Diskuse Elektrika.cz

Např.
Hřebenové vedení, z něho křížovou svorkou připojen jímač, jaká vzdálenost se toleruje mezi svorkou a koncem jímače?

Slepé je všechno, kde není dodrženo "s". Jak může být dodrženo "s" u svorky a potom nedodrženo "s" výše od svorky?

Nejnebezpečněj ší slepé rameno bývá u hromosvodů z 30. až 60 let,  kde jsou použity na střeše obrovské jímače, které jsou ukotveny až dva metry do krovu v půdním prostoru objektu. Přesto se těchto starých nebezpečných jímačů vidí mnoho i na opravených a zrekonstruovan ých objektech.

Jedná se mě o pochopení "principu svorky" a chuť blesku odbočit do vedení v plné hodnotě.
Osobně se domnívám, že u uvedeného příkladu (např.svorka 20cm od spodku jímače) bude blesk mít chuť pokračovat z jímače dále do budovy.

Dodržet dostatečnou vzdálenost.

Moc konvenční odpověď......
Tj.je jedno zdali bude svorka 5x5 či 20x20 cm?

Nejspíše ano, vodivý kontakt bude vznikat hlavně mezi dráty, případně dráty a mezidestičkou.

Hm....
Stále mě něco říká, že u spoje (pod svorkou, kde bude trčet 20cm jímače bude třeba více dostatečné vzdálenosti než od prostého vedení.
Jen to nedokáži spočítat... :)

Tremis vyrábí jímací tyč s vrutem, kterou pak "hromosvodář" natočí do konstrukce krovu, kde je pak kousek konstrukce SDK a nikomu to nevadí, nikdo to neřeší. Znám hromosvodáře, který naprosto ignoruje mé řešení v PD a místo systému HVI klidně svévolně instaluje AlMgSi a k tomu místo naprojektovaný ch jímačů jen 0,5m cancoury z drátu. Pak si na to sám napíše revizi a je obdivován jako vítěz, který ušetřil spoustu peněz. A ten samý týpek pak tvrdí, že jsou plechové střechy jeho noční můrou, že zde nelze dodržet dostatečnou vzdálenost. Hrozné! A my tu řešíme vzdálenost od svorky spoje  :D ;)

"Mezidestička" je nějaká novinka? U svorek znám pouze spodní a vrchní část spojená šrouby.
A větu ""nejspíš bude vznikat....." klidně vynechte, protože nikde jinde vznikat kontakt nemůže!!!

Ona je to spíše stařinka pro nás řekněme nepokrokové, osobně tyto svorky v nerezu považuji za naprostý top, čím mohu dva dráty či pásky spojit.

Jste 100 let za opicema. Je to běžná věc. Pro poučení třeba zde:
https://www.dehn.cz/cs/3970/4163/Familie-html/4163/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9svorkyprospojenadzem%C3%ADavzemi.html

Přestaňte trolit. Slovní spojení "nejspíš bude vznikat....." jste tu jako jediný použil vy.

Pan Mikulecký se zřejmě neživí montáží hromosvodů, jinak by to musel znát. Proč se hned čertit?

Jenže mě to fakt jasné není, jinak bych se neptal (dance)
Nejvíce mě vadí, že si to nedovedu sám nasimulovat výpočtem (chování bleskového proudu ve svorce),  taková základní věc a nehnu s tím :)

Podle mého názoru, pokud se v přeskokové vzdálenosti, nenachází dostatečně vodivý předmět nebo zem, na který by blesk mohl přeskočit, pak by měl blesk odbočit do vedení v plné hodnotě.

Budeme věřit, že němečtí sw vývojáři neudělali někde chybu? Nebo jak to myslíš Milane?
Simulace v DEHN tools:
- "běžný" domek 12x10m
- takový standartně navrhnutý hromosvod se čtyřmi svody

Doplnil jsem pod jímač slepý svod 30cm pod jímač. Na prvním obrázku na kraji, kde vyjde dostatečná vzdálenost menší, než u jímače u prostřed domu - logicky.
Na druhém obrázku je uprostřed domu, bohužel neumím ten "vajgl" vložit dovnitř objektu, ale předpokládám, že se nic moc nezmění.
Dostatečná vzdálenost je stejná jaké v místě napojení jímače na vedení/svody, takže bych takto i uvažoval.
Tedy, když bych odpověděl na tvoji otázku v prvním příspěvku. Čím kratší přesah přes svorky tím lépe. V případě nutnosti kotvení do prostoru půdy, tak použít něco jiného než vodivý materiál - možností jsou spousty. Nebo použít jiné kotvení, než do prostoru půdy - opět je spousta možností.
Nebo varianta izolované jímací soustavy.

Snad jsem tvůj dotaz pochopil správně.

Jestli jsem ti správně porozuměl, starosti ti dělá stojaté vlnění na pahýlu (slepém rameni). Abys mohl něco počítat, potřeboval bys znát rozložení energie bleskového proudu ve frekvenčním spektru.
To neznám do detailu, ale předpokládal bych, že když to spektrum začíná u vlny 10/350 µs někde u cca 20 kHz (čelo vlny),  případně ještě níže u týlu vlny, tak u frekvencí v řádu stovek MHz (čtvrtvlnný pahýl pro 100 MHz je 0,75 m) bude energetický obsah mizivý.
Vzoreček pro výpočet s dozajista reflektuje jak úbytek napětí na indukčnosti a odporu svodu, tak i to stojaté vlnění, a měl by tedy poskytovat vysokou míru jistoty. Chceš-li tedy být papežštější než papež (DEHNsupport),  přidej na konci slepého ramene oněch 8 cm/m délky slepého ramene (pro LPL I, k_c=k_m=1) a pokud je slepé rameno tvořeno stejným vodičem jako svod, postačí ti k_c=0,5 čili poloviční přídavek k s.

Konečně mě někdo pochopil, děkuji mnohokrát za výpočet.
Takže moje teoretické předjímání se potvrdilo :)

Proboha proč tu furt někdo maže slušné poděkování (zle)
Mnohokrát za výpočet...jak u neandrtálců (zle)

Alespoň nám nezakrní mozek trénovaný čtením mezi řádky  :D

Ano Milane, souhlasím s Tebou. Děkovačka je slušností a ta by se neměla potlačovat. Je jí čím dál tím méně. Toto tu není dobře nastavené. Ale musíš brečet na hrobce a ne na haldě kamení s dřevěným křížem.