Diskuse Elektrika.cz

Jeden známý namontoval kondenzační kotel a jeho PLASTOVÉ koaxiální potrubí sání a zplodin je vyvedeno cca 0,8m nad krytinu sedlové střechy, na které je namontován LPS podle 62305. Tento komín je přibližně uprostřed plochy poloviny střechy s běžným sklonem, řekněme 40°. Svou nejvyšší částí je pod úrovní hřebenu. Na hřebenu střechy jsou tři jímače  s výškou 90cm.

Je nutné toto plastové potrubí chránit přidaným jímačem?

Tady si schválně počkám na Milana Hudce a rozbor vodivosti toho co leze s komína a jakým lákadlem to bude pro blesk.

Vyjdeme ji z toho, že všechny předměty na střeše by měly být ochráněny před přímým úderem, a budem uvažovat, že i plastový komín, třeba jen proto že za deště bude mokrý, tak bude záležet na tom, zda se vejde do ochranného prostoru stávající jímací soustavy, což z vašich podkladů nikdo zodpovědně nemůže odpovědět.

Tak tady jsem taky zvědavý na doporučené řešení.

Když na to půjdeme hodně radikálně, můžeme začít zkoumat ne vlhkost komína, ale složení toho, co vzniká hořením, jak moc je ionizované, protože to mění vodivost a vytváří částečně vodivý sloup i za sucha!

Pokud je komín plastový a je v ochranném prostoru jímací soustavy, tak ho není potřeba chránit. Pokud je mimo ochranný prostor, pak samozřejmě ano.

Nejjednodušší je nakreslit si to v měřítku a použít ochranný úhel dle 62 305-3 ed.2, obr. 1, není to přesné,  ale lepší než nic. Pokud máte nějaký soft, který umí kreslit v měřítku (něco co spolupracuje s autocad) nakreslit si to v měřítku a navalit na to kouli dle třídy LPS. Ve 2D nezapomenout na průvěs a z toho vyplývající posun.

A co spaliny, nemyslím to jako rýpání ale opravdu vážně. I kdyby měly spaliny malý vliv a nějaký určitě mají, mohou výšku pro blesk prodloužit třeba jen o metr přes ochranný prostor. Co se pak stane když dojde k úderu přesně do komínku mimo jímací soustavu a hlavně jak dopadne řešení pojišťovny v rámci zkoumání znalců. Obstojí tvrzení že byl komínek v ochranném prostoru?
V průmyslu na plochých střechách je mnoho takových výfuků, naštěstí jsou většinou uprostřed, kde je pravděpodobnos t zásahu výrazně menší, ale když bych valil kouli, jsou v převážné většině na okraji nebo i za okrajem ochranného prostoru. Málokdy ovšem vidím, že by byly chráněny jímačem, u kovových se to chrání u plastových nikoli.

Pokud by spaliny z kondenzačního plynového kotle měly vyšší vlhkost, než okolní bouřkový vzduch, nebo by spaliny obsahovaly výrazné množství iontů, pak by tam takový vliv byl.
No, vlhkost bude v tomto případě nižsí a těch iontů tam také moc nebude. I kdyby bylo, okolní turbulentní prostředí tento vliv spolehlivě zneguje několik centimetrů od ústí spalinové cesty.

Netvrdím ale, že do takové vzduchové/spalinové cesty udeřit nemůže. S jistou pravděpodobnos tí může, tu pravděpodobnos t můžeme vyloučit snížit nabidnutím lepšího sousta - kovového jímače.

Spaliny z KK mají rosný bod v ideálním případě rovný teplotě vracečky UT, v reálu ještě o něco vyšší. Tedy po ochlazení na venkovní teplotu budou mít RV 100%,  což rozhodně není míň než má “bouřkový vzduch”.

V tomto případě bych viděl rozdíl v koncentraci  oxidu uhličitého, takže pro relevantní odpověď bude nezbytné, znát, zdali se objekt nachází v zakouřené průmyslové lokalitě nebo v panenské přírodě.

Pozor! Pokud je komínek někde uprostřed šikmé plochy střechy, pak se musí hodně zvážit, či připojit oddálený jímač komínku na hřebenové vedení, či na okap, který je vodivě spojený se zemničem. Je nutné vycházet ze skutečnosti, že se bleskový výboj nechová jako klasická proudová veličina, ale hledá vždy nejbližší zem, což nemusí být právě hřebenové vedení, které je od země výše než ostatní možné součásti stavby.

Myslím si, že pokud je to plast a je pod chráněným hřebenem není nutno tam dělat oddálený jímač. V zásadě se tím zvyšuje pravděpodobnos t zásahu tohoto místa bleskem.
Stejně tak by se mohla uvažovat mokrá střešní krytina...
Bleskový děj začíná / alespoň tak to říká teorie / vytvořením vztřícného výboje...
Řekl bych, že to bude lépe fungovat z kovového jímače než z mokrého plastu nebo krytiny.
Blesk je přírodní úkaz, uděří i zcela mimo teorii. Spolehlivě toto neurčí nikdo....

Výborná připomínka, která ovšem vyžaduje úvahu o vhodnosti okapu coby vodiče (kriticky tvrdím že jsem ještě neviděl svorku, která by po letech měla k falci dobrý přítlak.
Řekněme že u komínu použiji oddálený jímač přesahující komín o 2m a hřeben o 1m.
Není tedy top řešení vytvořit trojúhelník, tj.spodní i horní část jímače připojit k hřebenovému vedení?

Pokud chránit, tak tyčový jímač na hřeben tak, aby byl komínek v ochranném prostoru. Jinak se zase můžeme dostat k dotazu: " půjde bleskový proud nahoru? "
On už ale je v ochranném prostoru hřebenového jímače...

Přesně tak. Vyplesknul bych tam 2x HVI s uložením pod krytinou s jímači pokrývajícími vše co je na střeše a hotovo. Pak není co řešit.
Všichni se tak nějak naučili instalovat na hřebenové vedení dva pomocné půlmetrové jímače z drátu AlMgSi8 a myslí si, že je to spásné řešení. Málo kdo z těchto montérů však domýšlí, že je to naopak uplně špatně a je na místě tvrzení "jestli špatný hromosvod, je lepší žádný".

Ano, to je pravda, ale při ploše střechy se může stát, že vyjde jímač dosti vysoký. Vím, že je to technologicky zvládnuto, ale přistupují problémy s mechanickým upevněním čehosi do krovu. Čím výše nad střechu, tím hlouběji musíme pod střechu... A to taky zase zavání slepým koncem...
Není lepší péct rohlíky?  :)
Za mne tedy raději klobásu.  ::)

Půjde bleskový proud nahoru?
Hledá si blesk vždy nejbližší zem?

Podle mého názoru je potřeba připojit ten kotel, co nejkratším vodičem, o průřezu alespoň 16mm² v mědi, na hlavní ochranné pospojování.

O tom žádná, ale co nabídnete blesku mezi ústím komína a kotlem?

Já bych v tomto případě nepřidával další jímač ke komínu, podle mého názoru nemá smysl přitahovat blesky do tohoto komína ještě dalším jímačem. Svůj názor nikomu nevnucuji: