Diskuse Elektrika.cz

Mám řadu stykačů, které ovládají světla.
Cívku 230V bude spínat inteligence automatizace domu.
Je možné sepnout cívku přivedením nuly (podobně jako to dělá HDO) a mít tedy druhý kontakt cívky stále připojený k fázi nebo byste doporučili mít na kontaktu stále nulu a spínat fázi?
Nebo je to jedno?

A nebylo by lepší, když už si budu hrát na automatizaci, použít průmyslové řešení a mít ovládačku přes trafo?

1) Bývá zvykem, že cívky stykačů A2 jsou zapojeny k 0V. U jednoduchých aplikaci s jedním stykačem k nuláku.

2) Jak píše kolega JH, použil bych k ovládání DC 24 V a pak jsou cívky A2 zapojeny k minusu ( zase 0V)

3) Pro takovou aplikaci bych rád viděl schéma zapojení ovládacích obvodů od toho, kdo má odbornou způsobilost v elektrotechnic e. celková koncepce musí být nejenom funkční, ale i bezpečná. A bez zkušeností to nejde......

Jaký výkon spínate. Nestačí použít relé na bezpečné napětí.

  Spínání cívky stykače připojeného k HDO nulou je specialita vyžadovaná rozvodnými závody, aby se zabránilo krádežím z neměřené části rozvodů.

 Všude jinde by mělo být přednostně využíváno zapojení, kdy je nulový potenciál připojen na cívku stykače stále. K ovládání stykače z různých elektronických zařízení lze použít optotriaky, které splňují všechny bezpečnostní požadavky a k jejich činnosti je třeba pouze malý výkon a malé stejnosměrné napětí, které je tímto prvkem dokonale odděleno od sítě.

Pokud jde o světla, není to takový problém, ale jsou aplikace, kdy je důležité jakým napětím je ovládání napájeno, jestli je to ze sítě TN nebo IT, u malého napětí zda to je SELV nebo PELV (případně FELV),  aby při případném svodu (zkratu) na zem u ovládacího prvku nebo nějakého čidla nedošlo k sepnutí do nějakého nebezpečného stavu.
Tam je rozumné preferovat spojení cívky relé nebo stykače s "uzemněným pólem" a v napájení ovládání mít jištění, aby při zemním svodu došlo k "vypnutí" (i když úplně všude to nemusí být ideální stav)

 Pán se dotazoval na ovládání stykačů s cívkou 230V.

Ovšem obdobnou technologii s optočleny lze použít i pro stejnosměrná napětí nižších hodnot (pracovní napětí ovládačů vrat a žaluzií - třeba),  jen jsou použity tranzistory na výstupu a na malá střídavá napětí se dají použít některé typy optotriaků.

Když se chce a umí jde skoro všechno a bezpečnost a nežádoucí stavy je třeba ošetřit hlavně programově a nepoužívat nejlevnější součásty a těsně nadimenzované.

 Optočleny mívají izolační schopnost 2500 až 4000V, některé i více - takže se netřeba obávat ani PELV asi SELV - musí se použít správné typy.

Neošetřené zapojení s triaky pěkně ruší radiový příjem....
Diskuse je o správném obvodovém zapojení spínacích prvků. Je jedno na jaké jsou napětí. Jedna strana ovládacího obvodu je vždy uzemněná a k této lince mají být připojeny cívky stykačů nebo relé. To jsou základy, které je dobré dodržovat.
Není to jedno.

   Optotriaky existují i v provedení, kdy mají v sobě zabudován obvod se spínáním při průchodu síťového napětí nulou a ty ruší méně než obyčejný vypínač.

Triaky ruší velice při použití k regulaci výkonu, tam je třeba do obvodu vložit filtry složené z tlumivek a kondenzátorů. Toto rušení produkují v různé míře (podle kvality výrobku) regulátory osvětlení zabudované v klasických spínačích, kde není dostatek místa na všechny odrušovací prvky a zapojení je ošizené, aby bylo možno dodržet rozměry vejdoucí se do standardní krabičky KU 68. Zapojení průmyslového regulátoru 230V 2kW s kvalitním odrušením zabírá prostor o něco málo menší, než je vnitřek krabičky KO 125

To že mají být cívky stykačů připojeny trvale k
nulovému potenciálu jsem psal už ve svém prvním příspěvku v tomto tématu a že spínání nulou je specialita rozvoďáků.