Diskuse Elektrika.cz

Stejnosměrné napětí se považuje za napětí bez zvlnění pokud efektivní hodnota zvlnění nepřesahuje?

...nepřestoupí v jednotlivých případech určitou velikost, závislou
na druhu napájeného obvodu.

 :)

Jde o to k čemu tuto informaci potřebujete využít. Pokud vás to zajímá z hlediska bezpečnosti, podívejte se na ČSN 33 2000-4-41, ed.3 a článek 410.3.1   ;)

U můstkového usměrnění je zvlnění 43%
u šestipulzů je zvlnění cca 4,3%

Moje odpověd je, pokud nepřesáhne  zvlnění polovinu efektivní hodnoty

Tazatel má na mysli efektivní hodnotu zvlnění.

Asi by rád znal nějakou pevnou hranici v procentech napětí.
Ideálně nula.

V nf technice je 10 milivolt hodně u pohonů je 10 V normálně.
Bylo zvykem vyjadřovat hodnotu zvlnění v %  u nevyhlazeným zdrojů. A ta závisí na způsobu zapojení usměrňovače

Možná se mýlím, ale domnívám se, že žádná pevně stanovená definice pro stejnosměrný proud bez zvlnění neexistuje.

... stejnosměrné napětí ...

Omlouvám se.

Nějaká ta definice by se snad i našla, ne?

A já furt všude mV, aby to nebručelo a ono 10%.
Zase jsem chytřejší.

 :)

Na malém stejnosměrném napětí je možné zvlnění slyšet:

(+)-----kondenzátor 1mikroF/630V--sluchátková vložka 50ohmů--kondenzátor 1mikroF/630V-----(-)

Nepoužívat na napětí vyšším než 24V, hrozí úraz.

Našel jsem parametry zdroje ATX. Většina výstupů mají toleranci +-5%. Při takových hodnotách údajně nehrozí poškození připojených přístrojů.
Na jiném místě jsem našel zvolenou výpočtovou hodnotu zvlnění napětí zhruba poloviční: +-2,25 %.
   To mi připadá rozumné. Zvlnění napětí by mělo být výrazně menší než běžné kolísání jmenovité hodnoty napětí.

Obvykle u můstkových usměrňovačů volíme velikost kapacity, aby nepřesáhla těch 10% podle "zkušenostního faktoru",  kde podle odběru platí, že  1 A = 1000 uF
Pokud chceme mít pokles napětí jen 3% a zvlnění okolo 4 mV, volíme kondenzátory větší podle pravidla 1 A = 3000 uF

U můstkového usměrňovače bez vyhlazovacího kondenzátoru je zvlnění 48,2 %

Tohle se mi zdá použitelné.

Je to použitelný hezký školní příklad.
V praxi používáme zjednodušený výpočet

C_uF= k x I_mA/U_R

kde K bude těch 10 %. V principu a ve výsledku to vyjde nastejno.
Ve vysílací technice počítáme zdroje na Ur jen 3%.
Při větším poklesu dohází ke zkreslení signálu.

Když je místo, tak já to u svých nf zařízení vždycky radši trochu přeženu.
Když to nehraje ještě 5 minut po vypnutí, tak se tím nic nezkazí.

 :)

Ta definice z normy 4-41 slouží pouze k odlišení střídavého a stejnosměrného napětí z hlediska úrazu elektrickým proudem.

Jo, o tom jsem psal hned v úvodu  ;)

To mi došlo hned, jak jsem si to přečetl.
Jenomže normy nemám a nevěděl jsem, že to tam je takhle přesně definováno.

V minulosti to byla pro mě četba krajně nezáživná a proto jsem skončil pouze na §6.

 :)