Diskuse Elektrika.cz

V učebnici elektroenerget iky (rok vydání 1976) jsem narazil na tabulku "Nejmenší dovolené proudy [A] vodičů přiřazené k jmenovitým proudům pojistek". Stále mi vrtá hlavou co tato tabulka vlastně popisuje a k jakým výpočtům se používá. Tabulku přikládám v příloze.



https://zdroje.elektrika.cz/?q=energetika&rok_od=&rok_do=&facet=Učebnice

Já jsem to pochopil tak, že pojistkou s uvedeným jmenovitým proudem lze správně jistit vodič/kabel, který nemá dovolený proud menší, než jaký je v tabulce.

Ja treba to "nejmensi" vubec nechapu, vidim to jak prosty preklep, a k nedovolenemu produ 6A pro pojistku 6A bych se nenechal ukecat.

Protože dovolených proudů je několik, tabulka zřejmě uvádí ten v nejméně příznivých podmínkách.

Na pojistku třeba 50A samozřejmě nelze připojit vodič, který
je dimenzován na proud nižší než 50A, protože při zkratu by se přepálil
ten vodič a ne pojistka.

Při zkratu by se vodič dozajista nepřepálil.

Odkaz mě ukáže množství různých knih. Můžete prosím napsat o kterou knihu konkrétně jde a na které stránce ji najdememe? Ušetříte tím mnoho času mě i kolegům.

Předpokládám že text okolo tabulky poskytne relevantní vysvětlení.

Vzhledem k tomu, že to je tabulka z učebnice, tak ji neberu vážně. :D

Připojíme vodič 1,5mm2 Al (12A) za pojistku 400A a uděláme zkrat
a hned uvidíme, kdo má pravdu.

 :)

Mě spíše udivuje, proč byla nutná na tak samozřejmou věc tabulka.
Asi vznikla v časech všeobecných úspor, kdy každý ušetřený mm2 barevného
kovu šetřil devizy našemu národnímu hospodářství a vše se projektovalo
nadoraz.

Není někde něco podobného i dnes?

Ježišmarjá, hodnota zkratového proudu nezáleží (téměř) na hodnotě jistícího prvku.
0,5 mm přívod k lampičce při prasknutí žárovky  vyhodí také 25 či 32A jistič na vstupu.

Jističe jsou jiná kategorie.
U pojistek s takovou hodnotou bych si tak jistý nebyl.

Zvláště, kdyby tam někdo dal pomalou.

Napsal jste toto, což je naprosto mimo :)
Hodnotě pojistky v paxi bude odpovídat cca desítečka vodič co se týká přetížení a co se týká zkratu budeme se pohybovat v teoretickém intervalu mezi 1,5mm .............. .25/35mm, přičemž v běžných podmínkách to vyjde cca na 4mm.

Podle všeho tabulka přiřazuje pojistku k nejmenšímu dimenzovanému proudu (Podle uložení),  ve vztahu ne ke zkratu ale přetížení.

To moje první vysvětlení  bylo takové co nejvíc názorné pro laiky.

Pro odborníky bych tabulku definoval asi takto:

Použití vodičů s dovoleným nižším proudem než je hodnota uvedená v tabulce,
za pojistkou dle tabulky, může i při zatížení povoleným zatěžovacím  proudem pojistky,
způsobit jeho destrukci a předřazená pojistka nebude plnit svoji funkci.

 :)

Je to souhrn ze zrušené ČSN 34 1020, tabulky 39 až 42. Tato norma už není mezi námi téměř čtvrt století.

Podle celkem složitého návodu jste spočítal maximální dovolený proud a pak podle této tabulky přiřadil jištění.

Samotná tabulka byla tedy naprosto k ničemu.

Máte pravdu pane Franěk   :D (viz příloha, zdroj: Příklady a úlohy z elektroenerget iky Homolka, Foit)
Nechápu jak jsem to mohl přehlédnout  ::)


Tzn. zda-li to správně chápu při výpočtu (podle této starší normy) jako první najdu jmenovitou proudovou zatížitelnost daného typu vodiče pro jeho konkrétní průřez. Následně tuto hodnotu násobím přepočítacími součiniteli pro: druh prostředí, teplotu prostředí, způsob uložení, seskupení. Na závěr podle zmiňované tabulky ověřím zda bude vedení správně chráněno před přetížením a zkratem ve spojení s pojistkou konkrétní jmenovité hodnoty, v případě že je vypočítaná proudová zatížitelnost menší než minimální hodnota v tabulce, vedení by nebylo správně chráněno před těmito nadproudy a proto např. zvolím větší průřez.

Tabulka se tedy vztahuje jen k základní teplotě prostředí (25 °C) jinak se musí tato minimální hodnota proudu spočítat (vzorec viz příloha). Máte někdo tušení zda jsou grafy pro zjištění součinitele K_p také v elektrotechnic kých tabulkách (JAROLÍM KAREL A KOLEKTIV rv. 1967) ?
 

Nevím, jak v tabulkách, ale v normě je to Obrázek 11 až 14