Diskuse Elektrika.cz

Hledám alternativu k zemnicí svorce Elektro Bečov ZS4 (pro vodovodní baterie 1/2"). Bohužel občas je fitinka např. 3/8",  nebo 1/4" a nikde se mi nepovedlo najít jiné provedení, tak se obracím na toto fórum s nadějí, že někde něco podobného existuje i za cenu objednání ze zahraničí, pokud bude mít tedy nějaké schválení pro zemnění vodovodních baterií (VDE, TÜV RT, VCI, PSE, apod.).

Znáte někdo něco?

K té svorce mají prodejci dokonce žertovný popis (dance)


Tato svorka byla vyvinuta na základě potřeby připojení kovových vodovodních baterií a obdobných zařizovacích předmětů v
prostorách, kde je nutno provést doplňkové místní pospojování a rozvody vody jsou provedeny v plastovém potrubí.

Jjjj, sa priznám že iný rozmer som ešte nevidel, ale už som si aj vyrobil z medeného plechu keď mi trebalo pripojiť prechod z plastu na hadičky k batérii. V kúpeľni samozrejme, bo keď sa rekonštruuje byt v paneláku, tak Husku pre celý blok v suteréne podľa normy kvôli tomu nikto nedorobí ;).
Ja v tom pospájaní totižto vidím dva základné rozdiely.
Keď sa podľa normy zrobí pospájanie jak sa má a teda bude Huska hlavná a ak treba tak aj doplnková pred kúpeľkou, potom sú svorky zbytočné.
Ale jak sa rekonštruuje iba kúpeľňa alebo iba dajaká časť ,  tak neverím nikomu a ničomu, bo vtedy môže po dome lietať hore dolu bárs čo :)
A pre istotu porobím jeden potenciál kde sa dá, šak neuškodí

Pomůcka pro šíleného pospojovače. Asi nějaká úchylka, nebo co.

To: Rozvodak

Ano, na vlastní oči jsem viděl elektrikáře připojovat odtokový podélný žlab ve sprchovém koutu. A to CY 6! Přístupný dotyku vůču žlabu nebylo zhola nic.
Na dotaz, proč to el. dělá? Že prý brácha RT to vyžaduje. Jiný argument neměl.  (dance)

Je rozdíl mezi naprosto čisťounkým potenciálem a potenciálem který odděluje od fáze např.odruš.kon denzátor nevalných vlastností ve spotřebiči.
Pokud je někdo fajnšmekr a uvažuje nějakou vodivost vody, která by mohla přenést potenciál, tak do rozvodu vloží alespoň metr kovové trubky a připojí tutu.
Zachraňovat situaci na "krátké"  baterii o nějakém přemýšlivismu jedince moc nesvědčí.

Jestliže ta svorka má označení ZS4,  možná pod menším číslem existovalo (nebo bylo v plánu) několik menších velikostí
Jeden z pilířů ekonomiky - vyrobit cokoliv, na co seženu kupce...
Ale tady asi těch kupců bylo málo    :D

Pozor zlab odtokovy v sprche, ktory je z nerezu ma na druhej strane kde sa pripaja aj odpad, stift s vejarovou podlozkou a matkou so znakom uzemnenia. Takze urcite tam treba pripojit zž vodič pre pospojovanie.

Zdravý rozum!!

Jste si opravdu jist že jde ve vašem případě o potřebnou součást elektroinstala ce a to i z hlediska bezpečnosti? Zkuste si analyzovat možná rizika a v 99.9% případů zjistíte že tento materiál nepotřebujete.

Nebo vám to nakazuje projektová dokumentace? Nebo to po vás vyžaduje RT? Pokud ano, chtějte konkrétní článek konkrétní normy který použití této svorky přikazuje, nebo alespoň doporučuje.

Osobně považuji ochranu vyrovnání potenciálu v místě,  za jednu z nejlepších a nejspolehlivěj ších ochran.  Ale všeho s rozumem. Fakt si nedovedu představit jak by se mohl dostat nebezpečný potenciál na vodovodní baterii, když mám v domě kompletní rozvody v plastu. Kdybych je měl pozinkovanými trubkami, nebo v mědi, rozhodně bych zvolil jiný způsob pospojení, než využitím těchto svorek.

Pri nových objektoch keď sa dodržia nové normy je to tak a ani ja nevidím dôvod na ich použitie. Určite ich netreba trepať všade hlava nehlava, ale svoje miesto si častokrát nájdu a opodstatnene. To sa ale všeobecné nedá tvrdiť že či všade hej či nie. Dakto dáva z preventívnych dôvodov do doplnkovej Husky pred kúpeľku kebyže sa pri úpravách v dome nejaký iný potenciál dorobil, ale to je naozaj na konkrétnu diskusiu.
Keď ale dakto prerába kúpeľku v paneláku či starom dome tak si to tam vždycky najprv premeram a potom som ochotný diskutovať čo ďalej, bo už som fakt nameral kadečo a toto čo som tu v jednej diskusii ukázal bolo ešte z tých lepších, a to bolo nové. Elektrikár čo nosí merák nemá problém nosiť aj 2-3 tieto svorky.
Nepripojený bleskozvod na ktorom je hocičo namotané dokáže  v bloku kde si každý prerába jak sa mu zachce riadne čudá. Raz dávno ma majster zobral na schôdzu vlastníkov kde im robil revíziu a kde po nej do bloku uderilo. Jasné že chceli naňho hodiť všetky škody. A že sa ich našlo, bola celkom sranda to počúvať i keď som tomu vtedy ešte celkom nechápal
Ale nikde nehorelo a ani sa nijakému mokrému naháčovi chvalabohu nič nestalo :)

To, že má něco svorku pro připojení PE vodiče neznamená, že jenom z toho důvodu tam potáhnu onen PE a připojím. Když nemám dle ...7-701 ed.2 s odkazem na čl. 415.2 normy...4-41 ed.2/3 co pospojit do doplňujícího posp.,  tak proč mám něco "pospojovat?
V tom sprchovém koutě nebylo nic přístupné dotyku k tomu žlabu.

Jen jsem tvrdil že v drtivé většině případů tuto svorku nepotřebuji. Sám jsem ji použil asi jen jednou.

Ale docela by mne zajímalo kam by jste ji doporučil vy když dle vás najdou častokrát uplatnění.

Hlavne v prípadoch keď sa rekonštruuje iba kúpeľka a zbytok inštalácie ostáva po starom. To je dosť často. Vtedy si oproti Penu z rozvádzača pomerám všetko kovové prístupné vzájomnému dotyku. V paneláku už som nameral aj pol ampéra cez vodovodnú rúru. Však to čo sa vystrájajú firmy v stúpačkách určite poznáte.
Odpory merám minimálne s 1000V, občas keď je to bezpečné aj s 2500. Viac netreba. Merám samozrejme aj napätie či už je indukované, prechoďáky, úbytky. A kliešťák kde mi vojde.
Až toľko času to zas nezaberie. A dodneska som prerobený panelák na nové normy ešte nevidel, a ani nečakám že dajaký uvidím zajtra. Takže merám furt a všade kde sa dá.
Potom už nie je tak ťažké sa rozhodnúť

Ano, to je přesně kamenem úrazu, že v panelácích, za zavřenými dveřmi, kam se bez soudního povolení nikdo v podstatě nedostane, si každý kutil de facto může dělat co chce, čím, v rámci neodborně provedené elektroinstala ce, může ohrozit i obyvatele v sousedících patrech. Uvedu jeden příklad, který to plně dokazuje.

Před necelými dvaceti lety, v paneláku s původní elektroinstala cí (v rámci opravy zapojení dvoj-okruhového lustru, který jim však svítil pouze tehdy, pokud byly současně zapnuty obě klapky vypínače 1+1, během čehož žárovky svítily čtvrtinovým jasem, neb oba okruhy byly zapojeny do série = společný vývod nebyl vůbec zapojen  ;D ;D ,  což bylo dáno tím, že to zapojoval majitel bytu, evidentní to všezkutil, bez hlubších znalostí tajů elek-trik-ařiny ;)),  jsem tehdy na WC zjistil přítomnost průtokového ohřívače, toho času nezapojeného do zjevně dobastlené zásuvky. Jeho přívod byl proveden pomocí dvouvodičové flexošňůry, opatřené lampičkovým průchozím jednopólovým vypínačem, na pův. kabel průtokáče napojené pomocí velmi masivní čokolády, zaizolované pomocí "černé plátěnky". Na dotaz, "proč to zde mají",  mi majitel s neskrývanou hrdostí ochranitele kmene odpověděl, že průtokáč používají v době každoroční odstávky teplé vody. Tož, mající s ním soucit, nabídl jsem mu, že mu to připojím správně - třívodičově, navíc kabelem odpovídajícího průřezu, kdy rovnou zreviduji i tu jím dobastlenou zásuvku, jestli to vůbec utáhne. Pomiňme teď to, že jako topný prvek pochopitelně sloužila i ta samotná přívodní flexošňůra, ale jaké bylo překvapení, když po připojení PE najednou zafungovaly oba jističe, bytový zásuvkový i hlavní elektroměrový (což, jak mi pán následně sdělil "mu dělalo také, když to připojil silnějším kabelem" = uáááá. :bhead: ). Následně jsme se dobrali, že tento průtokáč našel ve fabrice, v koutu skladu údržby, kde pracoval coby mechanik. Poté, co jsem mu vysvětlil, až v jakém nebezpečí se nacházeli nejen oni, ale i jejich sousedi (neb fáze se tím pádem vodou přenášela dále všemi možnými směry, jak po rozvodu studené, tak i teplé),  jsem dotyčný průtokáč odmontoval a odvezl k nám do dílny, kde jsme si tento stav oddemostrovali pomocí cca čtyřmetrové zahradní půlcoulové hadice, zapojené na jeho výstupu. Svit fázovky, hrotem "zapíchnuté" do vytékajícího pramínku vody, jasně poukazoval na velmi nebezpečný stav, život ohrožující!!

% pokračování

Od té doby, v panelácích s plastovými rozvody, tam, kde není jiné možnosti, provádím alespoň pospojení kovových základen měřičů spotřeby vody na svislé zemnění (provlečením holého Cu vodiče neobsazenou plombovací dírkou vodoměru a jeho pevným zakroucením = dobrý to základ pro připojení dalšího silnějšího vodiče, vedoucího k FeZn),  což by v základu mělo eliminovat podobné extrémní případy zavlečení fáze skrzeva vodovodní přípojku. Toto opatření, i přes poučení majitelů bytu, "že se mají případně ozvat, pokud by to někdo zlikvidoval",  však bohužel většinou vydrží pouze do první výměny vodoměru.
Tudíž pokud se podílím na kompletní přestavbě jádra nebo se k ní alespoň dostanu včas, tak bez ohledu na to, co si o mně myslí, nutím vodoinstalatér y, aby byl za vodoměry implementován nějaký kovový prvek vodoinstalace, kde již lze provést pospojování pořádně v souladu s normou (nebo spíše, jak by se správně mělo, aby to dělalo čest řemeslu),  např. pomocí právě oné zmíněné ZP4 nebo ZSA16. Těch pár korun nikoho z majitelů přestavby nepoloží.

A pokud snad chce někdo namítat, že vzhledem k vodivosti vody v podstatě žádné reálné nebezpečí nehrozí, nechť si uvědomí, že předepsané pospojení vany a dalšího v koupelnách pak naopak v případě takto zavlečené fáze může být spíše na škodu než k užitku. Ono se totiž nejedná pouze o přímý úraz el. proudem, jelikož úplně stačí, aby se v ten samý okamžik koupající rukou dotkl vodovodní baterie (kam je případně přivedena "vodní fáze",  navíc v posílení kontaktu kovovými matkami a opletením připojovacích hadic) + zároveň se nohou uzemnil přes kovový odtok řádně pospojené konstrukce vany, tak se potom klidně může až natolik uleknouti, že mu z toho podklouznou nohy a on se praští hlavou o okraj vany, čím se uvede v bezvědomí. Pozvolně stoupací voda v zašpuntované vaně pak dokoná zbytek.

Závěr: Při zcela tragickém stavu rozvodů v panelácích (kde jsou zcela běžné elektrorozvodn é stupačky plné dodatečné sdělovací kabeláže),  navíc s přihlédnutí k neutuchajícímu kutilství některých obyvatel, jsem uvnitř duše skálopevně přesvědčen, že ohledně přizemňující pospojení vstupů vody do bytových jednotek by nějaké takovéto výše popsané opatření mělo být podchyceno i zákonnými normami.

Příjemný zbytek dne všem. Heinrich

Osobně se hrdě hlásím mezi pospojovače, ale nějak se necítím úplně šílený.

Klidně si používejte tyto svorky pod kohoutky, ale prozatím si stojím za tím, že je to zbytečnost i v případě panelákového bytu. Vaše strašení tím co si kdo kde nabastlil je sice zajímavé (podobné zkušenosti má každý z nás) ale úplně mimo téma. Tím chci říct že se kontroluje "normální" stav a ne instalace po zásahu laika a podobně. Vůbec nejde o těch pár korun, ale o bezpečnost a princip.
Nehledě na "pokus" kdy se rozsvítila doutnavka na tekoucí vodě mě spíš pobavil. Možná vám jednou ukážu jak málo stačí k jejímu rozsvícení, včetně průchodu nepatrného proudu tělem  ;)  Ale jako strašák na laiky asi dobrý. Jen bych používal relevantní argumenty.

Viděl jste někdo tu svorku po pár letech v provozu?,  já ano.
Naprosto sežraná, holá Cu přívodu+další kombinace materiálů na zpocené trubce ve styku s omítkou či lepidlem udělají velice rychle konec.

není to trochu rozpor s požadavky norem, když tu máme "spoj",  o kterém budeme tvrdit jak na něm závisí bezpečnost, ale ten spoj zpravidla není přístupný, není možné jej zkontrolovat, je to spojení různých materiálů s různým elektrochemick ým potenciálem v prostředí, které může být přechodně vlhké až mokré... ?

A pokud budeme argumentovat např. možností "napadení rozvodů nezodpovědným kutilem",  měli bychom se vrátit o velký krok zpátky a tlačit investory a projektanty do takového řešení, aby hloupý neodborný zákrok v jednom bytu neměl zásadní vliv na zbytek objektu.

Dačo ma napadlo
V norme pre kúpeľky máme napísané, že rozvody vody sa pripoja len keď sú vodivé, takže žiadne PPRky ani plastový odpad sa nikde nepripoja a hotovo. Vybavené.
Ale v norme je napísané aj to, že dnu v kúpeľke sa ochranný vodič musí spojiť s neživými časťami a s prístupnými cudzími vodivými časťami, čo batéria jednoznačne je
V tej istej norme sa už ale nikde nič nepíše o možnosti izolovaného uloženia prístupnej cudzej vodivej časti, teda kovovej batérie, ale veľa elektrikárov tu o tom píše že je nepripojenie batérii práve kvôli izolačnému stavu bezpečné.

A teraz že čo ma napadlo:
Norma o nijakom izolovaní nič nehovorí, a kebyže aj hovorila, tak by to museli byť materiály napríklad podľa EN 61251, a to dosť silno pochybujem že také overenie majú PPRky alebo voda z vodární.
A ja teda prestanem merať somariny a rovno budem dávať ZS4 v kúpeľkach na každú batériu, bo podľa normy inú možnosť ani nevidím.
Jediné čo pomerám bude spojitosť pospájania batérii voči ochrannému vodiču a nie dajaký izolačný stav jak som to robil doteraz.
Že svorka zhnije je pravda, no neverím že sa toto nedá ošetriť kebyže sa naozaj chce

Tzn.i veškeré věšáčky na ručníky atd.....

Hii, čo myslíte? :)
Ja myslím že podľa normy len klasické stavebné prvky čo sa riešia projektom, ale určite nie kúpeľkové doplnky čo držia na hmoždinkách či lepidle. :)

Hmoždinka nevede, ale ten šroub (vrut) co se do ní našroubuje má dost ostrou špičku na to, aby propíchl izolaci kabelu  :)

Asi máme každý jinak nastavenou hranice co je nutné, co je dobré a co už je tak trochu hysterie

Šroubky používané dnes do hmoždinek mají tzv. samozávrtnou špičku, do dřeva a plastu se dá zašroubovat velice snadno i obyčejným šroubovákem, nemusí to být ani aku šroubovák. Už jsem tyto šroubky viděl zavrtané do kabelu a i do vodovodní trubky z PP, v tomto případě tak pěkně, že to začalo téct až při povolování šroubku.

To, že se něco neřeší projektem, neznamená, že se při montáži někdo netrefí do kabelu, který by měl být, ale také není řešen projektem. Moje zkušenost je, že si lidi udělají i fotodokumentac i při stavbě nebo rekonstrukci, ale pak se nepodívají, protože si myslí, že si to pamatují a nebo mají fotografie uložené v počítači, který zkolaboval a neumí je dostat ven.

Rozkaz zněl jasně. Všechny neživé vodivé části mají být pospojeny.  ;) Tak nakupte ZS4 a použijte ji na plastovém potrubí, protože kohoutek je kovový. Pod šroubek u držáku ručníků namotejte pospojení, stejně jako u nerezového držáku toaletního papíru, když se WC nachází v koupelně.  ;) Možná i to zrcadlo s nerezovým rámem, na které se sahá mokrou rukou. Co kdyby náhodou při vrtání někdo trefil kabel. A co se chodit sprchovat v gumovém obleku. Co kdyby náhodou.


Zeptám se ještě jinak. Čím je ten kohoutek? Je to neživá vodivá část, i když je je od el, zařízení izolována? Nebo je to přístupný kovový stavební prvek? Nebo jde jen v objektech bez hlavního ochranného pospojování o kovovou část vodovodu a odpadu, vstupující do místnosti i když je to jen gula připojená na plastovou trubku, nebo kohoutek připojený na plastové rozvody?

Zkuste mi prosím definovat čím ten kohoutek dle vás vlastně je (dle normy). Možná pak dojdeme k nějakému řešení na kterém se oba shodneme. ....

A jak se staví šílený pospojovač k  odtokovému ventilu a sifonu? Přes něj také plastovou trubkou teče voda, takže z hlediska rizika jsou na tom stejně, možná je dokonce sifon nebezpečnější, protože znečištěná voda je obvykle vodivější a zatímco baterie se lehce dotýkám konečky prstů, tak sifon při rozebírání beru do ruky pořádně natvrdo a ještě jsem u toho někdy celý zpocený vleže na podlaze. (Umí pěkně zatuhnout, bestie.)

Podľa môjho sa správne môže ochranný vodič pripájať iba schválenými spôsobmi čo boli overené v skúšobňach a tiež iba na odskúšané a schválené svorky.
Chcem povedať, že alebo má výrobok už schválenú svorku vyrobenú na sebe, alebo sa vyrobí svorka ktorá je na výrobok typovo odskúšaná a schválená.
Taká je tiež napríklad bernardova svorka určená na pripojenie vodivých inštalačných rúr a potrubí trebárs na Husku.
Verím že ZS4 je takisto výrobok vyrobený podľa platných predpisov a schválený na predaj a bezpečné použitie. Že je to vlastne normálny výrobok určený na pripojenie z jednej strany ochraného vodiča a z druhej strany kovového vodoinštalačné ho materiálu v miestach, kde plast prechádza nerozoberateľn e do kovu a ďalej do priestoru kúpeľky. Na ten závit z PPRky nemusí byť pripojená iba batéria, môže tam byť všelijaký vodivý vodárenský materiál v kúpeľke, napríklad i hadička ku bojleru rovno nad vaňou. A asi je to možno aj chyba trhového dopytu, že sa zatiaľ vyrába iba v jednom rozmere
Ja som doteraz na nijakých vešiačikoch ani držiačikoch svorky na pospájanie nevidel a ani neverím že sa pri výrobe kúpeľkových doplnkov ráta s montážou takej bernardovej svorky na ich vyleštený povrch
A súhlasím, že pospájať všecko len preto bo je to v kúpeľke a je v tom voda môže len šalený  :D

Pospojení vodovodní baterie šroubovým spojem pod obkladem, je hrozně fajn nápad. Jak psal kol. Hudec, hezky to uhnije a p. Schwarz - nepřístupný rozebíratelný spoj.  (zle)

Podle logiky pospojovacích ouchylů, by se nemělo zapomínat rastr sádroše - přes vodivě spojený vrut je jen nepatrná vrstva kitu a malby, futra, všelijaké poličky a madla. Hlavně odtokový kanálek, kde není voda ani pod tlakem a vede do plastového potrubí.  :D

 

Já si to dovedu představit, u podobného případu jsem byl, skončil dobře i když v nemocnici, ale je to dost specifické, ne na veřejné rozebírání.

Jo, když jsou v tom rastru protahané kabely tak je to hned. Rastr pod napětím jsem už párkrát zažil a dokonce to jednou byl i dodělávaný sprcháč na horské chalupě v Peci. To byl údiv když jsem chlapům co to montovali ukázal jak je ta konstrukce hezky pod napětím když se rozsvítí světlo. Pak ta sranda o šílených pospojovačích zní trochu jinak. Já bych s označováním za "ouchhyla" byl opatrný.

No jo, rastr je svině. ALe vraťme se zpět k otázce. Jak by jste definovaly ten vodovodní kohoutek na plastových trubkách,  z hlediska ochrany před úrazem. Viz ČSN 33 2000-7-701 ed.2

To mě zajímá a od toho se dle mého odvíjí vše ostatní.



Proč chyba? Kde není dostatečný zájem, není ani dostatečná nabídka. Není na tom nic divného. Jako výrobce bych se nechoval jinak. Navíc neznám snad žádnou vodovodní baterii, která by se připojovala na 3/4 závit.

V případě že  půjde o kovové potrubí, norma jasně říká že přednost má pospojení vně koupelny. Proč asi?

Tak se mi zdá, že nikdo tuto otázku zodpovědět nechce, nebo alternativa zřejmě neexistuje. Jinak "antipospojovač ům": co situace, kdy je spotřebič připojen ke kohoutu oplétanou hadicí a při poruše obsluha první zastaví přívod vody? Podle mě je hadice s kovovým opletem schopna na kohout zavléct napětí, pokud se k tomu připoče elektrický ventil s kovovým tělem. A aby se předešlo rozšíření diskuze jiným směrem, tak může být třeba vadný ventil ovládaný PWM, takže by běžná ochrana zabrat nemusela. Také jsem se setkal i s nabíjením polyamidových hadic během průvlaku do značícího zařízení, tam se to řešilo ionizací povrchu, ale třeba v koupelně bych to nedělal (7kV). Dále se PPR potrubí používá i pro přenos plynů a jiných médií, kde i případná statika může hrát svoje. Ale podle toho, co jsem viděl jako odpovědi na otázku "Existuje alternativa svorky ZS4?" zřejmě bude řešení něco jako "použij rozvod PUN-CM a kovové spojky NPQ" (vodivá plastová hadice a kovové spojky s pruživovým zajištěním). Tak bych se ještě jednou rád zeptal, zda někdo znáte alternativu k uvedené svorce? Jinak pardon za délku - měl jsem před chvílí kafe...  ;D

Mno, pane revizní, nezlobte se na mě, ale nejdříve napíšete konstatování v tomto znění: ...a když vám na to odpovím, tak mi odvětíte toto?:
Potom se zákonitě ptám, co bylo špatně na mé odpovědi, zvláště, když navrch ještě přidáte toto:
Q: Proboha, co je na tom nerelevantního? Mám snad udělat pokus, tím, že změřím el. proud protékající skrzeva cca 4 metry půlcoulovou hadici, naplněnou vodou? Opravdu to chcete? Není problém. Bude to sice už možná více vypovídající, ale pouze při shodné konduktivitě vody, kterážto však není ve všech lokalitách stejná, navíc se aj může průběžně měnit v čase.

Přičemž, jak již bylo zmíněno, primárně se ani nemusí jednat o přímý úraz el. proudem...

% pokračování...

Nyní se však opakovaně ptáte, jak je dle ČSN definován vodovodní kohoutek/čím že to vlastně je?
Odpovím vám asi takto: Je mi zcela úplně jedno, jak je v elektrikářskýc h normách definována toto součást vodoinstalace, ani to, že "měření se provádějí při normálním stavu",  neb pokud toto popsané hrozí byť jen oním působením "nadšeného kutila, působícího ve vedlejší bytové jednotce" (což ale jako uživatel jiné bytové jednotky nejsem schopen nijak ovlivnit, přičemž to vlastně nemusí být setrvalý stav, jelikož se to bude projevovat pouze náhodně v době odstávky horkovodu = tudíž ani několika řádně provedenými opakovanými proměřeními to nemusí být vůbec zjistitelné),  potom je nutno počítat nejen se "samovolným vznikem obdobného rizikového stavu",  ale dokonce i s cíleným úmyslem, jenž bude navozen nějakým šílencem, jemuž zrovna "hráblo",  či jen docela obyčejným "škodičem" (v rámci řešení sousedských vztahů ;D),  např. pomocí zvýšení vodivosti vody, velice snadno docílené bez jakéhokoliv zásadního zásahu do vodovodní instalace (což bych zde však nerad veřejně rozvíjel, jelikož by to mohlo býti bráno jako nekalý návod > takže, p. Fraňku, pokud by vás snad osobně zajímalo, "jak na to",  klidně vám to detailně popíši do SZ, nicméně předpokládám, že když až tak bravurně zvládáte "kouzla s doutnavkami",  potom jistě budete znát i konkrétní řešení navození tohoto nastíněného ;))

Na základě již dříve uvedeného jsem proto přesvědčen, že tolik podceňované uzemněné pospojení vstupu vodoinstalace do bytu jest velmi též důležitou částí ochrany, stejně tak jako pospojení kovových vodovodních baterií vůči zemi, zvláště, pokud se nacházejí v dosahu čehokoliv jiného uzemněného.
A ač by se k těmto účelům pochopitelně měly výhradně používat prvky k tomu schválené, tak i "nouzové řešení" je pořád mnohem lepší než vůbec nic (např. mechanickou fixací dodatečného uzemňovacího vodiče k přípojným maticím připojovacích hadiček vodovodních baterií pomocí kovových šroubovacích hadicových spon, či jinak podobně spolehlivě, což lze snadno provést právně v prostoru původních panelových stupaček, většinou lehce přístupných na WC, kde jsou tyto v jednom místě, a to vč. svislého uzemňovacího vodiče). Navíc se tím de facto ani žádná zákonná norma neporušuje, jelikož to nenařizuje. Je to tudíž pouze o vůli toho kterého jedince, nakolik chce být ochráněn proti možným vlivům z venku.

Toť můj názor.  :) 

Mějte se fajn.

Jasně. ALe proč?  :-\


Asi si to berete velice osobně. Zkuste být trochu konstruktivněj ší.

Začněme tím jak se může dostat nebezpečný potenciál na ten kohoutek. Prosím žádné coby kdyby šroubek do kabelu a podobně, ale opravdu konstruktivně.

Pak prosím o definici toho kohoutku jak jsem se ptal. Z hlediska ochrany je to velmi podstatná otázka a pravděpodobně i rozdíl mezi tím jestli pospojovat, nebo ne.

Doutnavka se mi rozsvítí i díky průchodu velmi malým a ještě bezpečným proudem mým tělem. Tím svitem bych laiky prostě nestrašíl. A ano, provedené měření by bylo mnohem více vypovídající, ale ze svých měření a pokusů vím, že to bývá v pohodě.

Už jsem se přiznal že patřím k pospojovačům a vůbec se za to nestydím, protože to považuju za jednu z nejspolehlivěj ších ochran.  Ale všeho s mírou. Nebudu blbnout tam kde prostě nevidím žádné riziko. Pokud ho tam někdo vnímá, velmi mne zajímá PROČ a KDE ho vidí. Ale žádné pohádky, ale odborné důvody. Nejsem laik a už mám taky něco za sebou. Není v tom nic osobního, jen profesní zvědavost.

A abych odpověděl na otázku, ne, neznám jinou velikost nebo alternativu k té svorce.

Ta hadice je uvnitř gumová :)
Nicméně, i při úvaze, že z kohoutku vytéká často "fázová" voda, tak si ji přece nebudu připojovat pouhým pospojením baterie k vaně pod koupající se řiť, ale provedu její odfázování řádně.

Vždy jde jen a jen o umění osobního vyhodnocení dané situace.
Pokud toto neovládám a tápu v celém problému, pak sklopím hlavu a slepě pospojím vše co jde. Ti nej TOP šílení pospojovači pak pospojují i nepospojitelné pomocí různých bastl doplňků.
Nejhorší variantou pro investorovu peněženku je pak šílený pospojovač v kombinaci se šíleným revizním technikem. Zde, v diskusní části portálu čteme denně vyjádření RT, která jsou většinou jen výkřiky do tmy, bez jakéhokoli odkazu na logiku (záměrně nepíši na ČSN a vyhlášky, protože ty jsou v mnohém tak dokopané, že se často s rozumem a logikou rozcházejí).

Alternativu k uvedené svorce nemám  :-\

Výstižně řečeno  (dance)

Už je to dávno, co se právě tímhle pospojily kohoutky v jednom sociálním domě, s odůvodněním, že tam budou i osoby s pohybovým omezením. Když jsem se tam po letech dostal kvůli nefunkčnímu bojleru, viděl jsem, jak krásně ta svorka vyhnije. Začne to na styku zinek-měď a pak už to jede. Navíc v některých koupelnách to bylo zamázlý štukem a podobně.
Takto provedené pospojení na plastu je fakt spíš placebo.
Být šíleným pospojovačem, donutím dát instalatéra za odbočku před excentr mosaznou mufnu, která by se ve zdi pospojila, nebo bych místo hnijící svorky použil mosazné oko.
Není problém sehnat jak lisovací, tak šroubovací s dírou v imperiálních mírách.
Pořád lepší nalisovat a zafouknout místo připojení, spojit mosaz a měď, byť bez vyraženého ESČ, než tam dát svorku co ESČ má, ale hnije v připojení, pokud je ve vlhku nebo u zdi.
V ATEXu se občas používá očko pod průchodku, krásný kus nerezu či mosazi s přípojným bodem. Najděte si třeba "earth tags".
Znám ale i pár případů, kdy chorobné pospojování vedlo naopak k prů.eru...

Vím, že to nesouvisí s tématem, ale zajímalo by mě, co se může stát při "neopatrném" pospojování. Třeba by to někoho zde přimělo k zamyšlení při pospojování.

Kompresor Orlík, připojený originál 4x2,5, ovládačka proti zemi.
Časem vznikl rozdělovač s odlučovači a regulátory uvnitř dílny. Je na plechové desce a připojen hadicemi. RT nezkoumal, jak je připojen PEN v kompresorovém rozvaděči, ale vymyslel závadu, že deska za zdí a dvěma metry hadice není pospojená s kompresorem.
A stalo se, že PEN v kompresoru se uklepal a stykač podivně spínal a deska tloukla.
Že to bylo od začátku špatně, je jedna věc, ale zaslepenost pospojovačova vytvořila nebezpečný stav ve snaze předejít neexistujícímu riziku a ignorujíce reálné.
Pospojovat smysluplně je fajn, ale ne se uspokojovat pohledem na žlutozelený drát bez znalosti souvislostí.
Možná ještěnajdu fotky "želvy" v třII s připojeným odrazovým plechem.

Stará zástavba, soustava TN-C, pospojení napojeno na svorkovnici PEN bytové rozvodnice - porucha na přívodním PEN = vážné ohrožení životních funkcí.

Ta samá závada může nastat při neuzemněném bodu rozdělení z PEN na PE a N. Při poruše na PEN je pak opravdu velký problém.

A to přizemnění bodu rozdělení není podmínkou, ale doporučením. (zle)

Buďto ulomený PEN jak uvádí kolega, nebo i prostá porucha (fáze na kostře ve spotřebiči).
V nejlepším případě pak koupající vypustí zahnědlou vodu a umyje se znova (dance)
Bezmyšlenkovit é zvětšování plochy neživých částí je zvrhlost.

Tohle je na velké zamyšlení co je horší stav.

Přerušený PEN je něco, čeho se všichni bojíme, varujeme před tím, je to velmi nebezpečný stav. Ale ono se to zpravidla poměrně rychle pozná na funkci rozvodů, resp. připojených spotřebičů.
"Náhradní cesta" pro PEN může vypadat zajímavě.
Ale pokud pro PEN vytvořím nějakou jinou cestou, nespolehlivou, nekvalitní, přes nějaké pospojování, může tam vznikat nebezpečný stav naprosto nešťastně načasovaný na okamžik, kdy budu právě v tom (zvlášť) nebezpečném prostoru v něčím manipulovat

U známého, se na patře bytovky stal incident.

Zaměstnanec plynární společnosti vyměňoval plynoměr sousedům. U plynoměru chybělo vodivé přemostění.

Aktivní pospojovač v bytě propojil ocelovou trubku plynu v koupelně s PEN. Díky tomu si nikdo nevšiml že je upálený PEN na přívodu za měřením.

Plynaře odvážela záchranka, rozpojil zpětnou cestu PENu...   
   

To: Rozvodak

Jednou jsem pomáhal instalatérovi právě montovat přemostění plynoměrů (CY6+ Bernard),  kdy plynař odmítal bez tohoto připojovat plynoměry. Asi mají bezpečnostní nařízení.

Před nedávnem jsem měřil proudy odvodů z Acidurek v šachtě umakartového jádra v paneláku z okruhů jádra a linky, které jsou vedeny do PL bytu. Bylo přidáno do stoupačky ocelové lano, co se používalo a stále používá na svody hromosvodu jako ochranné pospojování.
Zpětné proudy byly rozděleny v poměru, že větší část tekla po onom lanu do HOP, či jak se to v paneláku jmenuje.

Asi se jen tak nepovede někomu v nižším patře to lano přerušit, ale např. při rekonstrukci jádra šikovný dělník s flexou... (zle)

Skryté nebezpečí je právě v náhradní cestě PENu, nijak se to na první pohled neprojeví. I když jsou případy kdy napětí kolísá v závislosti na kvalitě náhradní cesty. A občas to kopne.

Mnoho laiků, kutilů a bastlířů takto nevědomky ohrožuje sousedy a rodinu. Když vědomě nahrazují přerušený PEN propojem na ÚT, vodovod nebo plynovod. Za potlesku rodiny a v domění jak na to vyzráli...

Ano, mají. TPG 934 01.