Diskuse Elektrika.cz

Mám na starosti revizi jedné průmyslové haly která se pořád rozšiřuje.
V hale je hlavní typový výkonový rozvaděč RD ze kterého jsou napájeny podružné typové výkonové rozvaděče, kompresory a stroje. Z hlavního výkonového rozvaděče RD je napojen výkonový rozvaděč RM2 jehož hlavní přívod AYKY J 3x120+75 který je připojen bez jištění v rozvaděči RD. (to znamená že hlavní přívod do podružného rozvaděče RM2 nelze samostatně vypnout) Samozřejmě v rozvaděči RM2 je nastavitelný výkonový jistič 200A.
Samozřejmě při odkupu společnosti a dalších přidružený věcí jako nezodpovědnost minulých pracovníků nebo pomsty není od rozvaděčů žádná dokumentace a projektová dokumentace elektroinstala ce kterou teď zakresluji podle realného stavu.
Jedná se mi o to jestli je někde citovaná norma která říká že se musí jistit přívodní vedení do podružných výkonových rozvaděčů a nebo je vyjímka abych se měl o co opřít při revizi.
abych nebyl v rozporu s bespečností zařízení

Prostudujete ČSN 33 2000-4-473 a také 4-43 ed. 2, 5-523 etc.

Řádné funkční jednopólové schéma napájecích obvodu je cílem požadavků postupu pro bezpečný provoz a údržbu.


Kromě toho, abych mohl vypnout RM2 musím vypnout celý RD, tak na jističi 200 A v rozvaděči RM2 bude značný zkratový výkon. Pak se může stát, že proud obloukového výboje bude velký. Znamená to při práci v RM2 využívat zvláštní OOPP a vytvořit MPBP.

Proto do RD na vývody vkládáme pojistky, anebo jističe ke snížení zkratových proudů.
Každou výjimku musíte ošetřit MPBP podle ČSN EN 50 110-1

Osobně bych toto řešení kvalifikoval jako závadu. Normových článků k tomu najdete více. Napojovat kabely přímo na sběrny a Bus bary  je "zvěrstvo". Ten princip je jednoduchý, dochází ke změně průřezu tak jistíme na počátku proti zkratu. Na konci jistíme proti přetížení.

Mimo jiné to znamená, že kabel do podružáku není jištěn proti zkratu. A to je chyba.

Snad má jištění a dá se vypnout aspoň ten RD...

A při odstraňování nějaké poruchy přívodního kabelu, svorek, nebo jističe
se bude muset zřejmě odpojit kabel.
Do té doby bude stát všechno.

Chytře vymyšleno.

 :)

No jak to tak vypadá tak do revizní zprávy uvedu závadu co se týče tohoto zapojení a uvidím jestli stím majitel bude chtít něco udělat ;D a nechám to něm....
Spíš teď nevím jak mám pohlížet na rozvaděč který nemá dokumentaci bude stačit když udělám schématické zapojení rozvaděče podle skutečného stavu? Samozřejmě je to typový rozvaděč ( neudělal ho nějaký pekař bez el. vzdělání doma v garáži) akorát k němu není žádná dokumentace... ..
Děkuji za odpovědi   

Je to bezpečnostní závada a navíc je porušen zákon......


Součást revize není zpracování dokumentace. Jedině, že to máte zahrnuté v cenové nabídce za revizi.
Pro potřeby revize se obvykle dělá zjednodušené jednopólové schéma zapojení, aby to šlo vůbec zrevidovat. Scházející provozní dokumentace je závada. Minimálně jednopólové schéma s odvody bude vylepené v rozvaděči, nebo ve složce rozvaděče.  Citovat články norem a zákony pro bezpečnou údržbu.

P.S. Vypracování dokumentace skutečného stavu je obvykle cenově náročnější, než celá revize. V případě této haly bych navrhoval nejdříve udělat dohodu o zpracování dokumentace a následně teprve revize. Rozumný investor to pochopí....

Takže zjednodušeně mám v revizní zprávě uvést že revidovaná elektrická instalace není z hlediska bezpečnosti schopna provozu.
A dokud nebude závada odstraněna nemůže tak nemůže být zařízení v provozu ? to moc rádi teda neuslyší
a nějak nerozumím tomu že je porušen zákon....  :-\   


jsme domluvení i na jednopólovém schématu zapojení aby alespoň něco bylo. Jde mi spíše o ostatní dokumenty jako je např. prohlášení o shodě, kusová zkouška, oteplení rozvaděče. Které jsou nenávratně ztraceny..... Tak nejspíš budou mít tuto závadu v každé pravidelné revizi....

Je to jako kurz revizních techniků....

1) Prvně jednoduchá otázka, zdá musí být kabel jištěn proti zkratu

2) Problém scházející dokumentace pro provozovatele podle NV 378/2001 Sb. K bezpečnému používání technických zařízení potřebujeme průvodní a provozní dokumentaci. Součást průvodní dokumentace je také výchozí revizní zpráva a v případě elektrických rozvodů platné jednopólové schéma. Pokud není předložená průvodní dokumentace, je porušení článků ČSN a také zákona. A nejen 378 ale také ZP ( 262 A 309/2006)

3) Problematika zjištěných závad.
    Jsou závady, které nejsou v souladu s ČSN, ale neohrožují bezpečnost
    Dále jsou ohrožující závady a bezprostředně ohrožující závady. To je důležité rozdělení závad, abych mohl udělat závěr RZ, který bude písemným dokladem o výsledku revize, z něhož je patrný  stav EZ z hlediska bezpečnosti v době konání revize.
Neodjištěný kabel je jen závadou ohrožující. Provozovatel ale má vědět, že při příznivých okolnostech se to může stát závadou bezprostředně ohrožující a že může dojít při údržbě k vážnému úrazu, anebo bude muset odstavit půlku provozu. Ale pokud vyhodnotíte riziko tak velké, je možné uvést, že zařízení není z hlediska bezpečnosti provozuschopné . Na příklad RM2 má max Ik 10 kA a naměřeno je 23 kA.....anebo bude také takových perliček s neodjištěným kabelem více.
 
4) Otázka, jakou vlastně děláte revizi, pravidelnou,nebo mimořádnou?

5) Pokud nový majitel přebírá starou halu a chce tam umístit další technologie, je obvyklý postup takový, že se vypracuje technická zpráva s návrhem opatření. Následuje  cenová nabídka na odstranění závad. Po úpravách a vypracování nutné provozní dokumentace se vypracuje výchozí revize. Pokud je přebírané zařízení v "bordelu",  tak periodická revize je novému majiteli k ničemu.