Diskuse Elektrika.cz

Pro někoho jsou projektanti především kresliči předem daných parametrů, pro jiné jsou to znalci nejvyšší elektrikářské úrovně. Jedna názorová vlna se snaží projektanty odtrhnout od vyhlášky 50/78Sb. a nechat je na pospas především systému ČKAIT a jiná vlna názorového zájmu naopak poukazuje na důležitost vazby na filozofii vyhlášky 50/78Sb. a body za vzdělávání do ČKAIT srovnávají s relevancí sběru slevových kuponů.

Je podle vás vazba projektanta na vyhlášku 50/78Sb. (následně na nové nařízení vlády) důležitá?

Vyhl. 50/78 řeší především bezpečnost při práci na elektrickém zařízení. To projektant nepotřebuje. Pokud se má vrtat v zařízení, od toho má §6.

Je to stejné, jako kdyby konstruktér v automobilce potřeboval řidičák.

Mimochodem, návrh novely zákona o VTZ a příslušné "vyhlášky" s projektantem vůbec nepočítá.

Projektantem nazvat profesi elektro, která vytváří dokumentaci v oboru elektro
podle které se zapojí elektrické obvody, bylo nešťastně zvolené názvosloví.

Pracoval jsem ve velkém průmyslovém podniku, kde na závodech byli vždy konstruktéři a konstrukční kanceláře. Tam byli i kresliči, kteří jen kreslili podle návrhu konstruktérů.¨
V elektroúdržbě hutního závodu jsme měli vlastní Konstrukci elektro s 10 konstruktéry a pěti kresličkami. Velel tomu šéf konstruktér.

Na podniku byly konstrukční kanceláře a občas tam byl i projektant pro stavební činnost.
V mnohých " projekčních ústavech",  kde se obvykle tvořily jednostupňové dokumentace, tak tam byli již "projektanti".

Když se podívám do naučného slovníku, tak mi vyjde:

Projektant je osoba, která v rámci projekční činnosti vytváří projekt (projektuje).
Projektanta definuje Stavební zákon jako fyzickou osobu oprávněnou podle zákona č. 360/1992 Sb.[1] k projektové činnosti ve výstavbě.

Konstruktér je odborná profese především ve strojírenském a elektrotechnic kém průmyslu. Konstruktér se zabývá návrhem a vývojem strojů, přístrojů a zařízení. Výsledkem jeho práce je technická dokumentace k výrobku – výkresy nebo model a další doplňující dokumentace, podle které lze konkrétní výrobek zhotovit.
Ve stavebnictví se obdobná profese nazývá projektant.

Konstruktér je osoba, která musí oblast, kterou konstruuje dobře znát.
Musí to také obhájit i fyzicky, kdy se musí účastnit uvádění do chodu.

Proto i chápu, že v novele NV je tento pojem s §10 podle V50/78 vypuštěný.
Je tam jen elektrikář a lepší elektrikář. A z těchto se pak rekrutuji profese jako
předák, mistr, konstrukter, technolog, archivař, kontrola jakosti ( OTK),  auditoři, přejímači, revizní technici, specialiste na SW, HW, MaR a další ......a další.
Základem je pro všechny ale elektrotechnic ké vzdělání a praxe.

Je to(někdy) paradoxní, že podle projektantů a "projektu" ke stavebnímu povolení se nedá vyrábět. Přesto, že je orazítkována státními znaky.
Pak musí nastoupit konstruktér ve firmě a připravit výrobní dokumentaci pro provedení montáže.

Pokial sa vam s novelou vyhlasky o VTZ nezmeni aj zivnostensky zakon, vyvstanu problemy s projektantami elektro. Nebudu mat podla coho podnikat. Teda stari ostanu a novi nebudu mat doklad o odbornosti pri otvarani zivnosti.

Projektovanie EZ je voľná živnosť, a kto po zmene vyhlášky nebol ing v SKSI tak skončil. Resp. mu ostali myslím dajaké prípojky, a drobné a jednoduché stavby ak mal maturu v odbore.
V jednoduchosti povedané, na stavebnom úrade sa s bývalými projektantami bez štátnej pečiatky už viac menej nebavia.
Odhadujem že v Česku bude podobný trend

Voľné živnosti na rok 2019

71 ARCHITEKTONICK É A INŽINIERSKE ČINNOSTI; TECHNICKÉ TESTOVANIE A ANALÝZY
7101 Inžinierska činnosť, stavebné cenárstvo, projektovanie a konštruovanie elektrických zariadení
V rámci živnostenského oprávnenia je možné vykonávať najmä tieto činnosti:
Inžiniersku činnosť (zabezpečenie vstupných podkladov, prieskumov, odborných posudkov a stanovísk, zastupovanie investora pri územnom konaní,
stavebnom konaní a kolaudačnom konaní, pripravenie konania na výber dodávateľa stavby, zabezpečenie podkladov pre potrebné povolenia vrátane
podkladov pre územné rozhodnutie, stavebné povolenie a kolaudačné rozhodnutie
Prípravu a vypracovanie technických návrhov, grafické a kresličské práce
Projektovanie a konštruovanie elektrických zariadení
Stavebné cenárstvo (zhotovovanie rozpočtov a kalkulácií stavebných prác)

Projekt pre stavebné konanie musí oraziť autorizovaný stavebný inžinier. Ale toto súvisí so stavebným zákonom a nie živnostenským

To máš zcela určitě pravdu. Proto také §10 potřebuje taky §6. Ovšem to snad věděli už v roce 1978 ne?
Jaký byl tehdy důvod spojovat projektanta s vyhláškou o bezpečnosti a proč ten důvod dnes už není?

Možno až teraz prišli na to, že práca na papieri počas návrhu EZ bez napätia, nie je to isté jak práca na skutočnom VTZ E pod napätím :)

Já jako projektant vlezu do přípojkové skříně nebo rozvaděče, kde běžně měřím vstupní data k výpočtu návrhu dalšího pokračování rozvodů. Bez patřičného paragrafu vyhl. 50/1978 Sb. bych neměl. A to by snad mělo platit stále. Nevím o tom, že by měli projektanti nějakou výjimku.

Dle nového Z zjednudušeně.
Projektant ne ČKAIT - osoba znalá s vyšš kval.
ČKAIT dle jejich předpisů a pokud bude chtít pracovat na el.z.tak si paragraf vybere dle druhu své činnosti.

Protože jsi pan projektant.
Ale dnes je spousta "malířů" kterým jde víc o krásným umělecký dojem z výkresu než o reálnou možnost to podle toho výkresu správně postavit

Stačí §4. Samostatnou činnost (§6),  což je obsluha a práce na el. zařízení, projektant nekoná. Pouze zjišťuje stav vizuální prohlídkou.

Ano, když mu bude někdo platit sluhu pikolíka s §6 který mu bude otvírat kryty k živým částem ...
Asi jsem se tedy s podobným vizuálním prohlížečem nesetkal, ale nevylučuji, že taková funkce existuje.

Umíte změřit třeba impedanci vizuálně? Já ne, rád bych se to taky naučil.

Dost často lezu do prostor vyhrazených osobám znalých (rozvodny, trafostanice.. .) nebo pod kryty, kde jsou části pod napětím.

Na to mi §4 opravdu stačit nebude.

Ale je pravda, že některým projektantům by stačit mohl. Na projekt rodinného domu asi víc nepotřebuju.

Slova pramenící z neznalosti tohoto odvětví našeho oboru.
Vizuálně se s instalací seznamuje tak možná kreslič a ne projektant.

Mnoho projektantů nedělá nic jiného, nežli upravují stávající schema a údaje k němu.
Nicméně myslím že projektant má být nabušený frajer se všemi paragrafy.

A už jsi někoho takového někdy potkal?
Já ne.

No všemi ... stačí mu snad dva, ne? Udělat šestku navíc, to by pro osobu znalou s nejvyšší kvalifikaci (tedy alespoň dle vyhlášky 50/78Sb.) něměl být nějaký problém.

Ale opět podotýkám, že je to můj pohled pramenící z vlastní zkušenosti, kdy jsem většinu pracovního času trávil mezi projektanty.

:oProjektant má měříít impedanci?  Od kdy? :(

No a jak chceš určit parametry sítě, v místě připojení té projektované nové elektroinstala ce?

Od tý doby, co nemám informace o zdroji a potřebuju alespoň nějak odhadnout zkratové poměry v místě připojení.

Vizuální samotářské podívání se na IP00 v dosahu přece vyžaduje §6.

A tuto otázku myslíte vážně, nebo si z nás děláte prd...l?

Nevím proč se odborná diskuse zapleveluje...??

Myslím si, že "projektant elektro" by měl mít elektrotechnic ké vzdělání a praxi. To lze doložit jedině zkouškou z V50/78 ( zatím platné).

Projektant dle §10 musí být "pán elektrikář",  aby mohl skutečně projektovat a vytvořit podklady, podle kterých se dá něco instalovat. Pokud je jen poučená osoba,  jak se kreslí čáry a značky, tak potom to podle toho vypadá, jak to vypadá. Control C a control V se naučí i lidé z pomocné školy.

Ono je rozdíl mezi projektantem a konstruktérem, jen to připomenu Z NAUČNÉHO SLOVNÍKU

PROJEKTANT je osoba, která v rámci projekční činnosti vytváří projekt (projektuje).
Projektanta definuje Stavební zákon jako fyzickou osobu oprávněnou podle zákona č. 360/1992 Sb.[1] k projektové činnosti ve výstavbě.

KONSTRUKTÉR je odborná profese především ve strojírenském a elektrotechnic kém průmyslu. Konstruktér se zabývá návrhem a vývojem strojů, přístrojů a zařízení. Výsledkem jeho práce je technická dokumentace k výrobku – výkresy nebo model a další doplňující dokumentace, podle které lze konkrétní výrobek zhotovit.
Ve stavebnictví se obdobná profese nazývá projektant.

Projektant by hlavně měl projít montážemi (třeba krátkou dobu) aby věděl, jak lze dělat instalace. Dále by měl mít velmi dobrý přehled o materiálu k montáži el. zařízení.
Měl by umět improvizovat na místech, která jsou individuální.. ..A dálší věci...
Vyhl. 50/78Sb bych nebral jako argument dokonalosti, tu si udělá za 1,5Kkč i každý instalatér!! (zle)

::) A proč ji tedy zaplevelujete školením, kdo je konstruktér a kdo projektant?

Podľa môjho má správne projektant vychádzať hlavne z výpočtov, a to v celom projekte. Použiť nameranú hodnotu a na ňu nalepiť výpočty môže byť poriadne riskantné.
Teória v predpisoch totižto hovorí dačo o projektoch skutočného vyhotovenia, a z tých by mal projektant vychádzať.
Myslím to tak, že keď nevie nič o trase od zdroja, a že si napríklad nameria dakde v rozvádzači impedanciu 0,95 z ktorej bude počítať ďalej, tak to ešte neznamená že vie pravdu. Na druhý deň tam dakto opraví prechoďák, reálne tam potom bude 0,08, všetky jeho ostatné výpočtu stratia zmysel, a projekt sa stane nebezpečný.
O takomto riziku by mal každý projektant vedieť, brať ho do úvahy a postupovať podľa pravidiel pre navrhovanie a nie podľa pravidiel na overovanie.
Meranie ja beriem len jak overovanie vypočítanej bezpečnosti a nie jak nemennú hodnotu z ktorej sa ďalej teoreticky vychádza.
Píšem tu o tom jak by to malo správne byť, a nie o tom, že keď nameraná hodnota v praxi často približne sedí, tak to tak automaticky musí sedieť vždy.
Možno sa mýlim, ale zatiaľ som presvedčený o tom, že meranie nepatrí do návrhu, ale až do overenia správnej realizácie vypočítaného návrhu.

Je to váš názor, budiž. Nemůžete ale přece apriori zpochybňovat naměřené hodnoty. To už můžete zpochybnit hodnoty v revizních zprávách, dokumentaci skutečného provedení, protože kreslič se mohl splést, nebo prohlídku, protože bylo šero nebo naopak došlo k oslnění apod.  Každý výchozí podklad může obsahovat chybu, ale měření se považuje jako jedno z nejprůkaznější ch zjišťování stavu.

No, k dokonalosti určitě ne, ale pokud nedoloží vysvědčení o elektrotechnic kém vzdělání, tak je to osvědčení falašné a prostě bezcenné. Když již k uznání praxe stačí čestné prohlášení.

Pokud se nová vyhláška projektováním v oboru elektro nebude zabývat, tak je stejně tato diskuse .....anebo jinak, kdo kde vyžadoval §10 k projektování, nebo kdo to kontroloval ? (Pokud to nespadá pod Stavební zákon...)

Hej, tak je, je to iba môj názor.
Merania ako také nespochybňujem . To že kalibrovaný merák meria v tolerancii furt rovnako ešte nemusí znamenať že sú v jednej a tej istej sieti furt rovnaké parametre. Chcem len poukázať na riziko, že keď si dvaja projektanti zrobia na tom istom mieste svoje merania, napríklad po roku, môžu vzniknúť dva rozdielne projekty, čo by sa pri postupe výpočtom nemalo stať.
Tiež si myslím že nie je meranie jak meranie, pri osvetlení to vidím inak jak pri premenných parametroch siete.
Napríklad keď si v SICHRI zadám nejakú vstupnú hodnotu impedancie tak len ako overenie toho čo mi môže vyjsť pre konkrétnu situáciu
Ak SICHR použijem na návrh, tak vždy od trafa s konkrétnymi prvkami.
Ale ja SICHR používam skôr len jak pomôcku, niečo jak dobrú kalkulačku na parametre v sieti.

Právě pro SICHR potřebuji naměřená vstupní data. Hodně používám obecný zdroj, kde si zadám naměřenou impedanci a naměřené napětí. A nevěřím, že by se měření od vícero techniků rozcházelo tak významně, že by to nějak změnilo výpočet a pak celkové parametry návrhu. To je dle mého holý nesmysl.

Záleží na tom kde projektuješ.
Pro řekněme občanskou výstavbu bude impedance na elektroměru v intervalu nějakých 0,05 do 0,2 ohmu, a požadavek na 10kA jistič před elměrem bude bohatě naplněn.
Horší bude situace např.u horských chat a pod.,  kde se můžeš počítat s impedancí větší, již neumo6ňující odpojení bez PCH.
U skutečně malých impedancí moc nevěřím tomu, že je každý projektant vybaven přístrojem schopným takovou hodnotu změřit.

V takových případech to nepotřebuje měřit nikdo, ani revizák.

Nerozumím..... .
Nemám na mysliimpedanci na šínách 0,001, ale řekněme běžnější hodnotu do 0,1 a tam už naprostá většina měřáků nevyhovuje.

Mě se to kecá  :D :D Já funguji ještě jako RT, proto disponuji měřáky, které pak používám i v rámci projekce. Nevím, zda jsou ti, co se živí vyloženě jen projekcí, také vybaveni nějakými měřícími aparáty. No, mohli by nám to tu prozradit..... .co?

Zo skúseností, zvyčajne nie sú. A ak by aj aparáty mali, s meraniami by bol problém. Netýka sa to starých kozákov ale omladiny bez praxe po škončení školy. Potom sa dejú čudné veci ako napríklad  nerealizovateľ nosť podľa čiar na papieri.
Dodnes som nepochopil, ako je možné projektovať bez praxe a šiahnutí si na inštalácie.

Projektant si může vybrat, jestli bude počítat nebo měřit. Když má levný měřák, který měří třeba od 0,3 ohmu, tak to holt vezme na vědomí. Může se stát, že v místě, kde bude 0,1 ohmu, mu bude naměřená hodnota 0,3 vyhovovat.

Do rozvoden a podobných zařízení nemůže projektant vstoupit bez doprovodu zodpovědné osoby za zařízení. Proto nepotřebuje §6!  :(

Tak nevím, jak nakládat s vašimi reakcemi. Byl jste někdy na stavbě? Byl jste někdy v provozu? Nemohu zde popisovat vše, co jsem od roku 1986 zažil, ale cítím, že tu hrnete teorii, která se moc nepotkává s realitou.

Naprostý souhlas

To je nějaké divné.
Já jsem zažil poněkud jiný přístup, před vstupem do rozvodny se správce zajímal jestli mám elektrokvalifi kaci a platnou zkoušku z vyhl.50, aby mohl posoudit kam, do jaké vzdálenosti od zařízení pod napětím mě může pustit, jak moc mě musí "hlídat"

Projektant, který nikdy neměl min. §6 není plnohodnotný projektant ale jen jakýsi malíř.
A projektant, který měl §6 nebo §7 a neobnovil si ho, by asi byl tak trochu hlupák

Souhlasím. Rozvodny ale nenaplňují celou množinu myslitelných situací s IP00.

Tak to já teda nesouhlasím

Nafasuju pracovní příkaz, na kterém je napsáno: Vypracujte projektovou dokumentaci na změnu zapojení blabla.

Pracovní příkaz se zaeviduje, aby o mě provozáci věděli, domluví se případné zajištění/nezajištění zařízení. Určí se, zda je to práce pod napětím nebo nikoliv (obdoba příkazu B).

Nafasuju klíč od rozvodny a jdu se do ní zanořit. Nikdo mi nestojí za zády, na to nemají čas. Bez platného §6 by mě ty klíče ani neukázali.

 :D :D :D :D :D :D

Asi tak. Možná dodat, že je nutné v některých situacích seznámení s místními provozně/ bezpečnostními předpisy ...

Tohle nemusí být vždy úplně typický příklad, to je závislé na vztahu mezi projektantem a majitelem a provozovatelem zařízení (rozvodny)
V mnoha případech přijde "cizí" projektant, připravující podklady pro "cizího" dodavatele prací

To je silný argument. Určitě by "uspěl" i u soudu.  :-[

Mluvím o elektrárně, tam to mají ošěfovaný i právně.

Tady bych si uměl představit spoustu pravidel, která vyplývají z pracovně-právních vztahů, může to být ošetřeno i v pracovní náplni...

Projekto je v překladu hledání cesty
Také slovo projektor je původně pohled vpřed na vizi.
Projektant je více hledač a vizionář, směřovač.
Konstruktér je více stavěč, skládač a eskamotér kombinací a konkrétních možností s konkrétními prvky.

Já jsem projektant i konstruktér. Někdy více konstruktér, někdy více projektant.
Projektant mne více baví, konstruktér více drží na zemi a dává mi první zpětnou vazbu.
Občas když má v mé hlavě projektant s konstruktérem výrobní poradu, je to hodně divoké.

Já nejsem, nemusím být (a za nic na světě nebudu) v ČKAIT.
Není jen svět silnoproudých instalací zastřešených ČKAIT. Projektují se a konsturují i elektrické lokomotivy, stroje, telefonní ústředny, datová centra,  požární ústředny a hromady elektrických přístrojů od vysavačů po herní automaty (a spousty dalších věcí).

Já v podstatě ke své práci vůbec nepotřebuji §6,7,8,9, mohu pracovat při zkouškách svých výtvorů na úrovni  §3, nebo v průmyslu na  §4

Ale musím moc dobře znát co smí a umí §3,4,6,7,8,9, kam je smím návodem a jinými mými výstupy pustit a před čím chránit. Musím mluvit s nimi stejným jazykem a umět názvosloví podle vyhl.50. Musím se s nimi před vyvíjeným, nebo upravovaným strojem domluvit.
Tak to otcové vyhl.50 asi mysleli. Hlavně chteli, aby i projektant byl seznámen s místními podmínkami, předpisy a zvyklostmi té konkrétní věci, na které dělává jeho firma.

Že se smysl v praxi zkoušek minul s realitou, je jiná písnička.
Je spíše to z důvodu, že  z elektrotechnic ké průmky či elekto VŠ vylezlý neopeřený projektant či konstruktér mívá už ze školy udělaný alespoň  §5.
Druhým důvodem je že v době tvorby vyhlášky nemohl existovat projektant či konstruktér na volné noze, jednočlenná firma. Vždy tehdy pracovali zkušení vedle elévů a nad nimi bděl a podepisoval jejich výkresy zodpovědný konstruktér.

Bohužel proto §10 má jen dvě hrubá dělení projektant a vedoucí projektant. Chybí tam podle mne členění na neopeřený projetant, zkušený projektant, zodpovědný projektant a revizní projektant se státní zkouškou.
Obdoba stupnice §5-6-7-8 - 9

Mimo téma:
Proto nelze používat název Projekt skutečného provedení,  ale pouze Dokumentace skutečného provedení (stavu).  :)

Tak to bylo až do vzniku Živnostenského zákona. Stát nějak těch 30 roků zaspal....ale je to hezká myšlenka, stejná jako u elektrikáře a staršího elektrikáře a elektrikáře pro dodavatelskou činnost.
A revizní projektant se státní zkouškou. To by byla krásná podmínka pro výběrové řízení. Kéž by se hlavy pomazané probudily.

V50 §10 Revizní technik se liší od projektanta pouze v tom, že musí mít a umět zacházet s přístroji, říká František Kosmák
    V jaké míře je a není nahraditelný projektant elektrických zařízení? Jak se projektant stavař a projektant elektrických zařízení na společném díle synchronizují, aby se účelně doplňovali? A teď se přesuňme od projektanta k další neodmyslitelné odbornosti každé stavby. K reviznímu technikovi. Jaké jsou znalostní rozdíly mezi projektantem a revizním technikem elektrických zařízení? Hovoří se o tom, že projektant má větší teoretické znalosti s navrhováním konkrétního elektrického zařízení než třeba revizní technik. Je to možné? Jak se projektant stane odborníkem? Kdo jej ověří do stavu odpovídajícímu znalostem revizního technika?
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/v50-a710-kosmak)


   

    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

Hlavně se liší tím, že neumí vytvořit dokumentaci. (zle) Pouze konstatuje, že chybí a to mu vůbec nebrání tvořit revizní zprávy. To v lepším případě. V horším to zreviduje dálkově i bez měřicích přístrojů.
Ta věta:Kdo jej ověří do stavu odpovídajícímu znalostem revizního technika? To je nějaký úlet?  (zle)

Proč?

Proč by revizní technik neměl umět vytvořit dokumentaci?
Naopak je to výhoda. Mnoho revizních techniku je ve funkcí
projektantů a konstruktérů. O tom, jak se občas sejdou na "poradě",
pěkně píše Martin Kurka

Protože predikuje jakousi nadřazenost znalostí revizního technika nad projektantem, ačkoliv obecně vzato to tak není a ani nemůže být. Zde však pomiňme problematiku domovních instalací, kde by to snad i mohlo částečně platit. A kde ne?
Třeba u návrhu koncepčního řešení napájení průmyslové firmy od vn po nn, s určením výpočtového zatížení, zkratových proudů, dimenzování kabelů na oteplení současně s požadavkem na nastavení ochran, požadavku na velikost zemního odporu z hlediska sítě 22 kV apod.
Některá problematika se řeší až na VŠ, pro RT postačuje vyučení v oboru.
Takže obavy, kdo ověří, zda jsou znalosti projektanta odpovídající znalostem RT, jsou zbytečné. Ale platí Gaussovo rozdělení, jako všude.  :)

O těch jsem nepsal, protože v diskuzi se jednalo o RT a projektanta jako o obecné pojmy. A jak byste odhadoval to mnoho? Já tak 1:10.

Pokud není RT schopen to co reviduje (bezpečnost, nikoli funkčnost) teoreticky sám navrhnout (vymyslet, nikoli nakreslit v programu) tak výsledek bude stát za houbelc.
Není žádná ostuda odejít s tím, že na takovou věc nestačím, byť mám na ní "papíry",  to samé platí o projektantech.
Nemusí to být zrovna případ celého areálu, stačí obyčejná IT síť.
Pokud ji nikdy před tím projektant a revizák nedělal, či mají znalosti jen teoretické, tak se realizací minimálně ztrapní, v horším případě vytvoří nebezpečný paskvil.

U obou profesí kvalitně vykonávaných je vědomostní tělo obdobné velikosti, jen vždy trochu jiného tvaru.

 MÁTE NAPROSTOU PRAVDU, také jsem nepotkal bohužel, ale celý ten humbuk kolem vyhlášky mi přijde zbytečný. Kdo jiný než projektant, tedy člověk, který navrhuje el. rozvody, které přímo i nepřímo mohou mít vliv na bezpečnost a zdraví lidí by měl být profesionálem s maximem znalostí? Nehledě na nutnost praktických znalostí, které naberete jak jinak než praxí :-)

Možná to tak cítítíte vy.

Osobně mám "§9 a §10" za rovnocenný ledovec elektrotechnic kých znalostí. Stejný základ tohoto know-how taková osoba s vyšší kvalifikací využívá ke svému zaměření.
Buď je projektant nebo revizní technik.

A ta otázka, kterou jste označil za úlet (proč by to nemohl být úlet?) byla mířená na přezkoušení právě z toho, co tedy staví obě profese na stejnou úroveň.

Vo videu od 3:10 je pekne popísaný vzťah výpočet - meranie.
Hej, viem, v praxi sa to často robí aj opačne, len ja tu nepíšem o tom že jak sa to dá, ale jak to má byť správne. Keby niekto našiel taký predpis podľa ktorého sa projektuje podľa merania impedancie, isto ho tu rád napíše ;)
Podľa môjho sa tomu SICHRU zbytočne dáva väčší význam jak naozaj má. A nakoniec aj tak platí len pre výrobky OEZ, a ja myslím že projektant je slobodné povolanie
Presne, buď-alebo. Hlavný rozdiel ale vidím v tom, že projektant nepracuje na VTZ ale na papieri, a aj preto u nás vypadol z vyhlášky. A u vás to bude nakoniec asi tiež tak.
Myslím to tak, že pri kreslení netreba pre bezpečnosť projektanta nijaké ochrany podľa 4-41  :)

Správne, toto je dosť veľký rozdiel. Podľa môjho môže dokumentáciu skutočného stavu vypracovať hocijaký elektrikár ktorý akurát musí poznať elektrotechnic ké značky.

Kdo je oprávněn vypracovat a zároveň být postižitelný za omyl analýzy rizik LPS?
Složité právní konstrukce si dokážu nastínit, je třeba chodit tak daleko...nevím .

V50 §10 Projektant vymýšlí, revizní technik ověřuje, říká Oldřich Morávek
    Představ o činnosti projektanta existuje mnoho. Často je jeho funkce mylně nahrazována revizním technikem. Jindy je naopak žádáno po držiteli §10 více než je v jeho možnostech. Doba se mění a dnes se objevují v projektech často fatální chyby a to i přesto, že je autor členem ČKAIT s potřebným počtem bodů. Poukazuje se na absenci skutečných praktických znalostí. Je pro projektanta kvalifikace podle §6 zbytečná, ale praktická? Měl by ji mít?
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/v50-a710-projektant-vymysli-revizni-technik-overuje-rika-oldrich-moravek)


   

    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

V50 §10 Projektant bez §6 je pak závislý na jiných, říká Michal Kříž
    Na projektanta je možné pohlížet z vícero úhlů. Z hlediska sbírání bodů je populární členství v komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Z pohledu elektrotechnik ů je více relevantní vyhláška padesát. Jaký osobní pohled má na projektanty náš přední normotvůrce Michal Kříž? Pro získání §10 není vyžadována žádná praxe s §6. Není to proti smyslu poslání vyhlášky, pokud projektant navrhuje něco, čeho se nesmí dotknout? Mělo by se v novém nařízení vlády něco na požadavcích získání §10 změnit? Pokud se stal projektant volnou živností, tedy bez požadavku na vzdělání v elekrotechnice, proč se má na projektanta pohlížet jako na osobu znalou podle vyhlášky padesát? A nakonec, kdo dnes kontroluje nebo vyžaduje §10?
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/v50-a710-kriz)


   

    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

A tak na výrobní poradě projektanta s konstruktérem a zkušebním technikem v jedné osobě mne zajímá, co nám přináší nový zákon a zákony o VTEZ.

A nalézám tam zajímavé perličky.
Na příklad lhůty přezkoušení zřejmě bude určovat osoba odpovědná za provoz elektrického zařízení. Zákon ji již nestanovuje. Ale v této funkci již naštěstí nejsem.

Více mne zajímají okolnosti povinnosti, co všechno předávat po ukončené montáži a uvedení elektrického zařízení do provozu.
Sice nám to dnes stanovuje NV 118/2016, případně 176/2008, ale mne zajímá nový zákon o VTEZ.
Zdají se mi mnohé kapitoly nesrozumitelné a nelogické. Příklad je v příloze.

V50 §10 Projektanti ani kolikrát neví, co má dokumentace obsahovat, řekl Petr Létal ...
    Standardní profese projektanta neumožňuje práci na elektrickém zařízení. Takový projektant se tedy v terénu moc neobjevuje? Jaké vědomosti má asi projektant bez elektrotechnic kého vzdělání? Nejde spíš o legislativní omyl než záměr? Kreslič výkresů? Nezmizela tato profese s příchodem výpočetní techniky a periférií pro tisk? Ale vraťme se k §10. K čemu jej pracovník skutečně potřebuje, pokud §10 nikdo nepožaduje nebo mu z jeho absence nevyplývá žádná sankce? Co projektanti chronicky neznají? Existuje pro nějakou nevědomost společný jmenovatel? Co by se mělo při získávání kvalifikace projektanta změnit? Pokud postavíme projektanta a revizního technika na misku vědomostních vah, měly by být obě profese na stejné znalostní úrovni?
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/v50-a710-letal)


   

    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

Dívám se na seznam velikánů elektrikářskéh o nebe naší doby, kteří se zde k tématu projektování vyjádřili. A tak mne jen napadá, jak dalece byli "připuštění" a bylo jim umožněno se vyjádřit k návrhům na zákony VTZ a VTEZ.

To co uvádí Petr Létal jsou velice závažné záležitosti a v důsledku je něco špatného až hrozného. Výsledkem jsou zmetkové projekty a tím i nekvalitní provedení elektrické instalace na hraně použitelnosti a bezpečnosti.

A to jenom proto, že stát umožňuje projektovat každému, bez ohledu na stále platnou vyhlášku 50/78 Sb.  Také stát zapomněl na něco v NV 118/2016 Sb.

Výklad §10

Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určené zvláštnimi předpisy) a složili zkoušku ze znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním.)

Vzpomínám, jak po 15 leté praxi mistra servisu, neboli poruchové služby elektro, jsem po roce 1968 musel dělal zkoušky na §10. Dneska si říkám, jaké to bylo vysvobození, když politický tlak mi změnil prostor činnosti. Najednou jsem se musel hodně a hodně učit.
Jiný pohled na normy, na katalogy a souvislosti. A dlouho trvaly, než mi šéf konstruktér nevrácel výkresy s hrubými chybami. A musel jsem při každé akci spolupracovat se šéfmontéry v praxi i při uvádění složitějších celku do provozu. Vůbec si nedovedu představit nedohledatelno st projektanta jako většinou dneska.

Jako RT se často setkávám, že EI není provedená podle projektu. Jenže montér mi říká, že podle toho projektu to nešlo realizovat, že jsou to voloviny. A udělá to podle svého. Často dobře, ale projekt, anebo  základní výkres nenakreslí.

Při následných revizích je obvykle závada, neodpovídá výkresové dokumentaci. Reakce provozovatele je, tak to nacenítě a zajistíte odstranění závady. Ale něco je špatně na začátku.

Dobře, nový návrh zákona nahrazující 50/78 s §10 nepočítá. Čím ale bude nahrazený? Anebo nebude ničím nahrazený a půjde to dále, výměna přední stránky a dovnitř 10-20 výkresu nějakých a fakturujeme. Investor má stavební povolení a vyhlašuje výběrovku pro střelce, kteří se nemají čeho odborně chytnout. Nějak se to udělá, nějak zreviduje a provozovatel je v tom namočený. Krásný Kocourkov trvající 30 roků....