Diskuse Elektrika.cz

Dostal som za úlohu vykonať revíziu staveniskového rozvádzača.
Chcel by som sa poradiť, podľa akej normy postupovať?
Uvažujem správne poňať staveniskový rozvádzač ako el. spotrebič -(predlžovák) a revíziu vykonať aj mimo stavby, tj ako samostatného spotrebiča tzn, izolačný stav, spojitosť ochranných obbvodov, vypínací čas prúdových chráničov atď,.. v zmysle STN 331610 a STN EN 61439-4? Alebo je nutné staveniskový rozvádzač revidovať ako el. inštaláciu vrátane prívodného napájacieho vedenia, merania odporu uzemnenia, impedancie atď, čo je možné reálne vykonať až po osadení rozvádzača na budúce stavenisko?

By mne zajímalo proč furt chce kde kdo za každou cenu měřit izolační stav čehokoli, to fakt není olympijská disciplina (dance)

P. Hudec a prečo nie? odkazujú nato všetky normy týkajúce sa či už el. Inštalácíi ako aj spotrebičov, náradia,...strojov. Meranie izolácie mi príde celkom logické.

Myslím, že 331600 nemá se stavebním rozvaděčem nic společného.  I přesto, že mnohé měřící i kontrolní metody jsou společné.

Vyrobený stavební rozvaděč má svůj měřící protokol a prohlášení o shodě, který vystaví výrobce. Není na tom co revidovat.

Na stavbě ale stavební rozvaděč je součástí elektrického zařízení, které se musí zrevidovat před uvedením do provozu jako celek.

Pokud se stavební rozvaděč ze stavby vrací zpátky do firmy, tak se musí zase kontrolovat a repasovat. To by mělo být zaznamenáno v jeho "průvodní" dokumentaci. V podstatě by měl mít náležitosti při dalším výdeji na stavbu jako rozvaděč nový.

U stavebních rozvaděčů zalitých vodou se někdy měří hodnota izolačního odporu při vysoušení až do okamžiku, kdy to je již hodnota dobrá. V jiných případech se tato hodnota obvykle jen zapisuje.....n ěkteří píší, že je vyšší než 20 M, jiní že je vyšší než 200 M. A přitom o zkratovém proudu ani zmínka.

Toto je správně. Revize má smysl až po připojení.Je velice úsměvné, když přijde stavbyvedoucí a mává platnou revizí na rozvaděč a ještě znalecky dodá, že má ještě dost času do konce stanovené platnosti revize půl roku.

V podstatě má každé staveniště charakter PROVIZORKY. Proto je nutné elektrické zařízení stavby revidovat před  uvedením do provozu . Dále prokazatelně pravidelně kontrolovat... .a potom je nějaká "revize" a revizní lhůta spotřebičů, jako je prodloužení, kabelový bubínek a jiné komponenty elektrického zařízení v podstatě nezajímavé. Elektrické zařízení staveniště jako provizorní řešení se tyká celku na stavbě. Ano je to úsměvné, že je to v praxí jinak. Jenže soudní znalec ve znaleckém posudku pro pojišťovnu vidí spoustu porušení zákonů. A to je potom jiná realita.....

Overeni parametru na pripojenem rozvadeci instalace staveniste neni overenim bezpecnosti jeho samotneho, a tudiz postupy na overeni docasne instalace zde nepatri.
Jedna se o vyrobek, a chcete-li overit bezpecnost rozvadece samotneho, je potreba provest novou kusovou zkousku podle jeho vyrobkove normy.

A to prosím provedu jak? Musím o tom i vydat Záznam o kusové zkoušce?

Nejaky ten rozvadec jste uz snad osadil :-)
Pisi sice novou, ale muže to byt zrovna tak i dalsi nebo doplnujici. Zalezi na prostredi, zvolenem rozsahu, stavu dokumentace a mnoha jiných.
Provedete to v souladu s prislusnou normou, ale to jsem jiz uvedl. Pokud dokumentace neni, muzete se rozhodnout pro overeni bezpecnosti vyrobku dle platnych predpisu, nebo rovnou rekonstrukci. Vytvaret zaznamy o sve kontrolni cinnosti je snad zrejme.
Nebo to snad opravdu delate úplne jinak?

Žádný předpis mě nenutí opakovat kusovou zkoušku se vším všudy. Tu provede výrobce jenom jednou.

Já jenom provedu revizi instalace (rozvaděč musí být na místě a pod napětím),  při které ověřím pouze část parametrů.

Nebudu zkoumat oteplení, nebudu provádět zkoušku dielektrické pevnosti. Vzdušné vzdálenosti mě taky asi moc trápit nebudou. Zkoušku mechanické pevnosti krytu provádí zedníci sami a poměrně často.

Kouknu, jestli to není rozbitý, nemá to přechoďáky, chrániče chrání jak mají, nezapomnělo se to uzemnit a jestli je ochranný vodič schopen chránit a izolace izolovat.

Pak vystavím revizní zprávu.

Ano, dělám to úplně jinak.

A samotnou, tzv. "revizi" prenosneho rozvadece bez pripojeni k siti date?
Vsimnete si, ze jsem v souvislosti s rozvadecem nepouzil vyraz "revize" ani "instalace",  nybrz overeni parametru, resp. bezpecnosti.
Muj pohled znate, ja vas take, tak snad se ozvou i jini s nazorem na rozdily v overeni bezpecnosti vyrobku versus instalace.

Souhlasím s tím, že revize korektní revize staveništního rozvaděče lze provést pouze když je připojen na daném staveništi k síti. A ještě budou k dispozici potřebné dokumenty. Viděl je někdo u starších rozvaděčů, které jsou už léta provozovány a jen se opravují? Nicméně tady umím přimhouřit oko, a když je po mechanické a elektrické stránce OK, tak jsem ochoten na jeho připojení napsat kladnou revizi.
Právě proto, že staveništní rozvaděče jsou provizorky, a na stavbách to vypadá, tak jak vypadá, tak je termín pravidelné revize u takovýchto zařízení pouze 1/2 roku.

Taky už jsem řešil podobné dilema jako tazatel. Stavební firma nechtěla můj výjezd na každou stavbu, na každé staveniště (fimra s cca 400 zaměstnanci) a několika desítkách pracovních skupin. Jejich "zařízení staveniště" se zpravidla skládalo z elektrocentrál y, staveništního rozvaděče a buňek. Řešili jsme to tak, po dohodě s jejich právníkem, že jednou za rok jsem objel všechny stavby (celá ČR, jednou i týdení výlet do Polska, a párkrát na Slovensko) a na každém zařízení jsem provedl revizi. Do revize jsem psal i lokalitu, kde se zařízení v den provedení nacházelo.
A v závěru revizní zprávy jsem vždy uvádě informaci o tom, že po přesunutí na jinou lokalitu, je nutné provést revizi znovu. Tím jsem byl já z obliga. Že to firma neřešila, už nebyl můj problém.

Smysl této činnosti, jak ji popisujete, mi zcela uniká. Rozvaděč buď není připojen a tudíž není provozován, nebo je připojen a potom byla před připojením osvědčena jeho bezpečnost revizí. Co se prostředí týče, nelze ho brát v potaz jindy než před připojením v konkrétním místě a tudíž jen při revizi připojení rozvaděče.

Čtu stále dokola tento příspěvek v diskusi a reakce na něj..a nějak se v tom ztrácím také.
Z jakého titulu se ptáte?

1. Jako elektrikář
2. Jako odpovědná osoba za elektrické zařízení
3. Jako revizní technik
4. Jako bezpečák
5. Jako investor
6. Jako obchoďák objednávající revize EZ
7. ......jako podnikový právník

Již jsem se setkal s bezpečnostními techniky, absolventy FBI,
kteří se ptali takto podivně. Tady odborná diskuse končí....

Jako elektrikar, jen se neptam, pouze zverejnuji svuj nazor, ktery je ve sve podstate shodny s tim vasim. Dovolim si vas citovat:

"Pokud se stavební rozvaděč ze stavby vrací zpátky do firmy, tak se musí zase kontrolovat a repasovat. To by mělo být zaznamenáno v jeho "průvodní" dokumentaci. V podstatě by měl mít náležitosti při dalším výdeji na stavbu jako rozvaděč nový."

Nic jineho nezli kusova zkouska me v teto souvislosti nenapada.

Vážně byste vyžadoval kusovou zkoušku rozvaděče po každém zedníkovi? Jak by to provedl?

Otázka, jak postupovat je zde probírána již mnoho roků.
Z vyhledávače jsem vybral ty lepší odpovědi

" Typovou zkoušku rozvaděče popisuje ČSN EN 60439-1 ed.2 v kapitole 8 Specifikace zkoušek odstavec 8.1.1 Typové zkoušky a vlastní popis zkušební metody je v kapitole 8.2 Typové zkoušky.

A pokud se podíváme do ČSN EN 60439-3 "rozvaděče nn. Část 3: Zvláštní požadavky pro rozvaděče nn určené k instalaci do míst přístupných laické obsluze. Rozvodnice
",  což bude asi nejblíž diskutované problematice, do odstavce 7.1.1 dočteme se větu "rozvaděče pro laickou obsluhu musí být konstruovány jako typově zkoušené rozvaděče nn (TTA)". Popis zkoušek je potom  v ČSN EN 60439-3 kapitole 8 této normy a jejich seznam v tabulce 7.

Však právě o to jde, rozvodnice je zkoušená podle ČSN EN 60439-3 a pokud je naplněna přístroji, pro které je určena (jističe, chrániče, zásuvky atp.) v rozsahu 0-100% je stále typově zkoušená. Kusovou zkouškou (kontrolou) se potom prověří bezpečnost konkrétního provedení podle tabulky 7:
- prohlídka rozvaděče + zkouška elektrické funkce
- zkouška izolace
- kontrola ochranných opatření a elektrické celistvosti ochranného obvodu

A proto stále nechápu, v čem se hledá problém.
Problémy je nutno řešit a ne je vytvářet.

Jako elektrikář ty poslední tři body nezvládnete?

Jenže vybral jsem odpovědi 5 roků staré a za tu dobu byla 60 439 nahrazena řadou 61 439. A provádí se již jen "ověření návrhu". Ale principy zůstávají stejné, jako před mnoha desítkami roků.

Děkuji za "decentní" upozornění svých dobrých přátel zde na Elektrice.

Doufam pan Bocek ze oba tvrdime totez, tedy ze overeni bezpecnosti stavenistniho rozvadece neni totez, jako revize elektricke instalace v niz je zapojen.
Akorat bych z prostoru zkousek stavenistnich rozvadecu vynechal laickou obsluhu, zedniky pana Svejkovskeho, a s neplatnou normou bych take nemel problem pokud je prislusna konkretnimu rozvadeci.

Vy jste pan Husar nejspis dostal spatne formulovane zadani ve forme objednavky na revizi stavenistniho rozvadece, a bude vhodne si ujasnit, co konkretniho objednatel pozaduje. Pak se treba rozhodnete, zdali kuprikladu na mereni izolacniho stavu pouzijete napeti 500V nebo 2500V.

Jeste co se tyce pane Bocek pojmu "elektrikar",  tak u mne je to odbornik s kvalifikaci §5 a vyse na ruznych pracovnich pozicich vcetne administrativn i oblasti.