nebo pochcípaly rybičky, či pošel vzácný plaz a podobně. Jsou prostě místa kdy se sakra vyplatí použít více PCH a to že nejsou pravidelně testovány výpadky je pak v pořádku. TO že to pravidelně netestuje provozovatel, je zase jen jeho odpovědnost a já jako elektrikář za to nenesu odpovědnost a připadá mi velmi hloupé (velmi mírně řečeno) se tímto ohánět v návrhu instalace když navrhnu jen centrální PCH. Zrovna takovou odpovědnost nese řidič, pokud nepoužívá pásy v autě. Může mít sebelepší auto i pásy, ale nezapnuté, nebo špatně upravené, jsou k ničemu.
Sám mám doma nyní 7ks PCH a včera jsem si je zkusmo proměřil. Nutno dodat že jsem je shazoval někdy z kraje léta. Pouze jeden nyní vykazoval při prvním měření mírné znecitlivění při vybavení (30mA) a při druhém a dalších opakovaných měření už prošel bez problémů s 22mA.

OSobně považuji více PCH v instalaci za řešení s vyšší provozní spolehlivostí a ne za vnucování.  
Tím se dle mého ohánějí "šetřílkové",  pro které je i jeden PCH moc drahý, rozvaděč mají zaplněný na 98-100%,  tři pokoje na jeden jistič, tahané CYKY 3x1,5mmm a rádi vzpomínají na dobu, kdy se instalovali jen dvě pojistky na byt. Jedna na světla a druhá na zásuvky. Ale to nejsou elektrikáři.  (norm)  Elektrikář=odborník a ten má trochu jiný přístup k oboru.

Ten B63 by měl začít uvažovat o vypnutí až od 315A.

Jistič Z16 už od 32A do 48A. To je sice selektivní, ale nevíme, jak se bude tvářit na zapnutí té mikrovlnky.

Samozřejmě, pokud má Mirek u mikrovlnky impedanci < 0,7 Ohm, pak se o žádné selektivitě mluvit nedá v žádném případě.

Chov hadů délky nad 20cm bych zakázal, závist je závist (dance)
Nicméně, fakt si myslíš, že se chrániče pravidelně testují dle pokynů výrobce?
Přiznám se, že u mne padají díky mým pokusům často, ale jinak bych také zapomínal.
Souhlasím s tím a už jsem to tu uváděl, že počet chráničů, a také okruhů jako takových je silně individuální a měl by být přizpůsoben skutečnému užívání objektu.
Je pochopitelné, že je ze strany zákazníka tlak na nejnižší cenu a ze strany výrobců/elektrikářů na cenu vyšší, přičemž obvykle se skutečná potřeba pohybuje v intervalu 30-60.

Z16 zítra vyzkouším oproti B25 při impedanci cca 0,4, včetně provozu MT, celkem mě  zajímá jak to dopadne.
Z2 je dle dřívějších zkoušek "selektivní" s B10, také při oněch 0,4.
Zetko je prostě rychlé.... :)

Zkratová spoušť jističe B63A může začít vybavovat asi od 190A, od 315A musí vybavit.

Tady bych právě měl strach, že to sepnutí MOT (trafo v mikrovlnce, které je zdrojem napětí cca 3kV pro magnetron) příliš rychlý jistič neudrží.
Pokud jede mikrovlnka na plný výkon, je to jedno sepnutí na začátku, kdy je magnetron "studený",  pokud je to režim se sníženým výkonem, tak se to spíná a vypíná v nějakých cyklech a je ta špička při opakovaných sepnutích ještě o něco horší, protože magnetron už je "nažhavený" a rychleji na něm nabíhá výkon.

Naopak jsem přesvědčen, že dobrý navrhovatel instalace by měl počítat s marginálním chováním uživatelů.
A ti chrániče prostě netestují, ano je možné že mám jejich špatný vzorek a ostatní testují ..........moc tomu ale nevěřím.

Pro MV domácího výkonu a impedanci kolem 0,4 je hraniční cca B8 (šestka padala, desítka drží),  jsem zvědav.

Je to tak, spletl jsem to s C63. Pak bude stačit impedance okolo 1,2 Ohm, což je naprosto běžná situace.

Možná zde bude nějaká "časová" selektivita, kdy lehčí mechanizmus Z16 bude dole dřív, než se rozhýbají tři těžší mechanizmy té B63.

Já vám nechci radit, aby jste šel prosit distributora o změnu charakteristik y hlavního jističe.

Ale třeba vám váš distributor pomůže.

Zkušenost mám takovou, že malá firmička zavolá, že potřebuje ihned revizi, že měli kontrolu a dali jim 1 měsíc na nápravu, jinak pokuta!....Poslední co mají, je 15 let stará VRZ.. (dance)
Při revizi když zkouším chrániče (které nikdo 10-15 let nekontroloval) tak nevypnutí (zatuhnutí) je tak 1-2 ks ze 100.....Je pravda, že tyto obvody mohou způsobit úraz ,ale je to moc malé promile těch, co chodí i bez pravidelného zkoušení! ;)

Hodně by mne zajímal vzorec podle kterého jednotlivý výrobci PCH stanovují interval testování.

myslím, že od doby platnosti 34 1010 a 34 3810 se lhůta stanovuje ctrl C/V
kde jsou předepsané lhůty pro chrániče předepsané

Také by mě zajímalo, co mají "lepšího" v konstrukci chrániče ,které se testují za 1 rok,1/2 roku oproti těm co se mají kontrolovat 1 měsíčně?

Dle mého netřeba. DOmnívám se že s tím už počítají normy i prostřednictví m VV. Tady se kouká na odbornou znalost, či neznalost, věk osob v prostoru i na zdravotní stav. Jak dobře nyní neřeším. ALe rozhodně nemůžu koukat na to kdo v bytě bydlí (myšleno jestli je odpovědnej, nebo salámista),  protože za 1/2 roku to může být zase úplně jinak.

Zeptám se jinak, tím že ti položím pár otázek na které očekávám odpovědi. A klidně se rozepiš.
- Když připravuješ návrh instalace, dle čeho poznáš jestli uživatel bude testovat chrániče?
- Když nikdo z uživatelů netestuje pravidelně PCH, jseš vždy srozumněn s tím že všude bude centrální PCH a v revizi s tím nikdy nemáš problém?
- DLe čeho usuzuješ kde dát pouze jeden PCH a kde víc?
- čeho chceš svými příspěvky dosáhnout? Aby se používali jen centrální PCH v bytech a domech? Toho ale tlacháním v diskusích asi nedosáhneš. Zkus to řešit už v normách  (norm)

 předem za rozšíření obzorů  ;)


Znám pár poctivců, ke kterým jezdím dokonce pravidelně na revize bytů a domů. Ale druhá tebou popisovaná skupina tvoří drtivou většinu. NIcméně když už máš komplex zachránit úplně všechny, zajímalo by mne jak budeš počítat s tím že když bude padání PCH moc otravovat (spatnutí třeba vždy při pečení okolo vánoc, 2x do roka, během dovolené a podobně) že si tento padající PCH nepřeklemují, tedy ho nevyřadí. TO potkávám při praxi taky 2-3 do roka, stejně jako jako PCH, který je tak "stuhlej" že bych se bál o jeho správnou funkci. Za mne je pak riziko s vyřazeným PCH mnohem horší, než "uspanej PCH". A vždy to začalo tím "pravidelným vybavováním PCH" v nejméně vhodnou dobu. Definice nejméně vhodná doba je taky zvláštní, protože se týká jakéhohkoliv času  ;D
Potom je tvoje vize naopak silně kontraprodukti vní, tedy více nebezpečná, než cokoliv jiného. Počítáš tedy i s tímto chováním uživatelů a jak je poznáváš?

Výrobci a normotvůrci si jako jedni z mála vzali ponaučení z moudrých odkazů Járy Cimrmana v tom smyslu, že data mají být snadno zapamatovateln á. Proto jsou lhůty testů, kontrol a revizí zvolené tak, aby tvořily očekávatelné násobky nebo podíly jednotek v kalendáři.

Rád Honzo odpovím.
1.spočítat/ odhadnout délku kabeláže  za chráničem a přepočítat na unikající kapacitní proud je základ.
2.používat raději typ G, dle mých zkušeností zachrání padání v mnoha případech, záběrový proud lednice, silného vysavače.....
3.vyzvědět co se bude v objektu dít ( výpočetní doupě, dílna atd....)
4.nechat v rozvaděči dostatek prostoru pro přidání dalších PCH a jističů pro změnu užívání
5.nejsem příznivec cetrálního chrániče
6.počet je velice individuální stejně jako např. u přípojky, někomu s rezervou stačí 3x16, jiný je ve stejně velkém objektu na hraně s 3x40.
7.o počtu chráničů (celkové ceně za ochranné prvky) stejně rozhodne zákazník, ano mohu klidně doporučit na každý obvod (řekněme domek o 15 vývodech z rozvaděče) kombík A-G kvalitního výrobce tj.nějakých 30-50L, v zásadě by se mě to moc líbilo, práce a výsledek na úrovni, ale kolik zákazníků na to přistoupí?

Tohle je zajímavá myšlenka, rozšiřte to trochu více. Opravdu hrozí vyšší kapacitní proudy v bytovém domu? Většinou se s délkou vedení počítá hlavně kvůli úbytku napětí na koncových vývodech.

RD řekněme 500m vedení plus povrchové cesty spoje/krabice/přístroje =nějakých 5mA.

Rád, ale ne na všechno.   ;)

Zaujalo mne především toto:
Nevidím mnoho důvodů k výpočtům unikajících kapacitních proudů u bytů a rodinných domků. Stejně jako tam nepočítáme při použití správných kabelů jejich uložení a seskupení, nebo neurčujeme VV a podobně. Díky standartizaci a normám se to opakuje stále dokola a šetří nám to práci. V tom s tebou co se týká bytů a RD nesouhlasím.
Dále mne zaujalo to, že nejsi příznivcem centrálních chráničů a přesto v mnoha tvých posledních příspěvcích tohoto vlákna to vypadá, že není nic lepšího u bytů a RD, než centrální PCH, kvůli jejich netestování uživateli instalace.
S dostakem místa v rozvaděči, například pro dodání dalších PCH, mohu jedině souhlasit.

O tom že je potřeba počet PCH a další řešit dle konkrétních podmínek, píši od samého počátku. Ale já chtěl tvoji odpověď na to, aby jsi mi napsal jak určuješ kdo je dostatečně zodpovědný aby mohl mít více PCH a komu a proč doporučíš jeden centrální PCH. Sám to nechápu a nevím jakým klíčem to určuješ. NAvíc když nevíš jestli to bude stejné i za 1/2 roku, nebo rok. Na to jsem fakt hodně zvědavej a myslím že nejen já.

Ano, je více možných řešení. Před nedávnem jsem instaloval rozvaděč s několika PCH spolu s automatickým nahazovačem a to na "obyčejnou chatu". Zákazník v tom prostě viděl převažující pozitiva a cena řešení pro něj byla podružnější. Je to o prioritách konkrétních lidí a nalezení řešení odpovídající užitnosti a akceptovatelné ceně. Ale ano, pokud děláš pro ty kteří jdou jen po ceně, asi ti budou za řešení pomocí centrálního PCH hlasitě tleskat. Jsem ovšem silně přesvědčen o tom, že po druhém výpadku centrálníhio PCH v jednom roce a zjištění že je doporučeno jich použít více, ti tleskat přestanou a budeš ten, kdo je vlastně okradl, nebo minimálně ten co neodvedl dobrou práci. To je také smutné  zjištění z dlouhé praxe.

Vezmem konkr.situaci.
RD, žádné zvláštní nároky typu server, hadi, rozsáhlá jiná technologie.
Délka kabeláže 300m, počítejme třebas 5mA unikajícího proudu včetně předřadníků světel a pod.
3 světelné okruhy, každý z jiné fáze, 9 zásuvkových po třech z každé fáze, 1okruh 400V pro sporák, jeden 400V16A pro zásuvku venek.
Topení plynem.
Kolik navrhneš chráničů? a jak kvalitních.
Věřím tomu, že každý projektant se na ten samý případ bude dívat naprosto jinak.
Pohybovat se tedy budeme v intervalu od jeden centrální typu hnus, přes jeden centrální vymazlený, jeden třífáz pro venk.zásuvku +3jednofáz pro každou fázi až po 12kombíků plus dva 3f.
Kde podle tebe bude hranice
1.elektr.bezpe čnosti
2.uživatelské spolehlivosti
?

Ale já se ptal tebe MIlane. Celou dobu píšeš o tom, že kvůli netestování PCH je nejlepším řešením centrální PCH. TeĎ uhýbáš když po tobě chci konkrétní postup k určení komu instalovat jeden PCH a komu dva a více. Nic víc po tobě nechci, než klíč kterým toto určuješ.

Tvé příspěky  č. 12, až po  třeba příspěvěk o více frigidních milenkách, alespoň navozují dojem, že více PCH je špatně a lepší je jeden centrální. ALespoň tak si to mohou mnozí laici a kutilové vykládat.



Řešení tvé úlohy mám sám u sebe doma a kdykoliv to spolu můžeme probrat, třeba po telefonu. Tak nějak jsem si jej vybral z praxe, kdy mi v tomto byl silným vzorem Milan Karvánek s kterým jsem v té době hodně spolupracoval.

Jak moc to ovlivní okolí, způsob uložení?
Jedna stanička u nás na západě, 2 kamery, celkem cca 2100m CYKY v zemi, zapojeno jako TT (standardně použit kabel J, protože byl na stavbě, ale zž nezapojen ani na jednom konci) chránič nešel ani nahodit, rozdílový proud daný kapacitou vedení proti zemi kolem 24mA (izolační stav řádově 100MegaOhm)

No vida, shodli jsme se poměrně dobře.

Ale zde se téma bude týkat spíš rodinných domů, než takovýchto speciálních aplikací. U rodinného domu podle mého netřeba tyto výpočty řešit. Nebo víš o nějakém předpisu který by to projektantům a RT přikazoval?

Jinak OK, velmi dobrý odhad.

No, ono je velice podstatné, kolik mA "sebereš" chrániči z oněch 18-20mA, kde běžně vybavuje jen prostým vedením, pokud bude centrální na RD se 300m kabelu, což se shodneme není zas tak moc, tak na veškeré další provozní úniky zbývá už pouze 13mA, což může být již na hraně i pro běžný provoz.
Ale pozor, např.Schneider chrániče vybavují až tak od 25mA, a u nich ve stejné situaci by zbylo na provozní únik 20mA, což je sakra rozdíl.
Jak vidno, téma je o citu a zkušenostech navrhovatele/ kvalitě výrobků/přednastavení výrobků/uživatelském prostředí, atd.,  to všechno dát dohromady již není úplně jednoduché, vlastně je to skoro nemožné.
Abych odpověděl na tvoji otázku - nebudu personifikovat, jistě pochopíš a domyslíš....
Abych to shrnul:
Spíš se tak usmívám pod vousy a říkám si, ježišmarjá, tak občas (párkrát za rok) spadne fíčko...,  tak ho nahodím, zároveň se zotaví coby bonus a život jde dál,  to jako nikdy nikomu nevypadl proud jako takový?
Samozřejmě, pokud má někdo na instalaci speciální bezvýpadkové požadavky, tak ať si nechá upravit instalaci dle těchto, ale proč většině stavět garáž velikostí na náklaďák, když  jezdí osobákem.


 
 

100m kabelu asi 15nF.

A jseš si jistý že tyto občasné výpadky budou chápat i tvoji zákazníci jako nějaký "bonus"? Nedopadne to spíš tak jak jsem psal, že ho spíš vyřadí aby je to dle jejich pohledu nezlobilo? Nebo umíš předvídat kdo se jak bude chovat? a dle toho se k tomu postavíš? Viz jedna z tvých odpovědí  ;)

Položím ještě doplňující otázku. Udělal by jsi to sobě doma taky s tím, že tobě ani tvé rodině nebudou vadit tyto občasné výpadky?

Zrovna moje instalace kde furt něco testuji není vhodná k porovnávání s běžným užíváním.
Pokud bych aproximoval, tak ano stačil by mě jeden centrální, a jsem si téměř jist, že by nepadal v důsledku norm.provozníh o stavu.
Celkový unikající proud mojí instalace při "plném provozu" je do 10mA.
Takže u mne by to "odnesl" centrál nejvyšší třídy od Eatna či Si od Schneidera.
No a pokud bych se začal mít hodně rád, tak bych tyto dva dal do serie, každý z nich má přeci jen svoje slabší okamžiky i když jsou oba o levely výše oproti běžně instalovaným.
Občasné výpadky mě skutečně nevadí, dávají např včas vědět o tom že pračka se hlásí o nový typ.
Nicméně opakuji, že je to případ od případu.
Z praxe: rozlehlý RD,  centrál 30mA, 20 let v pohodě, padat začal až v okamžiku kdy se připojila obrovská stodola se stovkami m vedení, odběr 00nic, jen pár žárovkových svítidel.
Byt 3+1, naprosté výpočetní doupě, unikající proudy kolem 100mA, chráničů 12ks.
RD se sklípkem, RD unik.pr.napros to nepodstatné, připojený vlhký sklep 15mA....
Právě proto zdůrazňuji zamyšlení se nad unik.pr.z "čistého" vedení s ohledem na délku a vlhkost/povrchové cesty.
Že to norma nepožaduje neznamená, že se s tím nemá při návrhu pracovat.
Je neporovnatelné pasivního výkonu brzdy netestovat a aktivního zásahu brzdy demontovat- viz tvůj dotaz překlenutí.

Jo, trochu jsi mě v čase vánočním pobavil. Kdyby... tak by mi stačil  ;D   A kdyby tamten to a tenhle tento, pak by bylo vše super.

Jen pro pořádek. Netvrdím že centrální PCH bude vždy a často padat. Znám mnoho bytů a RD, kde mají pouze jeden PCH a výpadků je minimum. TO jsem nikdy nezpochybnil a nezpochybňuji. Nicméně doba pokročila a přibývá kazítek v každé domácnosti. S jejich narůstajícím počtem vzrůstá i potřeba nějaké spolehlivosti instalace s minimem výpadků. Například v provozu naší domácnosti mi nějaký výpadek úplně nevadí, protože jsem často doma a není problém to znovu nahodit. Největší pakárna po výpadku jsou všechny spotřebiče, kde pak musíš znovu nastavovat hodiny. Z toho bych se vždycky zcvoknul a nemám to vůbec rád. To mi na tom vadí asi nejvíce. ALe když už někam odjedu, potřebuji a chci abych se na instalaci mohl spolehnout a domu mohl přijet do pohody, tepla a podobně. Navíc se mi dům stará i o zahradu, kterou zalévá, 2x denně dává čerstvou vodui slepicím a snad v novém roce bude slepice i krmit a ráno pouštět nebo večer zavírat. Uvidím kolik času na to najdu a jak moc se "rozjedu"  ;) .
Začínal jsem u dvou PCH a po pár letech, i když to nebylo zcela potřeba, doplnil další PCH a připravil dům na to, že po vybavení některého z PCH, poběží nadále podstatná část domu. Rozvaděč byl připraven s dostatečnou rezervou a tak to bylo snadné.

Jinak tedy nevidím důvod doporučovat to co bych sám doma nechtěl a proti čemu se snažím osvětou bojovat. Přijde mi humorné že pro sebe si to neuděláš, ale jiným to doporučíš.

Nic. Toto vlákno je už příliš dlouhé a nic nového se už asi nedozvíme. Přeji všem krásné vánoce a nashle v novém roce

Nemá někdo z montáží zkušenost s tepelným čerpadlem vzduch-vzduch a s "bednou" kde se vše řídí, teplá voda, topení a jsou tam údajně i nějaké malé topné tělesa.....
Já jsem nachystal FI 40A/30 mA a jistič 3/B/20A...
Jak dojel školený šéfmontér toto čerpadlo zapojit, vyhodil mě chránič, prý mu to padá, že ho tam nedávají....Po delším hovoru jsem mu zopakoval teorii ,  že to nemůže padat. jsou tam děti, chytnou se v technické místnosti plechu a může se něco stát....
To vše v novém RD!

Ja som kedysi dal sám sebe na celý dom jeden 3f a neskôr som mal obavy keď sa dosť navýšil inštalovaný príkon.
Dnes je v dome inštalovaných okolo 20kW, a chránič drží pomaly 10 rokov. Testujem ho s vadaskou keď ma napadne, raz ročne určite.
Ale pravda je že keď ja prestanem, tak hocijaké skúšanie skončilo.

Málo informací.

ASi bych zkusil PCH určené pro elektroniku. Například PCH určené pro frekvenční měniče. CHápu že s tím PCH typu AC, případně i A, může mít velký problém.

Pro tyto aplikace se využívají například RCD typu F, B, Bfq a B+ . ASi bych provedl měření pro výběr toho nejvhodnějšího . B-čka se napříkald doporučují k nabíjecím stanicím a F-ka  k frekvenčním měničům, což bude zřejmě i váš případ.



Nejde jen o velikost zátěže, ale i druh zátěže   (norm) 

Nám bylo kdysi řečeno technikem, co přijel zapojovat TČ, že napájení 3f nesmí přes chránič. Když jsem se ho zeptal proč, tak prý není stopro spoleh na pozdější odpojení N oproti fázím v RCD. A řídící elektronika, která by to odnesla je příliš drahá. I malá rozvodnice připravená firmou pro TČ byla bez RCD. Značka byla De Dietrich.

No to je odpověď pracovníka TČ trochu zmatečná! Dávají se dost i jističe 3+1 a tam je to podobné jak s FI! (Odpojení N)


Dal jsem tam B+....Stálo celkem dost, majitel se po mě pak divně díval! :)
Ve stavební připravenosti neměli o chrániči zmínku!

Zkusmo jsem kouknul na pokyny k připojení jednoho TČ na netu a tam byl dokonce RCD do 30mA povinný. Myslím, že z nás technik dělal trochu blbce. Když si vzpomenu na "kvalitu" jeho práce a vrabčí hnízdo v rozvaděči, co po něm zůstalo, tak pochybuju, že byl až tak znalý problematiky.  :-\

No vida nakonec jsme se krásně shodli na tom, že počet závisí velice indi. na specifických podmínkách té které instalace, přičemž je nemožné vytvoření konečného obecného vzorce, respektujícího nejnižší či společensky obvyklé nároky na hard bezpečnost a soft.uživatels kou přívětivost.
Za mne krásná partie, byť s nejasným závěrem umožňujícím obou stranám na základě další jemné hry prosadit svoji původní koncepci.
Honzo .

Asi by som uz neriesil ci jeden centralny chranic, alebo viac.
Skor ako kolko chranicov by som riesil ako to tu bolo uz nacate typ chranica.
Myslim, ze uz nic ine ako typ A by som nedaval, a mozno na susicku, tepelko a nejaku vodaren typ F. Len cenovo su niekde inde zatial

Pane kolego, znám AC, A, U, R, B, B+
o F jsem zatím neslyšel...... ...........

Je to chránič typu A, který má sníženou citlivost na vyšších frekvencích.

F ma v ponuke tusim Schrack a Oez, malo by to byt to iste ako U

Jj, jsem Eatonista, tam je to značeno coby U, d ě k u j i za rozšíření obzorů

ÁÁÁÁÁ....  Pikantní kompro na Milana  ;D ;D ;D ;D ;D  Sem s ním  ;) ;) ;) ;)

Ať ho taky mohu něčím zlobit   >:D >:D >:D >:D >:D

U mňa určite nie, ja používam EZ určené pre domácnosť. Keď si ale niekto mýli domácnosť s firmou, v garáži má prevádzku, tak nech sa nečuduje, ja mám dom na bývanie po práci :)
Jak som už písal, podľa môjho je primeraným kompromisom jeden chránič na každú fázu a v RD rozvádzač na každé poschodie.
V praxi pri normálnom používaní inštalácie s normálnymi spotrebičmi určenými pre domácnosť potom predpokladám minimum problémov

Já jsem také v prostředí "normální" instalace RD (žádná supervila typu Krejčíř) nezaznamenal problém s chrániči doposud instalovanými tj. typu AC!!
Při běžně používaných domácích spotřebičích i s jinou zátěží.
Vadný chránič to ano, ale že by vyskakoval "AC" to ne.....Možná nebude reagovat při určitých zátěžích, ale to se majitel jen tak nedozví. (dance)

On AC při "řezané" půlvlně zejména a hlavně nereaguje tak jako áčkový.
Na tomto bych tedy určitě nešetřil.

Ono ty "Áčka" zas nejsou za takový velký balík, aby se na tom nějak šetřilo, zato A/G, to už je jiná liga.

Typ G vychází z obecného typu (dokonce na něj není sp.výr. norma),  uvedla jej fa.F&G, nároky na přesnost výroby stoupají s ohledem na AC či A.
V podstatě tuning na míru, a to musí něco stát.
Vím asi tak o 5 výrobcích co ho skutečně umí, resp.jeho základ berou od dvou fy.které ho jsou schopny vyrobit, ostatní se buďto vezou, či se jedná o šmejd.
Problémem dnešní doby je lejstro, které umožňuje stejný právní pohled na vymazlený výrobek jakož na odporný humus.

Milane, s tím nic nenaděláš ;)

I kdyby se našel jediný člověk, který se nad tím zamyslí a namísto šmejdu nasadí něco skutečně funkčního, dělá mě to radost.
Myslím, že je třeba upozornit na skutečnost, že vyhřívaná deka nemá a nemůže mít více než 300ºC (dance)

Milane, osobně to beru tak, že nabídnu zákazníkům to nejlepší na trhu, pokud neakceptuje cenu, odcházím.  ;)
Nemíním si ničit zdraví pro blbost cizích lidí. Z toho jsem už vyléčen dávno. 8)

To máte parádnu pozíciu???,  ja zatiaľ pri ponuke musím brať do úvahy aj predstavy zákazníka ??

Tak ono úplně stačí, když vyrábíme rozvaděč pro strojní zařízení, přesvědčit konečného uživatele, že to co požaduje, zrovna ten určitý výrobce nemá ve výrobním programu.
Pak nastupuje zdlouhavé vyjednávání, o změně sortimentu. To je kolikrát to nejtěžší.
 (zle)

Ještě k citované ČSN 33 2000-5-53 a požadavku "...nesmí být součet takových proudů ve směru toku energie od proudového chrániče (RCD) větší než 0,3násobek jmenovitého reziduálního vypínacího proudu."
Opravte mě jestli se pletu, ale 0,3 násobek 30 mA není 10, ale 9 mA.

Dobrá o 1mA jste mě dostal :)
Nicméně jak toto při návrhu zohlednit?
Ano mohu dosadit délku kabeláže a odhadnout unikající proud pevně inst.spotřebič ů o kterých budu vědět.
Další úniky se budou diametrálně lišit dle skut.využití instalace.

doplňuji - stárnutí  zdrojů v přístrojích, přidaných spotřebičích (PC, router, tiskárna, sušička, .... ) ,  po výměně žárovkového světla za LED, stárnutí izolace a tak dále  ;)

Ano právě proto jsem uváděl možnost variabilního doplnění prvků v rozvaděči.
Aproximovat nutnost nošení deštníku a pláštěnky za sluného dne je poněkud předčasné.
Skutečně je to o odhadu a citu pro hru navrhovatele, stejně jako např.o počtu jističů/obvodů.
Např.25A jistič před EM, kolik jističů v bytě bude třeba?
Asi se shodnem, že při dobrém rozvržení 2ks zásuvkových 16A a jednom 10A pro světla bude majitel z 90% spokojen stejně jako ten se třemi 10A pro světa a šesti 16A pro zásuvky.
Myslím, že nabízet top kvalitu byť méně prvků je více nežli násobek prvků nevalných vlastností, ano pokud najdeš zákazníky ochotné zaplatit za kombinaci obojího, leč s uživatelskou hodnotou jen prvého, tím lépe, leč je to taková ta kostka ve skluzu k obědu.

Toto čo ste napísal je síce všetko pravda, len by som nemiešal spolu do jedného vreca inštaláciu a do nej pripojené spotrebiče. Myslím to tak, že z toho pohľadu že načo je chránič podľa noriem určený.
Hej, ja viem že inštalačka a spotrebiče fungujú jak jeden celok, len sú to dva rozdielne a samostatné skupiny.
Si zoberte napríklad, že vám v byte bez revízií starne izolácia káblov v inštalácii všade približne rovnako. Jeden chránič na všetky káble bude pre bezpečnosť inštalácie lepší jak na každý kábel jeden samostatne, bo v takom prípade  poukáže na problém skôr.
Chránič svojím spôsobom isto že chráni aj spotrebiče, ale viete mi povedať že prečo ho teda do spotrebičov nikto nemontuje?
A doplním vás, že za veľmi dôležité považujem aj vplyv inej poruchy na médiách jak je voda či kúrenie

Budou k tomu asi dva důvody. Jedním je jistě cena a ten další, neméně důležitý fakt je, že se předpokládá napájení těchto spotřebičů ze zásuvek už opatřených PCH. Tak proč dávat další?


Dovolím si nesouhlasit. Pokud vím jaké spotřebiče budou připojené, mohu správně navrhnout celou instalaci. Od samostatých okruhů pro spotřebiče 2kW a více, až po počet PCH v závislosti na použitých spotřebičů, nebo počet okruhů tam kde by hrozilo vybavování jističů i PCH díky startovacím proudům, nebo kvůli vyšším unikajícím proudům. Například mám zákazníka který je IT pracovník, který si "nosí príáci domů". To znamená že v jeho pracovně jsou už v jeho požadavcích jistá specifika na počet okruhů a jejich předjištění. Například jističe s char. C.  Dovolím si tvrdit že v naprosté většině pracoven rodinných domů stačí jeden zásuvkový okruh s B jističem. Tedy pokud bych nebral v potaz spotřebiče do zásuvky připojené, nastal by asi velký problém. A takových případů samozřejmě je možno popsat mnohem více.
Tedy trvám na tom, že pokud to jen trochu jde, je důležité to řešit jako celek, tedy včetně předpokládanýc h spotřebičů a to už ve stádiu návrhu/projektu.

No to ja si myslím že dôvod je len jeden, a to ten, že podľa noriem na bezpečnosť spotrebičov nijaký chránič netreba. Spotrebiče musia byť bezpečné jak v TN-S s chráničmi, tak i v TN-C bez nich.
Ja chápem že chcete byť čo najdokonalejší, ale taký postup je podľa môjho možný len na pracoviskách kde sa navrhuje presne na požiadavky prevádzky. V domácnosti sa nijaké také pravidlá nedajú od laikov požadovať.
Si myslím, že keď váš známy nemá svoju izbu nahlásenú jak oficiálnu prevádzku, tak to bude furt len domácnosť nech sa to navrhne hocijako a nebudú tam platiť nijaké predpisy BOZP.
Pracovisko a domácnosť to je po vašom jak "nebe a dudy" :)

Nepsal jsem nic o nějakých pravidlech používání a jejich striktnímu dodržování laiky, ale o tom že pokud mám k dispozici tyto informace, mohu lépe navrhnout celou instalaci a je úplně jedno, zda jde o provozovnu, nebo rodinný dům. To je vše. NIc více v tom nehledejte, nic více v tom není.

Tento dotaz dostávám často.
Máte sam.pravdu, rozdíl je v tom, po jaký čas mohou být nebezpečné s a bez PCH.

Věřím že nejsem jediný, kdo něco podobného zažil:
elektroinstala ce rekonstruována v době, kdy se osazovaly chrániče jen pro některé okruhy (koupelna, sklep, venku pod pergolou)
Na chodbě zásuvka a z ní prodlužovačka do koupelny, protože na tu zásuvku v koupelně pračka nejde, padá chránič.
Takže oddálíme opravu o pár dnů, týdnu, možná měsíců, než se izolace na motoru, kondenzátoru nebo topném tělese zdegraduje natolik, že bude padat i jistič. A to celé za cenu zvýšeného rizika úrazu elektrickém proudem při nějakém přechodovém odporu na ochranném vodiči

"Podepsal" byste se opravdu pod takovou radu?    (zle)

Z pohľadu samotného návrhu pre konkrétne zadanie máte pravdu, a je to tak jak píšete, tomu chápem.
Ja som to len myslel tak, že pre domácnosť je podľa môjho lepší všeobecný návrh jak konkrétny podľa predstáv prvého užívateľa, čo sa časom môže zmeniť na nevýhody pre ďalších keď sa napríklad byt predá
V domácnosti si myslím má účel využitia inštalácie ostať pre všetkých vždy rovnaký, a napríklad pri predaji má stačiť revízia a nemalo by sa uvažovať hneď na rekonštrukciou
Ja teraz píšem o mojom pohľade na domácnosti všeobecne. O vašich konkrétnych návrhoch ja samozrejme neviem nič, to bude furt tak jak sa dohodnete so zákazníkom

Sa priznám že vôbec nechápem situáciu v ktorej dajaký spotrebič môže byť po nejaký čas nebezpečný

To hej, to je možná kombinácia. TN-C je aj preto menej bezpečné a nie nebezpečné. Bohužiaľ taký je vývoj i v bezpečnosti pre domácnosti, a čo je dneska ešte dobré, už zajtra stačiť nemusí
Pod nebezpečné konanie iných sa samozrejme podpísať neviem, šak to sa hádam ani nedá. Jedine žeby boli nesvojprávní a ja by som ich mal zákonom zverených do opatery ;)

Mírně probijející pračka bude bez chrániče uživatele masírovat leta.
Pamatuji poskakující tatramatky s programem ždímání, to ji držely na místě celé rodiny..... (dance)

Ponorná čerpadla zas kolikrát "ionizují" vodu.

Napař.žehličky - odhaduji že 10% z provozovaných bez PCH by tento okamžitě vybavilo.

Vánoční osvětlení - vlhkost, či kousek Al řetězu v objímce.

Několik takových "brnících" praček jsem řešil (a to v měli mladýho elektrikáře)  vždy byl problém s PE vodičem, vadný spoj, přeseklý v omítce ,  nezapojený a pod.....Po nalezení vadného místa a opravě byli vždy bez "brnění"!

Toto je všetko pravda čo píšete, a myslím že to by mohol byť jeden z dôvodov prečo sú chrániče pre laikov povinné hlavne tam kde sa nerobia revízie.
Lenže čo ja mám skúsenosti, tak práve také zhoršovanie stavu spotrebičov bez revíznych kontrol je takmer furt postupné, a teda kým taká práčka nekope aspoň s 20mA tak je chránič na ochranu pred úrazom od takého spotrebiča furt nanič. Bo si myslím, že ani takých 15mA, a to nielen v mokrom prostredí nemôže byť do človeka dovolených s tým že namontujeme chránič a potom to už môže kopať
Toto by mi potom prišlo jak veľký nedostatok v normách a to sa mi zas dajak nevidí. Keby toto bol dôvod na chránič, tak by bolo lepšie vyrábať chrániče 5mA s povinnosťou na každú zásuvku, ale normy nič podobné nechcú
Myslíte si, že vadný spotrebič stačí nato, aby sa dala inak vyhovujúca inštalácia v TN-S vyhlásiť za nebezpečnú len preto bo nemá chrániče?

Tak čistokrevnou síť TN-S, jsem ještě neviděl.
Jo síť TN-C-S, to už je jiné kafe.
Apropo co si mám pod tím dotazem představovat?
Síť TN-C-S, se používá docela dlouho. Povinost na proudové chrániče, třebas v koupelně, je tuším od roku 1997.

Těch 20mA ovšem teče cestou fáze - porucha-kostra-PE vodič.
Těžko bude lidské tělo konkurovat odporu vodiče coby paralelní odpor.

Lokální sítě napájené za samostatného zdroje zapojené jako TN-S nejsou žádnou vyjímkou (např. na dráze)

Jiří ty jsi už takovou lokální síť, mimo železnici, potkal?

Mělo by ji mít jedno datacentrum s vlastní trafačkou, s napájením zálohovaným dieselagregáte m (možná jich bude víc)...
Měl by ji mít jeden TV vysílač s vlastní trafačkou (možná i další)…

Ale uznávám že jsou to dost velké vyjímky

Častěji než vadná instalace bývá problém v přívodním kabelu nebo v pračce samotné. Ukorodované zemnící spoje na karoserii, uklepaný nebo přelomený přívodní vodič (a jako na potvoru L a N je v pořádku, přeruší se PE!).  Jenže potom brní potvora většinou stejně i s chráničem. Pokud unikající proud kolem 20 až 24 mA projde člověkem, tak to není již brnění, ale pořádný kopanec, než chránič zareaguje.

Čisté sítě TN-S jsou vzácné. Vím o jakési výrobě s dovezenou technologií, kde vše běží  v TN-S, samozřejmě od vlastního trafa 22/0,4kV.

Co jsem před časem zjišťoval, tak ani ve světě nebo Evropě nejsou sítě TN-S v bytové výstavbě běžné.

Hej, toto bude platiť v tejto vami opísanej situácii, keď chránič vlastne zafunguje jak keby strážič izolácie.
Keď všetkých unikajúcich 20mA potečie cez dobré pripojený PE, tak taka práčka nebude kopať ani v TN-C.
Som reagoval na to jak ste napísal, že práčka bez chrániča môže dlhodobo brnieť do človeka. Môže, no podľa môjho tam už zas tá cesta L-porucha-kostra-PE nebude v poriadku.
Na takú situáciu som myslel, keď chránič vlastne ani nechráni.

Je možno na debatu koľko mA do človeka je ešte tak akurát, ale podľa môjho keď už cez dajaký spotrebič tečie do človeka viac jak 1mA (čo ani poriadne nepocíti),  tak už ten spotrebič nebude celkom v poriadku A chránič to naozaj nemusí furt poriešiť

To len poukazujem na to, že aj keď inštalácia a spotrebič v prevádzke veľmi úzko spolupracujú, tak na vlastnú bezpečnosť má každý z nich vlastné pravidlá a nie je dobré ich miešať

Aj mňa by to zaujímalo, hlavne to technické riešenie. Je to totiž unikát ak je priamo z transformátora do HR alebo rozvádzača trafostanice natiahnutý zvlášť N a PE + priamo uzemnený uzol trafa na svorníku.

Tak to je samozřejmě nesmysl. Právě v těchto případech PCH velmi významně zvedá šanci na přežití. Navíc si všimněte že nepíši 100%,  ale významně zvedá.  (norm)
Když si v normě najdete velikost "bezpečného proudu",  tak to snad pochopíte. Dokonce jsou zde v diskusích k dohledání tabulky s velikostí proudu a jak tyto velikosti na působí na lidské tělo. Tedy od jakého proudu pocítíte brnění, kde už to trochu kopne a kdy vás to může už schodit ze žebříku.
Těch 30mA bylo stanoveno odborníky jako kompromis mezi bezpečností a spolehlivostí instalací, včetně přihlédnutí na ekonomiku. V případě 5mA PCH by se museli nasazovat na každý okruh samostatně, jinak by PCH padaly pořád. To je to čemu se pořád bráníte a najednou by to nebyl problém?  Jinak třeba ve zdravotnictví jsou zcela běžné PCH 10mA.

PCH jsou dobrá věc, ale citlivost 10mA, pokud vím, žádná norma ČSN nepředepisuje. Ani ve zdravotnictví.

Sa nechcem naťahovať, ale prečo je nezmysel keď chránič nevypne pri 20-24mA jak napísal Václav Tretí že práčka bude brnieť aj s chráničom, ale napríklad že vypne až pri 28?
Neporadíte mi v ktorej norme nájdem hodnoty bezpečných prúdov?  Som našiel len literatúru kde sa píše, že je to 10mA, a k tomu mi 30mA bars nepasuje
A aj to ešte píšu že je to hranica znesiteľnosti, čo asi nebude to isté jak hranica bezpečnosti
A tú tabuľku o účinkoch prúdov som videl, len ona je o účinkoch na človeka pre rôzne prúdy a maximálna dovolená hodnota bezpečného prúdu v nej nie je označená.
Rád by som v tom mal jasnejšie že jaký prúd do človeka je dovolený podľa normy

O tom že chránič výrazne znižuje riziko smrti by sme jak odborníci asi ani nemuseli debatovať, tu je to myslím že dosť jasné každému  :)

Při úrazu elektrickým proudem může proudový chránič zvýšit šanci na přežití.

Šance na přežití klesá nejenom s proudem, ale i s dobou průchodu proudu.

Z přiloženého grafu lze vyčíst následující:

Zelená - bezpečí
Žlutá - nepříjemné
Oranžová - riziko křečí (a posun do červené oblasti)
Červená - riziko smrti

- Proud do 0,5 mA je zcela bezpečný, může protékat trvale.
- Proud do 5 mA je bezpečný, může být nepříjemný, ale může protékat trvale
- Proud do cca 30 mA může způsobit křeče, život ovšem neohrožuje.
- Nad cca 30 mA je riziko smrti závislé na době vypnutí. Pokud dojde k vypnutí do cca 200 ms, ohrožení je výrazně nižší, než při delší době působení. Souvisí to se srdečním cyklem.
- Nad 0,5A začíná reálně hrozit smrt pro všechny časy vypnutí.

Průměrný proud člověkem při zásahu je asi 150 mA (5x Idn).

Prosím zdroj poslední věty??

ČSN IEC 60479-1, tab. 1 až 3

Co si vzpomínám, tak na školeních "50" Vyhl. školili, že když zkoušeli chránič na svém těle, už 7 mA byla taková "pecka" že když člověk stál, tak se posadil, ani nevěděl jak?....
30-40 let nazpět...

Asi dnešní zkoušky budou přesnější!  (dance)

Hlavně je ta stupnice logaritmická. Takže ten pocit dost rychle narůstá.

Do 3,5mA AC je bezpečný a i tak je to pěkná šlupa.

No tak som na tie prúdy pozeral kde som vedel a jediné čo mi z toho vychádza je, že bezpečný prúd je jedna vec a dovolený úplne iná. Podľa môjho nie je správne si myslieť že je to to isté
O dovolených prúdoch do človeka som nikde nanašiel nič, takže mi vychádza, že dovolený je vlastne najlepšie žiadny. A kebyže som aj mal brať do úvahy dajaký, že "bezpečný" prúd do človeka z EZ, tak potom max 0,23mA.
Keby bol bezpečný prúd 0,5mA aj dovolený, tak by bola logicky dovolená napríklad aj izolácia EZ cca pol megaohmu, čo je nezmysel
Takže podľa môjho považovať prúdy do 0,5mA z toho grafu za bezpečné je chyba. Účinky prúdu sú jedna vec, a minimálna bezpečnosť podľa noriem druhá vec.
Šak napríklad jak chcete dostať do človeka 0,5A z napätia 230V, keď sa cez neho predpokladá prúd 150mA, čo je odpor asi 1,5kohmu. To by potom podľa toho grafu priamy dotyk na 230V s prúdom 150mA nemal pomaly nikoho zabiť ani bez chrániča, ale šak všetci vieme že to tak neni.
No a keď sa ešte zamyslím nad tým že za chráničom to vlastne kope rovnako jak za ističom len kratšie, tak by ma naozaj zaujímalo že prečo norma chce práve tých 30mA, keď oveľa dôležitejších pri zásahu do človeka je 0,2sekundy. A prečo norma nechce 0,02 sekundy jak na chráničoch bežne nameriam, a často i menej? Vie toto dakto vysvetliť že prečo norma nechá do človeka kopať 10x dlhšie??
A to že chránič zachráni viac ľudí jak istič mi prosím nevysvetľujte, ja už som tu dávno napísal že cez chránič sa ťažko umiera  ;)

Hej, je bezpečný, ale pre spotrebič a do vodiča PE, ale nie do človeka. A to podľa môjho práve preto že je to pekná šupa (zle)

Moje poznámka o brnící pračce a chrániči, co nevypne nebyla myšlena tak, že chránič změnil své vlastnosti, je vadný a vypíná při vyšším proudu nebo pozdě.

Příčin může být víc - přechodové odpory vyšších hodnot na cestě proudu k místu dotyku, povrchová úprava předmětu (lakování, smaltování) a zejména odizolování osoby od země izolačními vlastnostmi podlahy nebo obuvi.

I velice dobrý chránič nevypne, pokud unikající proud nedosáhne jeho správného IdN. Přesto osoba bude cítit účinky proudu od brnění až po nepříjemnou ránu. Může nastat i situace, že se osoba drží tvrdé fáze a necítí nic, což je důsledek dobrého odizolování od nulového potenciálu země a minimální kapacita mezi tělem a zemí.

Že vy jste si ten graf moc neprohlédl?

Proč 30 mA? Protože pod 30 mA je riziko výrazně nižší (nemůžeme se dostat do červené).

Proč 300 ms na reakci chrániče? Protože při předpokládanýc h 5xIdn je riziko ještě přijatelné.

Normativní hodnoty bych do toho netahal. Pro síť TT je čas vypnutí 0,2 s a to FI už dávat nemusí (0,3 s). Jenom příklad.

Srdečný cyklus trvá cca 0,8s. Počas tejto doby dochádza k repolarizácii srdcových komôr. Ak trvá zásah 0,8s + viac dôjde takmer  so 100% pravdepodobnos ťou k fibrilácii komôr. ( srdce sa chce prispôsobiť frekvencii 50 Hz, prietok 0 ) Ak je to menej, je pravdepodobnos ť nižšia ak je to 0,2 sec. stihne sa to pred repolarizáciou a k fibrilácii najpravdepodob nejšie nedôjde. Zrejme je to taký kompromis 1/2 času z polovice srdečného cyklu. Netuším, či by subtilná  mechanika chrániča stíhala 0,02s .

Záver : po dlhom behu a vysokom tepe 120/min, nešahajme na vodiče pod napätím, keďže srdečný vyklus bude trvať 0,5s.  8)

To 0.5 mA a 5 mA "může protékat trvale" a do 30mA "život ovšem neohrožuje" je někde napsáno?
Dovolím si pochybovat že by takových 28 mA, které způsobí že nebudu schopen sám pustit předmět, mě neohrozí na životě pokud mě od toho někdo neurazí ruce.

Tyto údaje jsou z hlediska bezpečnosti nepoužitelné a nelze na ně spoléhat.

Každý jedinec je jiný a jeho reakce na el. proud jsou ovlivněny nejen zdravotním stavem, ale též momentální kondicí, únavou a dalšími vlivy měnícími se v čase.

Kdysi jsem měl kolegu, který si stěžoval, že ho kope fázovka nebo zkoušečka ZN1 při kontrole pořadí fází. Mysleli jsme, že si vymýšlí, nebyl zrovna příkladný pracant, tak jsme si říkali, že se mu nechce pracovat. Časem jsme udělali pokus, kdy jsme na něj nastražili kovovou propisovačku nenápadně připojenou kablíkem na dotyk fázovky a pak jsme mu řekli, aby ji podal. Zareagoval okamžitě, pustil tužku a řekl že probíjí. Člověk k elektrikařině nevhodný ... také časem odešel, udělal si rozšíření řidičáku z C na D a šel jezdit s autobusem.

Ono je celkem jedno, kolik chráničů v instalaci je, pokud tam nejsou správné typy. Co vidím, tak se všude cpe základní a nejlevnější řada AC, která ovšem už zdaleka neodpovídá současným požadavkům na množství spínaných zdrojů a doby ledkové v současných instalacích. Takže je to taková ruská ruleta, kdy chránič přestane chráničovat. Bez ohledu na jejich počet v instalaci.

Pokud by všechny zde normové předestřené teorie fungovaly, tak sem buďto nemá kdo psát, nebo tu budou jen kavárenští bez praxe (dance)

 chlapi za vaše zajímavé názory, tak mi to aj stačí.
Ja som vlastne iba chcel v dajakej tabuľke normy nájsť dovolené bezpečné prúdy podobne jak sú uvedené dovolené bezpečné napätia.

Vyzerá to ale tak, že žiadne normou dovolené bezpečné prúdy neexistujú. Nakoniec šak to aj má logiku keď sa všetky normy o bezpečnosti snažia zabrániť tomu, aby sa do človeka vôbec dajaké prúdy dostali. A keď už sa aj dostanú, tak vždy čo najmenšie. Mne z toho vyšla max. dovolená hodnota približne 0,23mA.

A to píšem o tom že jak chápem normy pre bezpečnosť človeka, a nie o tej hre že „vyďeržaj pijaňér“ :D

Ma tie dovolené prúdy napadli práve v tej debate o chráničoch. Je to pravda, že keď človeka kopne prúd do 30mA tak je chránič super vec. Lenže vtedy keď už zachraňuje  chránič to už podľa môjho nie je ani stav prvej poruchy a v EZ už dačo muselo zlyhať druhýraz, takže normová bezpečnosť v taký čas keď zaberá chránič už je vlastne porušená úplne. Podľa môjho keď je EZ v druhej poruche, tak je nebezpečné a takýto stav už normy nikde neriešia. A v prípadoch kebyže príde k dotyku na živých 230, tak tam sa už o 30mA ani nedá baviť, tam už ide do človeka rovno maximum čo pustí telo.

Podľa môjho má chránič podľa normy určenie len pre postupne narastajúce unikajúce prúdy do vodiča PE, a nie pre priame dotyky človeka na nebezpečné napätie, i keď tam tiež vie veľa zachrániť. Ale píšem že to tak chápem podľa normy, a nie že je to tak podľa mňa ;)

Čo som ja nameral, tak nie je výnimka že stíha aj pod 0,01s :)

Osobně se domnívám že takto můžeme vnímat ochranu omezením proudu. Tedy ochranu kde omezíte velikost proudu na bezpečnou úroveň, jinými slovy bezpečný proud.  ČSN EN 61140 ed-3 ,  například čl. 5.2.7 ,   5.4.4  ,   6.9  ,  a pak 7.6.2 ,kde si můžete prostudovat i odkazovanou IEC/TS 60479-1

Domnívám se že je toho poměrně dost, jen je to potřeba vnímat v širších souvislostech a nečekat ( z jistého úhlu pohledu bohužel)  na tabulku která nás opět povede za ručičku a nebude zohledňovat všechna možná specifika na úkor jednoduchosti.

Ja píšem pán Franek o dovolených prúdoch do človeka a nie do EZ. Obmedzením prúdu do spotrebiča nijak neobmedzíte pri poruche prúd do človeka.
A myslím že je tiež jasné, že keď do človeka potečie nejaký prúd ktorý čo i len pocíti, tak k tomu môže dôjsť len pri druhej poruche na EZ
Nijakú tabuľku o bezpečných prúdoch do človeka už hľadať nebudem, už viem že ani nikdy existovať nebude

Jak vidím, jste úplně mimo. Celá norma pojenává o ochraně před úrazem elektrickým proudem a jedna z jeho částí, tedy 5.2 je věnována základním prostředkům ochrany.
Mezi ty patří například izolace, přepážky a kryty, zábrany, omezení napětí a také část 5.2.7 - Omezení ustáleného dotykového proudu a energie.

čili


COž je pak vzhledem k tomuto ustanovení kravina


Jo, vaše volba  8)  Jak jsem psal. V této době nečekejme že nás norma povede zcela za ručičku, protože by to mohlo znamenat i mnohá omezení jen kvůli tomu, abychom to měli snadnější.

Navrhujem zbytočne neodbočovať, zjednodušme to a píšme o jednom :)
Ja som z noriem vydedukoval, že v normálnej prevádzke je pri napätí 230V povolený do človeka maximálny prúd 0,229724331mA  :)
Vaše číslo?

Na otázku "proč" je zde spousta dobrých odpovědí.

Jaké dneska ale používáte standardní řešení pro RD, kde je hlavní jistič 25/32 A ( 40 A ).
Vím, že se to již zde řešilo, ale nemohu to ve vyhledávači najít. A opakování je matka moudrosti. Proto oživuji rok staré téma.

Nedávno jsem viděl na vstupu 3x32A/B a za ER v každé fázi PCH a ním řadu jističů 16 a 10 A pro okruhy S a Z. Jističe byly ve čtyřech řadách, vždy PCH a příslušné jističe a ve čtvrté řadě jističe napojené bez PCH. Oddělené N svorkovnice hezky označené a v rozvaděči schéma.
Lze takové řešení ještě vylepšit?

Nepíšeš jaké typy chráničů jsou použity.....
Dnes je třeba ve zdravotnictví nutný typ (dle normy) min "A"...A ze zkušeností v RD bych (já dávám) ...také typ "A"...

Skoro veškerá elektronika v RD má pulzní zdroje a "AC"  není to pravé,ořechové!! ;)
Moc málo  montážníků, projektantů  dává AC ! Jak vidím při rekonstrukcích a nových stavbách RD.

Například využitím kombinovaných přístrojů. Pak nepotřebujete navíc ani svorkovnice N za tyto přístroje, instalace je přehlednější a hledají se lépe případné závady. Také lze využít mnoho standardních doplňkům jakými jsou například meziřadové lišty a podobně.
Jako další vylepšení, můžete brát i využití bezšroubových přístrojů, pro rychlejší montáž a větší bezpečnosti instalace, kdy odpadá potřeba dotahovat spoje, nebo chybné dotažení během montáže.

Použitím jističů 1+N, pro rychlejší lokalizaci poruchy i laickou obsluhou např. s telefonickou asistencí. Výborná věc, odzkušeno v praxi.


Kombinované přístroje mají v instalaci svoje uplatnění, to bezpochyby, ovšem pominu-li pro někoho ekonomickou neprůchodnost tohoto řešení, pak z praktického hlediska mít v rozvaděči 60 těchto kočkopsů které nikdy nikdo nebude testovat, taky není žádná výhra.
Dotahování spoje na měděném vodiči je kontraprodukti vní, pokud jsou použity přístroje se správně navrženou a z kvalitních materiálů vyrobenou klecovou svorkou.
Dotažení na výrobcem předepsaný moment je dostačující. Má-li výrobce v návodu, že je nutno jeho jističe přetahovat, protože se jim vymačkává klec, vypovídá to o jeho kvalitách.

JJ, pod to se mohu podepsat  ;)


A to je ten problém. Kolik jste potkal elektrikářů, kteří mají momentový šroubovák? Já ho zrovna mám a při testování utahovacího momentu jen malá hrstka kolegů trefila správné utažení svorek na řadě 12 jističů. Byla to jedna ze soutěží na elektrické spojce  ;) která se už několikrát opakovala. Otestovat si to mohlo i mnoho návštěvníků výstav Sonepar v HK a Elfetex v Plzni.  Dost jich bylo překvapeno, jak velmi přetahují, nebo nedotahují tyto svorky.

Ruka nešikovnýho truhláře by mi na jejich spočítání stačila, když započítám sebe a vás.

Chtěl jsem tím poukázat na druhý extrém, kdy někdo někde někdy slyšel, že se mají šroubový spoje přetahovat. Tady to dokonce naznačuje dealer.
Vím o mnoha případech z praxe, kdy právě soustavné dotahování o "čtvrt závitu" vedlo k vyhoření spoje, způsobeného buď natažením závitu, nebo deformací vodiče, či samotné klece svorky.
Rovněž jeden z uživatelů momenťáku nedokázal pochopit, že když dotahne a cvakne to, má přestat a že když to za měsíc půjde přetahovat, tak než to zase cvakne, opět to o kousek přitáhne a soustavným opakováním zničí.
Osobně preferuji postup určitou část vydrátovat a když už se s tím nebude hýbat, tak přejít na moment.
Používat momenťák mně naučili soudruzi z NDR, kteří kontrolovali namátkově i připojení frekvenčáku s tím, že jim nevadilo, že to musí odkrytovávat. Výrobce totiž dokáže snadno určit, že to vyhořelo ve svorce špatným zapojením a reklamaci neuzná.
A ano, taky jsem se ze začátku divil, kolik je třeba  2,5, nebo 3 Nm.

Máte tip na obľúbený momentový kľúč od kvalitného výrobcu?

Osobne používam VDE sadu Draper 81762 965T/19 Ergo Plus z prílohy. Výmenné bity majú matný/drsný povrch a skvele hryzú do hláv šróbov. Bonusové body sú za "krížoploché bity",  ktoré používam vždy, keď to hlava umožňuje.

Do druhej sady náradia som zvažoval kúpu sady Wera - nájde sa odporúčanie?

Jestli chcete jeden z TOP výrobků, hledejte Stahlwille, ten používali němečtí kontroloři, ovšem před zjištěním ceny sednout.
Já mám Proxxon 23348, byla to sada s ráčnou, jako výhodu vnímám možnost nasadit dozadu čtyřhran z goly, ovšem není to izolovaný výrobek.

Osobně mám momentový šroubovák od firmy WIHA.  Jde o produkt který nemá v nabídce každý, protože jde o poměrně drahý kousek a ne každý si ho je ochoten koupit. Proto to vnímám tak, že se do jeho výroby a prodeje pouští spíše ti kvalitnější výrobci a proto asi nemá cenu hledat kdo je lepší. Prostě si ho vyberte od jakéhokoliv slušného výrobce nářadí.