Diskuse Elektrika.cz

Dlhšie zvažujem kúpu merača odporu uzemnenia kliešťami, bez rozpojenia... Neviem prakticky vyhodnotiť ku ktorej značke, alebo modelu sa prikloniť. Niektoré značky ako UNI-T, alebo ETCR sa pohybuju v cene okolo 500,-E naopak z tých drahších ako Megger, Fluke a Chauvin Arnoux sú v cene 2 alebo 3 násobne vyššej.

Prístroj potrebujem na občasné premeranie odporu ochranného pospájania pri pracovných strojoch a na meranie odporu uzemnenia...
Ideálne je aby sa dal odmerať odpor uzemnenia aj v krabici pre skušobné svorky, myslím, že nie každý prístroj má kliešte také, že sa do krabice kde je skušobná svorka zmestia...

Cenový strop nemám, a radšej kupujem kvalitné vybavenie, ale neviem či v tomto prípade má zmyseľ kupovať prístroj za 2-3 násobnú cenu
oproti UNI-Tu alebo ETCR...

Zatiaľ zvažujem z lacnejších ETCR 2000C+ alebo v posledných dňoch aj favorit: CA 6416 s tých drahších prístrojov, prípadne ešte Megger DET14C, Fluke 1630-2 FC. Mám už prístroj Megger MFT1835, čo je združený prístroj el. inštalácií, ku ktorému sa dajú U a I kliešte pre takéto meranie dokúpiť, ich cena je cca 300eur, ale jednoúčelový merací prístroj sa mi zdá pohodlnejší ako nosiť 2x kliešte a veľký združený prístroj...

Viete mi niekto z revíznych technikov poradiť z vlastnej skúsenosti?

Případů kdy lze měření pomocí kleští využít tak abychom dostali skutečně relevantní výsledek je dosti málo a vždy znamenají zvýšené nároky na odbornost posuzovatele.
Pokud patříte a to bez jakékoli urážky spíše k začátečníkům v oboru, nemohu takový postup doporučit.
Kleště jak to pozoruji jsou módní záležitostí samozřejmě s přednstmi, o tom žádná, nicméně jejich použití má svojelimity, bohužel často překračované.
V revizích čtu pak doslova bláboly o hodnotě zemnění, přičemž ve skutečnosti se jedná o hodnotu spojitosti někdy kombinovanou s hodnotou vodivosti půdy a k tomu změřenou navíc nevhodnou metodou.

Dobrá diskuse na toto téma:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php?action=printpage;topic=38155.0


Mám na to pravidlo. Pokud je měřák v ceně nad 5 tisíc, je nutná ekonomická analýza. Výsledkem je návratnost vložené investice. Na příklad DET 24C budu kupovat, když budu mít objem revizí s měřením odporu uzemnění na rok za 0,2-0,5 Mega.

Spojitost pospojování u pracovních strojů měřím často, ale použit klešťák mne ještě nenapadlo....a le je to zajímavý nápad.

Používání Eurotestu se dvěma klešťáky je dosti nepraktické. Pak je dobrý na příklad ETCR 2000 s otvorem 32x65.......

Klešťák je jen doplněk měřícího vybavení na měření odporu uzemnění, jak píše Milan Hudec

Klešťák je taková specifická hračka. Měl jsem možnost porovnání několika typů od těch levnějších, po řekněme vyšší střední třídu, která je pro provozní měření výkon/cena optimální.
U všech stejný problém s proměnou hodnotou v závislosti na umístění měřeného vodiče uprostřed oka kleští. Tento rozptyl se s cenou snižoval, u těch nejlepších v rozptylu 1 ohmu.
Nemám jasnou představu o velikosti krabice se zkušební svorkou, ale kleště jsou vesměs hodně robustní a je dobré snažit se měřený vodič neopírat o kleště, je tedy zapotřebí mít okolo svorky místo.
Další věc je, že ne všechno lze změřit.
Právě u toho pospojení hrozí největší pravděpodobnos t zkreslení výsledků.
Je to stejné, jako v případě měření spojených soustav. Pak se teprv objevují skvosty, když uzemnění TS, měřené byť renomovaným, ale zaslepeným nadšením z nových kleští, RT má 0,2ohmu :D
Nejlepších výsledků se naopak dosahne měřením čistého svodu uzemnění sítě. Pak se výsledky oproti měření sondami a náhradní metodou rozchází v jednotkách ohmů.
Obecně si troufám tvrdit, že změřit precizně uzemnění není vždy jednoduché a v některých případech transfigurace sond dělá poměrně značný rozdíl od vyhovuje po nevyhovující. Kleště jsou do jisté míry alibismus, protože rozptyl i při různém umístění vodiče v kleštích je menší.
Osobně považuji klešťák jako dobrou pomůcku pro rychlé zjištění hodnoty uzemnění, ale o jeho stavu více vypoví až klasické měření pomocí sond.
Co se tipu na měřák týče, koukněte na Kyoritsu.

p.Bocek, máte pravdu, ze niekedy je zbytocne priplacat za znacky a treba zvazit navratnost, ja som zasa zistil ze obcas si treba priplatit a az ked tu kvalitu clovek testuje a pouziva zisti preco urobil dobre... tento meraci pristroj ale nemusi byt potvrdenim pravidla..čo sa týka merania pospojovania u strojov/rozvadzacov, FLUKE to dokonca prezentoval v nejakom videu ktore som videl na internete, preto som to bral ako fajn pomocnika i ked v praxi som to nevidel.

p.Hudec, s vami taktiez suhlasim ze meranie uzemnenia akotakeho je celkom problematika z urciteho pohladu. Ak sa da pouzivam metodu pomocou sond, ale casto narazim naozaj na problem ze proste 40m sondu nieje kam natiahnut lebo po 20tich metroch skoncite na susedovom plote :) Potom je narade meranie pomocou impedancie slucky, co taktiez niekedy nieje jednoduche ked v obvodu su riesene cez prudovy chranic a najst bod pred tym si vyzaduje otvorenie rozvadzaca,... tak mi prisiel kliestak fajn riesenie, i ked treba naozaj brat do uvahy skusenosti a odbornost RT aby nevedomky nemeral slučku na miesto odporu uzemnenia. Je to ale myslim otazka praxe a nastudovania danej problematik, pripadne priamo na objekte si skusit klasicku metodu/pomocou fazy/kliestakom a tak porovnat merania. inak sa to asi nikto nenauci... som odhodlany do kupy ist a naucit sa to ako to táto metóda vyzaduje :)

Vyber som zatial okresal na lacný vraj kvalitný UNI-T278A vs. značkový 2x tak drahý C.A.6416  :o

Některé přístroje měří impedanci smyčky i za proudovým chráničem bez vybavení

Ano to máte pravdu, mám Megger MFT 1835 ale castokrat pri takomto merani napriklad zasuvky je hodnota uplne ina ako ked tam chranic nieje,, ,  bez chranica na tom isto m obvode ukazuje pristroj napr. 0,8Ohmu a pri merani bez vybavenia je hodnota 2,6ohmu.

S přístrojem Megger nemám zkušenost, ale díval jsem se na video o použití a vidím problém v systému měření. Nebylo rozlišeno jestli se měří impedance sítě nebo smyčky, přednášející vždy hovořil o smyčce. A přístroj se k měření připojuje pouze dvoudrátově.
Tak měří a připojuje se i např. Zerotest a s ním musíme nejdříve změřit impedanci sítě a pak vodič připojený na N zapojit na PE a měřit impedanci smyčky, jinak dojde k vybavení FIčka.
Používám k měření Metrel XA a ten se připojuje třídrátově a měření je bez problémů.
U Zerotestu taky bývá problém s přítlakem měřících hrotů

Pán Mazáč tak ako píšete meriam aj ja. K prístroju mám redukciu s vidlicou do zásuvky a meriam pomocou troch vodičov. Až na prístroji si prepnem režim impedancie siete a impedancie vypínače slučky. Jedna sa o združený revízny prístroj MFT1835 a mám zato že je to kvalitný prístroj v robustnou prevedení.

Zcela nenormově si zkuste změřit uzemnění pomocí spojitosti 200mA mezi zemničem a vodičem PE/PEN či vodovodním potrubím a pod.zemním etalonem, pak porovnejte s jinou metodou :)

Podle výrobce měří Zerotest tak krátkými špičkami, že je možné měřit za chráničem
Bohužel mám praktickou zkušenost, že v rozvaděči to v pohodě změřím, ale na stejném okruhu za stejným chráničem infotabule "na konci perónu" změřit nejde, chránič padá...

Za chráničem měřím impedanci proudem do 10 mA. Na vyhodnocení splnění podmínky Zs<Uo/Ia to sice není, ale na ověření spojitosti (nejenom) ochranného vodiče to stačí ažaž.

Něco ke klešťákům na uzemnění, kvuli jedné akci v zahraničí jsme do naší firmy koupili UNI-T UT275 a musím říct, že mi plně vyhovuje sice už se trošku rozjel, ale přesnost má stále skvělou máme ho cca 6 let.

Důležité je vědět, že kleštákem se měří jen odpor smyčky nikoli uzemnění. Vpodstatě nejlepší je při kontrole zda uzemňovací "přívody" jsou spojeny se "zemí" například máte soustrojí, které má mít čtyři zemnící body, tak si je oťukáte a všude by mělo být cca pod 1 Ohm odpor ocely ve smyčce. Pokud naměříte tři malé hodnoty pod 1 ohm a jednu v řádech jednotek (desítek) tak víte, že ten svod je jen zastrčenej v zemi, aby se neřeklo a je potřeba to dopojit. (osobní zkušenost). Já při tomto měření si sebou nosím ještě cca 5m 25mm2 izolované měděné lano s kleštěma a uzavírám si smyčku, je to dobrý hlavně v průmyslových halách.

Osobně se domnívám, že jediné přesné měření ochranného uzemnění je použití impedance smyčky, "ostrou fázi" to je jediné měření, které skutečně ukáže kolik má poruchová smyčka proti zemi. (porucha fáze na kostru, která je odpojená od kabelu, ale spojená se zemí). Vše ostatní je měření bodu, proti mnou vytvořenému bodu a pokud je to v objektu, kde se dělali základy nikdo nezaručí, že tam kde měřím je stejné složení půdy, jako tam, kde se něco "semele". (klasická zem má cca 100Ohm/m, ale hrubý štěrk, písek ... atd. je úplně něco jiného).

Nechci vám nic vymlouvat, každý můžeme mít jiné priority, ale u výběru kleští by mě hlavně zajímalo, jak široce jsou použitelné a jak dlouho asi mohou vydržet (pokud je zrovna někde nezapomenu). Možnost obepnutí ve skříňce se svorkou dost limituje jiné možné kvality kleští. S těmito případy se nesetkávám často, a kdyby už to nastalo, tak bych to změřil jinak, jak by místní podmínky dovolily, třeba obepnutím svodu na střeše nebo bych svorku rozpojil a měřil impedancí.  Spíš by mě zajímalo, jestli obepnu nejenom pásek FeZn 30x4, ale i pásek starší, který je širší. Nebo jestli naráz obepnu dva vodiče PEN vývodu z trafostanice 2 x AYKY 3x240+120. Nebo naráz dva vodiče FeZn pr. 10 mm. Nebo pro měření spojitosti mohu považovat za výhodu, když ty kleště umí generovat 1 A a ne jenom nějakých pár mA.

Souhlasím a taky tuto metodu nejraději používám. Ale jsou situace, kdy není k dispozici napájecí síť a pak už jsou jen dvě možnosti. Nebo musím změřit uzemnění sekčáku 22 kV na poli a tam už je jen jedna možnost.  Chtěl bych jen upozornit, že ať už se měří klešťákem, nebo impedancí, tak v obou případech jde o stejný způsob vyhodnocování. Vždycky je to rovnice „x + y = naměřená hodnota“. My zjišťujeme x a přitom se předpokládá, že známe y. Jenomže y neznáme a jenom si myslíme, kolik asi je. Takže ve skutečnosti odpor uzemnění neměříme, ale jenom více nebo méně přesně odhadujeme.

Přesně tak. Jenom je třeba být pořád ve střehu, protože vadný spoj může být od kleští vlevo nebo vpravo.

Já také, ale proč tak tlusté? Nosím 2,5 mm2 krátké a dlouhé. Výborný je prodlužovák 33 metrů na bubnu od ILLKO. Hlavně proto, že je lehký a vodič naprosto dokonale ohebný. Není problém odpor odečíst, pokud na tom záleží.

ďakujem p.Žabka, ano máte pravdu v čom píšete, pri klasickom zakladovom uzemnovaci sa naozaj meria len odpor slucky, co si casto RT pletú ako som si precítal aj tu... treba správnu úvahu pri meraní... pri takomto typu uzemnovacej sustavy by mohlo pomoct predpokladam aj 10m kablu a jedna sonda zapichnuta v zemi. A kliestak pripojit na kabel, myslim ze takto by sa tiez odpor uzemnenia dal odmerat.

- dnes som po precitani Vasich prispevkov zakupil UNI-T UT278A, predpokladam ze bude dobre sluzit tak ako pôvodny plan CA6416, i ked vidim na prevedeni ze polovicna cena sa predsa len odzrkadlila :) prax ukaze... Dakujem vsetkym za rady. Laco.

Ta zapíchnutá sonda by byla k čemu?

To by spíše ukázalo hodnotu blízkou hodnotě uzemnění pomocné sondy

----
Pokud existuje opravdu jen jeden spoj mezi zemničem a jinou zemí (HOP, MET, kde je to spojeno mj. s PENem),  můžeme "cvaknout kleště" na ten propoj a mělo by to ukázat hodnotu uzemnění (součet hodnot obou uzemnění).
Ale jednou jsem se parádně seknul - kleštěmi "mimo rozsah",  proti fázi téměř 200 Ohmů... Probíhala výluka kabelu od ČEZu a přívod byl z dieselagregátu, který byl uzemněn "jen tak symbolicky" a právě uzemnění náhradního zdroje se blížilo těm 200 Ohmům...

To funguje... Ale jen do té doby, než to zkusíte v místě, kde tečou v zemi bludné proudy...
Já jsem tak kdysi měřil uzemnění jedné ústředny... Projel vlak, co měl elektrické topení a používá kolejiště jako zpětné vedení mezi vagony a lokomotivou (na trati, kde nebyla trakce),  možná tam něco bylo špatně, ohnul jsem ručičku na Ohmetru.

V radioamatérské m prostředí jsem se setkal opakovaně s návodem vzít trafo se sekundárem 12 - 24V a přes ampérmetr propojit měřený zemnič s kolíkem v zásuvce. A z poměru napětí a proudu spočítat odpor.
Má se zkusit "otočit polarita" vinutí, jestli tam nebude rozdíl v měřené hodnotě... "Hlupáci" neví proč a tvrdí, že to je zbytečné, když je to střídavý proud

Nejen v radioamatérské m prostředí je VA, neboli Ohmová metoda užitečná......

Jo, vlak, to je prevít.

Kdysi jsem měřil odpor uzemnění třívodičovou metodou. Bylo málo prostoru pro vodiče, tak jsem je musel tahat přes trať (místní jednokolejka).

Samozřejmě, že jsem se šel zeptat na blízkou zastávku, kdy pojede nejbližší vlak. Bylo mi řečeno, že nejdřív za hodinu.

To stihnu, tak jsem natáhl dráty a projel náklad ...

Vykoľajil ?  o:-)

Ne, jenom profrčel. A já mohl opravovat vodiče.

p.Radim, myslel som to tak, že pri meraní odporu uzemnenia pomocou kliesti, sa na zakladovom uzemnovaci odpor zmerat neda, nakolko z principu merania sa domnievam ze nemeriame odpor ale len spojitost obvodu uzemnovaca cez strechu objektu. Potom hodnoty "odporu" vychadzaju velmi nizke lebo nemeriame odpor ale spojitost.... Preto som pisal, že pri takomto typu uzemnovacej sustavy by som skusil meranie aj tak, ze pripojim vzdialenu sondu na merany zvod a tak by mi vlastne malo odmerat odpor celej spolocnej uzemnovacej sustavy. Meranim na kazdom zvode akurat zistim ze ak sa odporova hodnota vyrazne zvysi na nejakom zvode oproti ostatnym, predpoklada sa tam problem...  Inak su klieste pre meranie odporu uzemnenia na rodinnych domoch so zakladovym uzemnovacom nevyuzitelne co sa tyka konkretne merania odporu uzemnenia. Nemam merania kliestami bez rozpojenia este v praxi, tak ma prosim opravte ak sa mylim...

Nezmeriate nič. Teda okrem hodnoty uzemnenia tej pomocnej sondy. Pán Strycharski sa preto pýtal ,  na čo by vám to bolo. Z princípu jednotlivé uzemnenia trojvodičovo (to je aj prípad základového zemniča). Prepojené jednotlivé uzemňovače aj kliešťakom ( samostatne uzemnené zvody bleskozvodu, nn distribučné siete,ojedinele aj  vn kábelové siete napr.ývody na vzduch).

Ano, spojitost prakticky měříme vždycky, akorát jednou je to čistě kovová uzavřená smyčka a podruhé je v sérii zařazená země vždy se dvěma zemniči. Takže odpor prvního z těch dvou zemničů musíme alespoň nějak tušit, abychom se mohli dozvědět odpor druhého z těch dvou zemničů. Tomu prvnímu zemniči se říká referenční zemnič. Snaha je, aby odpor referenčního zemniče byl malý (protože případné odchylky budou taky malé) a pravděpodobně stálý v čase. Takže ideální je vodič PEN městské distribuční sítě nebo kolejnice dráhy (provozovaná a pěkně vyleštěná, ne žádná rezavá vlečka v kopřivách). Tam se dá počítat s odporem uzemnění 1 až 2 ohmy. Proto se má základový zemnič domu měřit tak, že se kleště obepnou na propoji, který spojuje přípojnici PEN a základový zemnič. Musíme mít jistotu, že propoj je jen jeden. Když je jich víc, musí se ty zbylé rozpojit, aby zůstal jen jeden. Potom se musí obejít všechny svody a změřit spojitosti, aby se ověřily správně spojené svorky. U dobrého hromosvodu se u všech svodů naměří stejné hodnoty v intervalu třeba 0,05 až 0,07 ohmu. Když je jeden základový zemnič, tak se má psát do revize jeden odpor uzemnění. Spousta lidí píše u 15 svodů připojených k základovému zemniči 15 hodnot odporu uzemnění; to je blbě. Má být jeden odpor uzemnění a 15 hodnot měření spojitosti.

p.Radim, ďakujem vám za vysvetlenie :)

po pár dňoch: situácia sa má tak, ze UNI-T UT278A som vrátil na druhý deň po jeho kúpe. Prístroj fungoval a v ničom problém nebol, ale nejak som sa nezmieril s tým, že prístroj pôsobil moc lacne a aj jeho celkové prevedenie zodpovedalo cene, kliešte sa otvárali pre mňa veľmi ztuha a ťazko.... S predajcom som sa dohodol na výmene a všetko bolo bez problémov.. Mám už CA6416, ktorý už pri prvom vybalení dal všetkým najavo, že za tie peniaze stojí... Ak by sa niekto rozhodoval podobne ako ja, odporúčam investovať do profesionálnej výbavy, aspoň ten pocit že som zakúpil kvalitnú vec mne za to stojí... Prevedenie sa nedá zrovnávať, otváranie klieští ide úplne ľahko oproti UNI-T UT278A, zo všetkého mám lepší pocit...

Ďakujem všetkým za reakcie a p.Bocekovi aj za príjemnú komunikáciu mimo fóra.
Laco.

Jj, Pan Bocek, je skvělý odborník, taky už jsem s ním něco řešil, a vždycky mě dobře poradil

Jj, Honza je úžasný typ klidné vody ovšem s výbornou schopností prosákavosti do nitra problému.