Diskuse Elektrika.cz

Aktualne vymeniame cca 8km vedenie 100V rozhlasu v dedine ... vsimol som si nasledovnu vec.

Pred skoro kazdym reproduktorom su vzdy umiestnene 2x diody KY 712 antiparalelne. Reproduktory nemaju ziadne vykonove odbocky, vsetku su striktne 15W. Diody ktore su zapojene pred kazdym tlampačom su dorabane, naletovane a pripojene cez cokoladu a potom k vedeniu. Co maju tieto dve diody vlastne robit? Nikde som zatial nic take nevidel ... viac uz v prilohe ... jedna fotka realne ako to tam aktualne je ... diody su schovane len v takej gume ... druha fotka po ich vytiahnuti z tejto gumy.

Tato antiparalelní kombinace je zapojena do serie s reproduktorem na úrovni 100V ?

Běžná přepěťovka 90 let.
Diody mají opakovatelné špičkové závěrné napětí 400 V.

Ano, takto je to do serie s kazdym repro. Polarita moc riesenia neni...niekde je to na COM niekde na +100V...aj ked vlastne je to striedavy signal takze na polaritu sa asi moc nehra.
Mne len nejde do hlavy ako to ma zabranit prepusteniu napatia ked je to antiparalelne. Ved ked to chyti jedna dioda druha kedze je opacne to pusti nie?

S přepětím to asi souviset nebude. Antiparalelní diody v sérii mohou sloužit k tomu, že cca do 1V diodou neprotéhá žádný proud. A aby repráky hrály obě půlvlny, musely být diody antiparalelně. Viděl jsem sice u 100V leccos, ale tohle ještě ne. Tipuji, že z ústředny šel do rozvodu slabý brum (zemní smyčka, vyschlé elyty ve zdroji, či jiná příčina),  ale ten, co tam ty diody dával, namísto aby odstranil příčinu, tak eliminoval důsledky. A nebo mohlo být vedení někde v souběhu s rozvody nn a i přes symetrii vedení 100V rozvodu docházelo k indukci brumu a tak za tichých nocí mohl slabý brum z reproduktorů taktéž vadit. Ale mohlo to být vše jinak. Nebylo u staré ústředny ještě něco dalšího, nějaký "samodomokdovíc o"? Těžko říci, co tím autor zamýšlel.

To by bylo možné tak použít, pokud by byly zapojeny v sérii, čili vlastně "antiseriově".

Jinak mě také nic rozumného nenapadá, také jsem ještě nic podobného neviděl. Bylo by možná dobré se zkusit zeptat pracovníků na obecním úřadě, kdo jim rozvody někdy dříve udržoval, sám autor by mohl vysvětlit, co tím bylo řešeno. Pokud něco vypátráte, dejte nám vědět, třeba budeme chytřejší, nebo se dozvíme, že je to úplná blbost. Podle stáří diod toho moc nezjistíme, protože tam mohou být 30 let a nebo také pár týdnů, stále se dají v různých výprodejích koupit ze starých zásob a mezi lidmi se také najdou. 


P.S. Na nějakou delší dobu použití nevypadají, jsou nějak chráněny před povětrností, nebo jsou, jak je na foto, přímo na povětrnosti pouze v nějaké té silikonové bužírce?

Nenapadlo mne, že je to zapojené do série s repro.
Ale již se to vyjasnilo ( trošku).

Tie diódy sú chránené tak, že aj nijak... Je to navlecene v takej gume ako je na obrázku a v závislosti od toho ako to majster vytvaroval na tej CY 1mm2 to drží smer... Niekde do toho priamo prší, niekde nie... To co som zatiaľ pripojil na nové vedenie som nechal aj s diódami. S brumom tam práve problem je, niekedy je to veľmi silný brum... Tákze hľadať v 8km rozvode problém je zbytočné, rozvod ma na niektorých miestach aj 60 rokov, odpadnute izolatore, hnile konzoly,, ,  niekde je vedenie položene na kovovej konzole, niekde zarastené v stromoch spoločne s vedením elektriky... Takze niekade to prelieza do rozvodu a brumi...

No, tak to by to leccos vysvětlovalo. Jeden vodič vedení bude asi někde propojen ze zemním potenciálem, tudíž je symetrie 100V linky v hajzlu a tak se do dlouhého vedení někde v souběhu s vedením nn indukuje brum, který reproduktory "vyhrávají" do éteru i při vypnuté ústředně. Je to tak a nebo se ozývá brum v reproduktoru (bez diod) jen při zapnuté ústředně? Je tedy nezbytné všechny podezřelé sloupy prolézt, doplnit izolátory a najít ten spoj se zemí. Nejlépe ale rovnou alespoň kritické části vedení opravit. Samozřejmě diody co nejdříve vyházet.

Stare vedenie rovno neriesime, nema to zmysel...je to 60 rokov stare, niekde aj viac...rosypan e izolatory na prach apod. Vsetko sa natahuje novym AES 2x16 a pripajanie izolovanymi svorkami ensto. Zatial sme odstranili 4 spojenia zo zemou aj ked nie uplne dokonale a 4 skraty medzi vodicmi navzajom, tiez nie dokonale...zar astene do vetvy stromu...ten odpod sa meni podla vlhkosti. Vysledok je zatial presne opacny, cim viac problemov sme odstranili tym viac to zatial brumi...:D

Impedance 100 V linky je poměrně vysoká a k zřetelnému brumu stačí i malé rušivé napětí.
Pokud se brum ozývá při vypnutém výkonovém stupni, pak je nutno oba konce linky v klidovém stavu (bez výkonu) zkratovat a spojit se zemí.
Linka se otevře, odpojí od země a vybudí jenom v případě, že je aktivní výkonový zesilovač.
Ostatně toto bývalo běžné řešení u všech výkonových 100 V zesilovačů.
Jak to máte zapojeno?

Linkové odpínače rozhlasových ústředen byly a u některých ještě jsou řešeny právě tak, že při vypnutém stavu 100V linku zkratují. Ať už přepínač, či kontakty relé jsou ve dvoupólovém provedení a buďto se připojí na NO (100V výstup z trafa) a nebo v klidovém stavu přepnou na vzájemně spojené, samozřejmě neuzemněné NC kontakty.
Faktem je, že obvykle obsluha obecní ústředny rozhlasu nemá ani páru o nějakém odpínání linky, obvykle spustí a vypne ústřednu jen síťovým spínačem.
Ke 100V rozvodu je třeba přistupovat, jako k síti IT. Se zemí nesmí být spojen žádný vodič. Nejčastěji je "zdrojem" 100V sekundár výstupního  transformátoru ústředny (popř. několik paralelních vinutí v případě více zesilovačů s paralelním chodem u dosluhujících tesláckých ústředen),  ale občas se vyskytují i současné zesilovače v D třídě bez výstupního trafa. Někdy může být příčinou spojení jednoho pólu se zemí i šlusnutá přepěťová ochrana 100V linky za výstupem ústředny - tedy pokud tam náhodou je.

Já bych zkusil ke každému reproduktoru paralelně připojit odpor např. 3300ohmů/10W.

Tak zrovna řešení s odpory bych rozhodně nedoporučoval. Jak by to mělo snížit ten brum? Samotné převodní tráfko u repráku (15W) má odpor primáru cca 650 ohm.

Sicak: zatím ještě nevíme, zda to bručí i při vypnuté ústředně, či dokonce odpojeném vedení z ní. A jak se to chová při zkratu odpojeného kabelu odchozí linky? Šlo by na to odpovědět?

Je třeba zjistit tu správnou příčinu, pak ji teprve odstraňovat. Diody tam rozhodně zpět nedávejte. AES kabel je kroucený pár, pokud se všude odstraní důsledně jakékoliv spojení se zemí a vedení bude celé rekonstruováno, měl by být problém s indukcí brumu z vedení nn vyřešen.

Myslel jsem signálovou zem ústředny, která je plovoucí.
Nemám teď před sebou zapojení linkového odpojovače, ale myslím, že takhle to bylo.

Jestli dochází k indukci z vedení nn, potom větší zatížení odpory může snížit brum v reproduktorech .

Díky omezenému kmitočtu tlakových reproduktorů se to řeší svitkovým kondezatorem cca 2uF v sérii.

To jsem si kdysi myslel taky. Jenže už jsem opravoval i ústředny co měly výstupák zapojený jako AUTOTRAFO  ::)

Máte něco proti autotrafu v případě, že nemění ochranu před ndn?

Neříkám, že nesouhlasím.
Ale zpravidla tam není žádné zařízením které by ohlídalo izolační stav nebo unikající proudy, takže izolovaná síť to je do okamžiku, kdy dojde k první poruše (izolační závadě) a pak je to z hlediska ochrany před NDN co? A jak dlouho?

Jenže ve všech případech byl com 100V spojen se signalovou zemí ústředny a kostrou ústředny resp. s PE přívodem.

Myslím Jirko, že zde nevystačíš s konvenkční úvahou 50Hz.

Zhrniem to...rozvod o dlzke 8,1km, 96 tlampacov. Ustredna nova, vedenie povodne hole s AlFe vodicov cca 60 rocne, tlampace z roku 2004 a niektore tak 2010. Obec uz dlhsi cas (par rokov) trapil problem s brumenim v celom rozvode. Vsetky riesenia boli len nejake drobky a nehladal sa realne problem. Tlampace v rozvode brumia pri vypnutej ustredni a zaroven odpojenej od vedenia. Odpojenie je realizovane sporakovym 3F 16A vypinacom. Vypinac je hned vedla ustredne. Ustredna ma k vypinacu cca 2m kabel CYSY 2x6mm2. OD vypinaca ide len hlinikovy AYKY 4x6mm2 von na ulicu kde je to pripojene na vedenie. Celkom vyhodne v tomto pripade je, ze ustredna je skoro presne v strede rozvodu, zaroven sa hned na zaciatku vykon rozdeluje na 3 hlavne vetvy. Ten brum je v podstate klasikych 50Hz rovnako ako ked brumi trafo. Brum uplne stichne ked sa spravi zamerne skrat na vedeni tj spoji sa COM a 100V. Ked na to hodim multimeter beha tam od 0,5 po 1,5V AC. Vzhladom na to, ze sme nasli niekolko aj ked nedokonalych spojeni zo zemou a taktiez aj skratov medzi vodicmi sa neni comu cudovat. Uprimne na indukciu zo subezneho nn neverim, vzdialenost je vsade 1m a viac, niekde ja 2m. Okrem skratov a zemnych spojeni davam velku mieru problemu aj subezne veducej kablovke ktora je fakt zle spravena. Kedze po hlavnych koaxoch ide napajanie 60V AC tak najskorej z toho vplyvom nejakeho spojenia to brumi. Kablovku tiez spravujeme a problem je, ze vystup z napajacieho trafa tj 60V nema referenciu proti zemi. Casto dostanem riadnu supu aj z nosneho lanka koaxialu. Tymto je problem hned na svete. Na nosnom neizolovanom lanku je cca 50V AC proti zemi. Nosne lanko je pripevnene vzdy o zeleznu konzolu a po betonovom stlpe to nejako preleze do zeme taktiez....pan i je to proste bordel...az to vymenim cele do AESsu bude to na 99% vyriesene. Zatial mame vymenenych 4900m spravenych poriadne a dneskom sa brum vyrazne znizil. Este nejaky brum je ale je velmi tichy, pocut ho max 2m od tlampaca.

No vida, to už je sakra posun!  :)
Z těch tlakáčů ani tak nebrumí 50Hz (ten oni nezahrají),  ale spíše jejich násobek 100Hz a případně další harmonické. To ale není podstatné. Podstatné je, že brum vzniká okolnostmi na vedení a nikoliv v ústředně.
Zpráva o kabelovce je zásadní. I když je odstup vedení nn cca 1m, při několika kilometrovém souběhu by indukce do impedančně nesouměrného vedení (spoj se zemí jednoho z vodičů 100V rozvodu) by rovněž nemusel být zanedbatelný. Nicméně bych se zaměřil na vyrovnávací proudy ve stínění koaxu kabelovky a hlavně i na tyto proudy v nosném lanu koaxu. Toto lano je navíc dobrou anténou i pro pole kolem nejbližšího fázového vodiče vedení nn. Pokud jde o problém lana, pomohou izolátory úseků cca do 100m (taková ta porcelánová vajíčka). Jednotlivé úseky lana je pak třeba přizemnit. Pokud jde o koaxiální vedení, tak tam je to větší problém - zde jde o velmi velký počet zemních smyček, které se obtížně odstraňují, na spousta místech přípojek totiž dochází ke spojení s rozdílnými potenciály PEN. Rovněž tečou vyrovnávací proudy stíněním koaxu pateřního vedení kabelovky mezi distribučními zesilovači. Je třeba rovněž použít galvanické oddělovače, jenže to komplikuje v páteři potřeba přenášet napájení 60V AC.
Nicméně, právě asi kontakt 100V vedení s konzolami s různými potenciály od vyrovnávacích proudů nosného lana způsbují přenos rušivých napětí a také část vyrovnávacích proudů teče  vedením rozhlasu - jedním vodičem více, druhým méně.

Až bude vedení rozhlasu kompletně rekonstruované, je nezbytné zkontrolovat, zda nikde nedochází ke spojení se zemí. 100V linka po vsi správně neobsahuje COM, ale A, B vodiče. Na ústředně je sice COM napsáno, ale jde o společnou svorku, označující jeden z vývodů sekundáru výstupního trafa. Další jsou pak protější vývody a další odbočky (100V, 70V, 4ohmy...). Co tam je za typ ústředny? Tady je potřeba, aby na výstupu byl klasický transformátor a nikoliv autotrafo, jak píše kolega Skotnica.

Vzhledem k rozsahu rozhlasu tam bude asi více koncových zesilovačů, do samostatných větví? Je tam cca 1,5kW příkonu do reproduktorů, tak by tam musela být buďto ještě nějaká Tesla s výkonovými jednotkami, spřaženými paralelním chodem a nebo ještě něco od TES-Audio do jednoho společného výstupu. A nebo pak více samostatných "konců" (např. 3ks po 500W) na jednotlivé směry? Co tam je konkrétně? Nejsou tam náhodou 3 koncové zesilovače a jejichž vývody jsou zapojeny přes ten "sporákový" linkový vypínač? Jedny konce "výstupáků" spojeny na tvrdo trvale do výstupní linky a druhé vývody (3ks) přes ten vypínač? To by také bylo velmi špatně a rovněž pravděpodobnou příčinou toho brumu.

Čekám na další informace...  :)

Zosilňovač je RH sound SK11500. Čiže 1500w rms. Aj keď je prevažná väčší a tlamacov 15w tak tie nove majú zapojene nižšiu odbočku, väčšinou 5w. Ten výkon skratka vychádza.... Poviem to inak... Doteraz to nejak hralo aj keď to bola katastrofa, takže po výmene kábla to bude hrať určite... Predpokladám aj tak, že ten zosilňovač sa dosť trápil keď hral do takého rozvodu...s tou káblovkou som mal podozrenie hneď od začiatku, tu káblovku totižto spravujeme po predchádzajúce j firmy, je to hnoj... Podarilo sa mi skratnut nosné lanko koaxialu priamo o zem a bola to pekná slaha.  :D

No tak zrovna u tohoto konce bych zkusil změřit odpor mezi svorkou COM a kostrou přístroje. Stejně by si zasloužil za těch pár let provozu vyčistit, vyfoukat prach a pavouky, tudíž při té příležitosti ověřit, zda na výstupu není autotransformá tor.

No a pak najít příčinu, kudy se na nosné lano kabelovky dostává to napětí a popř. provést to, co jsem napsal v předchozím příspěvku.

Řekl bych, že tam žádná ústředna není. Toto "RH sound SK11500" je jenom výkonový zesilovač se 4 výstupními svorkami: COM, 4-16 ohm, 70V, 100V - i když firma RH Sound dělá také rozhlasové ústředny.
Nedá mi to v souvislosti s problémem rušení zdůraznit výhodu optického kabelu ...
i kabelovka dnes může chodit po optice.
Rozhlasy mají dnes bezdrátové řešení s modulací po optice (v ČR: BMIS - Bezdrátový Místní Informační Systém). V okolí elektráren je na Slovensku (nyní bezdrátový) systém Vyrozumenia a Varovania (Telegrafia Košice).
Pravda, zas je problém s údržbou baterek ...

No jasně, vím že jde jen o koncový zesilovač, takže je asi u toho ještě některá z mixážních nástaveb, nebo nějaký malý minimixáček. Ale pro to, o čem se bavíme, to není již podstatné.

Pokud jde o BMIS - ano, má svoje výhody při rozšiřování do dalších lokalit. Ale 100V rozvod má dosud mnoho nepřekonatelný ch výhod - ať už elektroakustic kých, tak cenových, bezúdržbových a mnohem lépe se tímto klasickým způsobem dá pokrýt obec dobře srozumitelným ozvučením. Každá ve se snaží co nejvíce ušetřit a tak je mnohdy výsledkem značně řídká síť značně vzdálených hnízd BH (bezdrátových hlásičů),  mnohdy ve velmi nevhodných a nízkých pozicích nevelkých stožárů VO. Jasně, nevedou k tomu dráty, "je to digitální",  je to nový, moderní, je to zkrátky "IN" - tak to vidí mnoho obecních starostů a členů místních samospráv. Zažil jsem již nejednou po přechodu na BMIS jejich nemalé rozčarování. "Jé, není tomu rozumět, strašně se to hádá, málo kde je slyšet, chrčí to, cvrliká to...! Před tím to bylo mnohem lepší!"

Samozřejmě, jsou mi jasné výhody BMIS, ale všude, kde ta 100Voltovka  chodí, doporučiji i  jako zvukař v rámci možností udržovat klasiku.

Vsetko sa riesi postupne, aj kablovka pojde dole a bude nahradana optickym vlaknom. Vsetko ma svoje pre a proti. "obycajny" 100V rozvod je najjednoduchsi e riesenie a nema sa na tom oc kazit ale povodnemu vedeniu uz presli dlhe roky proste. Bezdrotovy rozhlas ma tiez svoje vyhody ale pri takto velkej dediny by bola cena najskorej rovnaka pripadne aj vyssia nez "obycajny" 100V rozvod. Co sa tyka kablovky, tam uz ina cesta nieje, vzhladom na to, ze koaxove rozvody su stare presne 25 rokov a kazdemu je asi jasne kam sa posunula technologia v tomto segmente. Sice sa stale vyrabaju prvky na koaxove/sat rozvody tak v tomto buducnost uz neni. Novsie technologie prinesu zas ine problemy ale kopec problemov stareho rozvodu odpadne. Napr len to, ze vzhladom na velkost dediny su tu 4 odberne miesta na napajanie linkovych  zosilnovacov. Zosilnovace ktore maju 25 rokov maju problemy so stabilitou niektorych suciastok (napr vyschnute kondenzatory) a vplyvom zmeny pocasia sa aj zosilnovace chovaju inak alebo proste nezosilnuju... .bola by to diskusia donekonecna. Dakujem vsak za cenne rady  ;)

Také si myslím, že drát je drát.
Je tu jeden ekonomický aspekt:
Na BMIS mohou za určitých okolností dostat dotace ...

Jen tak na doplnění:
- víte proč se na klasickém nadzemním vedení používaly tzv. křižnice? Tím, že jsou dráty v nějaké vzdálenosti od sebe, vzníká něco jako rámová anténa, která pochytá střídavé elektromagneti cké pole. A když dráty "vykřížím",  to. co to pochytá v jednom úseku, pochytá ve druhém, ale s opačnou fází a naindukované napětí se "odečte".
- v kabelu jsou páry kroucené, nechci to tady rozpitvávat do dateilů jako je "křížová" XN nebo XV čtyřka, případně v dálkovém kabelu čtyřka DM
- i datové kabely Cat.5 nebo 6 mají kroucené páry, a v jednom kabelu má každý pár jiné stoupání zkrutu
To vše je právě kvůli tomu, aby se minimalizovalo vyzařování kabelu a naopak aby kabel nepochytal rušení z okolí.
A stačí nějaká nerovnováha a můžeme se divit co vše "je v éteru" kolem nás  ;D

Pamatuji komutaci vodičů nejen u obecních rozhlasů 100V, bývalo to také u RPD (100V, 250V, Praze bývalo také 600V) a mělo by se používat kvůli symetrii kapacitních proudů zejména vůči zemi i u vedení 22 a 35 kV.

Až kol. Sicak zruší všechny staré rozvody a nahradí je párem AES vodičů bude pokoj.

P.S. Když vezmu, že bylo na 100V lince naměřeno až 1,5V brumového napětí, tak to v přepočtu (pro trafo 15W) představuje na reproduktoru o impedanci 4Ohmy zhruba 120 mV, to už je nepříjemný kravál.

(0,12x0,12)/4=0,0036W=3,6mW ?

Ano, 3,6mW stačí. Kapesní tranzistorové příjímače napájené  dvěma tužkovými bateriemi mívaly výkon 60-80mW a jak hezky vyřvávaly v chatové osadě přes tři baráky. Jen ty tehdejší tužkové baterie nic nevydržely a ještě se těžko sháněly.

Když se ten reproduktor na chvíli připojí na 230VAC, to je brum. Smích

Shoří trafo i reproduktor

100V reprák hraje sice hodně tiše i když je zapojen jen jeden přívod  :)

Když nic nebylo zkoušel jsem reproduktory pro rozhlas tak, že jsem na okamžik strčil vodiče kabelu z reproduktoru na 100V, do zásuvky 230V. Jestliže reproduktor zabručel byl v pořádku, nestalo se, že by za tu chvíli shořel. Smích

Je dost podstatný rozdíl zda okamžik nebo chvíle. V případě připojení 230V na 100V repro dochází k jeho  pětinásobnému přtížení.

Odhadem 1 až 2s, jed-na-dvacet.

Práh slyšitelnosti je asi 1mW.
Jak daleko myslíte, že je slyšet 50Hz brum 3,6mW z těch tlampačů?

Podle mého názoru takto:
dr.odm.z((0,0036-0,001)/0,001)=1,6metrů.

Dvakrát špatně. Práh slyšitelnosti rozhodně není udáván ve Wattech a Pouliční tlampač není izotropním zvukovým zdrojem.

Neodpověděl jste na otázku:

Smích

Myslet znamená ...

Nemám rád doměnky u problémů, které lze exaktně zjistit.

 Vzal jsem samostatný reproduktor TESLA 4 Ohmy 5W typu ARO 667 používaný v systémech  pro 100V rozvod a jehož zaručovaný kmitočtový rozsah je 60Hz až 10kHz a připojil ho přes odporový dělič na zvonkový transformátor tak, aby na něm bylo zmíněné napětí 120mV. Brum byl u reproduktoru volně ležícího na stole slyšet přes otevřené dveře do vedlejší místnosti asi 6m daleko.

Vzal jsem pak ještě klasický plastový tlampač osazený stejným typem reproduktoru a opět na něj připojil 120mV 50Hz (po odpojení 100V trafa). Brum zesílený trychtýřem tlampače byl venku na dvoře slyšitelný asi 10m daleko a připomínal zvuk středně hlučné lednice s kompresorem.

Václave Třetí jste opravdový elektronaut, vážím si toho a děkuju.

Bylo by to možné zopakovat přes to 100V trafo?
50Hz brum 3,6mW, na to by ten zvonkový transformátor a vhodný odporový dělič měl stačit.

Tak jsem měl dnes na opravu tlakový reproduktor. Vzpomněl na zdejší diskusi a udělal test. Impedance 318ohm, napětí 1,15V. V místnosti 10m to šlo docela slyšet. Ale jako další pokus jsem vrazil do série ty diody (pro daný pokus obyčejné 1N4007) a ten brum zvýšil intenzitu cca2x :-X

Jestli to nebude tím, že se tam takto vyrobily vyšší harmonické, u kterých má ten reproduktor vyšší citlivost (účinnost).

Jo to mne taky napadlo. Jen jsem to napsal jako další zjištění.

Samozřejmě, že diody budou do  zhruba 0,7V nevodivé a v tomto bodě sepnou, což bude dělat nejspíš další rušení - ovšem nesinusové, takže slyšitelnější a nepříjemnější.

V dobách dávných, když se ještě doma vyráběly různé zdroje ke kapesním tranzistorovým radiím, aby se ušetřily nedostatkové baterie 9V  a tužkové články, tak to většině lidí bručívalo a nemohli pochopit, kde se ten brum vzal, když tam mají velkou filtrační kapacitu a zenerku či tranzistor jako stabilizátor. Nevěděli, že musí přemostit křemíkové diody v usměrňovači svitkovými nebo keramickými kondenzátorky o hodnotě asi tak 5 až 10nF. S germaniovými diodami to bručelo méně díky menšímu spínacímu napětí - 0,3V.




Já už to sice všechno uklidil, ale zkusím to, jakmile bude zase trochu času. Myslím si, že nějaký zásadní rozdíl nezjistím, jen bude záležet na tom, jak se budou chovat plechy toho trafíčka, ovšem při slabém signálu ho asi nepřesytím.

To rušení u rádií bylo znatelné jen u AM. FM stačil gretz a filtrace  :)

Jistě, jenže většina těchto radií měla pouze SV (MW),  jen některé větší, tzv. kabelkové byly SV-KV (MW-SW),  tedy vše pouze v AM.