Diskuse Elektrika.cz

Vzhledem k tomu, že u nás ve firmě čas od času figuruji jako člověk co by měl vše ze silové elektro znát a umět i když tomu tak není ;D ,  tak jeden z posledních dotazů co na mě směřoval mě docela dostal, byl věnován stožárům veřejného osvětlení, všichni jistě znáte, že starší stožárová výzbroj je v IP00 a novější je IP20 nebo IP40, ale samotný stožár žádné definované krytí nemá, to mi potvrdil i technik od nejmenovaného výrobce.
Tím, že do stožáru vložím svorkovnici s pojistkou, tak z něho vytvořím "rozvaděč" nebo elektrickou přechodovou krabici.

Jaký předpis (norma, vyhláška, nařízení ...) řeší tuto problematiku, případně jak se k tomu postavit z hlediska elektrické revize, když stožár není elektrické zařízení (nemá výrobní štítek s parametry),  ale slouží jako kryt elektrického zařízení. Jak se definuje závada na krytu, který není podle 60529.

Jsem zvědav na vaše reakce.

Stožár je výrobek, který je součástí světelné instalace. Světelná instalace je tvořena stožárem, kabelem, svítidlem, stožárovou rozvodnicí a uzemněním. Nové osvětlení je podle ČSN EN 40-5 a ČSN 33 2000-7-714 ed. 2. Krytí je podle čl. 714.41. U starých stožárů bych krytí posuzoval podle čl. 4.1.1.3 ČSN 33 2310.

Proto taky někteří výrobci stožárů dodávají pojistkovou "rozvodnici" v rozumném krytí, třeba Vysto Kobylí: EKM 1261 (IP55). Vleze se do stožáru 100 mm. To už většinou stačí.

Díky, hned si to prostuduji.

Tak jsem to nastudoval.
ČSN EN 40-5 - Osvětlovací stožáry - Část 5: Požadavky na ocelové osvětlovací stožáry

Tato norma řeší zámečnické zpracování, ale ohledně elektrického krytí tam nic není.

ČSN 33 2000-7-714 ed. 2 - Elektrické instalace nízkého napětí - Část 7-714_ Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Venkovní světelné instalace

Řeší prostředí
"
714.51 Obecné předpisy
714.512 Provozní podmínky a vnější vlivy
714.512.2 Vnější vlivy
714.512.2.1
Doplňuje se:
Třídy vnějších vlivů pro okolní teplotu a klimatické podmínky závisí na místních podmínkách. Všeobecně se
doporučují tyto třídy:
– okolní teplota: od –40 °C do +5 °C (AA2) a –5 °C do +40 °C (AA4);
– klimatické podmínky: od 10 % do 100 % (AB2) a od 5 % do 95 % (AB4),
Třídy stanovené pro dále uvedené vnější vlivy jsou minimálními požadavky:
– přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť);
– přítomnost cizích předmětů: AE2 (malé předměty).
Třídy ostatních podmínek vnějších vlivů závisí na místních podmínkách.

POZNÁMKA Ostatní třídy vnějších vlivů, například korozivní látky, mechanický náraz, sluneční záření atd.,  se mohou použít v určitých podmínkách (viz IEC 60364-5-51).

714.512.2.105
Elektrické zařízení musí mít stupeň ochrany krytem, daný konstrukcí nebo instalací, nejméně IP33.
POZNÁMKA 1 V některých případech může být nezbytné v závislosti na podmínkách provozu nebo čištění, požadovat vyšší stupně ochrany krytem.
POZNÁMKA 2 Požadavky na konstrukci a bezpečnost svítidel jsou uvedeny v souboru IEC 60598.
"

Takže v podstatě bych měl chtít kupovat sloup co bude mít IP min IP33. Podle 714.512.2.105, ale na stožáru štítek není a nejsem si jist jestli je někdo zkouší, věřit výrobci, že pokud kus železa nazývá stožárem VO, tak se automaticky bere, že splňuje IP33 je .... .

A nebude stačit, že se to krytí bude týkat svorkovnice a kabeláže uvnitř a samotného svítidla?

Jste si jist, že tato norma se týká VO?

Samotný sloup bez ničeho dalšího není elektrické zařízení, ale jenom nosník. Vitrína bez zářivky a vypínače také není elektrické zařízení. Když mají potom všechny dodatečně montované komponenty alespoň IP33, tak je to v pořádku. Ani si neumím představit, že by na stožáru bylo uvedeno nějaké IP, protože ty kryty se v rámu znatelně viklají, ať jsou nové nebo staré. Hlavně, že rozvodnice pod krytem má IP43 nebo 54. Nic se nemá přehánět, nejhorší jsou "nedobytné" rozvodnice a potom ty sklopné vynálezy, kdy se člověk k rozvodnici nedostane bez sklopení stožáru.

Určitě se týká.

ČSN 33 2000-7-714 sice vyšla již v edici 2, ale přesto je  zde v časopise Elektro (http://www..../elektro/casopis/tema/nova-norma-csn-33-2000-7-714-pro-venkovni-osvetleni-krok-zpatky--14753) užitečný článek s komentářem pana Karla Dvořáčka.

Zkusím dát link znovu:
zde v časopise Elektro (http://www..../elektro/casopis/tema/nova-norma-csn-33-2000-7-714-pro-venkovni-osvetleni-krok-zpatky--14753)

http://www..../elektro/casopis/tema/nova-norma-csn-33-2000-7-714-pro-venkovni-osvetleni-krok-zpatky--14753

Tak si to zkuste dohledat - Elektrika odkazu nějak mrší.

Ta "neznámá značka v odkazu jsou "odbornecasopis y".

Je mi líto, ale s tímto pro mne Elektrika skončila.
Pokud nelze upnout odkaz (který je k věci),  tak nevím proč ztrácet čas.

No, VO z veřejné rozvodné sítě je asi specifické a asi to není automaticky všechno VO. Napadá mě venkovní pětidrát se svítidly na distribučních sloupech. Takové osvětlení je zřejmě podle tohoto předpisu (pro ČEZ):

To co tu píšete je v souladu s platnou normou tedy stožarová výzbroj IP33 a lepší, ale i nyní se dá koupit výzbroj, která má jen keramický (plastový) spodek s jednou pojistkou a krytím IP00. Zatím jsem nikdy VO neřešil, ale pár stožáru poničených vandali už jsem viděl a tyto holé svorkovnice pod těmi kryty skutečně jsou, jak mohli být zlegalizovány (zrevidovány).

Možná se do toho zbytečně zamotávám, až někdy budu projektovat VO raději to budu řešit podle platné normy, prostě výzbroj musí mít minimálně IP33. 

V Brně je to jednoduché, jakmile to dělá přímo TSB je to dopraseno a je tam to nejlevnější, protože to po nich nikdo nepřebírá.
Jakmile to dělá někdo v rámci přeložky, investiční výstavby, vysoutěžené opravy,..... musí to být tip ťop.

V čem je problém? Juknu do katalogu a je tam IP54.

Svorkovnice IP20 patří do sloupů, kde je spodní část chráněna ještě paticí s těsnými dvířky proti zatékání.

A to je přesně ono, kde je napsáno jaké krytí mají ty těsnící dvířka :). ??

Tady nastupuje zkušenost. Dokud jsou kryty OK, tak svorkovnice drží. Při údržbě stačí vymést pavouky.

Je my jasné, že z praktického hlediska jsem schopen posoudit zda je to ok a nebo není, ale chtěl bych to mít podložené nějakým papírem a ten prostě není. Třeba smyčkovací skříň s pojistkama štítek s krytím má, ale stožár kde je v podstatě to samé tak ne. Proto jsem na začátku založil toto téma.

Pokud bych chtěl trvat na certifikovaném krytí všech svorkovnic, celý Chomutov se v noci ponoří do tmy.

Je to zřejmě nedořešené. Výrobce sloupu (strojař) se nedomluví s elektrikáři.

Taky mne zajímal názor normotvůrce na "zařízení pro veřejné osvětlení, které je součástí veřejné rozvodné sítě“.
Zkusím článek vyexportovat do PDF.

Tahle kopie je čitelnější - nemá oříznuté okraje.

Potom jsou ještě případy, kdy na štítku krytí uvedeno je, ale je to ve stylu např. IPX4 nebo IPX5, což je taky tak nějak k ničemu.  :'(

Tak nějak nechápu nad čím autor článku v tezi o onom VO coby součástí veř. rozv. sítě dumá. Evidentně je tím myšlen lampák přifařený k sekunderce, běžný vesnický kolorit. Tam není o čem dumat, světlo na sloupu je chráněno jako konzole polohou a samočinným odpojením...

Polohou pro laiky?

Že by si laik řekl, že půjde vyměnit výbojku ve VO doma na vesnici - klasický rozvod nn s tzv." pátým drátem"? Vezme vysokozdvižnou plošinu nebo elektrikářský žebřík a vyleze na betonový nebo dřevěný sloup vrchního vedení do výšky 6 m?

Tam si myslím, že lze uvažovat ochranu polohou pro všechny s vyjímkou pracovníků distribuce a místního správce VO!

Ale to ano, souhlasím.
Nicméně projektant a následně revizák se budou řídit dle jaké normy?

Hovoříme-li stále o sítích s vodiči AlFe, pak tyto jsou upevněny na konzoli DS takže spadají pod PNE 33 0000-1, která ochranu polohou (3.2.2.1) připouští i v místech přístupných laikům.
Nově budovaná zařízení bude muset projektant konzultovat s DS minimálně podle interní metodiky 0051r00/02

Ano přesně tak, rýpnul jsem úmyslně, neb hodně projektantů nic jiného než 4-41 nezná.