Diskuse Elektrika.cz

Mám před sebou tohle schéma (náhodně vybrané) a nějak nevím co znamenají ty čísla s čárkou napravo, která jsou u některých uzlů. Snažil jsem se to někde najít a nebo to pochopit ze schématu, ale nic mě nenapadá. Nechám se podat i když vím, že to bude nakonec nějaká pitomost ...

Číslo znamená, v ktorom riadku schémata sa nachádza kontakt tohoto relé, (stykača) a čiara  nad číslom je spínací kontakt, pod číslom je rozpínací kontakt. (Jedná sa o staršie líniové schématá).

Číslo vpravo značí linii, ve které je použit pomocný kontakt té cívky, která je ve stejném řádku. Čili cívka stykače KM1 má využitý kontakt v linii 2, dále v linii 3 a 6. Čárka nad a pod číslem značí spínací nebo rozpínací kontakt

Píšete, že se jedná o starý způsob kreslení liniových schémat, jak vypadá tedy současné provedení? Je někde dokumentace ze které lze čerpat? Mě přijde, že každé schéma je trochu jiné podle toho v jakém programu bylo kresleno, v jaké zemi... kdo se v tom má vyznat?

Příklad schématu vytvořeném v EPLAN. Pokud jde o výrobní dokumentaci, jsou navíc uvedeny svorky, průchodky atd.

A jeste taky podle toho ktery projektant to kreslil ??
Az nastartuju pocitadlo tak sem prihodim schema jak to kreslim ja.

V minulosti sme hovorili o líniových a drátovacích schématoch. Od terajších sa líšili aj tým, že väčšinou celé schéma boli na jednom papieri, ktoré niekedy mali tak veľké rozmery, že som ich na bežnom stole nemohol ani rozložiť naplno. Potom sme ich všelijako zalamovali, aby sme videli to, čo potrebujeme, ale tým sa dosť ničili. Teraz sa schémy kreslia inými spôsobmi a hlavne väčšinou sa skladajú z výkresov veľkosti A4. Že s ktorými sa lepšie pracuje je diskutabilné. Keď si na daný spôsob zvyknete a pochopíte ho, tak sa v ňom pracuje veľmi dobre.

Ono je to o tom, chvilku do schématu mrknout a není problém pochopit souvislosti. Například na schématech od pana Málka je u každého kontaktu (cívky) relé, stykače malé číslo.
První číslice znamená číslo výkresu (schéma) a ta za tečkou zase pozici v onom výkresu. Např. spínací kontakt s číslem /7.9...výkres číslo 7, pozice kontaktu 9. Atd.

Značení postaru znamená, že každý řádek liniového schematu ovládačky měl svoje číslo.
Protože většinou na jeden stroj stačil jeden výkres A2 na silovku a jeden na ovládačku, bylo řádkování a odkazy na řádky zjevné a přehledné.
Jak rostla složitost strojů a hustota schemat a možnost kopírování formátu A4 na Xeroxech, zavedlo se kreslení na prodloužené A4 na výšku. Tyto tasemnice původně ze slepených A4 se rozkládaly ze svazku dokumentace i na délku formátu A0, což bylo pro jednu tasemnici sice přehledné, ale pro práci se čtyřmi rozloženými tasemnicemi pod sebou neúnosné.

Tak se zavedlo podle IEC sloupcování výkresů a řazení i vazba stránek za sebou. Na rámečku jsou označeny v rámečku čísla sloupců výkresu a odkazy na součástky se zavedly  jako adresa ListSchematu.S loupecNaListu a to se dělá dodnes.  Může se stát, že jedna součástka má stejnou adresu, protože v jednom sloupci může být více řádků liniového schematu, ale přes další znaky shodné součástky to dohledáte (třeba přes čísla svorek spínacího kontaktu).

Pak se zavedlo ještě úplné značení, kde je i číslo zařízení, umístění atd.
Pak může vypadat na kontakty tlačítka nouzového zastavení i jako =LinkaSvařování+SvařovacíStůlLevý-List.Sloupec. Tam není oddělovač adresy jen tečka, ale i rovnítko, pomlčky apod. A na papírech se píšou celé odkazy, jen když prvek není v rámci jedné výkresové řady listů, ale ukazuje do jiného balíku dokumentace.

Obdobně se označují i samotné prvky, takže to tlačítko se může lokálně jmenovat -SB36 (ta pomlčka se ponechává, aby bylo jasné, že jde o lokální značení),  ale úplné značení bude mít toto tlačítko =LinkaSvařování+SvařovacíStůlLevýl-SB36.

Trochu (ale opravdu jen trochu) to vychází z elektrárenskéh o značení KKS Kraftwerk-Kennzeichen-System, ale společná je IEC 750.

Viz výkresy pana Málka, kterým chybí pro přehlednost pouze ono číslování sloupců.


Pokud je celé schema uceleného zařízení na jednom - dvou výkresech, ani se pomlčky nepíšou.

KKS (v překladu ku..a komplikovaný systém),  to je jiná liga.

Systém tazatele je opravdu pravěk, začínal jsem s tím koncem osmdesátých let. Tak, jak se zvyšovala složitost a hlavně nastupoval CAE software, odcházel do propadliště dějin.

Dneska to za nás hlídají různé Eplany, Engineering Base, a já nevím co ještě, které nám pomáhají v orientaci i v hodně složité dokumentaci.

Doba, kdy jsem to kreslil na prkně Parkerem na pauzák je nenávratně pryč.

Ještě pro ukázku, jak se zapisovaly kontakty relé a stykačů jiným způsobem. Schéma je překreslené z originálu a jedná se o topení železničního vozu z osmdesátých let.

Schéma je z knihy "Elektrotechnic ká schémata a zapojení v praxi",  která nejspíš slouží jako učebnice pro obor Elektrikář.
Tento systém dokumentace je celkem přehledný, jednoduchý, je na něm dobře vidět princip funkce, ale dnes už se tedy nepoužívá... přesto se podle něj asi učí elektrikáři i dnes, dostanou se vůbec na učilišti ke schématům, která se používají v praxi?

Před nějakou dobou jsme na učiliště posílali vzorové projekty, takže když chtějí, tak mají.