Diskuse Elektrika.cz

Projektant nám navrhl hromosvod pro novostavbu, firma zrealizovala.
Po nějaké době jsme byli nuceni přidat stožár na malou parabolu pro internet. Ptal jsem se předtím projektanta, jestli je nutné něco vědět dopředu k umístění - prý ne, že to máme nechat namontovat podle potřeby, výhledu na vysílač a on to pak přepočítá.
Nechali jsme tedy osadit kovovou trubku, která je ve dvou držácích ukotvena do dřevěných vazníků. Na vnější straně je cca. metr od hřebenu a na výšku cca. 1,2m nad hřeben.

Před tímto stožárem jsme měli hromosvod po hřebenu (sedlová střecha, bungalov),  na konci hřebenu nějaké menší jímače a ve všech rozích po okapech dolů + na komínu byl oddálený jímač (nebo tak nějak to bylo popsáno). Po instalaci stožáru si to projektant obhlédl a řekl, že máme ten oddálený jímač nechat přendat na stožár a nebo doplnit druhý - nechali jsme přidat druhý.

Nicméně každou bouřku přemýšlím nad tím, jak je samotný stožár chráněn, resp. jak je chráněn dřevený krov, na který je připevněn. Jímač stožár přesahuje, je od něho oddálen nějakou vzdálenost, ale nechce se mi věřit, že by blesk případně udeřil pouze do toho jímače. Projektant tvrdí, že je to takhle ok, podle předpisů.

Je tedy opravdu správné nechat stožár neuzemněn?
Nemám záměr zpochybňovat práci projektanta, spíše mne to laicky zajímá, jak to funguje při bouřce.

Pokud je stožárek opravdu v ochranné prostoru jímací soustavy, stačí ho přizemnit pouze v rámci vyrovnání potenciálu.
Více zde:

Tipy, triky (5.) - Anténní stožáry, různá zařízení na střeše (https://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2006-03-11.6255957953)

Zda má být stožár na anténu uzemněn nebo ne, lze zjistit z normy ČSN EN 60728-11 edice 3 (Kabelové sítě pro televizní a rozhlasové signály a interaktivní služby – Část 11: Bezpečnost). Norma je vydána převzetím originálu v jazyce anglickém.
Tato norma přejímá anglickou verzi evropské normy EN 60728-11:2017.
Do 26.5.2020 platí ještě edice 2 (ČSN EN 60728-11 ed. 2 (36 7211) z června 2011),  která  je česky.
V normě jsou tabulky, obrázky a vývojové diagramy pro posouzení situace.
Projektant by ji měl znát.

Přizemnit - tzn. připojit na hlavní uzemňovací svorku, stejně jako rozvaděč? Potom to bude stejně v základech spojený s hromosvodem. ?

Důležité je to vyrovnání potenciálů.  ;) Přečtěte si o tom něco na http://www.kniska.eu/ (http://www.kniska.eu/)

Otázkou je, jestli takovéto posojení, nevytváří riziko že část bleskového proudu půjde přes stožár a pospojení...

Pokud je ochrana před bleskem provedená jako izolovaná, tak tam bleskový proud nepoteče.

Logika ovšem říká že připojený stožár k zemi bude vyžadovat o něco větší Příhodovu vzdálenost od hranice ochranného prostoru nežli pouhý kus nepřipojeného železa na střeše.
Samozřejmě stožár s anténou je svým způsobem přes např.TV spojen se sítí tak či tak, nicméně onen vodič pospojení je třeba dimenzovat tak aby indukované napětí se po úderu blesku přenášelo co nejvíce touto k tomu určenou cestou.

Ano, to může nastat např. při blízkém úderu blesku do sousedního domu. Ale sám píšete, bude se jednat o dílčí proud, který by měl zvládnout svodič přepětí, případně jištění. Problém, který je opravdu vážný, je skutečnost, že většina elektrikářů, samouků a kutilů nemá vůbec tušení, co je to vyrovnání potenciálů proti účinkům blesku, tzv ekvipotenciáln í pospojování - za tento "google překlad" by si překladatelé normy zasloužili ...  Tato část není ve výše uvedených normách dobře popsána. Podívejte se do norem ČSN EN 50310 a ČSN EN 50174. Tam naleznete všechno. 
A i v citované anténní normě je popsána varianta, že pokud nelze anténní stožár uzemnit jinak než na PE/PEN, je lepší použít vybíjecí vodič nebo připojit stožár k jímacímu vedení a připojená zařízení chránit správně dimenzovanou ochranou před přepětím.