Diskuse Elektrika.cz

Máme titanzinkovou střechu a je použita jako součást hromosvodu. Z rohů střechy jsou vedeny svody (hromosvod tvoří jen střecha a svody). Titanzinkový plech je položen na dřevěných prknech. Tady na Elektrika.cz jsem se dočetl, že podle normy ČSN 62305 nemůže  být titanzinkový plech položen na hořlavém materiálu (tedy jen, pokud by byl 4 mm silný, což samozřejmě není). Budova byla navržena v roce 2006 (tedy dle starých norem) a zkolaudována v roce 2010. Může takto provedený hromosvod vyhovět revizi
(asi se dělá revize dle norem platných v době vzniku projektu)?

Zřejmě to bude špatně, ale pojdme na data:

Soubor 62305 byl vydán 1.11.2006, začal platit 1.12.2006, tedy těžko se podle ní mohlo projektovat.
Ale platnost předchozí 341390 skončila 1.2.2009, tedy se těžko podle ní mohla v roce 2010 dělat výchozí revize.
To je legislativní stránka věci.

Teď pojďme na technickou, jak je to v souboru 62305 jste uvedl asi dostatečně.

A co 341390:
Článek 51 pojednává o náhodných jímačích viz. příloha

Lukáši, píšeš to hezky, ale blesku na nějakém datumu schválení nějakého papírového dokumentu nezáleží.

Takže podle zdravého selského rozumu - pokud je pod plechem lehce zápalný materiál, bylo by rozumné upravit a doplnit jímací soustavu tak, aby byla minimalizována pravděpodobnos t zásahu "plechu" a jeho propálení

Navíc jsem poněkud pesimista pokud si představím jak někteří hromosvodáři spojují plech na svod, o jakých spojích a svorkách si myslí že mají dostatečnou vodivost, průřez spoje...

Jirko souhlas, ale reaguji na položenou otázku:

https://elektrika.cz/data/clanky/znate-ucinky-blesku (https://elektrika.cz/data/clanky/znate-ucinky-blesku)

Mějme plech třebas 2x2m řádně jedním okrajem spojený se svodem.
Bude co se týká průpalu záležet na tom, do jaké jeho části blesk uhodí?
Přiznám se, že je to nad moje vědomosti.
Zkusí to někdo osvětlit?

Myslíš, že by odpor desky plechu směrem k připojení mít nějaký významný vliv na odvod nebo množství tepla vytepleného při úderu?

Jen jsem si vzpoměl na svářecký kurz, kde nám mistr tvrdil o ideální vzdálenosti mezi kleštěmi, byla to taková imaginární proměnná hodnota závislá na citu a zkušenostech svářeče, ale rozdíl ve výsledku byl.

Podľa môjho to nemáte dobre. Ten plech priamo na dreve je nebezpečné nechať vystavený priamemu zásahu keď bude vo funkcii zachytávača.
V jeho pripojení pod zachytávače a na zberacie vedenie problém nevidím.

Pokud dojde k zásahu uprostřed, dalo by se uvažovat o tom, že tam bude "větší vodivý průřez" než když uhodí blízko okraje.

Pre taký blesk čo zrobí dieru do plechu bude miesto kam pristane na doske 2x2 ešte oveľa menší problém jak tá dominová kocka čo ste spomenul v inom vlákne :D

Děkuji za odpovědi. Na střechu jsou tři revize (výchozí a dvě následné). Každou dělal jiný revizák. Ve všech je napsáno, že je vše v pořádku. Poslední revize se dělala nedávno. Napsal jsem reviznímu technikovi, který dělal poslední revizi, jestli je opravdu přesvědčený, že je vše v pořádku. Nyní čekám na odpověď.
Já si myslím, jako vy, že v pořádku to není.

Osobně se domnívám že je to špatně. Jednak kvůli nedostatečné síle krytiny a pak kvůli hrozícím přeskokům mezi jednotlivými šablonami. Viz přiložený obrázek.
Jednak hrozí průpaly a pak zapálení hořlavého materiálu pod těmito šablonami.

Ještě bych se zeptal. Je pod tou střechou obytné podkroví? Jestli ano, jak daleko je konstrukce SDK od plechové střešní krytiny?

I to může mít velký vliv na vlastní provedení vnější ochrany před bleskem.

V posledním mém příspěvku vypadlo slovo děkuji. Takže děkuji za odpovědi.

Podkroví obytné není. Klasické krovy nejsou použity. Je to "vazníková konstrukce".
Všude samá silnější prkna, tak ani podkroví vybudovat nejde.
Střecha je odvětrávána. Dole u okapů je nasávání a u vrcholu odvětrání. Takže dobrý přísun vzduchu pro oheň.

Revizní technik vám může odeslat odpověď "ano". Pokud máte pochybnosti Vy, je na vás, abyste na ně poukázal a řádně odůvodnil příslušnými články relevantní normy.

Pokud je vydáno stavební povolení podle ČSN 341390 a hromosvod odpovídá projektové dokumentaci podle ČSN 341390, potom nemůže nikdo z moci úřední požadovat před řádnou kolauadací jiné provedení.  

Nevypadlo. Diskuse jsou tak nešťastně nastaveny.
Chtěl jsem vás odkázat na pravidla diskusního fóra, která ovšem momentálně nefungují. Ale dají se najít jinde starší pravidla, kde je uvedeno toto.......... ...

- děkování
Pokud se ptáte neděkujte dopředu. Nikdy nevíte zda odpověď dostanete a tím, že poděkujete dopředu pouze znepřehledňuje te popis situace a stejně si tím odpověď nevynutíte.

Vy jste děkoval za odpovědi, které již proběhly, takže to nechápu....... Je to jedna z věcí, které asi nikdy nepochopím. Děkovačka patří do základů slušného chování a proto je divné, že toto někdo potlačuje.

A nebo toto.........

- děkování
Pokud vám byl problém vysvětlen není potřeba odpovídat s jediným slovem "děkuji",  ale můžete reagovat, zda odpověď pomohla, nebo jak situace dopadla. To je užitečnější, než "děkuji".

Rovněž nechápu.

Já jsem byl vychován ke slušnosti a také mi to přijde divné, že zde nelze aplikovat základní prvek slušného chování. Už jsem si zvykl a ani se nepokouším mechanismus obcházet, byť to není složité.

Často ono chybějící slovo způsobí dokonale nesmyslnou větu, takže srozumitelnost textu se ještě zhorší.

Takže hypoteticky, pokud jsem se dostal před asi měsícem k objektu, který je rozestavěný od roku 87, tak pokud se povede a zákazník jej podle posledního plánu na jaře dostaví a začně obývat, tak zrevidujeme instalaci v souladu s 341010, hromosvod s 341390, ..... Tak to asi nebude, ne? 

Já nevím, kdo má dát podnět k aktualizaci dokumentace pro stavební povolení, ale revizní technik to není. A i kdyby byl, tak má minimálně počkat na schválení aktualizované dokumentace pro stavební povolení, když jinou nedostane, a teprve potom udělat revizi.

A vy byste teda napsal výchozí revizi s odkazem na již pár let neplatnou normu s tím, že zařízení je evidentně vybudováno až po skončení platnosti této normy?

Ano, napsal. Udělám revizi podle předložených podkladů. Měl jsem možnost udělat revizi v roce 2010 podle projektu z roku 2005 na ČSN 341390 a potom taky protokoly na osvětlení, kdy se svého času měnily normy na osvětlení, přičemž zrovna normy na osvětlení jsou typické tím, že se u nich nedává žádné souběžné období. Takže tam nezbylo, než ze dne na den udělat posudek podle neplatné normy. Jestli je norma neplatná jeden den nebo několik let je jedno. U hromosvodu je situace jednodušší, protože se nevyjadřujeme k bezpečnosti. U elektriky bych možná protestoval podle toho, jak dalece bych si podle svého myslel, že se stará úroveň bezpečnosti vzdálila od dnešních požadavků, nicméně bude podle toho ještě před ukončením výchozí revize aktualizována a následně schválena dokumentace.  Bezpečnost je totiž ve své podstatě velice pofidérní pojem, a proto taky na stejnou věc existuje tolik různých přístupů.

Jste kolegové neslyšeli o pravidle 18měsíců?

Slyšeli, ale nečetli  :)
Respektive četli jen tuším v souvislosti se souborem 33 2000.

Nejen že může, ale dokonce musí.
Plechovou střechu doplňte jímacím vedením.,  Ale plechy připojit musíte, protože nelze dodržet přeskokové (dostatečné) vzdálenosti. A zároveň si zkuste proměřit vodivosti krytiny jako celku.
Pokud toto uděláte, dojde k velkému rozložení proudové hustoty, a střecha to přežije. Zároveň ta střecha musí být uzemněná jako velké kovové těleso či hmota. Divím se, proč je kolem toho tolik zbytečných diskusí. U nás v Krkonoších je tolik kovových střech s hromosvody a žádná dosud neshořela. A když se ve střeše udělá dírka, to nemohu vyloučit, mám pojistku na živel a střechu opravím... Požáry vzmikly od rezavých a neudržovaných hromosvodů. Pokud ten montáž vynecháte, zanedbáte, nebo použijete nevhodné součásti, tak se střecha po úderu blesku nezapálí, leda, že by majitel měl kové součásti ve střeše. Pak ovšem může dojít k přeskoku nebo vzniku oblouku a hlavně k nekontrolované mu odvádění blesku. A to je potom průšvih. Doporučuji videa/fotky od Reinharda Schüngela z Mnichovského ředitelství HZS.

Jádro této diskuse spočívá v tom, že ta střecha musí být celá schovaná v ochranném prostoru jímačů. To není od věci připomenout. Nemusí to pro každého vyznít tak samozřejmě, když jde o plechovou střechu.

A další část debaty, jestli lze udělat výchozí revizi podle již neplatné normy.

Chápem dobre že myslíte celý plech strechy v ochrannom uhle pod tyčami? Si myslím že tyče sú dobré pre vyvýšeniny na streche ako sú komíny a pod. a nemusia byť všade. Že drôty čo tvoria oká zberacieho vedenia na streche tiež stačia ako zachytávač.

Není nijak složité pomocí jímačů schovat celou střechu do ochranných prostorů jímačů. Drát, který vede po plechové střeše bych za jímač nepovažoval. A osobně bych na plechové střeše preferoval izolovanou jímací soustavu, tak abych střechu neměl vůbec v kontaktu s hromosvodem. Ale jen ji uzeměnou a pospojenou.

Ste ma zneistil že som musel pozrieť do starej normy  :),  a tam je jak zachytávacie zariadenie viac možností. Dokonca že aj zvod keď ide po streche slúži jak zachytávač a to som vôbec nevedel
Až teraz som si v tej starej norme všimol, že už pred 50 rokmi sa viac uprednostňoval o zachtávacie vedenie jak tyče.
Ja teda veľmi nerád revidujem ani opravujem staré bleskozvody hlavne kvôli ich zhnitým Ačkovým zemničom, ale teraz ma napadlo, že kebyže bolo ešte uzemnenie dobré, tak by sa aj dosť často dal starý bleskozvod elegantne opraviť výmenou starých častí od meracích svoriek iba s vodičom ALMGSI. By ma celkom zaujímalo do jakej výšky môže taký drôt trčať samostatne, myslím z mechanických dôvodov a podľa výrobcu

Můžete použít metodu mřížové soustavy, čili tím vlastně použijete drát souběžný se střechou jako jímač, ale to je prakticky použitelné jen pro přibližně rovinné střechy. A i tak musí být vodiče od střechy v takové distanci, aby byla celá plocha střechy v ochranném prostoru valící se koule. Takže jde v podstatě o metodu valící se koule.

Minimální průřez jímače je normativně 9,5 mm.
Viz poznámka c u tabulky 6 v ČSN EN 62305-3
Je možno uplatnit pro jímací tyče a uzemňovací přívody. Pro jímací tyče, pro něž mechanické namáhání jako zatížení větrem není kritické, je možno použít tyče o průměru 9,5 mm délky 1 m.

Celkom asi nechápem súvis gule s okami pán Strycharski, bo čo som pozeral do starej i novej normy tak drôt môže ležať rovno na plechovej streche, a na toto guľu nenapasujem. A v starej gule ani niet.
Ja som myslel pán Hájek na to, že či sa dá použiť na opravu bleskozvodu podľa starej normy namiesto pôvodnej FeZn fí8 dnešný materiál ALMGSI fí8. Stará norma síce pozná hliník len fí10, ale ten nový ALMGSI zas tak celkom hliník nie je, ale skôr alternatíva tej FeZn fí8. Si myslím.
O povolenom priemere zachytávacej tyče som v 341390 tiež nenašiel nič, a preto si myslím že keď podľa nej by na krátku tyčku vtedy nevadil FeZn fí8, tak by ani dnes nemusel vadiť ten ALMGSI.
Vlastne mi šlo o to, že jak s ALMGSI opraviť bleskozvod podľa 34 1390 čo najjednoduchši e a aby to trochu aj vyzeralo.
O rekonštrukciác h podľa 62305 na starých budovách v mestách si fakt že ilúzie nerobím Čo som videl, tak od ulice sa maximálne prepoja zvody okolo steny tesne pod asfaltom a dakedy ani toto nie a rovno to nechajú po povrchu Včera som meral jeden zvod v asfalte, čo mal v revízii 12 ohm a na meráku 150 tak ma napadlo že čo s tým
Možno by to chcelo novú tému, o takých opravách som nič nenašiel, ale neviem či sa tomu vôbec dakto venuje

Neřešíme tady, že ve staré normě není valící se koule, ale že nemá být propálen slabý plech podle nové normy. Takže když bude plechová střecha v ochranném prostoru tyčových jímačů, nechť vede jímací vedení (i když to už jsou vlastně svody) přímo po krytině. Když ale jímací tyče nejsou a bude použita mřížová soustava, tak ta bude sloužit jako jímací vedení a musí ochránit i prostor mezi vedeními, protože nesmí dojít k průpalu plechu, čili k přímému úderu do plechu. Vysvětluje to obrázek A.4 ČSN EN 62305-3 ed.2.

No vidíte, jak to dopadne, pokud chcete na něco z roku 1969, co vzniklo úpravou toho co bylo uděláno v roce 1955 napatlat řešení a materiály o více jak půl století starší.

Hoďte sem ten objekt a já ho sestřelím podle ČSN 341390, to mi jde dost dobře:
JSS: O seriálu Jak sestřelit staříka

No a až bude jasné, že to ČSN 34 1390 nikdy neodpovídalo, bude možné to konečně udělat správně.

Hej, lenže ten A4 je pre izolovaný, teda oddialený zachytávač, tam tomu chápem.
Ja som mal na mysli neizolovaný čo je na obrázku A5 kde drôty mreže ležia rovno na plechu. Prečo by nemala na zachytávanie stačiť iba tá mreža a treba ku nej ešte tyče?

Super, dobrý nápad :)
Založím novú tému, bo ma už dlho trápi jak opraviť s dnešnými možnosťami starý bleskozvod aby to bolo bezpečné na pôvodnej úrovni, keďže staré bleskozvody ani dnes nie sú legislatívne zakázané.
Dám tam príklad jednej škôlky, kde som nameral predvčerom na jednom zvode až 150 ohmov a kde je už bleskozvod aj čiastočne opravovaný.

Pokud budete mít nevodivou střechu, tak to může být podle obrázku A5. Do nevodivé střechy bych nepředpokládal přímý úder, byť je v zóně LPZ0A, když jsou ve správných rozměrech oka mříže. Když ale máte plechovou střechu nevyhovující tloušťky, tak musíte zajistit její umístění v LPZ0B a to podle obrázku A5 nejde.

Jjjj, jasné, už mi doplo, dajak som sa zmotal  ;D