Diskuse Elektrika.cz

Když se provede oprava, přemotání el. motoru a čerpadla. Musí servis provádět výchozí revizi s protokolem? Zatím dostávám názory 50:50, ale žádný servis je nedává. Když musí být, může ji udělat revizní technik EZ E4/A na nářadí a spotřebiče?

Tady bych trochu dělal rozdíl mezi revizí opraveného motoru a nějakého celku, jehož je motor součástí:
Samozřejmě předpokládám nějakou výstupní kontrolu v opravně.
Pokud je čerpadlo provozováno jako přenosný spotřebič a motor je jeho součástí, já bych se řídil ČSN 33 1600, ed.2, část 5, odstavec 5.2
A podle toho by se revize spotřebiče po znovuuvední do provozu po opravě provést měla
A spotřebič může zrevidovat RT s rozsahem E4

Pokud je čerpadlo pevné nebo motor je někde pevně nainstalován, už to přesahuje osvědčení E2, tam je to po namontování motoru (čerpadla) spíše o kontrole ochranných opatření podle ČSN 331500 nebo 33 2000-6 a to je práce RT min. E2

...také by to mohlo být strojní zařízení, na kterém by se měla po opravě provést kontrola ve smyslu NV č. 378/2001 Sb. a elektro část  dle ČSN EN 60204, RT min. E2.
Určitě by to rozebral do detailů Honza Bocek.

Jedná se pouze o revizi ze servisu, tedy po opravě. Tak nikdo neví, kde bude el. motor zapojen a atd, el. motor nemá ani kabel, je ukončen pouze svorkovnicí. Čerpadla jsou již s kabelem, ale většinou bez zástrčky. Bohužel nikdo nedá žádný protokol o kontrole ani revizi. Dneska jsem obvolával velké servisy i prodejny, kde opravují v záruční době. K tomu mám další otázku, revizní technik nechtěl připojit nové čerpadlo, které bylo na 3x400V (4. žíly) a bylo na něm nastaven vodotěsnou smršťovací  kabelovou spojkou kabel zase 4. žíly, který prodloužil přívod o 5 metrů. Že se musí podle nové normy všude dávat kabel 3. a 5. žílový 230. a 400 V. Co mi moc nedává logiku. když se nikde nepoužije vodič N. Je to dost neekonomické.

Nevidím důvod, proč by takovéto čerpadlo neměl připojit. Naprosto standartně jsou takto připravena ponorná čerpadla od velkých hráčů, jako je nař SIGMA, Gardena atp... Proč dávat kabel s více dráty než je potřeba.


U nových čerpadel, a všeobecně el. zařízení/spotřebičů, "nahrazuje" revizi Protokol o kusové zkoušce, případně Prohlášení o shodě. Toto jsou glejty, které vám říkají,  že zařízení odpovídá požadavkům naší legislativy a můžete je v klidu nainstalovat a připojit.

Co se týče zařízení po opravě, tak si myslím, že by měl servis dodat "papír" že je to zařízení OK a prošlo nějakým testem. Myslím ale, že pokud je toto zařízení ještě v záruční době, tak se na něj pořád vztahují výše napsané dokumenty.
Ovšem servis si může vyžádat "Protokol od odborné montáži" nebo takto nějak nazvaný dokument, kde někdo kdo takovéto zařízení připojil a uvedl do provozu svým podpisem stvrdí, že bylo namontováno a připojeno v souladu s návodem výrobce.

Přesně tak. Ono se mnohým podlomi kolena, když chceš protokol o Odborné montáži. Na motor s.ru, ale než nahodim jistič, a předat do to běžného užívání, přezkoumam ochrany tam kam dostanu, aby to někoho nezabilo, ochranné pospojovani, koncaky, havarijní zastaveni a tak. Prostě "na co dosahnu',  věřím ze zbytek řeší protokol o Odborné montáži a pak periodické zkoušky a revize, které ovšem nedelam já. A je to dobře, Revize ma dělat někdo cizí, ne ten kdo to montoval/oživoval přestože ten papír na to ma.
Na o obecný dotaz odpovídam:
Za me zaleží na místních poměrech. A nepsal bych ta vychozj.,  ale bych pouzil slovo dilci mimoradna po opravě, trvani do běžné pravidelné. Ale zase, místní poměry.

Dle mého mínění se plete. Podle mne se u čerpadla ohání normou na pevné rozvody, což jaksi nejde dohromady.

Opravím motor a vystavím protokol (nebo podobný dokument) o opravě zařízení. To znamená že ručím za to že opravený motor nejen funguje, ale splňuje i bezpečnostní parametry. Za to by měla ručit ta organizace co opravu provedla. Ta by měla mít uložený protokol o provedených zkouškách (revizi/kontrolu po opravě) a na vyžádání by jej měla předložit. Mě, jako RT stačí jen "papír" že opravu provedla odborná firma XXX a že zařízení je OK. Víc se v tom pitvat nemá smysl, nejde li o nějakou specialitu.
Samotná výměna (zapojení) na stroji už musí odpovídat místním předpisům. Ty předepisují pracovní postupy, způsob testování, zkoušení ochran a podobně. Je jedno zda to dělá externí firma, nebo místní údržbář. Pokud jdu dělat do nějakého provozu jako externista, musím dopředu vědět co po mě chtějí, nejen co se práce týká, ale i dokumentace k odevzdání a podobně. Jsem li na údržbě tak se předpokládá že už to znám a vyplním požadovanou dokumentaci k zařízení o tom jaký zásah a kdy jsem na stroji provedl. |To je pak důležité kvůli plánování pravidelné údržby a podobně.

Taky doufám že se tady objeví Honza Boček a doplní, či uvede na pravou míru naše příspěvky  ;)

Provádí se výchozí revize po opravě 3f motoru a čerpadla?

Výchozí revize stávajícího zařízení se po opravě NEPROVÁDÍ.

Pokud na stávajícím zařízení nastanou změny citované v ČSN 33 1500 článek 2.6.,  pak se výchozí revize musí provést a posuzuje se to jako nové zařízení.
Znamená to přemístěním a jinou (novou) instalaci, změna zapojení proti původní dokumentaci, jiný typ motorů, změna mechanické části a podobně.

Na druhé straně objednatel dostane z navijárny, nebo opravny nějaký protokol, kde je uvedeno, že byla provedená napětová zkouška isolace a funkční zkouška. ´

A provozovatel MUSÍ podle zákona provést kontrolu před uvedením do provozu odborným pracovníkem. K tomu slouží návod v NV 378/2001 Sb. ,  jak to má provést.
Je věcí provozovatele, zdá má odborné pracovníky, kteří vystaví "dílčí zprávu" o uvedení do provozu, anebo si objedná revizního technika na provedení pravidelné revize.

Před uvedením zařízení do provozu po opravě je nutné, aby byl vystaven protokol,  kde bude potvrzená funkční zkouška podpisem. Je jedno, jak se bude tento dokument nazývat. Jinými slovy, mám "glejt" z opravny, že motor je dobrý. Ale musím zkontrolovat připojení motoru a hlavně připojení a obvody PE, dále ochrany proti přetížení a zkratu a celou INSTALACI. A také všechny bezpečnostní požadavky dle NV 378/2001 Sb.

Všimněme si, že NV 378/2001 Sb. a Zákoník práce platí mnoho desítek roků a pro mnohé je to velké překvapení.

Honzo nikoli.
Pokud není sjednáno jinak, opravna nijaký protokol vydávat nemusí, jelikož za dobré parametry opraveného výrobku ručí již z podstaty obchodního konání.
Důležitá je ovšem smlouva, která by měla specifikovat jak problém tak nápravný úkon.

Milane, máš pravdu. Vycházel jsem ze "zvyklostní" praxe.
Na opraveném motoru byl štítek s ID ( interní označení zakázky) a dodací list. Protokoly se vydávaly pouze na žádost ve specifických případech. Protokoly jsou v interním archivu dodavatele.

Servis motorů nemá nic společného s kontrolou, nebo revizi elektrického zařízení před uvedením do provozu po opravě.

Děkuji vám všem za váš názor, tak asi podle všeho se žádného protokolu nikde nedočkám. Po dnešním telefonování to i tak bude.

I já bych se malinko připojil k diskusi. Problém oprav elektromotorů není tak jednoduchý jak se na první pohled zdá. Uvedu jen několik málo příkladů. Začnu s motory s označení EX - do výbušného prostředí. Na opravu těchto motorů musí mít servis patřičná oprávnění. Opravy elektromotorů respektive jejich zkoušení se řídí mimo jiného i předpisy výrobce pro daný typ motoru. drtivá většina uživatelů, ale i velké množství servisů tyto základní předpisy výrobců úmyslně porušují! Ptáte se v čem? Většina výrobců elektromotorů přímo předepisuje povolenou velikost vibrací elektromotoru a předepisují to nejen výrobci, ale i ČSN. A s tím velmi úzce souvisí i vyváženost rotujících dílů elektromotoru. Jen zcela vyjímečně má servis k dispozici vyvažovačku a jen zcela vyjímečně servis provádí kontrolu vibrací. S tímto problémem i velmi úzce souvisí i např. povolené tolerance ve vůlích v ložiskových štítech v místech uložení ložisek nebo změření hřídele v místech uložení ložisek. Další velký problém provozovatele se zapojením a uvedením elektromotoru do provozu je USTAVENÍ ELEKTROMOTORU v osách soustrojí. Přesnost ustavení rovněž předepisuje výrobce elektromotorů. Na přesnosti ustavení totiž záleží mimo jiného i funkčnost elektromotoru a jeho spolehlivý chod. No a abych nezapomněl, tak s uvedením elektromotoru do provozu hlavně po opravě by měla předcházet velmi pečlivá kontrola napájecí cesty - kabely, spínací a jistící prvky, ochrany apod. ale i např. kontrola nastavení frekvenčních měničů, softstartérů apod. Pokud tedy servis má uloženy všechny dokumenty k opravě - materiály, postupy, protokoly o měření, protokoly o zkouškách apod. pak je daleko jednodušší dohledat příčiny případné další závady nebo poruchy. Pokud ale servis potřebné protokoly o zkouškách nemá, nemá měrové listy a další dokumenty potřebné k provádění oprav dle přepisů výrobce, pak má nebo může mít servis docela problém. Ale problém může mít i uživatel, pokud nepostupoval při montáži, uvádění do provozu a provozu dle předpisů výrobce a ČSN. Takže tady nejde jen o změření izolačního stavu a připojení několika drátů. Tedy je problém daleko větší.

p. Kastner, když vynecháme zapojení, připojení, vyvažování a atd, musí zákazník dostat od 3f motoru, který byl přemotán a předán v plně funkčním stavu nějaký protokol, nebo revizní protokol?

Starám se o PO a BOZP, takže "jaký papír" řeším každou chvíli. Když proběhne oprava či úprava, u které nevyhodnotím potřebu nové revize, chci bezpečnost doložit pomocí záznamu o kontrole (dle 2.7 ČSN 33 1500).

Záznam o kontrole minimálních požadavků na bezpečný provoz zařízení.

Vizuálně, zkouškou a měřením bylo ověřeno, že výše uvedené kontrolované zařízení splňuje požadavky  §3 odst. 1 NV 378/2001 Sb. a čl. 18 ČSN EN 60204-1 ed. 2

Následuje pár technických údajů, datum a podpis oprávněné osoby

Podobné záznamy jsme vystavovali jako elektrikáři s §7 již před 40 léty. Jen ty zákony a normy měly jiná čísla. Tyto záznamy vyžadovali pracovníci tehdejšího UTD - úřad technického dozoru v šedesátých létech. Dnes se mění jen forma, ale princip je stále stejný. Ve firmách, kde je vlastní elektroúdržba, to takto funguje. Tam, kde jsou služby údržby externí, je výhodné vystavit mimořádnou, nebo pravidelnou revizi. Záleží jaké direktivy určí odpovědná osoba za BOZP, nebo za EZ.

Pořád je úsměvné stavět bezpečnost zařízení na "nějakém" protokolu z navijárny. Pokud jste jej objednal, bude to vždy jen dílčí dokument k záznamu o bezpečném provozu. Jako elektrikář uvádějící zařízení do provozu bych takový "glejt" z navijárny ani nepotřeboval. Proud naprázdno a při zatížení musím stejně změřit až po kompletaci zařízení....

  Na váš dotaz bohuželů musím odpovědět otázkou - co si pod pojmem "plně funkčním stavu" představujete? Pokud si představujete pouze dostatečný izolační odpor a to že motor se točí tak to jak podle norem tak i podle závazných předpisů výrobců motorů nedefinuje funkční motor. Jak jsem už uvedl, tak jak v ČSN tak i v předpisech výrobců elektromotorů je jasně definováno co musí elektromotor splňovat. Dostatečný izolační stav a to že se motor točí jsou jen zlomek předepsaných a definovaných zkoušek při výstupní kontrole a dále i při uvádění do provozu. Servis by měl mít uloženy protokoly o provedených zkouškách k jednotlivým jasně identifikovate lným způsobem označeným zakázkám. Zákazník by měl dostat potvrzení, že elektromotor odpovídá základním předpisům a ČSN A že je po stránce elektrické bezpečný. Zákazník má právo si nechat předvést opravený elektromotor v chodu a i předvedení základních zkoušek. Uvádím základních zkoušek - např. přezkoušení izolačního stavu, předvedení chodu při štítkovém napětí a odběry proudů ve všech fázích. Servis se tím může vyhnout případným dalším reklamacím např. mě ten motor nechodí, vy jste to špatně opravil apod. Mnohdy si elektromotor jak opravený, tak i nový zapojuje sám uživatel, který nemá potřebnou kvalifikaci ani technické vybavení, ale přesto si to  "nějak" sám zapojí a pak se může stát, že dojde k opětovnému poškození elektromotoru a zbytečným následným dohadům, reklamacím apod. Takže předvedený před zákazníkem je v mnoha případech užitečná věc nehledě na to, že na to má zákazník právo. Samozřejmě při dodržení bezpečnostních předpisů pro zkoušení elektromotorů na zkušebně. Např. my jsme i elektromotorů s výkonem větším než 15 kW prováděli v rámci výstupní kontroly i měření vibrací a elektromotor byl doplněn o štítek s číslem protokolu VIBRO. Dále jsem např. na elektromotor, který byl osazen nekrytými ložisky umisťovali na elektromotor i štítek jakým tukem byla naplněna ložiska pro případ domazávání.

Výchozí revize se dělá na elektrické instalaci, ne na samostatném motoru.
Definice co je el. instalace je jasná...
Motor je výrobek? ne... :o