Diskuse Elektrika.cz

Může vést hromosvod i vzhůru? Vždy jsem si myslel, že hrom má sjet do země dolů a podle této fotografie musí nejdřív nahoru a pak dolů!

Řešení hromosvodu na fotografii neodpovídá normám a vypadá to že je hromosvod nedokončený. Blesk se opravdu nebude vracet směrem vzhůru a bude pokračovat cestou nejmenšího odporu směrem k zemi.

To: Dobrovolný
Jen pro Vaší informaci  - existují tzv. vstřícné výboje, které jdou právě od země nahoru. Hromosvod na vašem obrázku je pro ně ideální řešení, ale ty důsledky ...

myslím, že to je propojení všech kovových částí na střeše k hromosvodu.

Hromosvod provedený na obrázku nesplňuje čl.61 ČSN 34 1390.
 :) p.Fuksa a Veceřa jsou zdá se velkými šprýmaři  >:D jen aby to někdo nevzal pro boha vážně.

Při blesku je zachycený výboj (nejen přímý zásah, ale i naidukované přepětí, vedlejší bleskové výboje,...) sveden do země. Svedený "proud" si hledá všechny cesty na zem a zpravidla nepostupuje "do kopce". Takže u objektu na fotografii se může stát (zdůradňuji MŮŽE, ne musí),  že výboj se bude pohybovat i po vedení k přístřeškům, tam vedení skončí a energie se nemůže "vypařit" a tak se svedená náboj "rozprskne" na všechny kovové (vodivé) předměty v okolí. A to může způsobit zapálení hořlavých předmětů.
Tohle provedení považuji za zcela zásadní pochybení projektanta, montéra i revizního technika.

Tak tady je to opravdu extrém, po zásahu bleskem u tohoto objektu lze předpokládat pokračování výboje směrem dolů, ať již na kovový okap, či na systémy schované za oknem ( topení, el.instalace atd.)

Pri všetkej úcte, ale toto "dielko" nemôžem nazvať bleskozvodom, a už vôbec nie, že to má slúžiť na ochranu pred bleskom.

Pokud se dobře podíváte na obrázek, na hřebenu jsou vidět příchytky pro hřebenový jímač který není zobrazen a jedná se tedy o jímací zařízení. Čl. 61 mluví o vedení a svodech. Podobná situace může nastat u pomocného jímače komína, který je na střeše pod úrovní hřebene.

TO: Rozmahel > "...a čo také si predstavujetě pod pojmom vedení?..." To co vede od hřebenového vedení směrem dolu na vikýře a na nich to končí, si myslím že je přímo ukázkový "slepý konec vedení",  před kterým čl. 61 varuje.  ;D

Norma mluví o slepém konci SMYĆKY, ne vedení. Smyčka je jakýsi oblouk na svodu či vedení, který pokračuje dále viz.obr.2 normy. Smysl úvahy o smyčce je v tom, že přes takovou dlouhou smyčku by mohlo dojít k průrazu středem smyčky. U střechy na obrázku se dá předpokládat úder do hřebenového jímače který má svůj ochranný prostor a ne do níže položených částí střechy. Pokud budem předpokládat, že z jímačů na vikýřích by mohlo dojít k přeskoku do objektu, tak totéž se může stát i když tam tento jímač nebude.  ;)

TO: Rozmahel > Tak znova: ty "dráty" na střeše podle vás nejsou vedení, tak co pak tedy jsou?
V uvedeném případě ani tak nejde o to, že by do vikýře mohl zasáhnout blesk (vikýř se zdá je v ochraném prostoru hřebenového vedení),  ale o to, že blesk, který udeří do hřebene si může vybrat pro cestu k zemi právě ono vedení na vikýř, tam ale drát končí (slepý konec) a dál přeskočí třeba na topení pod oknem a přitom podpálí  konstrukci vikýře. Ale to psala již řada kolegů předemnou, ale asi né dost po lopatě.
Jinak asi doslovné vysvětlení uvedeného hromosvodu v ČSN budete hledat marně, protože ani v r.1969 nikdo nepočítal s takovou lidskou pitomostí, že někdo nechá nedokončený svod na vikýři.  :)

To: Rozmahel
Pokud vedení na vikýřích nazýváte jímacím vedením tak platí:
1. Svody se k jímacím zařízením připojují u jejich spodní části (čl. 53 ČSN       341390).
2. Svod se připojuje k jímacímu zařízení a zemniči (čl. 77 ČSN 341390).
3. Svody k zemničům musí být co nekratší a mají být přirozeným pokračováním jímacího zařízení (čl. 61. ČSN 341390).

Nezdá se mi, že by jímací vedení na obrázku bylo v nejnižším bodě spojeno se svodem, který je nejkratší cestou spojen se zemničem.

Domnívám se, že blesk si zpravidla vybere cestu podle rozdílu potenciálu a tady to vypadá, že z druhé strany střechy pokračuje jímací zařízení svody, které nejsou vidět a tím pádem do země. To znamená, že výboj je sveden vodivou cestou do země i bez lopaty. Pokud se předpokládá, že rychlost blesku se blíží rychlosti světla, tak ta cesta do kopce cca 2m ke hřebenu je při normálním výboji zanedbatelným zdržením. Samozřejmě při extrémně silném výboji i hromosvod provedený dle normy nezajistí spolehlivou ochranu, tak jak je uvedeno v předmluvě normy. Jinak nic proti vám.  o:-)

 Děláte si srandu pane Rozmahel? Nebo jste jako moje manželka ,  kterou fyzikální zákony nezajímají? Nebo dopravujete vodu do kopce pomocí vidlí?
Vaše doměnky nejsou zcela v souladu se zákony fyziky. Pan Karvánet to  dobře vysvětlil a jestli jste nepochopil - komu není rady tomu není pomoci. ::)

Voda opravdu nejde nosit vidlemi. Ale v případě zásahu tohoto nadzemního vedení bleskem, je výboj veden galvanickou cestou do země. Předpokládá se úder do hřebenového jímače. V okamžiku výboje je ve stejném časovém okamžiku celá nadzemní část jímacího vedení pod napětím a připojena k zemniči, který by měl tento výboj uzemnit. Myslím si, že obecně lze říci, že el.proud teče z místa nadbytku do místa nedostatku, což v tomto případě je zemnič, a svod k němu je galvanickou cestou nejmenšího odporu. Pokud bychom uvažovali, že z vedení na vikýřích dojde k přeskoku do objektu
/ toto vedení má stejný potenciál jako hřebenový jímač / tak potom stejný přeskok do objektu musíte předpokládat i z hřebenového jímače. Podobná situace může nastat u tyčového jímače, který je ukotven do krovu pod střechou a jímací vedení na něm je připojeno nad střechou.

TO: Rozmahel > Nemohu si pomoct, ale zdá se mi, že Vy jste další "chytrolín",  který místo aby při práci splnil požadavky uvedené v ČSN udělá práci "po svém" a potom teprve hledá v normách jak si to odůvodnit a "vejít se do předpisů".
Takový pracovní přístup neuznávám. Teprve když moje práce splňuje normou dané požadavky a je provedena v dobré řemeslné kvalitě, mohu začít teoretizovat o tom co by bylo a jak by bylo.
V uvedeném případě jsou "svody" k vikýřům v rozporu s ČSN 34 1330, zejména čl.61, ale i dalších.
Na sedlových střechách u rodinných domků se použije hřebenová soustava dle čl.39. (čl.136). Pokud by se vikýře nevešly do ochraného prostoru (čl.52) lze hřebenový jímač doplnit pomocnými jímači nebo dokonce jímací tyčí (čl.48) aby se vikýře do ochranného prostoru dostaly. Svody k zemničům mají být co nejlratší a mají bý přirozeným pokračováním jímacího vedení (čl.61). Svody se mají umísťovat v rozích budovy a co nejdále od dveří a oken (čl.62.)  :)

Aby nedošlo k omylu ten hromosvod není moje dílo. Díky za citaci článků normy, tu normu mám a už jsem ji četl.

(ssur)


Je otázkou, jestli vůbec to vedení na vikýřích musí být a jestli se ty vikýře nevejdou do ochranného prostoru hřebenového jímače. Odsud se to nedá poznat. Myslím si, že to tam stvořitel udělal jako pomocné jímače, tam by bylo potom vhodné udělat jakési převýšení o 30cm. Nicméně si myslím že je to schopné funkce. Nechtěl jsem se vás nijak dotknout, jste totiž pěkný "(dabel)"

Už to nechám spát.   (poklona)

Milý pane Rozmahel vy byste opravdu chtěl ,  aby blesk při tom fofru co míří k zemi šel zpět nahoru? Ten bude ctít cestu nejkratší... to je dolů...komu není rady tomu opravdu není pomoci...

Navrhnul,provedl a zrevidoval.Vas il.

Pokud může voda téct do kopce, může i svod hromosvodu vést vzhůru ...

 A nešlo, by to vyřešit, že před odbočkami na vikyřech směrem dolů dát příkazovou značku směru, nebo slepá ulice, možná blesk už umí číst. :D :D :D

No on je ten problém trochu v tom, že blesk je v podstatě přechodový jev a nelze uvažovat jednoduše v rámci Ohmova zákona jako pro 50Hz... ;)

Možná, ale to nic nemění na faktu, že sice hromosvod může vést i vzhůru, ale bleskový výboj bude takovouto cestu s pravděpodobnos tí, hraničící s jistotou, ignorovat.  ;)

Instalaci ochrany proti blesku na obrázku lze dokončit připojením jímacích vedení vikýřů na uzemnění dle čl.542.N5.4 ČSN 332000-5-54.

Pane Šigute, to jste objevil Ameriku! Gratuluju! Na to tu zatím ještě nikdo nepřišel.

Řečeno bylo mnohé.
Smysl mých poznámek nebylo dráždit hada bosou nohou.  :D
Spíš si myslím, že to byl námět k zamyšlení. Blesk je skutečně přechodový jev a je to elektrostatick ý výboj. To znamená, že je stejnosměrný. 50Hz zde asi opravdu neplatí.
Dále, to že blesk míří dolů k zemi / při tom fofru / není v žádném případě dáno gravitací ale rozdílem potenciálů. / hmotnost elektronů zde zanedbávám /. Indukovaný proud teče cestou nejmenšího odporu do země. Elektrický proud stejnosměrný nebo střídavý může opravdu téci do kopce.
Pokus - zás.230V u země a prodlužovačka zavěšená ke stropu.  :)

To Rozmahel:
Do učebnice fyziky s tím  :D  :D  :D  :D

 :'(  proti gustu ....   třeba je to podle norem v jiných zemích, francouzských, německých,ruských, země Igora Fokusmana! Omlouvám se za svojí neznalost. Snad kdydy autor fotografie upřesnil zeměpisnou polohu....  Tak se nebudem trápit! Jedno je jisté že to není podle norem zde obvyklých.

To Rozmahel, zvláštní pojetí, zdá se vše logické, ovšem při napětí ca 50 MV bych raději dodržel normu.
   ;)  Pravdu mají dle mého názoru všichni, kteří se při pohledu na toto dílo zhrozí.
Představa že při bouřce stojím u okna opřený o topení pod tímto slepým ramenem je děsivá  >:D. 

Moja úvaha je nasledovná:
Blesk najpravdepodob nejšie udrie do najvyššieho bodu na budove. V prvom momente prúd blesku začne prechádzať zvodmi do zeme. Na hrebeni strechy sa objaví úbytok napätia od prechodu blesku zvodmi do zeme a odtial aj na slepom konci "zvodu do kopca",  kde sa v blizkosti obyčajne nachádza rozvod nn ( napr. lampa ).
 A tu sa môžme zamyslieť.  Ak preskoková vzdialenosť je dostatočná, blesk preskočí na rozvod nn. Bleskový prúd sa v tom okamihu začne deliť medzi prvotný zvod a zvod cez rozvod nn. Tento scenár je velmi pravdepodobný a tak "naskôr dole a potom znova dole" cez rozvod nn.  Nie je vylúčený ani prípad "najskôr hore a potom dvakrát dolu" cez zvody a rozvod nn.
 Ano, myslel ste to správne a takto urobené "zvody do kopca" zvyšujú nebezpečie škody po údere blesku a vlastne degradujú ochranu budovy pred bleskom. Často sa s tým stretáme, možno k vôli zlej logike myslenia.