Diskuse Elektrika.cz

Domovní RZ, viz příloha, vyráběn dle projektu s kusovou zkouškou. Zapojen elektroinstala ční firmou.
Nenalézám argumenty pro souhlas s propojením PE a N a "vyrobením" PEN lišty a přeznačením popisků. Předpokládám, že se tak stalo z důvodu malého počtu PE svorek.

Ale je tam 5 chráničů. Domnívám se. že je to jeden z důvodů nevybavování jednoho z nich. Říkám si je to jejich denní chléb, tak proč?
Mají svého revizního technika, kterému to nevadí?  
Nebo to jde opravdu odůvodnit?

A za určitých okolností je to v pořádku.
Samozřejmě neupevněné wago, ale proč se mi zdá, že je to ušité rychlou jehlou?
Neviděl jsem to fyzicky, soudím jen z foto a popisu laických investorů.
Vstup Je TN-C, MET je součástí této PEN lišty.


Lišta PEN místo rozdělení PE a N, Současná novostavba RD. Lze to odůvodnit?

Fotografie není úplně kvalitní, aby mohl člověk dělat nějaké 100% závěry.
Jen se mi tak nějak nechce věřit, že by byl rozvaděč sestaven na zakázku odbornou firmou, která se zabývá stavbou a certifikací rozvaděčů.
Samotné vnitřní uspořádání prvků zcela jistě nebude v souladu s dovoleným oteplením rozvaděče. Dovolím si i tvrdit, že svodič ve vrchní části rozvaděče bude nainstalován špatně a je tedy naprosto zbytečný a jde jen o vyhozené peníze oknem.
Jde o velmi špatnou práci.

Připojení vodičů N na PEN dovoluje ČSN 33 2000-5-54 ed.3 viz. příloha.

Bych i bez znalosti norem prostě řekl že ta pixla je pro tolik drátů malá (dance)

Přesně tak. To je první problém tohoto díla. Tedy by mě zajímalo, kolika modulový rozvaděč je v návrhu, kolik modulů je v projektu obsazeno a tedy zda to montážnící dodrželi.
O řemeslnosti tohoto díla pomlčím. Osobně si takto práci profesionála úplně nepředstavuji.
Svodič přepětí taky vidím jako problém, pokud je instalován tímto způsobem. Možná je chyba už u zvoleného projektanta.


tak tak.  ;)


Taky by bylo zajímavé provést výpočet. To by neměl být problém.


Spíš diletantem. Nevidím nic moc odborného u té firmy. Spíš naopak.

Pokud se spojí N za chráničem s PE (nebo PEN),  chránič by při zatížení okruhu měl reagovat a vypínat.
Ale pokud se to stane v rozvaděči, může to spojení vytvořit vyzkratování jednoho vinutí v chrániči tak malou impedancí, že paradoxně ten závit do zkratu výrazně omezí citlivost chrániče.
Takže bych nevylučoval kopanec v zapojení, ale to se z přiložené fotky v tom chaosu nevykouká.
Když něco nefunguje jak má, je to na reklamaci.

Většinu ostatních problémů už zmínili kolegové

Jsou firmy odborné a jsou firmy odporné. Často se to zaměňuje.

(Ta přepěťovka v uprostřed vrabčího hnízda je obzvláště úsměvná.)

Kvalita odpovídá ceně... nebylo to tak?

Na druhou stranu jsou i horší "hadí hnízda".
Tady se aspoň někdo snažil dát víc jak jeden chránič a poznačil vodiče. Jinak nic moc.

To je opravdu málo

Nakonec to zůstane na mě. Ještě jsem to fyzicky neviděl.
Rozvaděč je 72 mod. osazeno dle návrhu 64 a v této konfiguraci to má opravdu kusovou zkoušku.
Ale přívod není tam kde by měl být, u svodiče. Přidán je stykač, (přibyla akumulační nádrž). Na místě uvidím co se s tím dá dělat. Snad tam bude místo.

Ani pro mne to není omluva.

Jen tak zkusmo jsem si našel nějaký Schrack jističe a jejich ztrátový výkon. Nejsou to přesně ty z fotografie, protože je neznám a jejich typ nepřečtu díky nízké kvalitě fotky. Součet mi vyšel někde okolo 90W. Jelikož jsem nepoznal ani ten rozvaděč, našel jsem si podobný, který by měl zvládat něco okolo 50W. A to jsem ani nepočítal aktivní prvky v rozvaděči, nebo stykače. Ovšem jak jsem přiznal v úvodu, nevím zda jsou dohledané údaje relevantní. To by mohl zkontrolovat někdo, kdo tyto jističe a rozvaděče používá a uvést zde přesnější údaje. Jen tak pro zajímavost.


Jen se zeptám. Návrhem jsou papíry dodané tou montážní firmou, nebo opravdu projektová dokumentace?

- proč jsou v jednom 10A jističi ve svorce tři vodiče a vedlejší je neobsazen?
- proč firma použila kryty na hrany propojovacích lišt, ale nejsou všude (třeba i u 1f)?
- nebylo součástí návrhu (projektu) i prostorové uspořádání rozvaděče? Je to v jeho souladu? v každém případě špatně
- mělo by být jasně vidět, kde je PEN (modrá návlečka),  kde PE a kde N. Je to guláš!!!
- uchycení spoje - wago
- má rozvaděč štítek a dokumentaci?

 při blišším a důkladnějším zkoumání se toho bohužel jistě najde ještě mnohem více.

Lze.
Ale te rozvaděč je udelanej dost n.h.vn. Tohle si docela určitě zaslouží poctivou plechovou bednu a přípojnice, venku 40, neverim ze v plastu se to udrží.
A řeč: Videl jsem i horší hnizda hadů, ty ale obvykle vznikaji postupně, jako nouzovka, ale natlačit si totok do baraku jako nová instalace!?
Podle mě je předěl rozvodnice/ rozvaděč stykač. Je tam stykač a více než dva řádky? Postav se k tomu jako k rozvadeči.

Ohledně ztrátového výkonu jednotlivých komponent a oteplení rozvaděče se domnívám, že to není tak jednoznačné, prostě mi to vrtá hlavou. Seznam všech použitých komponent je v příloze i s údaji ztrátového výkonu z technických listů. Bohužel v případě Shracku jsem to našel z dostupných informací jen u jističů. U zbytku komponent jsem vycházel z podobných v OEZ, ty to mají opravdu dobře zpracované. Hager to u skříně také nemá uvedeno, tak zase podobný OEZ.
Neseděla mi myšlenka, že oteplení se určuje prostým součtem uvedených ztrátových výkonu při In (jmenovitého proudu). Z logiky věci nemůže nastat situace, kdy všechny moduly jsou zatíženy svým In. V tomto konkrétním případě je přívod jištěn 3x32A. Do budoucna zřejmě jen 3x25A. Tak přeci oteplení mohu počítat jen z dotčených komponent co dovolí hlavní jištění a měl bych uvažovat ten nejhorší možný případ. Ano je to má úvaha.
Pak je tu ČSN 35 7107 a ČSN EN 61439-1 ed. 2  a metodika určování oteplení rozvaděčů IEC 890. Cituji z dokumentu zabývajícím se touto problematikou: „Avšak v případech rozvaděčů s hustou zástavbou přístrojů, jako je tomu například u domovních rozvaděčů, mohou vyjít hodnoty oteplení nad únosnou mez. Tento fakt je způsoben značně stísněnou konstrukcí rozvaděče s velkým množstvím odděleně jištěných okruhů. V praxi je však součinitel soudobnosti takových rozvaděčů velmi nízký, takže nedochází ke komplikacím s přehříváním rozvaděče“
Konstanta-součinitel soudobnosti je tedy určována z typových zkoušek opravdovým měřením.
Norma ČSN 35 7107 dovoluje určit oteplení výpočtem na základě matematické extrapolace údajů, zjištěných při zkouškách jiných rozvaděčů. Součinitel soudobnosti tedy bude výrazně menší než 1.
Pro sečtený ztrátový výkon 136,8W by vycházela skříň na 240 modulů!
Proto je možné, že tento konkrétní rozvaděč zdánlivě hustě osazený oteplení splní. A pokud je na to dokumentace se štítkem od společnosti, která rozvaděč sestavila a má tedy i od nich kusovou zkoušku má to důvod při výchozí revizi rozporovat? Odpovědnost je na revizním technikovi? Nebo na té společnosti?  Pokud tedy řešíme jen oteplení, ne ostatní sporné věci.

Nevím jestli existuje projektová dokumentace kmenová, každopádně o návrh dle jejich požadavků a schema zapojení  rozvaděče požádali mě a rozvaděč se nechal udělat s požadavkem kusové zkoušky včetně rozmístění a kontroly zapojení. Montážní firma to zřejmě viděla z rychlíku a zapojila tak jak to zapojila, nedohodli se nechala to takto rozdělané.

Viz. Předchozí bod – ale zřejmě více světelných okruhů jednotlivých místností propojených zde.

Ty podle mě „odpadly“ při zapojování rozvaděče. Jinak tam samozřejmě měly být.

Viz výše, měla řešit firma na rozvaděče. Dodal jsem jim svoji představu, ta se zcela neuskutečnila. Limitem byla skříň s tvrzením, že větší se nevejde.

Ano je.
Nerad to vidím.

Budu se snažit to dát do pořádku.

Diky za reakci.  (jednicka)

S tím výpočtem oteplení to vidím podobně.

Teď to ještě dotáhnout do nějakého rozumného konce. Budeme rádi pokud se o výsledek s námi podělíte.