Diskuse Elektrika.cz

Zajímalo by mne, jak je to s platností vyhl. 50/78 Sb. v roce 2007, zda je možné i nadále provádět přezkušovaní pracovníku podle tohoto předpisu, a jestli ano, tak do kdy?  :-\

Podle mě viz ustanovení zákona č. 309/2006 Sb.,  kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v oblasti odborné způsobilosti v elektrotechnic e se zřejmě doposud uvažuje za zvláštní právní předpis, který upravuje požadavky § 11 zákona č. 309/2006 Sb. platná vyhláška č. 50 /1978 Sb. Protože zde uvedená (v 309/2006) slovní spojení "zvláštním nebo prováděcím právním předpisem" znamenají, že mohu postupovat podle vyhl. č. 50/78 Sb. = právní předpis.
Takže nevidím žádný zvláštní důvod proč podle ní nepostupovat i nadále (tj. i složení komise, osvědčení apod.). Čekal jsem na vydání NV č. 592/2006 Sb. (abych věděl co tam bude jak se případně zachovat),  o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti s platností od 1. 1. 2007, které zatím uvádí požadavky z hlediska zkoušek z odborné způsobilosti k zajišťování obecné prevence rizik a pro činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Podtrhuji zatím,  protože nevíme kdo a co nám zase vymyslí. Takže můj závěr - vyhl. č. 50/78 Sb. platí zatím i nadále.

Podle mého názoru je zákon 309/2006 Sb. obecný. Stále platí vyhl. 20/1979 Sb a zákon 174/1968 Sb.,  který je konkrétnější v oblasti elektro. Žádný zákon ani vyhláška zatím vyhl. 50/1978 ani neupravil ani nezrušil, proto je platná a nic nemění. (jednicka)

TO: Slabý

Kdy jste četl naposledy aktuální znění zákona 174/1968 Sb.?
Vyhláška 50/79 Sb. byla stanovena na základě §5, odst. 1, písm. d),  zákona 174/1968 Sb.

Zákonem 253/2005 Sb. byl §5 zákona 174/1968 (včetně mnoha dalších §§) zrušen. Úplné znění zákona 174 je v zákoně 338/2005 Sb.

Co k tomu řeknete teď, a co k tomu řeknou naší legislativci?  ::)


P. S. Úplné znění zákona 174 je "troska zákona" o 3 stranách!

 ;D Legislativcům je to úplně šumafuk, hlavně že pro vyplácení platů a odměn jsou zákony v pořádku.  :)

To: Beláň
Ve svém vyjádření máte zajisté pravdu, ale vyhl. 50/1978 Sb. je stále v seznamu platných zákonů, bez ohledu, na jakém základě vznikla.

Vyhl.50/1978Sb. je stále platná beze změny. Možná jde o to mít na školení a přezkoušení patřičnou živnost zapsanou v živnostenském listě, nebo organizace v registru činností. Školit a přezkušovat je jedna věc a účtovat druhá. Standartní živnosťák na revize, montáž...,  se na školení nevstahuje.

Kdyby tomu bylo tak, že vyhláška 50/1978 Sb. i nadále platí pro přezkušování pracovníků z odborné způsobilosti, tak proč není již uvedená v nových předpisech o odborné způsobilosti, jako je zákon 309/2006 Sb. a NV 592/2006 Sb.?   :-\

Tam je pouze uvedeno, že odborná způsobilost získána podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu 5ti let.  ::)

Podle NV 592/2006 Sb.,  budou od 1.7.2007  provádět zkoušky a vydávat osvědčení pouze akreditované osoby. Podle čeho, zda podle vyh. 50 nebo jiného předpisu, mi není jasné.

Je jasné, že zákon je víc než vyhláška, ale možná bohužel s v zák. 309/06 zapomněly konkretizovat požadavky na jednotlivá VTZ, popř. UTZ. Pokusím se zjistit přez ESČ, nebo přímo  přez OÚIP.

Tohle je odpověď ESČ- Ing. Ďoubalíka:
Mělo by ještě vyjít nařízení vlády k zákonu č. 309/2006 Sb týkající se
ověřování zvláštní odborné způsobilosti k činnostem na technických
zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví
zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy (dle
současné terminologie "vyhrazená technická zařízení"). Dokud toto nařízení
nevyjde ve sbírce zákonů, musíme postupovat podle vyhl. č. 50/1978 Sb. Zatím
nelze odhadnout, jak dlouho tato situace potrvá. ::)

Na www.bozpinfo.c z jsem dostal tuto odpověď:

Nařízení vlády č. 592/2006 Sb. neřeší provádění zkoušek k získání odborné způsobilosti v elektrotechnic e, ale k zajišťování úkolů v prevenci rizik a k činnosti koordinátora BOZP na staveništi (blíže zákon č. 309/2006 Sb.). Platnost vyhlášky č. 50/1978 Sb. trvá bez jakéhokoliv omezení. Avšak, lze opravněně předpokládat (viz zákon č. 309/2006 Sb.),  že odborná způsobilost získaná podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. bude platit maximálně do 31. 12. 2011. Potvrdit by to mělo prováděcí nařízení vlády, které dosud nevyšlo. Na základě takto nově upravených požadavků na kvalifikaci bude vyhláška č. 50/1978 Sb. zrušena nebo bude zrušena alespoň její část. Ale dosud vyhláška č. 50/1978 Sb. platí bezezměn.

Jen pro doplnění toho, co zde již bylo napsáno :
Že se s vyhl.č.50/1978 Sb.stále počítá je patrné i z ČSN EN 50110-1 ed.2, čl.5.3.3.5 a zde uvedený odkaz na Národní poznámku 6.

Vyhl. platí, zákon také. podle vyjádření JUDr. Dandové na BOZPinfo, mají osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti platit pět let, proto prý není co řešit. Ovšem co noví ucházeči, co změny a  §8 pro získání oprávnění, atd.?
Zdá se mi to nedořešené.
Ale dovolte, vážení kolegové, abych se poprvé zapletl trochu do diskuze.
Vzhledem k tomu, že školení a zkoušek se aktivně ve všech směrech účastním již od r. 1970, vrátím se jen krátce do minulosti. Všichni, kdo se školili, nebo byli zkoušení, byli zaměstnanci. Zaměstnavatel to vše měl
v plánu, měl na to rozpočet a měl dokonce i dobré úmysly a samozřejmě i dost času. Školení cca tři dny, ale někdy i týden, zkoušky asi za čtrnáct dnů. Zkoušející aspoň dva cizí, konající jen za svou mzdu. A tak se stávalo, že z 15 zkoušených prošlo jen 5 nebo dokonce 2, zvlášť pokud se u zkoušky objevil jako přihlížející zástupce IBP.
Dnes je hlavním ukazatelem zisk. Je proto samozřejmé, že i přístup se změnil. Zaměstnavatel potřebuje papír. Máš §6, beru tě a dělej. Přitom ti, co kolem toho více  "chodíme",  bychom za mnohé ruku do ohně nedali.
A podnikatelé? §8? Má, ale opravdu nemá čas studovat podle modulů Ohmův zákon, když už to studoval třeba na VŠ.  Samozřejmě, že se z toho všeho stává stále větší formalita. Akreditované komise úroveň
pozvednou, řádně zvednou i ceny, ale myslím si, že podstatu nevyřeší.
Domnívám se, že podstatná zodpovědnost, by měla být ponechána na zaměstnavateli . Docela dobře je to vystiženo v ČSN EN 50110-1 čl. 4.2. 

Současný §5  /už podle dnešní 50 se má dělat po zapracování a ne na závěr školy/  by měl být pro mladé elektrotechnik y jakýmsi vstupem do tovaryšského období /takovou malou maturitou z bezpečnosti práce/,
§6  získáním kvalifikace samostatný, §7  parťák či mistr. Ale mělo by to být na vůli a uvážení zaměstnavatele .
Celostátně by bylo oprávněné snad jen doporučené minimum  /ochrana před neb. dotykem a bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci/. Své služby samozřejmě mohou nabízet různá školicí střediska a lektoři, ale
rozsah školení a zkoušky pro tyto kvalifikace by měl určovat zaměstnavatel. Vůbec nesouhlasím s názorem, že by se to  pak odbývalo. Při pocitu větší odpovědnosti, se najednou ví, že toho či onoho je třeba vzít trochu důkladněji a třeba všem je nutno hlavně připomenout to či ono. A samotné zkoušky? Zkoušet či nezkoušet? Nechal bych to také na vůli  zaměstnavatele . Přece mu nemůže nějaký zákon zakázat přezkoušení vlastního pracovníka ,  uzná-li to za nutné!  A těm, co to nechtějí organizovat sami budou k dispozici poradci, školitelé i zkušební akreditované komise. Ať se předbíhají v nabídce a hlavně v kvalitě. Jsem přesvědčen, že samotní elektrikáři a zaměstnavatelé začnou uvažovat,
má-li cenu jít na nějaké školení, které nestojí za nic, nebo si vybrat to, kde utratit ten peníz stojí za to.

Současný  §8,  si myslím, že by měl být rozdělen na OSVČ, kteří pracují sami  /i když budou využívat Švarc/  a na podnikatelé a organizace zaměstnávající další pracovníky. Pokud by jejich školení a zkoušky měly nějak v určité rozsahu být povinné, pak u prvé skupiny to bude samozřejmě hlavně odbornost, zatímco u druhé by to měly být v prvé
řadě zákony atd.  Dnes je trapné zkoušet podnikatele, který má nepředstavitel né starosti se sjednáváním zakázek, vytvářením nabídek
a celou legislativou, z různých i podružných norem. Ponižující
se mi zdá i vazba podnikatel - RT nebo podnikatel - garant.  Nač potřebuje podnikatel garanta, když po získání oprávnění už ho většinou ani neuvidí. Opravdu jen pro získání toho papíru.  Podle mého názoru, místo zkoušení, by nejvíce i snaze o zvyšování kvalifikace napomohlo najít a vytvořit systém kontroly provedených služeb včetně patřičných sankcí.  Bylo by to mnohém účinnějši, než získávat různá ISA  a osvědčení kvality, podložená většinou jen množstvím papíru, draze zaplaceného.       

Pravdu mají určitě ti, co říkají, že mnohé už mělo být dávno vyřešeno a že dnes je z toho už dost velký galimatiáš. Mě už to neporazí, ale těch mladých aktivních a schopných, je mi trochu líto.   j.kalus@email.cz

Mám stejný názor, jako pan Ondřej Veselý. N.V. 592/2006 vychází ze zák. 309/2006, §.....pravence rizik atd.

prý teď bude 50-tka stát okolo 4000

Za 7 roků stále platné téma !!

A já v tom mám čím dál tím větší zmatek - ČSN EN 50110-1 (na edici nezáleží) po vzoru zahraniční legislativy rozeznává pouze odborníka a laika. Takže mi tak trochu v tom dělá nejasno např. §5, podle vyhl. 50 "jen" práce pod dozorem, podle 50110 buď zkoušku má, pak je odborná osoba, nebo nemá žádnou a je laik.
Co mě uniklo?

Právě proto jsem zde jen připomenul staré téma 7 roků, kdy se zde na elektrice již diskutovalo o rozporu mezi 50/78 a ČSN EN 50110.
V této normě je jen jediný odkaz na vyhlášku 50/78 Sb. pro revize a kvalifikaci v článku 5.3.3.5.
Jinými slovy vyhláška 50/78 Sb je již dnes jen pro legalizaci §9

Dobrý je komentář v TNI 34 3100 a dobrým doplňkem je PNE 33 0000-6:2007

Nezávidím dnes odpovědnému pracovníkovi za elektrické zařízení, jak má organizovat kvalifikaci a mnohá oprávnění k práci pod napětím, podle jaké legislativy. Přikláním se k ČSN EN 50110-1 ed.2, protože nahrazuje ČSN 34 3100. Vyhláška 50/78 Sb. mi nic kvalitního již nepřidává.

Příklad.
Do údržby nastoupí pracovník s osvědčením na §7 dle vyhlášky 50/78Sb
Zařadím jen na pracovní místo jako :

a) osoba znala v elektrotechnic e
b) osoba poučená
c) osoba seznámená

Zařadím jej jako osobu poučenou až do doby, než splní všechny požadavky na kvalifikaci dle článku 4.2. pro osobu znalou. Pak po ověření dostane osvědčení jako osoba znalá a případně i oprávnění k práci pod napětím. No a za 12 měsíců to vše znovu ověříme a prodloužíme platnost. Viz příloha B, která je ale informativní, ale myslím že má smysl. Tři roky je hrozně dlouhá doba a mnoho se ve firmě změní. Mění se technologie, nové prvky, nové stroje a zde je příležitost jak udržet kvalifikaci na úrovni.

Jen trochu změním datum v otázce.

Jak budete provádět školení a přezkušování z vyhlášky 50/78 Sb. od 1.1.2015,
aby to bylo v souladu se současnou legislativou?

Vrtnu jinak, je v pořádku označení dokumentu ČSN pokud nemá vztah k výrobkům, dle mého názoru nikoli.

Zajímavá otázka mne dovedla na úřední desku normo tvůrce:

K čemu slouží technické normy?

Jednotné evropské a mezinárodní technické normy jsou jednou z nezbytných podmínek pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU, jsou společnou řečí obchodu.
Slouží jako referenční úroveň, k níž se poměřuje úroveň výrobku nebo služby.
Stanovují kritéria bezpečnosti.
Chrání životní prostředí.
Dbají na ochranu zdraví.
Umožňují, aby se životní prostředí a konkurencescho pnost vzájemně podporovaly.
Chrání spotřebitele, chrání i výrobce.
Zajišťují racionální výrobu.
Podporují vyrovnaný vztah mezi jakostí a náklady.
Zabezpečují provázanost mezi výrobky a službami.
V obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem se obvykle stávají závaznými.
Jejich dodržení je povinně vyžadováno u veřejných zakázek.
Jsou efektivním nástrojem konkurenčního boje.
Umožňují přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu.
Odráží výsledky vývoje a výzkumu.



Krásným příkladem je ČSN 34 3100, dnes ČSN EN 50110-1.  Jen zdánlivě nemá nic společného s výrobky.
Soubor výrobků tvoří elektrické zařízení, které má být provozováno v souladu s platnými obecně závaznými předpisy, předpisy výrobce a ČSN.
A elektrická zařízení mají být po dobu svého provozu pravidelně a řádně udržována, kontrolována a revidována. A pokud nebyla, tak inspektoři rádi používali §7 vyhlášky 48/82 Sb.,  dnes některý z §§ ZP

K tématu, anebo spíše PSS.
Dávám dohromady novou osnovu pro opakovací školení k odborné způsobilosti v elektrotechnic e pro pracovníky jedné průmyslové firmy. Prohlédl jsem desítky osnov, prezentací a publikací. Prostudoval Příručku pro zkoušky v elektrotechnic e od ing. Michale Kříže sv. 95. Je to dobrá příručka pro osobní studium.
Již jsem školení rozdělil na dvě základní části a to na základní způsobilost a speciální způsobilost. A proto i dva druhy testů.
Zapojil jsem do tvorby osnovy bezpečnostního technika a odpovědného pracovníka za el. zařízení ( ten bude školit o všech MPBP, které ve firmě mají vzhledem k EZ). Dávám prostor také Bezpečnostnímu technikovi.

Prohlédl jsem všechny diskuse na toto téma zde na elektrice za dlouhé období.
A to vše proto, abych si ujasnil, co mi uniklo za posledních 10 roků, kdy neškolím, ale revidují EZ převážně v oblasti strojního zařízení.

V minulosti firma vyslala na školení pracovníky k agentuře a oni donesli "ten papír".
Jenže stav EZ byl žalostný. Odstraňování závad z RZ se stále odsouvalo....a ž vyměnili pracovníka s §8. Ten nový chce zjednat nápravu. A požádal nás o pomoc i s tímto školením.

Dnes to ale vidím tak, že "školení" a prezentace jen představí okruhy znalostí a dovedností, předá odkazy na náležitosti a pak následuje samostudium. Vždy jsme pracovníkům předali v rámci školení dobré osobní aktuální Příručky elektro a pak následovaly "zápočty"a  vypracování testů podle specializace. Pak osobní pohovory. Zvyšování kvalifikace, anebo i její udržení je dlouhodobý proces. A to nejde vyřešit jednou za tři roky dvouhodinovou přednáškou s vystavením nějakého papíru a ještě cizí organizaci. V některých firmách organizuje vedoucí pracovník s §8 pravidelná doškolování a my jako RT rozebíráme závady v RZ a také odpovídáme na spoustu dotazů. Je to oboustranně prospěšné. A při dalších PR je to vidět.

Jsou zde zdatní Elektronauti, mohu poprosit o inspirující náměty?

Při vší úctě k vašim zkušenostem nemohu souhlasit.
Elektrická instalace není sama o sobě výrobkem, proto pro lepšího právníka by v případě potřeby nebyl problém dovodit závěr, že pro práci na této se ČSN EN 50110 neuplatňuje.
Dalo by se tedy při zjednodušeném pohledu dovodit, že tato norma platí pro práci s výrobky, zde ovšem přímo v zák 22 nacházíme tento text:

Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis,
obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro
služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě
do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování
služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého
výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.


který pro bezpečné používání výrobků vyžaduje právní předpis, nikoli normy (ty řeší samostatně).

Víte o předpisu, který by onu normu zezávazňoval?
Pokud ne, netuším proč byla vůbec převzata  ;)




Zajímavá otázka mne dovedla na úřední desku normo tvůrce:

K čemu slouží technické normy?

Jednotné evropské a mezinárodní technické normy jsou jednou z nezbytných podmínek pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU, jsou společnou řečí obchodu.
Slouží jako referenční úroveň, k níž se poměřuje úroveň výrobku nebo služby.

Zde se normotvůrce trochu unáhlil, jelikož si pro objasnění $ 4 půjčil část textu z $3, který se týká právě jen a jen technických předpisů, zde opět připomínám "pokud nebude norma předpisem výlučně zezávazněna, nemůže se stát jeho součástí".

Rozhodně tedy nedoporučuji práce obecně stavět na této normě, nýbrž třebas na výtahu z této, který bude "zezávazněn" v okamžiku, kdy se stane oficiální metodikou pro tu kterou organizaci ve vztahu přímo na zákoník práce.

Milane, jsem rád, že nesouhlasíte. Alespoň můžeme na "problém" se podívat z různých úhlu pohledů.

Především nejsem právník, jen provozář s praxi. Proto to chápu takto:
Dříve jsem se zase tolik se zákony a NV nezabýval a z hlediska bezpečné práce na EZ nám byla ČSN 34 3100 alfou a omegou.
Elektrická instalace dnes není výrobkem (?) ale pořad je to elektrické zařízení.
Pod zákon 22/1997 o technických požadavcích na výrobky, kterými je jakákoliv věc...a musí odpovídat zákonu 102/2001 o obecné bezpečnosti výrobků, je dlouhý seznam nařízení vlády k provedení tohoto zákona. Mezi nimi je i NV17/2003 ( TP na EZ nn) a NV 378/2001 Sb.,  kde jsou bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technického zařízení, přístrojů a nářadí. ( Elektrická instalace není technické zařízení a dokonce ani stanovené, nebo vyhrazené technické zařízení?)
A toto NV 378/2001 Sb. s platnosti od 2003 bylo vydáno na základě zmocnění Zákoníku práce, kde jedná část je o Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
ČSN 34 3100 byla předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a její závaznost pak vyplývá z citovaného ustanovení ZP. Tak jsem to vnímal celá léta.
A ČSN EN 50110-1 ed. 3 je nutné do školení o odborné způsobilosti elektro zařadit, protože nemáme nic vhodnějšího. Navíc to zaměstnavateli ukládá zákon 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v §9 odborná způsobilost. 

Navíc jsem přesvědčen o tom, že elektrikáře v údržbě tyto souvislosti vůbec nezajímají. A také proč? Více je zajímá, jak mají změřit bezpečně přítomnost napětí na přívodních svorkách v rozvaděči, když jsou svorky zakrytované plexim štítem. Jak mají pracovat na rozvodně nn ve skafandru ( nařízení z USA),  .....jak bezpečně zajistit pracoviště, ale také k čemu jsou bezpečnostní "nová" opatření jako bezpečnostní relé, dvojruční ovládání, interlocky, relé nulových otáček, ....ale také povinnosti, jako zakreslení každé změny do dokumentace, každý vodič že musí být označen, každá součást připevněná, že musí být shoda mezi dokumentaci a skutečnosti a ne dávat pojistky, které má v blízkosti a stovky dalších řemeslnických nešvarů.
Pochopit a uchopit skutečnost, proč je takový důraz kladen na veškerou dokumentaci k  (nejen) elektrickému zařízení.

Ještě, že ve specifické části školení je hlavní důraz kladen na strojní zařízení a tím i na ČSN EN 60204-1 ed. 2. Požadavky této normy nejsou jen na jedno školení, ale na celý seminář.

Cca před měsícem vyšel v časopise článek p.Melena řešící tuto problematiku, můj názor je článku blízký.

Milane, moc vám děkuji za nasměrování na Elektro 12/2014, kde ing Jaroslav Melen se pozastavuje nad současným stavem naší legislativy. Potěšilo mne, že se tam zmíňuje i o názorech na elektrice.

Připravit kvalitní školení v elektrotechnic e ve smyslu vyhlášky 50/78 Sb. tak, aby účastnící byli i nadále odborně způsobili není zcela jednoduchá záležitost. Lehce se může stát, že se zamění prostředky s cílem.

Více máte v osobní zprávě.

Přejí radostný Silvestr.

Když to vezmeme kolem a kolem...tak už dnes Vyhl.50/78Sb. je jen papír, který některý kolega napíše i bez vizuálního pohledu na zkoušeného!!
A to mě dost rozčiluje!
Někteří z toho mají "podnik",  každý měsíc si přijdou na pěkný balík!! (zle)
Pak každý do nástupu do podniku,firmy mává "50" kou a neumí zapojit objímku žárovky....


PS:Pamatuji si dobu, kdy jsme se školili 5 dní v týdnu po 10 hodinách denně!!
Pak za 14 dní byly dva dny zkoušky, písemné a celkem těžké ústní.....před těmi jsme měli dost velké žaludeční problémy.... ;D
Toto když dnes řeknu mladým, klepou si na čelo ! :-\

Ne že bych byl proti nějakým pravidlům a znalostem!Ale změna se už dlouho připravuje, nic nového!
Druhá věc je to, že majitel,ředitel a pod. nerad vidí lidi někde mimo na delší dobu si
zopakovat pravidla.....

Především by to mělo rozčilovat pracovníka s §8 nebo i §7, který je zodpovědný za provoz EZ. Znám několik, kteří provádějí dosti pravidelně doškolování svých pracovníků. Když tam provedu revizi, tak požaduje seznámení všech pracovníků v údržbě a vysvětlení příčin těch závad. Spolupracujeme již tak dva roky a je to poznat. A zavedl systém, že každou VR dělám pro něj a je jedno jaká firma to dodává. Dává si do smlouvy, že bez jeho vlastní revize ( bez závad) nebude faktura uznána k proplacení. Je to někdy boj s firmami....ale on si hlídá, aby tam neměl závady. Firma něco namontuje a předá i VRZ a za čas při PR jsou závady.
Tím chci jen ukázat, že postoj odpovědného pracovníka je velice důležitý. A když tam přijde nový pracovník, tak může mít jakékoliv osvědčení, ale on mu vystaví pouze §5. Až jej přezkouší, tak dostane Osvědčení na §6. A má to propojené i s platem....

Ale znám také několik takových vedoucích, kterým je to úplně jedno. Mají §8, ale pochybují, že by zvládli zkoušky na §6. Jenže předmětem revizí není zkoumání kvalifikace a náležitosti,
případně pracovních povinnosti. To náleží jiným inspektorům, ale pokud se nestane malér, tak to nikdo nezkoumá. A někdy i při maléru to projde. Nikdo nechce vidět Oprávnění, natož dělat "znovu autoškolu s testy".

Prostě z mého pohledu, přístup k údržbě EZ se za posledních 20 roků značně zhoršil. A nízká kvalifikace se na tom také podílí. Těch příčin bude více.....ale tam, kde není profesní zájem vedoucího pracovníka elektro, tak je zbytečné dělat i nějaké kvalitnější školení. Těm opravdu stačí ten papír pro Sichr. A mnozí jej nepotřebují ani pro ten Sichr. Propadlých osvědčení bude velké procento.

Ale ještě k tématu.
Pozorně jsem si přečetl příspěvek ing. Jaroslava Melena v posledním čísle Elektro a znovu Příručku pro zkoušky z vyhlášky 50/78 Sb. od ing. Michala Kříže. 
V Příručce je doporučovaná 34 3100, protože přesto že skončila jejím platnost, tak nikde nic nenajdeme co by ji nahradilo, vzhledem k vyhlášce 50/78 Sb.  No, je to pěkný kalimatyáš.... když ti "nahoře" se nemohou léta dohodnout a my "dole" máme školit a vysvětlovat podle norem, které ztratily platnost. Udělal jsem před léty velkou chybu, když jsem celé řady 34 ve formátu A5 zrušil a dal do sběru. Ještě se mohly hodit.

Milane a Františku
přejí vám klidný konec roku.

Znalostní standarty s odbornou způsobilosti v elektrotechnic e - to bude zde ještě hodně dlouho diskutováno i během roků 2015 a možná i 2020.