Diskuse Elektrika.cz

Technici distribuce el. energie pochopitelně nemají příliš rádi, když se spojuje uzemnění hromosvodu s přizemněním TN-C-S, aby bylo eliminováno zavlečení napětí bleskového výboje do distribuční soustavy. Často, zejména u starších budov, přípojková skříň, či hlavní nebo ER rozvaděč, nemají zaveden zemnič vůbec. Jenže při rekonstrukci vnější LPS pak je potřeba ve většině případů na HOP mimo jiné spojit i přívodní PEN se zemničem hromosvodu. Bylo by řešením přívod zemniče propojit přes jiskřiště? (např. DEHN TFS) Menší výboje by tak alespoň do sítě nemusely zasáhnout.  Obdobně se používá DEHN DSFS na oddělení střešníků od LPS.

Rádi......?
Vámi navržené řešení je poněkud kontraprodukti vní.

Technici distribuce nerádi vidí i třeba přepěťovky před elektroměrem a další věci..
Vše je možnost závady pro ně!!
Proto se raději vymluví a vyvrátí tvrzení ,  než aby to někdo udělal při napojení RD nebo podobně. (dance)
Každý si hájí svůj píseček, který ho živí!! ::)

Není třeba rozebírat, "proč se to distributorovi nelíbí",  to je snad jasné. Otázka je, zda v případě, kdy okolnosti a vyžadují spojit bod rozdělení TN-C-S prostřednictví m MEB se zemničem hromosvodu přes jiskřiště.
Příklad: RD, přívod AYKY 4x25 z přizemněné DS do PS 65m, do RE/RH uvnitř objektu 4m AYKY 4x16, rok výstavby 1970, vnitřní rozvody dosud TN-C, bez přizemnění v PS i RE/RH. V rámci rekonstrukce střešní krytiny budován nový LPS s obvodovým zemničem. Bude provedeno vnitřní vyrovnání potenciálů na MEB, do RE/RH instalován SPD T1+T2, do konců vybraných okruhů T3. Z RE/RH k MEB cca 5m zž CYA25. Anténní stožár i komín s plechovou vložkou opatřeny oddáleným jímačem, dolní část komínu i stožáru propojena též na MEB. Nejmenší vzdálenost mezi svodem vnějšího LPS a vnitřním křižujícím vedením EI je 70cm, kovové hmoty nejsou poblíž vůbec. Nejkratší vzdálenost zemniče od hlavního přívodu je 4m. Přinese vložení výše uvedeného jiskřiště poblíž MEB mezi zemničem hromosvodu a přípojnicí nějaká pozitiva? Úvaha: vnitřní instalace vyrovná potenciál prostřednictví m MEB + SPD a teprve až v případě silnějšího výboje zafunguje jiskřiště (v tomto případě I imp 10/350 100kA, Ur imp 4kV),  nejkritičtější místo pro přeskok výboje mezi vnějším LPS a vnitřními instalacemi by tak bylo v jiskřišti. Zemnič by také nebyl namáhán vyrovnávacím proudem TN-C přívodu.

Co vy na to?

Pro vložení jiskřiště mezi dvě země musí být vážný důvod. Například bludné proudy. U mostů jsou bludné proudy vážným důvodem, u zemničů rodinných domů vážným důvodem nejsou.  Dalším příkladem může být místní a oddálené uzemnění, která nesmí být přímo spojena. Další důvody by mohli uvést anténáři. V případě odběrného místa může mít důvod jen odběratel, nikoliv distributor.  Z nezatěžování zemniče pracovním proudem neplyne žádná výhoda, u velkého zemního odporu je proud malý a u malého zemního odporu zase nevadí proud větší, protože zemnič má větší rozlohu. Při přerušení PENu na přívodu je jiskřiště zbytečná komplikace.

Udeří-li do hromosvodu, tak při dobrém uzemnění se neotevře jiskřiště vůbec, což znamená, že mezi stěnou místnosti/podlahou a neživou částí spotřebiče bude větší rozdíl potenciálu, nežli při přímém propojení.
Totéž analogicky nastane při příchodu vlny přes napájecí kabel.
Za mne tedy rozhodně ne.
Jak uvedl Radim, je to řešení pro úplně jinou skupinu případů, ony mosty, plyn, ex.obecně atd.

Vím, k čemu jsou tato jiskřiště primárně určená.

V uvedené situaci jde ale právě o to, aby se vnější zemnič hromosvodu propojil s MEB  až od určité hranice rozdílných potenciálů. A když ta bude překročena, zajistí propojení jiskřiště mnohem dříve, než by došlo k přeskoku, či nadměrnému rozdílu potenciálu kdekoliv jinde.

Samozřejmě, když se staví RD dnes, zpravidla je realizován základový zemnič, také s vývodem uvnitř objektu pro MEB, tak není co řešit.

Možná by stálo za nějaký rozbor jaký bude rozdíl pokud bude rozdíl, pokud budou různé zemniče z různých materiálů spojené přes MEB, nebo pokud mezi nimi bude cosi, co je spojí až při větším rozdílu potenciálů.

Pak by stálo za zamyšlení jestli je vhodné, aby nějaká konstrukční část objektu, spojená s PENem, a přístupná dotyku (elektricky ovládavá vrata garáže, branky, venkovní vodovodní kohoutek,...) mohla přívést potenciál vzdálené poruchy a přitom byla v dosahu hromosvodu, na kterém bude potenciál "místní země"

Přidávám se k tomu, co napsal Radim - musí pro to být vážný důvod a ten v RD nevidím

Nene, vodič PEN máte přes různé neživé části spotřebičů, příp.voda, top, plyn....v zásadě přizemněn také, tj.vaším řešením dosáhnete akorát několika nedefinovateln ých potenciálů.
Navíc se dobrovolně vzdáváte "řádnému" přizemnění PEN.

Přívod vody je polyethylen, topení a vnitřní rozvod vody měď, plyn je kovové potrubí, avšak plynové spotřebiče jsou připojeny plastovou (poplastovanou?) hadicí. Bude vše pospojováno na MEB. Venku není žádný kohoutek, brána a nic dalšího, kde by mohlo dojít k současnému dotyku na potenciály zemniče a nepřizemněného PEN/MEB.

Ano, celá úvaha je o tom, zda obětovat možnost budoucího přizemnění PEN, které zde dosud nebylo, ale zato na druhou stranu eliminovat šíření přepěťového rázu kabelem mj. i do sousedního RD, který je na konci prosmyčkovanéh o kabelového přívodu. Zde rovněž není provedeno vyrovnání potenciálů, není přizemněna přípojková skříň, ani RE/RH. Sousední RD má hromosvod pospojován s anténním stožárem a dva deskové zemniče.

Počítám spíše s tradičním přímým propojením zemniče na MEB, ale za úvahu to stojí, díky proto za názory. Samozřejmě dobře vím, co dokáže způsobit přerušený spoj PEN na hlavním přívodu.

Každý dokáže vyjmenovat řadu problémů se kterými se setkal, protože byl rozdílný potenciál.
Každý si dokáže vzpomenout na problém, který mu někdo popsal, co způsobil stejný potenciál.

Stejně bych postupoval i já:
Jeden objekt, jeden potenciál.

Samozřejmě můžete vše připravit tak, aby šlo v budoucnu tyto oddělující prvky vřadit, kdyby byly problémy. Nejspíše to nevyužijete.