Diskuse Elektrika.cz

Stojím před rozhodnutím nechat si zapojit na střechu RD 1. fázovou (2,3kW) / 3.fázovou (3,5kW) FVE. Od technika/obchoďáka Čez mi bylo vysvětleno, že rozdíl je v tom, že na 1fázový je potřeba dobře rozvrhnout elektroinstala ci (tedy napojit na fázi od soláru hodně využívané spotřebiče - pračka, lednice, varná deska apod.). To by teoreticky nemusel být problém protože dům je na začátku kompletní rekonstrukce včetně el.instalace.

Rozdíl 1. / 3. fáze je nějakých 40tis.,  větší bojler a o pár panelů více.  Výhodou je zařízení které je robustnější, připravené na případné rozšíření (pokud se nepletu tak 1. fázové řešení je možné použít jen do 5KW) plus odpadnou možné problémy s elektroinstala cí a jejím následným využíváním.

Co myslíte, převažují výhody 3.fáze nebo ne?

3- fázový striedač s tak nízkym výkonom podľa môjho názoru nemá význam. Výkon sa vám rozdelí do jednotlivých fáz (poväčšine symetricky).

Fotovoltika, ak nemáte pri dome vírivku s ohrevom ,  poprípade bazén alebo klímu v celom dome je ekonomický nezmysel. Náklady sa vám nevrátia. Naviac mať na streche rodinného domu jednosmerný zdroj s napätím 720V chce odvahu. Solárny vákuový panel je rozhodne výhodnejší. Ušetrí podstatne viac

Teď byste ještě mohl svoje tvrzení podpořit nějakou ekonomickou rozvahou. Myslím konkrétní, ne JPP.

https://www.collectsun.sk/navratnost-investicie-do-fve/

A keďže ide o predajcu, až tak korektne by som to nebral. Naviac počíta sa s dotáciou 2500 Eur, ktorú dostane naozaj málokto. Tým sa návratnosť posúva ešte ďalej.Nepočíta sa s stratou výkonu panelov ročne od 0,8% až po 2% podľa typu panelov. Cena s aktívnou reguláciou ,  poprípade doplnenou o akumulátory je úplne inde ako deklarovaná cena fotovoltiky, pretože  musí byť tomu prispôsobená aj inštalácia domu a spotrebiče.
Naviac u neregulovanej a pasívnej spotreby by musela byť spotreba skvele rozplánovaná, keďže ide práve o ten čas, keď sme doma. 20% spotreby z výroby  je ilúzia.
Ak je to celé pripojené na klimatizáciu ,  alebo na ohrev bazénu, posúva sa to úplne inde do plusových čísel.

Právě. Paušálně odsuzovat FVE nejde.

Dost záleží na modelu spotřeby, přičemž nejhorší je prodej přebytků. Pokud dokážu celý výkon spotřebovat sám, lze se dostat do černých čísel asi v polovině životnosti (10 let).

Další rozvaha by se měla týkat uspořádání panelů na střeše. Pod jakým úhlem vhledem k jihu i k horizontu budou natočeny? Není v blízkosti něco, co mi panely zastíní? I jímací tyč hromosvodu dokáže panel vypnout.

Nejrychleji se investice vrátí asi do přímého předehřevu vody v bojleru bez převodu DC/AC.

Ako je to s prebytkami v Čechách netuším, ale trend je dodávka len na straty, bez úhrady. Teda ak nie je podpísaná zmluva o dodávke napríklad u nás pred rokom 2013. Baroni to stihli s brutálnou výkupnou cenou 430Eur/MWh. Distribučné spoločnosti sa už dnes bránia dodávaniu odpadu do siete, lebo inak sa to nazvať nedá ,  a ak povolia pripojenie tak jedine bezplatná dodávka.
Pokiaľ ide o ohrev TUV je určite najlepším riešením kolektor s vákuovými trubicami. Má účinnosť okolo 80% na rozdiel od FVE s 15% a bohate stačí na streche jeden kus . Ale aj to má úskalia, ak neohrieva dostatočné množstvo TUV a teplo z neho sa neodoberá ,  prehrieva sa.
Samozrejme je možné FVE použiť na ohrev TUV ideálne na DC strane, len bojler musí byť špeciálne upravený a spínanie DC 230V/10A je dosť sranda.
Proste každý si musí nájsť svoj kompromis.

Záleží kolik energie z té FVE dokážete využít (jaké máte spotřebiče),  aby zbytečně neodcházela do distribuční sítě.
Pro mě by byla vhodnější ta 1.fázová 2,3kW FVE.

Osobně jsem na základě vlastní zkušenosti přesvědčen, že návratnost FVE pro běžný dům je max do 15 let bez jakékoliv dotace a montáži firmou.
I při velmi mizerné regulaci, pračka, myčka, sušička načasované na denní světlo vychází spotřeba 20-60% z vyrobené energie. Panely sníží denní spotřebu o 10-60%. Celkem je snížen odběr z distribuční soustavy o ca 30% ročně.
Při připojení na klimatizaci, chlazení v létě a topení jaro a podzim to samozřejmě návratnost ještě zrychlí. Samozřejmě kvůli FVE dělat sezónní ohřev vody elektro se vyplatí pouze, pokud si to uděláte sami a berete to jako zábavu.

Za mne FVE ano, mám rád, když nemusím šetřit.

Je samozřejmě potřeba řešit ochranu před bleskem a přepětím pro celý dům a s FVE již od počátku počítat.

DEHN: Fotovoltaické elektrárny a ochrana před bleskem (https://elektrika.cz/data/clanky/dehn-tipy-a-triky-pri-instalaci-prepetovych-ochran-cast-8/view)

Určite sa dohodneme, že čím väčšia FVE, tým rýchlejšia návratnosť. V časoch boomu FV parkov s inštalovaným výkonom 1-4MW ( 4MW licencia ministerstva hospodárstva) bola ekonomická návratnosť počítaná na 7-8 rokov a štátom garantovaná cena výkupu na 15 rokov. Tých 7-8 rokov bolo počítaných pri výkupe silovej elektriny v cene 430Eur/MWh ,  cena z jadra bola 35EUR/MWh, teraz okolo +-50.( 12x predražená!)
Dnes je výkup u malých FVE 0Eur a k návratnosti neprispeje nijako.

Skúste to dať do kontextu s ušetrenou spotrebou.
 RD 5MWh spotreba ročne. Ušetrím ,budem šterdý 30%=1,5MWh . Jena kWh=0,14 Eur→ ušetrím ročne 210Eur. FVE ma bude stáť bez dotácie 5 500Eur Návratnosť 26 rokov
Ak ušetrím 50% návratnosť 16 rokov. Vtedy budú panely dodávať v optimálnom stave 70% výkonu a je to zrelé na rekonštrukciu
BTW V bežný deň, keď jediným spotrebičom je chladnička neušetríte nič, len dodáte do siete zadara.

Burzové ceny elektriny PXE Praha:
http://www.urso.gov.sk/?q=Pre%20spotrebite%C4%BEa/Burzov%C3%A9%20ceny%20elektriny%20a%20plynu

To se určitě nedohodneme. Nemá smysl do toho tahat tu dotační zlodějinu, to s návratností nemá nic společného.

Pokud jde o malou FVE pro vlastní potřebu, tak je naopak velikost potřeba velmi pečlivě volit s ohledem na možnosti spotřeby. Protože je zcela zřejmé, že návratnost úzce souvisí s tím, kolik vyrobené energie bude možné reálně spotřebovat. U menších instalací bude obecně využitelnost lepší a tedy i návratnost reálnější. Na druhou stranu cena není zcela přímo úměrná velikosti a při příliš malé FVE to už zase nestojí za námahu.

Vycházet z vymyšleného podílu na celkové dnešní spotřebě také nemá valný smysl. Porovnávat musíte náklady na pořízení FVE a využitou vyrobenou energii. V první řadě to znamená zamyslet se nad strukturou spotřeby a případně provést technické úpravy, které využitelnost zvýší.

Z vašich údajů neplyne jak velkou FVE uvažujete, ale z ceny 5500EUR se dá usuzovat, že to bude minimálně 5kWp (při instalaci firmou),  což je dle mého názoru pro dům se spotřebou 5MWh nepřiměřené. Pokud si instalaci provedete sám (jako elektrikář ti jistě zvládnete) a uděláte ji menší (řekněme 3,5kWp),  tak můžeme mluvit o ceně kolem 3750EUR a umím si představit, že využijete 50% energie.

Další podstatná věc, kterou ve svém výpočtu zcela ignorujete, je skutečnost, že ceny rostou a dále porostou. Nemůžete tedy vycházet z ceny 0,14EUR. Pokud bude cena ročně stoupat o 7%,  tak průměrná cena el. energie příštích 10let bude 0,21EUR.

Ročně 3500 kW * 50% = 1750kWh využité energie ročně = 367,5EUR
Za deset let 3675EUR, což je téměř cena pořízení a tedy návratnost.

Realita může být o něco horší i lepší (u nás např. máme docela vysokou "stand by" spotřebu a myslím, že bych dokázal využít větší procento),  ale je rozhodně vidět, že jsme v situaci, kdy to může být ekonomicky smysluplné i bez dotací. (Dotace spolkne instalační firma na instalaci, takže výpočet v podstatě platí i pro toho, kdo si nechá FVE realizovat firmou s dotacemi.)

Mimochodem, degradace panelů návratnost neovlivní přímo úměrně, protože značnou část roku bude elektrárna naddimenzovaná a nižší výkon se tedy nijak neprojeví.

Na tohle se nedá tak jednoduše odpovědět.
Záleží na typu měniče a způsobu jeho zapojení (připojení na stávající síť, částečně ostrovní systém, nebo ostrovní systém)? Bude FVE s bateriemi? Na jaké spotřebiče plánujete FVE připojit?
Je hezké mít na střeše elektrárnu s výkonem 3,5kW, ale pokud je během dne nejste schopen rozumně využít, tak je to nesmyslná investice.
Teoretické výpočty výkonu FVE jsou hezké na papíře, ale realita je většinou úplně jiná.

TO: Juraj Rojko

...Nemá smysl do toho tahat tu dotační zlodějinu, to s návratností nemá nic společného....
Ale má. pretože aj malé FVE mali ešte donedávna zmluvy na výkup vyrobenej el.energie  a práve preto sa inštalovali. Nie kvôli vlastnej spotrebe ale kvôli predaju vyrobenej el. .
Po zrušení výkupu na nové inštalácie ,prišli predajcovia s teóriou, výhodné lebo usporíte na spotrebe.

 Zrejme sme sa nepochopili.
Nie som apriori proti. Z mojich predchádzajúci ch príspevkov by som vyfiltroval:

Návratnosť investície úsporou el. energie je v bežnom dome nerealizovateľ ná počas životnosti zariadenia
Návratnosť investície v dome nadštandardnom je možná
Preto som písal, že je to o kompromise.

Nasáva doba digitálna a môže sa čoskoro stať,  že aj malí výrobcovia budú musieť platiť za prístup do distribučnej siete a budú penalizovaní za bordel, ktorý dodávajú do siete. Náznaky už sú

Diplomka https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/82773/F3-DP-2019-Stolfa-Radim-Diplomova-prace-Stolfa-Radim.pdf?sequence=-1&isAllowed=y se zabývá ekonomickým zhodnocením FVE. Vesměs mu vychází, že se nevyplatí, že by měly být po dotaci za poloviční cenu, aby si je lidi začali houfně pořizovat. Pro mě se spotřebou VT 2500/NT 4300 kWh ročně v tarifu D25d by 1f FVE 3,7 kW s baterií 4,8 kWh a řízením spotřeby wattrouterem (ohřev TV) za nějakých 160 000 Kč + dotace 105 000 Kč by snad mohla být někde na mezi návratnosti. V diplomce uvažuje výměnu měniče a baterie po 10 letech při dvacetileté životnosti FVE. Zajímavá by mohla být FVE https://www.alza.cz/fve-insight-energy-comfort, kde deklarují dvojnásobnou životnost baterie díky EMS, což je systém, který omezuje nabíjecí a vybíjecí proud baterie v závislosti na stavu nabití  a tím omezuje její degradaci vysokými proudy ve stavech vyššího vybití. V diplomce jen volí různé úrovně využití vyrobené elektřiny a její rozložení mezi VT a NT. Jak to bude ve skutečnosti, toť otázka. Čerstvý majitel FVE s měničem GoodWe byl nepříjemně překvapen, že při poklesu odběru domu pod 200 W nebyla spotřeba krytá z nabité baterie, ale ze sítě, tudíž mu nepokryla standby spotřebu elektroniky, jak očekával. Je potřeba počítat s tím, že FVE nedokáže pokrýt ani po část roku celou spotřebu ve VT, že v letních měsících nebudeme schopni spotřebovat celou výrobu a že se nevyplatí nahrazovat levnou elektřinu v NT sluneční energií. Když se ptám dodavatelů FVE, jestli umí zakázat vybíjení baterie v období NT, tak je to překvapuje, že někdo něco takového chce. 3f FVE jsou dražší a vyplatí se jen při hodně vysoké spotřebě drahé elektřiny. U tarifů pro topení elektřinou je cena elektřiny v obou pásmech nízká a tady se asi FVE vyplatit nemůže.

Můj osobní názor je jednoznačný.
1.   Rok má 365 dní x 24 hodin = 8 760 hodin. Průměrná délka provozu FVE je +- 1000 hodin za rok!
Pokud někdo bude tvrdit, že mu FVE, jede 2000 hodin, je to nesmysl.
2.   FVE, je dle mého názoru, nestabilní zdroj elektrické energie!

Ten počet hodin vám moc nesedí. Podle vás to nevychází ani na tři hodiny denně.
https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/99-prumerne-mesicni-doby-slunecniho-svitu-ve-vybranych-lokalitach-cr

Navíc FVE dodává energii během dne, ikdyž slunce zrovna naplno nesvítí (sice málo, ale dodává). 
Mám na domě malou FVE (2,75kW s baterií 24V/620Ah, částečně ostrovní systém),  měsíční úspora elektřiny průměrně 850,- kč (únor - listopad) 

U tabulky je uvedeno "Hodnoty jsou převzaty z knihy Alternativní energie pro váš dům takže bych to hádal na přiklonění se k lepším hodnotám než se ve skutečnosti dají naměřit v reálu. Přikláněl bych se také k hodnotě blíž k jednomu tisíci hodin než ke dvěma. Knihu ale nemám, třeba vychází z reálných dat měření, ta musí být jistě zpracovaná již mnohokrát.

Když ono je to hodně individuální.
Záleží to na několika faktorech, které se musí přiřadit k tomu danému místu, umístění té střešní FVE.
1.Pokud je někde v blízkosti toho místa, umístěná AMS,(automatická meteorologická stanice s plnou výbavou),  myšleno i snímač slunečního osvitu, lze dohledat údaje o počtu slunečních dní a z toho počet hodin za den.
2. Správné nastavení FVE vůči slunci.
3.Správný sklon panelů.
4. Co nejkratší vedení mezi panely a měničem, (zamezení zbytečných ztrát na vedení na straně DC).
atd.atd. ;)

Ondřej Š:

mohu se zeptat jak to dopadlo, pro které řešení jste se ve finále rozhodl?

Jinak u jednofázového řešení se nyní toleruje max. 3,7kW výkonové nesymetrie(dříve bylo 4,6kW).

Pokud uvažujete o budoucím rozšiřování výkonu v panelech asi by stála za úvahu varianta použití 3f-asymetrického střídače(který umí rozkládat dostupný zisk z panelů do jednotlivých fází podle aktuální spotřeby na nich). Tento je sice podstatně dražší než 1f střídač, ale bude tak mít otevřenou cestu k dalšímu přidávání panelů. Taktéž zvažte již od počátku pořízení silného asymetrického 3f střídače o výkonu např. 10kW(umí v jednotlivých fázích podat max.výkon až 3,3kW).
Cenově ve velkoobchodu to např. u střídačů Goodwe vychází takto: 1f-3,6kW je za 14300kč a 3f-10kW je za 29000kč.

Pokud byste použil 3f střídač od fy RCT, tak tento údajně umí spojit fázové výstupy do jednoho a tak libovolně přepojovat mezi 1f a 3f zapojením střídače.

Pokud nabídku dělal ČEZ, tak předpokládám, že se počítá s využitím dotace ze Zelené úsporám.

Vlado Konrád:
- termika je již dnes pro běžné použití "mrtvá". Při stejném zisku je investičně dražší, dále přebytky tepla se v létě hůře využijí než vyrobený přebytek EE, který se dá v nejhorším případě prodat
- Ondřej Š pravděpodobně bude instalovat FVE v ČR, tedy nemá smysl se zaobírat nepříznivou dotační situací na Slovensku a ani "dotační zlodějnou". Zel.bonusy mohou čerpat jen FVE dokončené do roku 2013.

Vákuový kolektor nie je mŕtva technológia aj keď to predajcovia FVE tvrdia. Dotačnú politiku máme rovnakú, s výkupom sme na tom trošku lepšie na Slovensku ako v Čechách. Že je to nenávratná investícia je holý fakt. Aj skvelé technické riešenie je nanič ak návratnosť investície je v desiatkach rokov alebo nikdy. Chápem to ak je to hračka veľkých chlapcov. Tam sa na takéto detaily nepozerá.

S ohledem na stávající způsob měření, je určitě výhodnější 1fázová FVE.
https://www.youtube.com/watch?v=v6GwvO7AsGk
Z pohledu zpětných vlivů na síť je to sice 6x větší prasárna než to rozložit rovnoměrně do všech 3 fází, ale kdo (distributoři) chce kam, pomozme mu tam, že.

Mohu souhlasit, že bez dotací je ve většině případů instalace FVE nenávratná(nevrátí se dříve než za 10let). Ovšem v některých firemních aplikacích je dobrá návratnost i bez dotací. Jde o provozy, kde je velká spotřeba EE i přes den, např. mrazírny. V ČR díky dotaci Zelenám úsporám se může návratnost dostávat i pod deset let.

Skutečné poměry podpory FVE dotacemi Česko versus Slovensko jsou celkem rozvedeny ve videu: https://www.youtube.com/watch?v=fjY5BCjLjnk&t=1494s

Ano jak bylo napsáno, zdroj je to poněkud nestabilní. Ale i když je trochu pod mrakem, tak to něco dá (včera Příbramsko pod mrakem a 10kWh).
A i v "našem specifickém" systému měření po fázích, se dá dost energie využít a využití řídit. Jen to chce s tím trochu plánovat a počítat. Pouštět spotřebiče přes den,... (dneska se dá skoro u všech použít odložený nebo načasovaný start),  směrování přebytků -  bojler u 3f instalace s 3f topným tělesem,... přes léto kdo má bazén,... Slunečný den např. v březnu - nahřátý bojler TUV 200l na 70, a akumulační nádoba 250l topného okruhu (podlahovka) na cca 80 - přes chladnou noc  temperuje (zatím jen přiškrcen výměník - musím doinstalovat směšovací ventil) a ráno krásně teplá podlaha... a to vše "zadarmo"...
Zkouším nyní instalaci (od března, zatím v provozu jen občas - ladím nastavení, ještě chci nějaké úpravy na topném okruhu...) s cca 4,4kWp a 5kW 3f měničem a
Ano návratnost je individuální - někde v řádu 10 let... - ale podle vývoje cen energií se to může měnit. Nyní to lze brát spíše jako investici do budoucna (stoupající ceny, klesající hodnota peněz..) ,  trochu jako koníček, nebo pro někoho životní styl.