Diskuse Elektrika.cz

Ve škole probíráme střídavý proud. Před oknem pokoje mám stožár s vedením (viz fotka). Fyzikář nemá na moje otázky čas - zajímalo by mě, jestli je to stožár nn nebo vn (já tipuju nn),  ale proč jsou  teda na stožáru 4 dráty a jak je to s jednotlivýma napětíma na každym drátu. Něco jsem našel na netu, ale moc tomu nerozumim.

To vypadá na klasický rozvod nn 3x 230/400V
Je tam 3x krajní pracovní fázový vodič a 1x vodič PEN, který má v této části elektroinstala ce (rozvodu) jak funkci pracovní (N - neutral),  tak ochrannou (PE - Protective Earth)

Jiří trefil jsi to přesně. ;)
U vedení vn, například 35 kV, jsou tři dráty a větší izolátory, a větší průřez vodičů.

Pokud tomu rozumím dobře, probíhá třemi dráty napětí 230V a tim čtvrtym probíhá 400V?
V jeden okamžik tedy kolem sloupu beží napětí 1090V?
Tak si řikám, jestli je to úplně bezpečný mít postel hned u takovýho stožáru.

To, čemu říkáš sloup se jmenuje podpěrný  střešník.
Podpěrný proto, protože podpírá dráty, které jdou od trafostanice
(asi) po střechách domů ve vaší ulici
Zároveň je to i střešník přípojkový, protože ty černé a zelený drát, co jdou vrchem
dovnitř do trubky, vedou el. energii do vašeho domu a ven.
Protože vysoké napětí by vám doma bylo na nic a napáchalo by více škody,
než užitku, jedná se o napětí nízké.
Říká se tomu nadzemní vedení provozované s unifikovaným napětím 3x400/230  V/50 Hz.
Nízké ovšem neznamená, že by se s ním dalo nějak kamarádit.
Kdybys byl takový šílenec, vylezl oknem na sřechu a sáhl jedním prstem
na drát, co z něho jde nahoru ten zelený, nestalo by se ti nic.
Pokud by ses dotknul některého černého, poznal bys, co s tělem umí udělat 230 Voltů
střídavých.
Těch voltů tam ale může být i o 23 více, nebo méně.
Kdyby ses jednou rukou dotknul jednoho ze tří drátů černých a druhou jiného černého,
tak bys zjistil, co umí udělat s tělem voltů 400.

Žádné vyšší napětí vám po střeše neběhá.

 :)

Špatně.
Ty tři vodiče jsou fázové vodiče, a ten čtvrtý je vodič PEN. Mezi každým z těch tří vodičů a vodičem PEN, je napětí 230V, a mezi těmi třemi vodiči navzájem je 400V. :)

Vydržte, až se dostanete k třífázové soustavě. Pak to bude pochopitelnějš í.


Učitel, který si neudělá čas na otázky studentů je nějakej divnej.

A protože nemám zrovna co dělat, tak jsem ti udělal do školy tahák.

 :)

Na tom levém obrázku, máte trefenou hladinu - tedy vn, ale napětí může být i 22kV (+-10%). Pokud se nemýlím, tak 22kV je na našem území častější, 35kV se používá v bývalém rajonu Východočeské energetiky - tedy východní čechy (královehradeck ý a pardubický kraj),  možná některé části přilehlých krajů.
A jen poznámku uvedené napětí 22/35kV je napětí fázové. Tedy každý s těchto vodičů má proti zemi 11kV (+-)

Jinak souhlasím s Jirkou Svejkovským, pokud učitel nemá čas na dotazy, tak je divnej. Ještě navíc, když jsou k tématu.

Kdybych do toho chtěl šťourat, tak na pětatřicítku se dávalo obvykle VPA 180. Na fotce je  135, je ale fakt, že izolačně vyhoví oběma hladinám. V Plzni je třeba primerka provozovaná na stovkový lince, na mostecku jsou zase pětatřicítky na dlouhých lskách a vpáčkách provozovaný na 22kV.

Já myslím, že sdružené.

Jinak Východní Čechy - souhlasí.

 :)

Supr, už je mi to trochu jasnější. Děkuju  :).
Ohledně učitele, je mladej a s klukama ho podezříváme, že odpovědi na naše otázky nezná,  tak se jim takhle snaží vyhnout ;D,

Nevadí - třeba bude dobrej na biologii.

Jdu vrátit maturitní vysvědčení, samozřejmě, že sdružené.

Mě by spíše zajímalo jak jsi přišel na údaj cca11kV proti zemi?
Dopředu říkám že netuším kolik tam je.

Pokud by to měla být izolovaná síť, tak tam není jednoduché definovat rozsah napětí v jakém se může pohybovat potenciál konkrétního vodiče proti zemi za ideálního stavu, za mírné nerovnováhy vlivem nerovnoměrnost i izolačních stavů nebo při zemní poruše

Říkal boss, kterej se v tom už nějakej pátek pohybuje. Já to neměřil.

Pokud je vše v pořádku, mělo by být pro síť 22kV napětí jednotlivých fází proti zemi zhruba 13kV a pro síť 35 kV by to bylo 20 kV.

Při transformaci 110/22 (35) kV v rozvodně je sekundární vinutí obvykle zapojeno do hvězdy a střed uzemněn přes zhášecí tlumivku, což by mělo zajistit vyvážený stav sítě. Svody a zemní spojení signalizuje hlídač isolačního stavu.  

Já jsem to z hodin fyziky na ZŠ také nechápal. Měli jsme dobrou učitelku, ale proč je mezi některými dráty 231V (tehdy bylo 220) a některými 400V (tehdy bylo 380) nevysvětlila.

Předně je třeba si uvědomit, že jde o střídavý sinusový průběh, takže to napětí se ve skutečnosti mění od -326V do +326V. Proč právě 326V, když se všude uvádí 230V? Těch 230V se uvádí pro zjednodušení, správnější je 231V a je to efektivní hodnota. Když na toto střídavé napětí připojím topení, bude topit stejně, jako kdybych jej připojil na baterii s napětím 231V. Bude to mít stejný výkonový efekt a o ten nám jde. U sinusového napětí se efektivní hodnota počítá jako maximální hodnota / odmocnina ze dvou. Čili 231V*odmocnina ze dvou=326V (přibližně).

Dále je třeba vědět, že používáme tři fáze (ty vodiče na bílých izolátorech). Na každé fázi je proti středu (vodič na hnědném izolátoru) sinusové napětí. Okamžitá hodnota napětí na druhé fázi je však o třetinu periody (=120°) zpožděná proti napětí na první fázi. Okamžitá hodnota napětí na třetí fázi je o dvě třetiny (=240°) periody zpožděná proti napětí na první fázi. Ne náhodou to odpovídá posunutí cívek v jednoduchém třífázovém generátoru.

pokračování:

Když mezi fázemi a středem jsou posunutá sinusová napětí, jaké napětí je mezi fázemi navzájem? Opět sinusové a opět posunuté, tentokrát o polovinu posunu mezi fázemi, to je o 60°.

Vyberu si libovolný okamžik. Například ve čtvrtině periody (90°) je mezi vodičem na prvním bílém izolátoru a vodičem na hnědém izolátoru napětí 326V*sin(90°)=326V. V tu samou chvíli je mezi vodičem na druhém bílém izolátoru a vodičem na hnědém izolátoru 326V*sin(90°-120°)=-163V. Mezi vodičem na prvním bílém izolátoru a vodičem na druhém bílém izolátoru pak musí být rozdíl 326V-(-163V)=489V. Jelikož toto "sdružené" sinusové napětí je posunuté o 60° jeho maximální hodnota bude 489V/sin(60°)=564V. Efektivní hodnota sdruženého napětí je 564V / odmocnina ze dvou=399V.

Když budu počítat přesně, vyjde mi 400V. A když použiju přesné hodnoty funkce sinus, zjistím, že sdružené napětí 400V = fázové napětí 231V * odmocnina ze tří.

Podstata je v tom, že různě posunuté sinusové průběhy napětí nemohu libovolně sčítat. Musím vždy počítat i s jejich posunem od začátku periody a sčítat jejich okamžité hodnoty. Nebo s napětími pracovat jako s vektory (fázory) a použít fázorový diagram (v harmonickém ustáleném stavu),  ale to se ve fyzice na ZŠ nejspíš neprobírá.

Pěkně jste to pane Taraba popsal, ještě dodávám pro lepší představivost graf průběhů napětí, také je důležité uvědomit si, že napětí není na drátu, napětí je rozdíl elektrických potenciálů na dvou místech (vodičích),  v rozvodech nn se většinou za referenční považuje potenciál země - vodič PEN. Je to obdobné jako např. absolutní nula u teploty (-273°C) nebo atmosferický tlak pro vyjadřování absolutního tlaku, akorát u elektriky může být ta referenční hladina pokaždé vztažena vůči něčemu jinému.


Na vn se nepohybuji, tak se rád něco dozvím, ale myslel jsem, že existuje řada možností spojení středu hvězdy se zemí - buďto přes zhášecí tlumivku nebo odporem nebo vůbec - v závislosti na kapacitě sítě a velikosti proudu při zemním spojení

Dnesni ucitele (a hlavne ucitelky) maji o fyzice a technice obecne jen dosti mlhave predstavy. Uci to co je v ucebnici, vic ani tuk. Distribucni soustavu a napetove hladiny musel spoluzakum vysvetlovat muj syn. Ucitelka suverenne tvrdila, ze i v tech dratech za mestem je 220V a ty vetsi izolatory, sloupy  a lana jsou tam jen kvuli nosnosti.  Sice deckam ukazala obrazek pojistky a vysvetlila funkci (papouskujic ucebnici slovo od slova),  ale nejake dimenze dratu, zatizitelnost a souvislost s tou pojistkou ji uplne uchazela. Nedovedla ani odpovedet na dotaz, proc musi byt k sporaku hruby kabel a k pocitaci staci tenky...

  Jane (nebo snad Honzo),  kolik je ti roků a jakou školu navštěvuješ ?

Nezoufejte - všichni učitelé by měli od ledna dostat 10% přidáno, tak se to
určitě o hodně zlepší.

 :)

Dříve vycházel papírový časopis "Věda a technika mládeži (VTM)".
Stále existuje na internetu a nedávno vydal pěkný článek k tématice energetiky:
Poznejte 10 tajemství venkovních stožárů s dráty
- viz Kde se bere elektřina v zásuvce?  (https://vtm.zive.cz/clanky/kde-se-bere-elektrina-v-zasuvce-poznejte-10-tajemstvi-venkovnich-stozaru-s-draty/sc-870-a-194258/default.aspx#part=1)

Moc pěkný článek.