|
Název: JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů Přispěvatel: Tým portálu Elektrika 01.11.2019, 10:02 JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů
Určit počet svodů hromosvodu není pouze odpovědný úkol, ale také riziko, které každý, kdo navrhuje projekt podstupuje. Menší počet svodů, nižší cena ochrany, ochrana nedostatečná, nebo druhý extrém větší počet svodů, vyšší stupeň ochrany, ale také i vyšší cena ochrany. Jak počet svodů vztažených k 34 1390 komentuje Jan Hájek? Apropo víte, že dodavatelům aktivních hromosvodů stačí každopádně jediný svod? Je pro vás relevantní zkušenost nebo platnost fyzikálního zákona? Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/jss-o-znalostni-narocnosti-pri-volbe-poctu-svodu) Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci? JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů Název: Re: JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů - příklad z praxe Přispěvatel: Kuba Salek 09.04.2020, 11:48 Toto téma je pro mne teď aktuální. Jde tedy starší normu ČSN 34 1390, kdy jsem revidoval dům, který tu stojí od roku 1919. Hromosvod byl instalován rozhodně později. Do zprávy jsem napsal závadu, že objekt má být dle normy opatřen dvěma svody, přestože reálně po vizuální kontrole, byl na objektu pouze jeden. Nevím zda byl hromosvod instalován před rokem 1970, ale za závadou si stojím. P.S. Projektová dokumentace není, čili není možné dohledat přesný rok instalace jímací soustavy.
Název: Re: JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů Přispěvatel: Pavel Horský 09.04.2020, 15:36 Pak jste tedy vypracoval "mimořádnou revizi"?
Pokud ano, podla jaké ČSN? Pokud jste dělal pravidelnou, je to dle mého názoru špatně. V každém případě je jeden svod špatně. Osobně jsem ještě nikdy neviděl dům s jedním svodem (většinou třímetrová jímací tyč s měděným hrotem a se svodem provedeným vodičem CU, jen tak se povalující po krytině, protože podpěry vzali většinou už za své), který by vyhovoval jakékoli normě. Stačí si položit otázku o dostatečné vzdálenosti, která díky fyzice platila od samého začátku ochrany před bleskem. Takový hromosvod je špatně ve všech bodech. Název: Re: JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů Přispěvatel: Jan Alin 09.04.2020, 19:34 Osobně jsem ještě nikdy neviděl dům s jedním svodem (většinou třímetrová jímací tyč s měděným hrotem a se svodem provedeným vodičem CU, jen tak se povalující po krytině, protože podpěry vzali většinou už za své), který by vyhovoval jakékoli normě. Vím o objektu kde je to přesně takhle provedeno, dole v zemi byla zakopána deska (dávno uhnilé spojení), zřejmě to bylo klasické řešení před tím než se do toho pustila normalizace. Je to samozřejmě z hlediska dnešních požadavků na ochranu nefunkční, ale určitě to ve své době snížilo počet požárů od blesku. Název: Re: JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů Přispěvatel: Jan Hájek 13.04.2020, 12:20 Vím o objektu kde je to přesně takhle provedeno, dole v zemi byla zakopána deska (dávno uhnilé spojení), zřejmě to bylo klasické řešení před tím než se do toho pustila normalizace. Je to samozřejmě z hlediska dnešních požadavků na ochranu nefunkční, ale určitě to ve své době snížilo počet požárů od blesku. První nařízení o ochraně před bleskem byla v Praze na konci 19.stol. Narazil jsem na rozčilování, že požadovat řešení kontrolu a nemít pro oba dva kroky normu, je hloupost.První , ,normalizovaná,, ochrana před bleskem byla v Předpisy a normálie ESČ 1924 (Hlava 9 § 13 900 a výše). První norma byla ČSN ESČ 113 z roku 1933. |