Diskuse Elektrika.cz

Na elektrocentrál e mám výstupní frekvenci 400Hz namísto 50Hz napětí je 230V.
Mohu ji používat?
Nepoškodí to spotřebiče?

Možná.
Než se budete ptát zde, položte tuto otázku výrobcům konkrétních spotřebičů.
Obecně - spotřebiče se střídavými motory to nedají
 - klasické žárovky svítít budou
 - spotřebiče se spínanými zdroji - mohly by, ale nejsem elektronik, tudíž neposoudím, zda by nedošlo k jinému chování některých součástek nebo obvodů.


Jinak Vaše otázka připomíná: "mám červené auto se střešním oknem. Mohu do něj natankovat ethanol?"

Skor by som bol zvedavy, aky pristroj ukazal onych 400Hz.
Kym to nevidim na osciloskope, nerobil by som zavery. Cinsky zasuvkovy merac spotreby alebo multimeter s funkciou merania frekvencie mozu pri sprasenom sinuse na vystupe centraly ukazovat nezmysly.

Měřák může registrovat i nějaké harmonické.

Oslovil bych nějakého revizáka, a měřil to něčím, co umí jednotlivé harmonické detekovat.

Podle čeho soudíte, že máte na výstupu 400 Hz?
Mně se to zdá jako docela kravina...
Máte to čím změřit?
Ledacos napoví  třeba foto štítku...

To je nějaká centrála z letiště, ne? :)

Těžko říct jak se bude co chovat, ale moc bych to neriskoval. 400 Hz není moc, ale kdo ví jak se budou chovat třeba běžné diody v usměrňovačích při této frekvenci.

Není to vojenská centrála?

Odporové topení a klasické žárovky budou fungovat úplně normálně.O usměrňovače z křemíkových diod bych se také neobával, naopak bude mít usměrněný proud menší zvlnění.Pouze bych nedoporučoval na 400Hz připojovat běžné asynchronní motory které jsou pro 50Hz, protože jejich otáčky při 400Hz budou 8x vyšší, takže by mohlo dojít k jejich mechanické destrukci. :)

Letecké palubní napětí je 400Hz, ale 115V/208V.
230V 400Hz jsem ještě neviděl.

V podstatě souhlasím s tím, co už bylo napsáno, jen bych doplnil 2 postřehy:
- z hlediska funkce pro klasický transformátor v nějakém zdroji nebo spotřebiči to bude hodně nestandardní režim, výstupní napětí bude "měkčí",  nemusí to dobře fungovat
- z hlediska bezpečnosti - pokud bude připojen nějaký spotřebič, který má na vstupu filtr, při 8x vyšší frekvenci bude kondenzátor 8x menší impedanci a filtr tak bude mít  8x vyšší unikající (dotykový) proud, tak aby to "pořádně nekopalo",  je třeba zvážit jak to pospojovat, uzemnit,...

Podobný kmitočet bývá na měničích pro vibrátory betonu. Neviděl jsem ale takovou  motorovou elektrocentrál u, vždy to byly měniče ze síťového napětí.

Doporučuji použít klasický jazýčkový kmitoměr a bude hned jasno, zda je výstup 50 nebo 400Hz.

Co se diod na vstupu spínaných zdrojů (usměrnění sítě) týká, ty se 400Hz nebudou mít problém, většina typů má katalogové hodnoty až do 1000 Hz

to kol. Hruda: V letadlech 115/200V 400Hz. V USA a Kanadě 120/208V 60 Hz, občas také používají 121/210V 60 Hz.  V oblastech býv. SSSR 127/220V 50Hz.

Původní tazatel se neozývá.
Nevím, zda existuje jazýčkový kmitoměr s rozsahem 40 až více než 400 Hz - asi by musely být dva přístroje. Nebo měřit osciloskopem.
Vzhledem k tomu, že u běžných transformátorů jsou potíže s přechodem z 60 na 50 Hz, lze očekávat ještě větší u trafa pro 50Hz, připojeného na zdroj 400 Hz - impedance přímo závisí na frekvenci.

Nevím proč, ale pozemní zdroje jsou značeny 115/208V 400Hz, i když jak správně uvádíte je to 115/200V nebo 120/208V. Zásuvky/zástrčky jsou celosvětově sjednocené.
Některé palubní přístroje ještě používají 3x36V 400Hz (umělý horizont, radiokompas...),  ale toto napětí se vytváří až na palubě z 27V DC.
Pár letadel jsem za svou kariéru viděl, mnoho sovětských, ale i dost amerických a jiných, a žádné nemělo střídavé napájení jiné než 400Hz. Ani by to nemělo logiku, vyšší frekvence se užívá z důvodu úspory hmotnosti.
Pro úplnost dodám, že DC palubní síť je 27V (26-28V).

Môžete prosím poslať fotografiu tej centrály? Niečo mi hovorí, že tých 400Hz ,je len chyba v meraní.

Stačil by ten standardní 47-53 Hz, pokud by byl skutečně výstup 400Hz, tak by se na něm nic nedělo.


Zásadní problém je, pokud je trafo určené na vyšší kmitočet a připojí se na nižší. Tedy známá trafa na 60Hz pro USA a Kanadu použitá v Evropě. Přehřívají se, nadměrně hlučí, protože jsou přesycená jádra a brzy odejdou. Opačně to v poměrně velkém rozsahu nevadí, jen je trafo měkké a zbytečně velké.

Daleko větší problém by byl u asynchronních motorů, ty by se při 400Hz musely točit 8x rychleji, což by nevydržely mechanicky.

to kol. Třetí:
Běžný transformátor navržený na 50 Hz má sice 8x menší sycení, ale jeho plechy budou mít podstatně vyšší ztráty na 400 Hz. Ztráty v plechu jsou přímo úměrné mocnině frekvence. Tipnul bych si, že transformátor shoří vlivem ohřátých plechů.

Asi by to "neshořelo",  když se používala trafa u zesilovačů pro celé akustické pásmo. Zpravidla se trafo navrhovalo podle nejnižší požadované frekvence a fungovalo i na frekvencích až 50 - 100x vyšších
Těch 400Hz asi nebude náhoda.
Trafoplechy snesou vyšší sycení, takže vychází menší a lehčí trafo... A u kvalitních plechů to je zase hranice, když jsou magnetické ztráty přijatelné, než se začnou výrazněji zvyšovat, kvůli "starým" výkonovým usměrňovačům se také nedalo jít s frekvencí příliš vysoko.

to. kol. Schwarz
S těmi výstupními transformátory máte pravdu, ale nevím zda je to vhodný případ.
Měl jsem na mysli běžné plechy o tloušťce 0,5 mm a např. síťový transformátor. Mrkněte na přílohu na jaké plechy a jakou indukci se musí jít u 400 a 2000 Hz, aby byla ta výkonová ztráta v plechu z hlediska teploty udržitelná.

Trafa na výstupu elektronkových zesilovačů bývala sice počítána pro nejnižší přenášený kmitočet, tedy 40 - 50Hz, ale je třeba uvažovat, že v běžném mluveném slově i hudbě se hlavní výkon přenáší právě v nízkých kmitočtech, tedy v basech a směrem k výškám výkon rapidně ubývá. Je třeba také uvažovat, že jádra výstupních traf se dělala z jiné kvality plechů a bývala menší tloušťky, často 0,35mm.

Ono by se to i tímto způsobem dalo vyzkoušet. Vzít tónový generátor, starý zesilovač, třeba TESLA Music 130 nebo ústřednu obecního či školního rozhlasu a umělou zátěž a zvyšovat kmitočet TG a zároveň sledovat teplotu výstupního trafa v zesilovači.

to kol. Třetí
Ano bylo by to možné takto změřit, jen by se musel použít pomocný zvyšovací autotransformá tor pro dosažení dost vysokého vstupního napětí u výstupního transformátoru .

Tak mi to nedalo a vyzkoušel jsem to. Pokud je transformátor navržený na 50 Hz a použije se napájení 400 Hz, ztráty naprázdno se frekvencí téměř nemění. Pokles sycení plně kompenzuje zvýšení ztrát vlivem zvýšení frekvence. To je případ výstupního transformátoru .
Jiná situace by však byla, pokud bychom navrhli transformátor "optimálně" se sycením na 400 Hz s běžnými plechy. Pak by ten transformátor zřejmě skutečně "shořel". To však není případ zmíněný v tomto vlákně.