Diskuse Elektrika.cz

Po zrušení požadavku na hodnotu uzemnění uzlu TT je to poněkud komplikovanějš í.....

Zaměřil bych se na technické řešení uzlu zdroje a z toho vyplývající opatření. A na rozdíl mezi nn a vn sítěmi.

K čemu by byla konkrétní hodnota uzemnění dobrá? Přece stačí toto:

Obávám se, že nestačí, tento hodnotově nedefinovaný požadavek může vést ke snaze zemnit uzel u TT na "maximum",  např.přídavnou impedancí tak aby vyšel proud pro vybavení PCH, což má svoje výhody, nicméně to znamená nepřipravenost takové instalace např.pro chránič s vyšším rozdílovým proudem.

Už v názvu. TT znamená uzemněno, ne spojeno přes impedanci.
Vodič N se uzemní u trafa a na konci vedení.
Poruchový proud teče zemí už při první poruše.
Pokud je síť TT bez FI, počítá se impedance "smyčky" pro Uo 230V tak jako v TN, ne pro obvyklých 50V.
Nelze tedy spekulovat se záměrným zvyšováním "odporu" uzemnění.
V IT první porucha "nevadí",  řeší se až druhá.

Našel jsem hezky sepsané vysvětlení předpokládám od p.Kříže v TNI 4-41, v zásadě rozvijející mojí myšlenku.
Doporučuji přečíst.

Nevidím důvod, proč by se na odpor uzemnění u zdroje mělo pohlížet nějak jinak než na odpor uzemnění u spotřebiče. Je to rovnice o dvou neznámých x+y= odpor uzemnění (přesněji odpor celé ochranné cesty). Když máme povinnost sledovat vývoj zemniče u spotřebiče, máme stejnou povinnost toto sledovat i u zdroje. Když schválím odpor „y“ na hraně, je to jenom můj problém (který se pravděpodobně potom v provozu přenese na někoho jiného),  že jsem si nenechal žádnou rezervu pro budoucí zhoršování uzemnění „x“.
Pochybnosti bychom měli vznést spíš u článku 531.3.5.3.2 ČSN 33 2000-5-53 ed. 2. Podle mě je ten článek i s tabulkou zavádějící, protože uvažuje jen jednu z podmínek pro vypnutí v síti TT a to jenom podle písmene ii) čl. 411.5.3 (4-41 ed. 3). Člověk snadno podlehne dojmu, že pro chránič 300 mA stačí odpor RA 167 Ω, jenže on nestačí. Protože u zdroje máme taky nějaký odpor uzemnění, který se v sérii sečte a díky němu poklesne vybavovací proud, přičemž nevíme přesně o kolik, takže třeba chránič nevypne vůbec. Podmínka podle písmene ii) čl. 411.5.3 (4-41 ed. 3) je splněna, ale není splněna podmínka podle písmene i) čl. 411.5.3 (4-41 ed. 3).
Takže jestli by měla norma stanovit nějakou maximální hodnotu uzemnění, jako to udělala ČSN 33 2000-5-53 ed. 2, mělo by to být  RA + RB a ne jenom RA.

S ohledem na reálné možnosti uzemnění se dostáváme bez FI k nízkým možným hodnotám jištění, abychom zajistili odpojení od zdroje při poruše. Proto se sítě TT dnes příliš nepoužívají.

Jenže ono Ra je počítáno v případě chrániče na 50V, nikoli na 230, jako v případě smyčky.

No jo, chránič si to může dovolit, protože to snadno splní. Ale už malý jistič s tím má velký problém a tak je mu odpuštěno a stačí, když splní podmínky pro TN.