Diskuse Elektrika.cz

Jaké vnější vlivy se určují pro plynové kotelny?
a z toho plyne lhůta pravidelných revizí?
Jedná se mi o kotelnu v bytovém domě se dvěma kotli po 45 kW.

Toto není kotelna.


Takže, pokud tomu nebrání nějaký jiný vliv (třeba mokro) bude tam nejspíš vliv normální. Plynové zařízení na to vliv mít nebude.

Dostal jsem výchozí revizní zprávu na onu kotelnu s tříroční lhůtou. Projekt vnější vlivy neřeší. V diskusních příspěvcích na podobné téma se mluví i o zóně 2 prostor, ve kterém není vznik výbušné plynné atmosféry, pravděpodobný za normálního provozu, avšak pokud tato atmosféra vznikne, bude přetrvávat pouze po krátké časové období. Porucha na kotli či plynovém potrubí.
Kde najdu normu, předpis na co se mohu spolehlivě odvolat?

Havarijní stav není předmětem protokolu o určení VV.
To by pak každá chodba, kde vede pod stropem vodovod mohla být minimálně AD5 nebo i AD7.

No, to byste musel mít zónu 2 i u sporáku v kuchyní. Neblbněte, do 50 kW to není kotelna, žádná zóna tam není. Postarejte se o odvětrání, splňte plynařské normy (TPG 704 01 - Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách) a máte klid.
 

Zóna 2 není havarijní stav, je tak definovaná.

Myslím, že si úplně nerozumíme. Tazatel mluví o případu havárie a úniku plynu v domovní kotelně, což přirovnávám k tomu prasklému potrubí.
Samozřejmě se bavíme o této kotelně. Plnící hrdlo nádrže na zemní plyn je něco jiného a kolem něj budou zóny jako běžný provozní stav a nikoliv havarijní. 

Nerozumíme. Tazatel nemluví o havárii v kotelně, ale cituje definici z normy. Tato zóna v místnosti, kde se nachází dva 45kW kotle ovšem není.

Rozumíme a nerozumíme. Prostě tak jako neurčujeme AD5 pod vodovodním potrubím, které při havárii praskne, tak v domácí kotelně (co není kotelna ale jen technická místnost) neurčujeme zónu 2 u kotlů a stejně tak u plynového sporáku není zóna s nebezpečím výbuch, přestože to nebezpečí hrozí, když někomu vyvře polívka.

K tématu plynových kotelen položím jednu otázku, i když ne zrovna elektrikářskou .

Počítají se do celkového tepelného výkonu kotelny i plynové ohřívače vody - boilery? ::)

Bez ohledu na to, jestli se nachází ve stejné místnosti - ne nepočítají. Neslouží totiž ke stejnému účelu.

Obávám se, že ČSN 07 0703 nerozlišuje, jaký je účel ohřáté vody, a všechny plynové kotle hází do jednoho pytle.

Ano, takto to je napsané v ČSN 07 0703 v čl. 1.4 - viz příloha. Setkal jsem se s názorem uvedeným panem Svejkovským. Zastánci tohoto názoru se odvolávají na vyhlášku ČÚBP č. 91/1993 Sb. Tato vyhláška se v paragrafu 5, odstavci 3, odvolává na normu ČSN 07 0703.

Kde je tedy pravda?

Zřejmě se tento výklad opírá o to, že v případě bojleru není voda pracovní kapalinou, nýbrž užitkovou kapalinou, a že tedy bojler není kapalinovým kotlem ve smyslu § 2 odst. a),  h) vyhl. 91/1993 Sb, nýbrž pouze “dalším kotelním zařízením provozně souvisejícím”. I to se však v tomto případě skládá z kotlů a příslušenství (viz odst. i),  a tedy se výkon započítává do limitu.

Na druhou stranu si nějak neumím představit karmu v místnosti se dvěma kotly.

No karmy se do domovních kotelen nedávají,  protože to je technický nesmysl.
Běžně se ale do kotelen umísťují plynové bojlery a právě o to jde.
Pokud se vynechá tepelný výkon bojlerů,  spadá většina kotelen tř. III. do běžných místností obsahující plynové kotle a nejedná se již o kotelnu.

Je to taková klička od správců kotelen.

Ve vyhlášce je to jasně dáno v par.2  i 1.

A je při posuzování více zařízení v jednom prostoru nějaký rozdíl pokud plynový ohřívač TUV je v provozu pořád, nebo jen v době, kdy nejede "hlavní kotel" pro vytápění?

To určitě nelze akceptovat. Zařazení kotelen do kategorie III (nad 100kW) je směrodatný tepelný výkon všech plynových spotřebičů - kotlů, bojlerů.
Sporná je pouze otázka, zda se plynový ohřívač vody (stojatý bojler) započítává do celkového instalovaného výkonu kotelny, nebo ne.

Například: 2 kotle 46kW a 2 bojlery 15kW = celkový instalovaný tepelný výkon = 92kW nebo 122kW?

Určitě 122 kW.

Vidím to stejně.