Diskuse Elektrika.cz

Přidám k tomuto tématu další otázku. Co se považuje za 1 zásuvku? Dvojzásuvka je jasná dle normy, ale co taková hnízda po 2-5 zásuvkách v rámečku?. Když se mi kdysi kolega revizák chlubil, jak si pěkně zrekonstruoval kancelář a naflákal tam asi 25 zásuvek na 1 obvod do několika hnízd. Tak jsem se podivil nad tím, že má být 10 zásuvek na jeden obvod. Řekl, že hnízdo se počítá jako 1 zásuvka, i když je jich tam vlastně třeba 5 v rámečku. Podle této teorie bych mohl instalovat třeba 50 zásuvek po 5 kusech v 10 hnízdech. Je to absurdní představa, ale v reálu ne až tak neobvyklá, když si vezmeme, kolik prodlužovaček a rozboček dokáží laici použít v domácnostech či v kancelářích pro trvalé zapojení spotřebičů a ke všemu v průřezu vodičů 1,5mm2.

1x přístroj (ať již jednozásuvka nebo dvojzásuvka, popř. i trojzásuvka, pokud existuje) = jedna zásuvka >> počítá se dle počtu "sad" přípojných kontaktů (L+N) zapojených v jednom okruhu.

Tudíž např. 5x zásuvkový přístroj ve společném rámečku se tím pádem počítá jako 5 zásuvek.

Také to tak beru, ale vysvětlujte to člověku s vyšším odborným vzděláním v elektrooboru a navíc reviznímu technikovi...:-))

Nicméně, když už to zde bylo nakousnuto, kdo a proč vlastně určil, že jedno a dvojzásuvka je z pohledu "kusovosti" totéž, tedy, že se budou počítat jako jeden kus? Není to třeba z důvodu nejčastěji používaného propojovaní "smyčkováním"? = tj. pro omezení max. počtu možných přechoďáků, potencionálně vznikajících v každém spoji, nejvíce se pak logicky projevujících při zapojení silové zátěže do poslední zásuvky v okruhu (např. el. radiátoru s vysokým příkonem apod.)  
Čistě hypoteticky: Protože, pokud by ona výše zmíněná "zásuvková hnízda s pěti přístroji v rámečku" byla ke kmenovému kabelu připojena formou "odbočení",  např. pomocí tříwagovky (vstup / odbočka do hnízda / výstup),  potom by, až do počtu šesti hnízd (celkem tedy dohromady 30 zásuvek v okruhu!!),  i u té nejvzdáááleněj ší zásuvky byl de facto zcela shodný počet přechodů, jako u deseti přístrojů, klasicky prosmyčkovanýc h do série. Nebo se pletu? (Ostatní aspekty tohoto zapojení teď záměrně pomíjím)

S argumentom o ramcekoch plne suhlasim, namiesto sluckovania preferujem wago v krabici pod zasuvkou, kvoli zasuvkam potrebnym pre audio / video zariadenia okolo TV som to riesil 8 nasobnou svorkou a kratkymi odbockami k jednotlivym zasuvkam vo viacnasobnej krabici.

Proč se vždy najde někdo, kdo musí za každou cenu se vším vychc...t?
Svorky WAGO jsou pak schované pod strojky zásuvek a při revizi k ním není bez vyndání strojku přístup. To vždy někdo vymyslí zlepšovák, na který ostatní doplácí. A přitom je to tak jednoduché.... .vše už bylo vymyšleno, na vše jsou jasné postupy.
Navíc je to v rozporu s nařízením vlády č.101/2005 Sb, příloha 2.1.5, která hovoří o nutnosti přehledného provedení elektroinstala ce, což se v případě schovaných spojů říci nedá.

Je to o citu pro hru.
Např.
1. Okruh s deseti zásuvkami smyčkov.
2. Ten samý okruh, ale s okružním vedením
3.dva okruhy po pěti zásuvkách pod jedním jističem

Furt bude 10 zásuvek, ale bezpečnost jinde.

ČSN 332130 ed.3
Na jeden zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů (dvojzásuvka
i vícenásobná zásuvka se považují za jeden zásuvkový vývod),
Za mě tedy 5x zásuvka v jedné krabici (několikanásobn é krabici) = jden vývod.
viz:

OK, na jeden vývod je tedy možno namontovat 10 pětizásuvek. Jak potom splním podmínku 3680VA?  :)

Tím, že to předjistím 16A?

Přiznám se, že slovo "instalovaný" by mělo být nahrazeno spíše "soudobý".

Mimochodem, pětizásuvku neznám. Pouze dvojzásuvku.

Co presne chcete revidovat na wagovkach pod zasuvkou ? Davate dole aj vypinace svetiel, ked su pod nimi spojene PE a N ? Pripadne odoberate kvoli revizii vypinac, ak je pod nim casovy spinac ? Vyhrady vyssie sa tykaju aj "přehledného provedení elektroinstala ce, což se v případě schovaných spojů říci nedá." Je snad rozdiel medzi klbkom drotov a medzi kulturne spojenymi hnedymi, zltozelenymi a modrymi. Komu to pripada neprehladne, mal by zvazit inu profesiu.

Priebežná zásuvka na pripojenie podľa návodu svojho výrobcu nepotrebuje nijaké wago. Mimochodom, jaká stará je požiadavka na 10 zásuviek?  Používali sa už vtedy wagovky keď vznikla?
Ja by som napríklad do nejakej výrobne kde sú zásuvky celý deň v kuse používané, nikdy nedal 10 zásuviek na jeden vývod.
Na druhej strane ani viac jak 10 nemusí byť v dajakom byte reálny problém, ale jak možná príčina pre požiarnika sa to na zhorenisku furt zíde ;)

Občas není od věci, přečíst si v ČSN i rozsah platnosti. Např. v kapitole 1 Rozsah platnosti ČSN 33 2130 ed.3 se dozvíte, že tato norma platí pro navrhování, provádění a rekonstrukce vnitřních elektrických rozvodů silových a sdělovacích v objektech bytové a občanské výstavby, a v objektech s obdobným provozem, například administrativn ího charakteru.

No tak tam už 10 na jeden vývod vôbec nie :)

V ČSN 332130 ed. 3 se vyskytuje v čl. 7.7.9 odstavec, ze kterého je definice jednoho zásuvkového vývodu zřejmější:


Vícenásobná zásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod. Také několik zásuvek zapojených ve společném zásuvkovém obvodu a umístěných ve společné vícenásobné přístrojové krabici se považuje za jeden zásuvkový vývod. Zásuvky v prostorově oddělených přístrojových krabicích na povrchu pod společným vícenásobným rámečkem mohou být zapojeny do více než jednoho obvodu, avšak musí být vizuálně rozlišeny (označením, barevně).

Oprava: je to odstavec 7.7.8, ale jinak je to samozřejmě tak jak píšete.

Pokud někdo realizuje instalace tak jak bylo uvedeno, docela by mě zajímalo jak si poradí s rovnoměrným zatížením všech fází. (zle) Někdy se to umí sejít, pak padá předjištění...

Takže 10xodbočení k pětizásuvce možné je, a např.dva okruhy po šesti zásuvkách pod jedním jističem už ne?
Volaké čudné. (dance)
I když, co je to zásuvkový obvod?
Všechny zásuvky za jistčem.
Zásuvky na jednom kabelu za jističem.
?

Všechny zásuvky za jedním jističem.

Přičemž a jelikož ve výše uvedené ČSN o žádném odbočení není ani zmínky, celý obvod, vč. oněch pětizásuvkovký ch hnízd, by tudíž klidně mohl býti klasicky prosmyčkován, a přesto by to bylo legislativně v pořádku :o ;D
(doplněno: samozřejmě pouze za předpokladu, že naměřené hodnoty budou v limitu)
 

P. Horský, jak sám vidíte, v tomto případě se opravdu nikdo s ničím nesnaží vychčůrat (jak jste výše naznačil),  jelikož i v těch "nejšílenějších případech" (až do rámce 10x pěti rámečkových zásuvkových hnízd na jedné lajně) se stále pořád pohybuje uvnitř mantinelů, stanovenými platnými ČS normami.  :)

(Nebyla by teď náhodou na místě omluva? ;))  

Mmch, jak bez sundání přístroje zrevidujete přívody u plug-in-ových zásuvek?  ::)

Na jeden obvod nanejvýš 10 vývodů ve formě jedno/dvoj, či vícezásuvky, takže žádné průběžné smyčkování 50-ti zásuvek.

A on je snad v některé z elekro-norem přesně definován "vývod"  ;)
(možná, že skutečně někde v souboru ČSN definován je, ale není mi to známo)

Anžto, dle zažitého pojmenování v jazyce českém (ale především z logiky věci, jelikož vývod znamená něco, co ukazuje na směr ven = tj. v odchozím směru) má potom tím pádem každé pětihnízdo zákonitě jak přívod,  tak i vývod, ... a to vč. těch uvnitř prosmyčkovanýc h hnízd (dance)  

Jóó, to kdyby ve zmíněné normě bylo napsáno slovo "přívod",  popř. "odbočka",  nebo ještě mnohem lépe, pokud by to bylo navrch upřesněno pomocí schematického zobrazení (neb jeden obrázek vydá za tisíc slov),  to by pak byla jiná.  :) 

Vývod z obvodu......

Dle našeho právníka (kterému jsem před chvílí zavolal - naštěstí je to můj mi velmi zavázaný bratranec ;) )  je u této normy evidentně možný dvojí výklad, tudíž, dokud toto nebude normotvůrci jasně upřesněno (tj. např. metodikou výkladu apod.),  je do té doby při navrhování a instalacích tudíž možno postupovat tak i onak, aniž by to přitom bylo jakkoliv kýmkoliv napadnutelné.

Příklad (z toho vyplývající): Pokud např. zásuvkový obvod s jedenácti zásuvkovými přístrojky bude obsahovat jediné "vícenásobné hnízdo ve společném rámečku" (a to bez ohledu na jeho vnitřní zapojení nebo připojení),  potom tento celý zásuvkový obvod jištěný jedním jističem legislativně odpovídá platným ČSN... = v tomto konkrétním případě, překročení deseti kusů přístrojků nemůže býti považováno za závadu, a to nejen při revizi.

V normě je Na a ne Do.

Na jeden obvod 10 vývodů - tj,10 odboček -

Do jednoho obvodu 10 vývodů - tj, 10 připojených zásuvek/dvojzásuvek/vícezásuvek a to připojených jak odbočením, tak průběžně.

Je dobré si udělat jasno v předpisu. To ano.

Pokud mi na okruhu vyjde impedance, nemám problém pustit vývod s padesáti zásuvkama. Že to nebude příliš funkční je mi celkem vuřt. Výrok o spolehlivosti do revizí nepíšeme už zhruba dvacet let.

Při revizích měřím impedance nebo zkratové proudy v zásuvkách. To zapisuji do protokolu o měření. Ale že bych počítal kolik je zásuvek na jeden jistič?
Pokud je to VRZ tak zhotovitel dává prohlášení na svou čest a čest své babičky, že to provedl správně a dokonce podle dokumentace skutečného stavu. Říká se tomu prohlášení o shodě. Jiná záležitost bude, když budu dělat technický dozor, tak si to pohlídám aby se neblblo zase moc. V roce 1970 mne vyhodili od zkoušek, protože jsem odpověděl, že může být 13 zásuvek na jeden jistič. A to ještě nebyly dvojzásuvky... .
Jinak je to hezká akademická diskuse. Kdyby byly jen takové jednoduché závady.....

Edit/omluva:   S odvoláním na citaci obsaženou v příspěvku kolegy Karla Bělohlávka (12.12.2019, 21:00, za což mu patří dík :)) mělo být tím pádem v mých následných příspěvcích samozřejmě správně uváděno jiné znění: "hnízdo zásuvek umístěných ve společné vícenásobné přístrojové krabici"... neb rámeček v tomto případě vskutku nehraje pražádnou roli.

Q: Opravdu nemáte nikdo tušení, proč normotvůrci "slevili" zrovna v případě značného množství jednotlivých zásuvkových přístrojů, umístěných ve společné vícenásobné přístrojové krabici, kaskádovitě pospojovaných za sebou, počítající se přesto pouze jeden kus? Co je k tomu vlastně vedlo, když tím pádem de facto může dojít až k nebezpečně nesmyslnému navýšení počtu takto vzniklých spojů v obvodu?? Anebo tento nynější nastalý zmatek (/možný dvojí výklad) vznikl skutečně pouze díky použití nejednoznačnéh o výraziva, popř. za přispění nevhodné větné skladby? (popř. obojího, neb se to navzájem nevylučuje)

----------------------------
Mmch, víte, že dokonce existuje i šestinásobná přístrojová krabice? ;D ;D >:D o:-)
(https://shopdelta.eu/pdf.php?page=shop/datasheet&product_id=12922 )

Dle mého názoru je v normě stále požadavek na max.počet 10 uveden, ano velice nešikovně vyjádřen, ale je tam.
Na padesát zásuvek zapojených v "serii" bych kladný posudek nedal, ne že by to nešlo "okecat" dle jazykozpytného rozboru věty z normy, ale proto, že osoba znalá věci, což by revizák či projektant měl být, musí pracovat především v duchu předpisu a svým jednáním vyvažovat chyby autorů.
U chyby zjevné (např.uvedeno 0,25 namísto obvyklých 2,5) pak na 100%,  u chyby výkladové je posouzení náročnější, ale dobrou metodou je porovnání se zažitým požadavkem a ten je již mraky let deset zásuvek.
Není asi problém zrevidovat více než deset zásuvek, tj.víc nežli je obecná zvyklost, ale musí být na druhou stranu patrna snaha situaci řešit nad rámec normy, např.nasazením okružního vedení.

Určitě je dobré si něco přečíst o součtu unikajících proudů v tomto blogu......... ..

http://....cz/2019/03/centralni-proudove-chranice/?fbclid=IwAR0Wd8KrBX6HB3U2fAUxyBsvCbhyKsB1crKLEV6wDvur73YJk0ghogkqZEM

Dvojzásuvky vznikly ke konci 50. let. První provedení bylo z černého bakelitu a mělo ochranné kolíky uprostřed, zdířky zásuvky byly k sobě otočené zrcadlově a dva použité strojky měly spojené kontakty pomocí vodivých pásků pod šroubky.

 Ve druhé polovině 60. let byly zdířky dvojzásuvky již tak, že ochranné kolíky byly orientovány stejně, stále se však používaly dva strojky propojené pásky pod šroubky. Kryt byl z bílého bakelitu se zakulacenými rohy. Na propojovacích páscích bývaly šipky směrem ke šroubkům a nápis Dotáhni!

V polovině 70. let se začal používat nový typ kompaktního strojku, kontakty již byly pro obě zdířky společné z jednoho kusu materiálu, stejně tak i keramické tělo strojku. Dá se říci, že strojek byl velice podobného provedení jako u ještě dnes používaných dvojzásuvek Clasic, pouze s tím rozdílem, že původně byla použita jako izolační materiál keramika, dnes je použit teploodolný plast. Na přelomu 70 a 80. let došlo k modernizaci krytu, který dostal přísně hranaté tvary vhodné na montáž do lištových krabiček

Co se týká počtu zásuvek (jakýchkoliv) na jednom okruhu, tak dodržuji zásadu maximálně 10 ks, obvykle raději méně. Pokud se ve starší instalaci vlivem různých úprav vyskytuje zásuvek o něco více, nemám s tím problém, pokud je zachována bezpečnost. Ovšem 20 a více zásuvek považuji za nesmysl, který je nebezpečný a mnohdy nefunkční bez ohledu na způsob zapojení - smyčkování aní rozdělení na dvě nebo více větví již nezajistí spolehlivý a bezpečný provoz. Počítat pět zásuvek propojených v rámečku za jednu dost dobře nelze ani při propojení přes wagosvorky.

Ve velkých místnostech s vyšším počtem zásuvek naopak doporučuji použití dvou okruhů a  nevidím problém ani při použití různých fází, nutné je prostorové oddělení, nejlépe s rozdělením na protilehlé strany místnosti a samozřejmě řádný popis jistících prvků v rozvaděči.