Diskuse Elektrika.cz

Mam koncovy radovy domek. Pri rekonstrukci strechy jsem vybudoval novy hromosvod, vc. dalsich 2 hromosvodovych svodu a zemneni, jelikoz puvodni zemeni po mereni nevyhovelo z pohledu pozadovaneho zemniho odporu.
Mam tedy celkem 4 svody :)
Soused nyni rekonstruuje dum vedle meho (stredovy). Nevybudoval ani jeden svod a zemneni a v klidu pripojil svuj hromosvod k memu. Po mych protestech, ze si musi vybudovat svuj svod a svoje zemneni me uzemnil, ze v pripade radoveho domu se hromosvodova soustava bere jako celek a ze se tedy k memu hromosvodu muze a dokonce musi pripojit. Tim ale samozdrejme zhorsil zemni odpor na me casti domu, ktery treba nemusi vyhovet. Jakym zpusobem to mam resit? Ma soused pravdu?

Pokud se nezměnil režim a vám někdo domek s pozemkem nezabavil, tak samozřejmě na něco podobného soused nemá nárok.

Pokud ta jímací soustava na obou dvou řadovkách dříve byla, tak si to soused může vymoci, ale nejdříve to musí nechat zapsat jako věcné břemeno. Tedy pokud nebudete souhlasit, přesvědčit soud, že to dříve tak bylo a nechat to nuceně zapsat. Akce v ČR na několik desítek let.

Tomu nějak nerozumím.

Jinak po technické stránce, pokud totéž soused provedl i na druhé straně, to nemusí být špatně, musel by to posoudit projektant. Ale pokud budete souhlasit, aby využíval vaše svody (normální by bylo vybudovat svoje svody a zemniče a následně soustavy propojit),  měl by se podílet na nákladech.

Taky čekám, že se přiučím novému triku.
Nebo, že by šlo o nový, tajný Kirchoffův zákon?
 (whist)


Ovšem spolehat se na cizí svod a uzemnění? Zrovna mne nenapadá vhodné přirovnání, ale ženu, auto a uzemnění hromosvodu bych asi sousedovi nepůjčoval!

Asi rozumím co měl tazatel na mysli, zhoršil se podíl (rozdíl) mezi zemním odporem stavby jako takové a hromosvodní soustavou.

Taková fiktivní možnost. Řadový 5-i domek, na obou koncích budou mít společné hromosvody, majitel prostředního ho mít nebude, ale laskavě svolí, že po hřebenu může vést "propoj" mezi oběma hromosvody...
Jak moc je to špatně technicky a jak moc legislativně?

Zkusím dva pohledy.

Právní. (nejsem právník - bez záruky)
Nevidím jediný důvod, proč by kdokoliv měl zasahovat do zařízení, obzvláš pokud se jedná o ochranu mého majetku. Z jistého technického úhlu pohledu mi mou ochranu snížil a tak zvedl riziko škod na mém majetku.
Navíc bez mého svolení a zcela zdarma, bez podílu na nákladech.

Technický..
Pokud se nad tím zamyslím, tak mi vychází že po výpočtu ochrany domu a měřeních, mi vyjdou 4 svody.  Tím že dům zvětším o další stejně veliký dům se zvedne chráněná plocha o 100%,  ale počet svodů, tedy možných cest pro bleskový proud zůstává stejný. Zde vidím první snížení ochrany tímto řešením souseda.
Všeobecně platí že je vždy lepší pokud do domu blesk neuhodí a hromosvod slouží jen pro případy, kdy si blesk vybere můj dům. V tomto případě i dům souseda, což je pro mne nepřijatelné. "jeho blesk" půjde po mém domě a hrozí že i na mém majetku napáchá škody. Sice odpor vašeho hromosvodu bude stejný i po připojení sousedova jímače, ale sběrná plocha a počet svodů, hovoří ve váš neprospěch.

Osobně bych pochopil kdyby soused připravil dva svody své a s vaším svolením propoji svoji nadzemní část s tou vaší. Dle mého názoru (odhadu) by pak ochrana zůstala díky jeho svodům, na stejné, dokonce i vyšší úrovni. Ale přesně by to spočítal a navrhl jen projektant znalý konkrétní objekt a místní podmínky. Rozhodně bych se bránil i právní cestou. Pokud s ním bude nějaká rozumná dohoda, tak víše popsanou technickou spoluprací můžete získat oba. Ale rozhodně bych technické řešení nechal na projektantovi.

Ne, tak to není. On k vašemu hromosvodu nepřipojil svůj hromosvod,  ale nějaké dráty, které před připojením k vám nebyly hromosvodem,  takže jeho tvrzení o propojení hromosvodů je zde zcela mimo mísu.

Těžko to nějak na dálku posoudit, když nemáme ani fotografie. Modelové situace mohou být různé a jedna může být i taková, která se velice podobá typickému paneláku, kde je několik vlastníků domů. Budova je uměle vlastnicky rozdělená, ale má jedno jediné technické zařízení – hromosvod. To, jestli je to technicky jediné zařízení, je dáno počtem a vzdálenostmi svodů. Z popisu tazatele jsem pochopil, že jde o řadovou zástavbu tří domů. Aby na takovém domě byly tři hromosvody, musel by mít každý z nich minimální počet svodů pro jeden hromosvod jednoho domu. Pokud je to stejné jako u paneláků, tak to může být od počátku projektováno jako jeden celek, takže prostřední dům třeba nemusí mít vůbec žádný svod. Tohle by nemělo být nijak těžké prokázat a potom z toho jasně vyplyne, jestli ten prostřední dům má nebo nemá „historické“ právo se připojit. Jestli je tam jen jeden společný hromosvod, tak náš tazatel třeba provedl zásah na zařízení bez souhlasu ostatních vlastníků.

Existuje někde něco ve smyslu obecního hromosvodu a zemnění?
Dokážu si to představit při rekonstrukcích VO a pod.

Rozhodně z hlediska ochrany by byl nejlepší hromosvod vyprojektovaný a zhotovený pro celý trojobjekt najednou. To však předpokládá dohodu majitelů a také společné zainvestování. Nejsem právník, ale ze zkušeností vím, že právníci z toho dokáží udělat nerozlousknute lný oříšek. Určitě by bylo dobré zapátrat v historii objektu, jak to bylo řešeno při novostavbě.

-Ne vždy vyprojektovaný hromosovod je OK! (Moje zkušennost)
-Určitě bych to provedl pro všechny 3 domy jako jeden komplet!


Po stránce právní to bude vylousknuto tak, jak dobrý bude právník osloven! Bez ohledu na normy. (norm)

Já bych, v tomto případě, souseda nechal připojit, ale připojení k mému hromosvodu bych si zajisti sám, aby bylo správně udělané.

Pokud máte jak prokázat že jeho "hromosvod" tam nikdy nebyl, je několik možných.

My sice nevíme jak to tam přesně vypadá ale teoreticky toto provedení má svá rizika. Vycházejme z faktu že blesk se má svézt cestou nejmenšího odporu co nekratší cestou.
Tady bych viděl riziko možných přeskoků na jiné části střechy.

Tvrzení že se má hromosvod u řadovek je sice pravdivé, ale je tu problém že popsaný "jeho hromosvod",  není ničím jiným než kusem drátu.

Požadoval bych po něm doložení tvrzení že je to hromosvod.
Jelikož zasáhl do vašeho vyhrazeného technického zařízení svévolně bez souhlasu. Tj. projektová dokumentace, analíza rizik a revize. Pokud nic nemá, požadoval bych uvedení do řádného stavu...

Stejně tak jako on si to nainstaloval bez vašeho svolení, můžete i vy bez jeho svolení ty dráty odpojit... Je to takové krajní řešení, nejlepší by bylo kdyby nastala domluva mezi majitely a každý by si tu svou část dodělal na své náklady dle jednoho projektu.

Z druhé strany bude pro tazatele o něco lepší když uhodí do jímače souseda a blesk bude sveden do země, nežli když udeří do vedlejšího domu natvrdo a lehnou popelem oba dva.

Přemýšlel jsem i tomto riziku. Ovšem varianta že si soused jen tak hodí drát na hřeben a připojí se k mému hromosvodu, se mi zdá horší.
Jak už jsem psal. Asi bych neměl vůbec nic proti, kdyby soused připavil dva své svody a dovolil se mě připojit. Nebyl jich jistě proti, naopak bych pak takovou variantu i uvítal. Ale to odhaduji dle mě známých řadových domů. Trvám na tom, že takovýto návrh by měl být nejdříve na stole projektanta a ne jít rovnou na střechu dilentanta.

Podle mého názoru, než se sousedem roky dohadovat a soudit, kdy ho bude odpojovat a on se bude připojovat, do doby, než při případném zásahu bleskem oba vyhoří, tak bych to udělal takto:

A jak toho dosáhnete? TO by mě fakt zajímalo, protože jen prostýma svorkama toho asi nedosáhnete. Tím nemyslím vlastní provedení spoje "drátů",  ale hromosvodu a jeho funkčnosti jako celku.

Tedy zadání zní - objekt kde vychází v návrhu beroucím v potaz místní podmínky, 4 svody. Zvětším ten objekt o 100% a kolik svodů budu teď potřebovat? Zase jen 4?  
Dále by mě zajímalo jakou S vzdálenost budu mít i krajních svodů, u svodů "uprostřed" řadovky a jaká bude na hřebeni v nevzdálenějším místě od nejbliššího svodu, konkrétně na sousedově střeše.
(berte v potaz to, že pod střechou bude na 100% i půdní vestavba, třeba s dětským pokojem)

 Možná mě přesvědčíte o tom, že se obávám zcela nesmyslně. Těším se na vaše řešení.

Ve skutečnosti ale jsou to 3 baráky. Pokud i ten na druhém konci má 4 svody, a pokud se ten soused šetřílek připojil i tam, tak to nejspíš bude - co do počtu a rozmístění svodů - v pořádku.
Pokud výšeuvedené podmínky splněny nejsou, tak je to samozřejmě úplně špatně.

Ano, nejspíše by to tak bylo. Ale bez dalších indicií jen hádáme. Nicméně beru v potaz i variantu, kdy to nemusí být úplně špatně. Ale informací je nedostatek a tak pracuji s těmi předloženými  které jasně mluví o  tom zřízeném hromosvodu na jedné části řadovky a na kusu drátu na další třetině. Pakliže by měla i ta třetí (případně druhá) část své svody (funkční hromosvod),  pak od počátku tvrdím že bych pro tuto varinatu vzájemného propojení byl. Jestliže tomu tak není, považuji to za špatné.


Tedy stále bych chtěl vědět jak by vyšel hromosvod v tomto tazatelem popisovaném případě a kdyby si souseda připojil ACEOF ACES na tento hromosvod. Tedy jak by to jeho správné připojení vyřešilo všechny požadavky norem na řádnou ochranu před bleskem, bez dalších svodů. Viz můj předešlý příspěvek.

Nechal bych vypracovat projekt na dva svody u souseda, dal bych ho sousedovi a poprosil bych ho, jestli by si to podle toho projektu mohl udělat.

 moc (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za Vase nazory.

Robert Gregor

Ok. Takže se shodneme na tom, že pouhé připojení rádoby jímače sousedovi střechy, bez dalších svodů a zemničů, není dobrým řešením, bez ohledu na to kdo a jak to připojí.

Tedy shoda. Jsem opravdu rád.

Tazatel by mohl ještě napsat, co mu na takové dobré řešení řekl soused.

Tazatel vyvolal změnu stávajícího stavu, že přerušil společnou jímací soustavu u trojdomku. Soused, bez ohledu na stav hromosvodu a s ohledem k možnému ohrožení svého majetku a života, se bezodkladně připojil zpět a uvedl to do původního stavu.
Pokud souseda tazatel opět odstřihne od společné ochrany, mohlo by se jednat o obecné ohrožení a pokud tazatel předtím neučinil patřičné kroky i úspěšně žalovatelná.
Osobně, kdybych jako soused měl vytrpět díky toho druhého při jeho rekonstrukci hluk a prach, a pak se dozvěděl, že já mám a i ten třetí soused investovat několik i možná desítek tisíc, tak bych se asi zachoval jako ten tady odsuzovaný soused.

Vas soused ma pravdu v tom, ze v pripade radoveho domu sa hromosvodova soustava bere jako celek. A prave proto, ze je tento fakt obsazen i v csn, oba dva postupujete spatne. Zrejme vam rovnez unika souvislost mezi vnejsi a vnitrni ochranou. Zkuste se na prostor obklopujici radovku vratane jejiho okoli a podlozi podivat optikou spolecnych prostor bytoveho domu.
Sve jste si uz ale jak je videt svepomocne provedli oba, a projekt bude patrne take mimo vas zajem. Takze az se oba dva dohodnete s tretim, drzte sa minimalne alespon odborneho poradenstvi.