Diskuse Elektrika.cz

Dokážete vyjmenovat podmínky, za kterých může §4 pracovat pod napětím?
Už jsem nabýval dojmu, že vyhlášku 50/78Sb. znám.
Ale teď dokončujeme epizody paragrafu 4 a z jednoho dílu vyplývá, že za jistých okolností může pracovat zaměstnanec s §4 na elektrickém zařízení pod napětím.

Protože to nepovažuji za tak samozřejmé, tedy alespoň tak, jak zazněla intonace hlasu sdělovatele, rád bych se zeptal vás ostatních, zda jste se s takovou alternativou setkali. A pokud ano, za jakých administrativn ích podmínek.

Osoba s §4 může pracovat pod napětím za podmínky, že si před zahájením práce dodělá §5.

OK.
Ovšem pokud bych zůstal přesně u tohoto. Tedy toho, co jsem si do teď myslel, patrně nezakládám nové téma, že?

Tedy pokračujme dál.
Napadá někoho, tedy kromě toho, co uvedl Radim jeěště něco jiného?

Za použití institutu krajní nouze.

Jo, krajní nouze, to pak lze i z kvéru vystřelit. Nebo i v okamžitém pominutí smyslů. Ale totok už myslím zase nelze považovat za práci.
 :'(
Takže mě napadá pouze:
Pracovník zkušený, rozumný, proškolený prostě ten co na §5 nedosáhne pouze díky kolonce ofiko vzdělání. V případech periodických činností na známém zařízení, v jednoduchém prostředí, pod dohledem kvalifikované osoby.
Vypracované podrobné návody.
Cca.: Někde na zkušebně ve známém prostředí, známý výrobek, ověřeným postupem zkontrolovat funkčnost rozkrytovaného známého, nového a dosud neexpedovaného eltech. výrobku.

Co tohle:

ČSN EN 50110-1 ed.2::2005

Osoby poučené (pracovníci poučení) mohou:

pracovat na částech elektrického zařízení nn bez napětí, v blízkosti nekrytých živých částí ve vzdálenosti větší než 20 cm s dohledem, na částech pod napětím pracovat nesmějí. Uvedená omezení se netýkají jednoduchých prací, které jsou určeny pracovním postupem schváleným osobou odpovědnou za elektrické zařízení.

(Osoba poučená ve smyslu ČSN EN 50110-1 ed 2:2005 je pracovník poučený (§ 4) ve smyslu vyhlášky 50/1978 Sb.)

Aha!
Super!
Odtud vítr vane! To ale docela dost mění schéma!

Na odlov ryb pomocí agregátu je také potřeba "jen" paragraf 4, pevně daný postup a sestava zodpovědných pracovníků s odpovídajícím školením. Otázkou je, zda je to pak práce pod napětím.

Je třeba rozlišovat PPN běžné od vybraných.
No a na běžné, což je něco mezi základním měřením a výměnou pojistek (nn) dle zpracovaných postupů.
Na to stačí průměrně inteligentní svéprávný jedinec, který se dokáže podepsat na prezenčku, že se toho proslovu zůčastnil a tím má zaměstnavatel zajištěno, že když se něco nepovede, může si za to sám, protože neposlouchal.. .
Vybrané vyžadují kvalifikaci, praxi a opakovaná školení a na to už §4 nestačí.

Jakou hodnotu má uvažované napětí?
A co proudová schopnost zdroje?
Je to napětí vůči zemi, nebo i obvody el.oddělené?

Co takhle §4 vyměňující nožové pojistky na sloupku TN-C 230/400V ...

Nožovky nejsou určeny k laické obsluze, na rozdíl od závitových za vypínačem na míchačce, kteréžto vymění proškolený zedník.

Nožové pojistky má problém i s par 8!! elektrikář.... neuvědomuje si proud, který jimi teče!!
Málokterý si ti změří...   Už jsem takových nemehel už viděl! Pak se diví, že to vytáhlo oblouk! (dance)

Samozřejmě.
Ale otázka tématu zní jak?
Pane Hrubý zkuste si prosím tu otázku přečíst a odpovědět v souladu s ní.
Navíc je ta otázka upřesněna těmi nožovými pojistkami.

V úvodu jsem napsal toto:

Podmínkou tedy je, že se bude jednat o práci pod napětím běžnou,  výhradně do 1000V, bude prokazatelně seznámen a proškolen na MPBP.

Asi se neumím vyjadřovat, ale když zůstanu u toho zedníka, pak ho proškolil provozák a bezpečák, napsal zjednodušený testík vč. zdravovědy a hotovo.
Celé je to jen o tom, kam si dovolí zaměstnavatel zajít, proto jsem taky psal o oné duševní způsobilosti a svéprávnosti, kterou lze posoudit "interně" na základě výkonů a spolehlivosti daného kusu. §4 je ryze interní záležitost, na rozdíl od 7 a výš...

Hm, jestli to nebude náhodou tím, že se vůbec nemají tahat a zasouvat pod zatížením, neb standartní sokly nejsou vybaveny zhášecí komorou, na rozdíl od multivertů a jiných odpínačů.
Trochu jinak je to v distribuci, ale tam zas ví, co čekat a nemůžou kvůli výměně pojistky vypínat celou skříň.

Přesně toto mne napadlo také. Nějak si ty nožovky u §4 nedokážu představit v praxi. Tedy jak to zaměstnavatel riskne.

Když už tady byly zmíněny pojistky - právě u patronových pojistek a žárovek umožníme i osobě "poučené" to vyměnit, i když během té činnosti tam není dostatečné krytí živých částí a nemusí být vždy jasné jestli je to "vypnuté"

A pak můžeš "všechno",  když si to starosta nechá ošéfovat tou správnou plzeňskou advokátní kanceláří   (zle)

A právě proto je i měření PPN běžnou, aby proškolený zaměstnanec použil vadasku, či bezpečákem schválený tester.
Možnost výměny pojistek "D" laicky vznikla hlavně kvůli oněm vypínačům s pojistkami, případně 3f zásuvkovým obvodům v dílnách. Pak ale na vypínači je vždy napsáno poučení a do rozvaděče měnit pojistky poleze proškolený zaměstnanec, který shodí hlavní deion, či jistič pro např. dílnu, případně poodpojuje všechny spotřebiče.

A ty PN bych do toho vážně netahal, protože ta vyjímka se vztahuje jen na výměnu bez nástrojů (ano, na multivert taky netřeba nástroje, ale ty vznikly později než vyjímka).
A jak to vypadá (nekvalifikovan á výměna PN, bez žehličky nebo rukavic) jsem viděl několikrát, v lepším případě jen olámané jazýčky kombinačkama, v horším opálená pazoura, když ťuknul na vedlejší u trojitého soklu.

Přidám ještě moźnost práce na potenciálu. Běžně se  to nevyužije, ale při údržbě vvn si to dovedu představit.
Výměnu pojistek za vypnutým vypínačem, jak pracovník poučený musí postupovat, bych za PPN nepovažoval.
Podmínky těžko obecně vyjmenovat, pokud neřešìme konkrétní pracovní postup. Možností moc nebude, to že na ně musí být zpracován postup a provedeno školení je samozřejmostí.
Přikláním se k možnosti měření živých částí, ale ne obecně, pouze při provádění opakovaných činností na známém zařízení.

Co třeba měření Riso u revize spotřebičů osobou poučenou? Měří tam napětím 500V DC.

Za těchto okolností musí být měřicí přístroj bezpečný i pro laiky. Jedná se v podstatě o ochranu omezením ustáleného proudu a náboje. Podrobnosti uvádí ČSN EN 61010-1 ed. 2 v čl. 6.3.1.

Výměnu nožovek by rozhodně neměl provádět kde jaký jouda.
Laik to obvykle tahá kombinačkama, hrozí mezifázový zkrat. Když už se mu to povede, tak pojistku zatlačí až na doraz a pak se nedá vyjmout žehličkou. Další fajn věc je když praskne sokl...

Ono stačí, když si nezjistí proč se ta původní přerušila a narve tam novou "do zkratu"...
Pokud je to pod napětím, bez brýlí nebo štítu, rukavic a "žehličky" je to hloupé riziko

Jednou jsem vyrazil nožovky v HDS panelového domu a protože je nevozím, zavolal
jsem poruchovku.
Jak píšete, rukavici až k loktu, brýle a s respektem (pod odběrem 1/3 domu) vyměnil.
Docela nepříjemně prskaly staré zářivky s tlumivkami třeba ve třídách škol.