Diskuse Elektrika.cz

Podle jakého vzorce vypočítám kolik proudu dokáže přenést měděný vodič v amperech na vzdálenost 4m? Zkoušel jsem to přes elektrickou vodivost, ale nevím jak se vypořádat s větou: Předmět má vodivost jeden siemens, pokud po přiložení jednoho voltu napětí jím protéká proud jeden ampér. Jak to přepočítám vodivost na ampery při 12v třeba.

Vodivost (G, jednotka S) je převrácená hodnota odporu (R, jednotka Ω).

Věta pouze cituje Ohmův zákon:

I = U · G nebo I = U/R

Pokud tedy na předmět o vodivosti 1 S přiložíte napětí 12 V, proteče jím 12 A.

Jelikož znáte přímo vodivost, nedává smysl uvádět délku.

Pokud chcete odpor vodiče spočítat, potřebujete znát měrný odpor. Pro měď je to ρ = 0,0178 Ωmm²/m. Dále potřebujete znát průřez vodiče a jeho délku.

Příklad:

Vodič o průřezu 1,5 mm² a délce 50 m bude mít odpor:

R = ρ · l/S = (0,0178 · 50)/1,5 = 0,59 Ω

To platí pro vodič o teplotě 0 °C. Pokud byste chtěl zohlednit i teplotu, je nutno měrný odpor přepočítat pomocí vztahu: ρ = ρ₀ (1 + αt),  kde t je aktuální teplota a α je teplotní součinitel (K^-1). Pro měď se rovná 0,0068.

Pozn.: hodnoty měrného odporu a součinitele se mohou lišit, jedná se o přibližnou hodnotu.

Kolik proudu tímto vodičem protlačíte spočítáte opět pomocí Ohmova zákona.

V praxi to není jen o tom, co dokážu vodičem protlačit.
Důležité je abych vodič příliš nezahříval, aby něco nezapálil, nepoškodit to, na čem leží, nedegradovala na něm izolace...
Pak se také trochu můžeme rozhodovat podle ekonomiky - aby se na tom vodič moc neztrácelo, takže při dlouhodobějším provozu se vyplatí dát silnější vodič, ono se to časem "zaplatí".

Pokud je vaše otázka položena v teoretické rovině například ke studijním účelům, dal vám odpověď Jirka Svejkovský.
Pokud to řešíte v praxi, tak tento parametr uvádí výrobce vodiče v katalogu. Ale jak už zmínil Jirka Schwarz, tento údaj je maximální pro nějaké laboratorní podmínky. Dále v praxi musíte zohlednit například i úbytek a délku, způsob uložení a potažmo chlazení, impedanci, předjištění atd. Zde vám pomůže např. prográmek Sichr.

Nezaměňovat dvě různé věci. Jaký proud poteče vodičem a jaký proud ještě neublíží izolaci.

Chcete poslat tabulky pro AC nebo DC proudy anebo jde o skolni teoretickou ulohu?

A také jaký proud přepálí vodič a za jak dlouhý čas a za jakých podmínek. Jde o to, co znamená "dokáže přenést ".

Chtěl jsem si to zkusit spočítat. Zarazilo mě totiž, že na výrobu startovacích kabelů dieslových motorů se doporučuje na některých fórech kabel s průřezem 50mm2 ,  ale když jsem koukal na svařovací kabely, tak u nich byl napsaný maximální proud 240-260A. To snad nestačí ani na benzínový motor :D Děkuju za pomoc s výpočtem.

Jenže u startovacích a svařovacích kabelů je to především o úbytku napětí při zatížení.
50 mm²  startovací kabely délky 4m jsou slušný základ pro většinu osobáků a dodávek.

Tak to se posouváme zase někam dál.

U startovacích kabelů hraje významnou roli úbytek napětí. Na to, abyste nastartoval auto, musí být napětí startujícího auta vyšší, než startovaného. Obvykle o několik desetin nebo jednotek ohmů. No a pokud vám toto napětí sežere úbytek na startovacích kabelech, pak nezbyde, než tlačit.

U proudů stovky ampér a jednotek voltů se bavíme o setinách ohmů.

Startovací kabely 50mm² nastartují bez problémů Tatru a podobné náklaďáky (vyzkoušeno - opakovaně používáno). Je třeba uvažovat, že se jedná o krátkodobý provoz, kdežto většina tabulkových údajů doporučených proudů představuje hodnotu pro trvalý provoz.

U startovacích kabelů je zejména důležité dokonalé spojení kabelu s kleštěmi a jeho propojení na obě strany kleští. Při nedokonalém spoji hrozí až utavení vývodu akumulátoru a kabelového oka.

Při použití vodičů velkých průřezů je velice nebezpečné přepólování akumulátorů, může dojít až k explozi, na to je třeba dávat velký pozor.

On i nějaký ten zkrat může nabitý akumulátor ohrozit.
Už se řešil i správný postup připojování a odpojování kabelů, právě proto, aby se minimalizovalo možné nebezpečí zkratu