Diskuse Elektrika.cz

Příklad:

Hlavní ochranná přípojnice (HOP) umístěna v oceloplechové rozvodnici - takže měříme v rozvodnici automatické odpojení od zdroje a spoje zž mezi rozvaděčem a dvířkami, konstrukcí...)
Z HOP vede vodič CYA 6 do kuchyně pro doplňující ochranné pospojování.

1) měření přechodových odporů (spojů v rozvaděči)
(mám samozřejmě vykompenzované sondy měření)
Při měření přechodového odporu proudem 200mA spoje mezi dvířkami rozvodnice a spojem konstrukce rozvaděče nemůžu naměřit nikdy méně než 0,1 ohmů...vždyť ten drát CYA má už nějaký odpor, pak máme přechodový odpor mezi sondou a styčnou plochou měřícího bodu...
norma ale uvádí že odpor u spojů musí být max 0,1 ohmů. Měřím to eurotestem MI 3102 BT
a takovou hodnotu nikdy nenaměřím, vždy větší.

2) jak si ověřím, že přivedený vodič ochranného pospojování v kuchyni je dobře spojen s HOpkou a hopka má dobré uzemnění?

Myslíte, že když budete mít vodič pospojování dlouhý X m tak na něm naměříte vždy max. 0,1Ω ? Zkuste pohledat 4-41 ed.3...

Budto měříte přes barvu, nebo jste si nezkalibroval měřák a to tak, že před měřením se spojí šnůry k sobě...
A nebo je propoj prostě chybný.
Osobně měřím malým I/nevyhoví - velkým I ( smyčku) - malým I/vyhoví - typ stav kdy je v propoji chyba :) a je třeba ho opravit (většinou proražený lak, či nedomáčké oko a pod.)

Měření malých odporů v oblasti miliohmů má svoje pravidla. Vyžaduje to školu měření. Také opakování z předmětu Elektrická měření.

Kromě již popsaných zásad dobrého mohutného hrotu, velké mohutné krokosvorky a také dobrých měřících kabelů.

Používám prodloužení 10/20/50 m z koaxiálního velice ohebného kabelu o průmětu 3,2 mm. Má dvojité opletení, isolaci PTFE a všechny žily stříbrné. Prostě Suhner-Hubert
K 02232 D-01. Je to spíše tím, že více pracují do VF techniky. V průmyslu ale používáme lano CYA 6

Odpor vodičů a jejich přechodové odpory na uzemněných zařízeních se měří mezi daným bodem uzemnění PE a svorkou hlavního uzemnění, kde je vodič PE oddělen od PEN. Polopaticky v RM řádně připojím jeden vodič na svorkovnici PE. Lepší je napevno než krokosvorkou. Pak obejdete celý RD a měříte proti všem kolíkům v zásuvce a všem přístupným  kovovým částem. Výsledky měření zapisujete do protokolu měření, kde bude číslo položky, umístění měřícího bodu PE proti xx, označení a hodnota v miliohmech. Běžné hodnoty se pohybují v hodnotách desítek miliohmů. Pokud je to ve stovkách miliomů, pak je to chyba měření anebo fatální chyba montážní. Přechodový odpor ovlivňuje plocha a tlak. A nečistoty....

Toto měření se dělá pří výchozí revizí.
Při periodické se měří jen orientačně a stačí tak jak popisuje MH.
V průmyslu se měří minimálním proudem 10 A se zdrojem proudu PELV 50 Hz
Těch měřících bodů u pracovních strojů je někdy i více než sto.
Ale v RD nebude těch bodů méně.
O systému pospojování by měla byt dokumentace skutečného stavu. 

Na rozoberateľnom spoji je 0,1 ohmu riadne veľa, mne sa teda vôbec nezdá žeby toto bola dovolená hranica uvedená dakde v norme
A keď si predstavím koľko spojov je na trase do trafa a nazad pri obyčajnom meraní slučky na zásuvke tak to tá slučka by pri dovolenom odpore 0,1 na spoji ani nevyšla.
Ja normálne v inštalácii odpor ochranných vodičov nemeriam, beriem to tak že ich mám vo vypínacej slučke. Teda vlastne okrem prípadu kedy by som nemal od zdroja napätie a chcel by som si ju vypočítať. To by som vtedy musel odpor vodičov pomerať ale toto sa mi zatiaľ ešte nestalo  :)
Ja keď potrebujem overiť kontskt na spoji tak ani nekalibrujem len zmeriam najprv cez spojené hroty, a keď mi ukáže napríklad 0,03 tak čakám že toto isté uvidím aj pri meraní spoja. Keď nie, potom riešim.

Když se podíváte například do manuálu k Eurotestu 61557, což rozhodně není žádný tuctový přístroj, tak zjistíte, že jeho měřicí rozsah začíná na 0,08 ohmu s přesností +-(2% + 2D). Takže se dostáváte s velmi přesným přístrojem na hodnotu 0,1 ohmu. Rozhodně k tomu nelze přistupovat tak, že vezmete x spojů v trase a pak budete sčítat jejich možné maximální přechodové odpory, to nikam nevede. Se skutečnými hodnotami by se sečetly i chyby.

Je to jedna z možností. Jiná možnost ale je, že budete chtít naměřené hodnoty přímo uložit a vytisknout, potom ale už potřebujete, aby ty zobrazené hodnoty byly skutečně naměřené bez dalšího zanášení nějakých konstant. Bez kalibrace se tam nemusí objevit 0,03, ale třeba i 0,3.

A neměl dotaz znít Jak změříte přechodový odpor spoje ochranného pospojování?

Měřit přechodový odpor spoje? Jakou naměřenou hodnotu přechodového odporu spoje byste očekával? Dotaz bych viděl takto: jak změřit odpor ochranného pospojování?

Přechodový odpor se měří na spoji. Vzdálenost hrotů měřáku málokdy přesáhne jeden centimetr.

Která?
Vím jen, že hodnotu 0,1Ω uvádí 330360, ale v poněkud jiné spojitosti, tak se rád přiučím.

Ja mám pan Strycharski Unimer08 z Prešova a ten meria od miliohmu po kiloohm, to aby som mu kalibroval šnúry na nulu každých 5 minút a to sa mi nechce. Mne keď na šnúrach ukáže 0,014 a na spoji hneď nato 0,016 ja som spokojný.
Viem že dobré spoje nemajú 0,1 ohmu, a preto som už raz napísal že taká hodnota nemôže byť v norme schválená pre jeden spoj jak dovolená. Podľa môjho je to strašne veľa a ani mi to nedáva zmysel keď dobrý spoj je v bežnej praxi nemerateľný. Preto mne stačí zmerať hroty a hneď nato spoj a porovnám rozdiel. Ja aj keď zmerám iba hroty 5x za sebou tak mám 5x niečo iné  :D
Rozdiel medzi impedanciou a odporom je, to hej, AC nie je DC, ale má ten fakt nejaký zásadný vplyv na ochranu automatickým odpojením?
Na takej HOPke je dobré merať prechodový odpor, to hej aspoň občas, i keď napríklad doplnkové pospájanie kontrolujem iba vizuálne keď mi predtým vyšla dobrá slučka na pospájanom spotrebiči.

Také to tak vnímám....
V té otázce je slovíčko "přechodový" trochu zavádějící. Proč přechodový?
Přechodový by možná platil pro jeden spoj.
V elektro hantirce se přechodový odpor, neboli přechoďák považuje jako špatný,
nestálý spoj. Ale to my měřit nechceme, jedině při poruše ( 5x a vždycky jinak...)

Obvod ochranného pospojování má celou řadu spojů a vodičů a ten odpor nemá být větší než 0,1 ohmů. Kdo se ptá na normu, tak to může vyhledat za domácí úlohu.
Když to nakreslíme, máme v serií celou řadu odporů v milohmových hodnotách.
Do takového obvodu pouštíme proud a měříme úbytek napětí na celém obvodu a to dvouvodičově, nebo čtyřvodičově. Pak to měřák trojčlenkou přepočte na miliohmy.
Vždyť jsou to zákony pana Ohma a Kirchhoffa.


Jakým proudem asi ten Unimer tu smyčku s malým odporem měří?
Dříve dávno jsme také měřili Omegou III malé odpory, ale......to není dobrá cesta.

Na přechoďáky nemám lepšího rozhodčího nežli hrot trafopájky, jsou obrovské rozdíly např.ve wago svorkách kterou jednoduše hrot propojím, sice bez hodnot, ale viditelně na ochotě tavit cín.
Toto "nijakým" měřákem nedáte.

Minimálne 200miliohm. Si myslím že podľa nejakej normy to tak majú všetky meráky.
Ja to chápem tak, že tak sa meria spojitosť v inštaláciách kde sa nemeria celý odpor ochranného vodiča. To by fakt trebalo strašne dlhé káble jak ste napísal.
Odpor ochranného vodiča keď treba meriam iba na spotrebičoch prúdom 10A a na toto zas mám z Prešova Unitester 07.

Jjjj, oprava, minimálne 200mA  ;D

Je to opravdu ČSN 33 0360 ed. 2.

Existuje na toto měření i český výrobek pod názvem ALF 10.
Měří od 0,00 do 1,50 Ohmu !

...platí pro připojování ochr. vodičů na el. předmětech, ne obecně pro pospojování.  :-[

Ano, ale která jiná norma udává tuto hodnotu, konkrétně pro odpor spoje. Proto jsem vznesl dotaz, nevím o žádné, vztahující se ke spoji, vždy pouze k obvodu.

Samozřejmě, že spoje.Ten je ohraničen,rozvod dál ohraničen není a naměřená hodnota může nabývat různých velikostí. Ledaže by byl rozvod jasně ohraničen a to je uvedeno pokud vím jen v ČSN 331600 ed.2.
Jinak si myslím,že bychom nēco o hodnotách 0,1 ohmu našli v rozvaděčové normě a v normě na stroje. Pak se to můże vyskytnout ve vnitřním předpisu provozovatele. Například u dráhy na výhybkách je předepsán přechodový odpor spoje mezi neżivou částí topné tyče a kolejnicí max. 0,1 ohmu. Ještě připomínám,że 0,1 ohmu se požaduje proto,že méně s obvyklým vybavením nejde změřit.

Ja som v prílohe našej normy na revízie našiel pre spoje, že ak sú o spoji pochybnosti tak  odpor toho spoja nemá byť väčší jak odpor 1m vodiča ktorý ten spoj robí. Vodiča tenšieho keď nie sú rovnaké. Mám to zo staršej 33-2000-6, novú ešte nemáme. O ochranných vodičoch tam v tom článku v súvislosti so spojitosťou nepíšu nič.
Sa pozrite chlapi či to tak máte aj v českej norme, to by mohlo mať logiku.
Si myslím že meter najtenšieho medeného drôtu 1,5 v inštalácii bude mať do 0,1 ohmu dosť ďaleko.

v normě pro pracovní stroje  ČSN 33 2200 byla hodnota 0,1 ohmů ještě uvedená.
V ČSN 60204-1 je již uvedená nepřímo. Je to v podmínce pro ochranu snížením dotykového napětí pod 50 V.

R_PE je odpor ochranného obvodu mezi zařízením kdekoliv v instalaci a svorkou PE

Jako RT musím posoudit schopnost instalace reagovat na poruchu tak, aby nehrozila okolí.
Je odpor 0,5Ohmu ohrožující? Čím to měřím? Kde to měřím? Je to důvod zaříznout revizi?.
Myslím, že měření přechodového odporu na spojích ochranného vodiče je něco co vám dá hrubý obraz o stavu instalace, ale těžko se na tom otočíte ve verdiktu.

Q: Jak měříte přechodový odpor ochranného pospojování?

A:  Metoda prověřování přechodového odporu
ochranného spojení je uvedena v příloze B - ČSN 33 0360 ed. 2.

Další otázkou je, co s výsledky měření, které daleko přesahují doporučenou hodnotu 0,1 ohmu. Při PR se dostanou do závad k odstranění. Často jsou vodiče OP nezapojeny vůbec po opravě, anebo spoje zničené. Poškozené vodiče k OP. To je často ten hrubý obraz elektrické instalace.

K tomu, aby byla EI svému okolí nebezpečná, je zapotřebí ještě více podmínek.
A také opravdu záleží na tom, kde to měřím. V jakém prostředí. A také záleží na tom, zdá je to revize výchozí, nebo periodická.

P.S. K orientačnímu měření OP může posloužit i dobrá prozváněčka. Ale zkuste zapojit do serie odpor 3-5 ohmů, zdá ještě něco uslyšíte. U některých stačí špatný dotek hrotů k sobě a již zvuk spadne o 20 dB. Pak následuje kontrola vizuální a potom nastoupí MP.