Diskuse Elektrika.cz

Mohl byste být prosím konkrétní a některým odborníkům vysvětlit v čem spočívá ona úspora?

Mě by třeba opravdu zajímaly ony úspory, jak se jich oproti klasice dosáhne...

Jeden malý příklad:
Udělám si (nechám udělat) systém, který mi bude hlídat pohyb v objektu, zapínat světla podle toho, jak se tam někdo pohybuje, jaká je úroveň denního světla, mohu omezit zapínání světel v některém prostoru podle denní doby...
1) jsem člověk, který si klidně rozsvítil všude, aby se pohodlně a bezpečně pohyboval... Takže takový automatizovaný systém mi výrazně nezhorší komfort, ale něco mi ušetří
2) jsem člověk, který důsledně zhasíná tam, kde světlo opravdu nepotřebuje... Pak mi ten automatizovaný systém cosi přinese v komfortu, bez kterého jsem dříve vydržel, ale asi mi to trochu zvýší odběr...
A podobně to bude nejen se světly...

Montáží SA10 do špajzu bylo dosaženo úspory dokonce přes 60% za osvětlení. Náklady minimální, vyžaduje ovšem údržbu v každoročním promazání kůžičky husím sádlem...
Samozřejmě to bylo možné řešit i pomocí "tzv chytrého" PLC, čidel přítomnosti a obohatit to o monitoring a logování teploty, vlhkosti a počtu vstupů a skenerem čárových kódů a pro jistotu i čipů a sw pro evidenci zásob. To celé by šlo propojit s EZS pro případ nočních nájezdů.
Jako u všeho je třeba započítat náklady od pořizovacích po provozní, životnost a zda bude úspora dostatečně vysoká, aby si alespoň zařízení vydělalo na sebe, ještě než zastará morálně či zkolabuje technicky. Dokud se nezaplatí a uspořené finance nebudou převyšovat provozní náklady, nelze tvrdit, že to něco spoří.
Takže tím by měla začínat rozvaha. Např zjištění, že pořizovací náklady jsou 50k, roční úspora by musela být alespoň 10k, aby to dávalo smysl a zařízení si na sebe alespoň vydělalo za svůj život.

Pokusím se pár věcí nastínit, protože mě ser...u někteří takyintegrátoř i, slibujíc nesmysly a blbosti.

Ještě před pár lety, to bylo jednoduché MaR (systémovka) pořízená k řízení topení domu, navíc po místnostech, snadno ušetřila 25-35% v nákladech. S rozmachem domů s minimální tepelnou ztrátou, se jen prostou regulací topení nedají takovéto úspory dosáhnout, navíc pokud je instalováno podlahové topení. Pokud někdo tvrdí opak, tak lže. NIcméně netvrdím že se dobrou regulací i podlahovky nedá ušetřit. Dá, ale zdaleka už ne tolik. Ovšem u radiátorů je to o něco snazší. Jejich vazba na EZSku a okenní magnet, kdy během větrání se radiátor zavře, opravdu dokáže ušetřit i okolo 30% (vyzkoušeno v praxi)
Nebo takové "hraní" si se žaluziemi, třeba v tomto parném létě, v kombinaci s řízením klimatizace a rekuperace, muže znamenat opravdu znatelnou úsporu z letní spotřeby za chlazení a to při zachování velkého komfortu.
Navíc centrální zhasínání při odchodu, provázání technologií tak, aby se maximální příkon domu vešel "do hlavního jističe" a podobně, pak také mají své místo v drobných úsporách. Těch je samozřejmě mnohem více, ale to už si každý schopný integrátor  umí srovnat a nabídnout svému zákazníkovi.

Navíc je každý dům trochu jiný, stejně jako jsou různé požadavky investorů. Tedy je každá nová instalace novou výzvou a krom tradičních věcí, se často řeší i opravdová specifika konkrétní rodiny, nebo člověka. Tedy neexistuje uninávod a uniřešení. Jsou jen lepší a jiná řešení.

PS: nejsou v chládku, ale v terénu. Bohužel  ;)

Jo kdyby rozeznala člověčí hlad od pouhé chuti na něco a v tom druhém případě zamykala lednici, to by byla úspora (dance)
Nicméně ze zkušenosťí od několika uživatelů vím že úspora dělá cca 20 000/ rok, přičemž náklad činil 150 000 plus nějaká roční údržba a pod cca 5000.
Samozřejmě jsou to velice proměnné cifry.
Prakticky celá úspora se týká vytápění/chlazení zkrátka tepelné pohody, obdobný výsledek se u dalších několika majitelů domků dosáhl profíky vysmívaným zařízením za 20 000, u něho zas chybí konfort, možnost rozšiřování a pod.
Takže za mne: o šetření systémovka není.

Teda spižírnu jsem vybavil koncákem, otevřu rozsvítí se, zavřu zhasne - stejně jak je to v lednici...
A úsporu jsem nepočítal.  :D

Nejsem prodejce, integrátor ani někdo, kvůli komu někdo něco kupuje ...
Pohybuji se mezi třemi objekty, kde jsou tři elektroinstala ce (klasika, KNX, Foxtrot).

Před srovnáváním potvrzuji, že uznávám zákon o zachování energie a do srovnání zahrnuji ne jen hodnotu investice (materiál, práce),  ale také servis, reálný čas obsluhy a dokonce vlastní spotřebu (což je marginální hodnota). Nutno počítat také s pozorností, zapomětlivostí a vůbec schopnosti něco ovládat.

Protože nejsem osoba kvalifikovaná ostatní poučovat, sdělím pouze to základní, co nám zajišťuje úspory:

• topení netopí, kdy nemá
• klima nechladí, kdy nemá
• venkovní žaluzie jsou dole, když je potřeba

A to vše bez toho aniž by se dotknul uživatel ovládání. Ono to samo. Stejného efektu docílíme i ručně, ale to abych zaměstnával operátora. Na výše uvedených třech bodech bych určitě nehovořil o komfortu, ale účelovém měření vstupních informací a regulaci spotřebičů. Proto staří chlapáci ze ZPA říkají, že "tyto chytrý instalace jsou jen MaR v novém kabátku pro spotřebitele".

No a když si vzpomenu na MaR v roce 1988 na Vysokých pecích, tak se musím smát, protože daleko větší možnosti regulace nám dnes poskytují chytré telefony, potažmo IoT (Internet of Things).

Nevím, co bych měl za sebe, jako pokročilého uživatele systémovek vysvětlovat. Většína z informací již byla vypovězena více (na sobě) nezávislými odborníky v seriálu #SI
https://elektrika.tv/by-event/si-videoserial-o-systemovych-instalacich

Jak již bylo řečeno, úspory spočívají v omezení neefektivního chování uživatelů.

• nesvítit tam, kde nikdo není
• omezit zbytečné tepelné ztráty
• omezit nežádoucí tepelné zisky od slunce

Ovšem napájení všech těch automatů, čidel, akčních prvků, ovládacích prvků a jejich komunikace také něco spotřebuje, takže se to nesmí přehnat. Také je třeba nezapomínat na uživatelskou přívětivost a ovladatelnost, aby to nekončilo otevřenými okny a přiloženými magnety v místech senzorů.

Osobně mám nejraději úspory díky chytrému architektonick ému řešení, které nevyžaduje žádné napájení a funguje klidně stovky let až do nějakého amatérského zásahu. Například přirozená stabilizace teploty akumulací ve stěnách, maximální prosvětlení vnitřních prostor přirozeným světlem, využití ochlazovacího efektu rostlin (může vyžadovat umělé zalévání),  správná orientace místností ke světovým stranám a směru větru a podobně.

Řekl bych že rozdíl v platbě mezi notorickým svítičem a zhasínačem bude měsíčně tak krabičák vína (dance)

a
::)
Super Tak to vidím také!

To jste napsal před vypitím nebo po ...?   :D

Také může nastávat nezanedbatelná úspora při stmívatelném osvětlení, kdy automaticky řídí intenzitu svitu v závislosti na příspěvku svitu od denního osvětlení, klidně až do vypnutí, Pro omezení vlastní spotřeby čidel atp. se tento systém může aktivovat pouze v ranních a podvečerních hodinách (pomocí astronomických hodin atp.). Má to samozřejmě větší význam u velkých prostor (výrobní haly, kanceláře aj.).

Také jsem viděl vychytávku v kombinaci s docházkovým systémem, kdy když systém věděl, že bude celý den kancelář neobsazená, tak ji pouze temperoval, příp. v létě kompletně zatemnil žaluziemi atd.

Bohužel před.
Za svícení se zaplatí v třípokojáči řekněme průměrně 100/měsíc, tato kolísá v intervalu 70 až 130 dle návyků rodiny.
Nicméně po kontrole ceny krabičáků to vychází na dva, omlouvám se.

Drobnou změnou režimu svícení vs. zhasínání se toho opravdu neušetří tak moc. Jen se to na tom pěkně vysvětluje  ;)
Nejen já, ale i někteří další lidé v mém okolí, kteří našli odvahu podívat se pravdě do očí, něco ušetřili, když přehodnotili jak moc "musí" mít zapnuté některé spotřebiče v pohotovostním StandBy režimu.
Jedním z nenápadných žroutů je někdy satelit.
Ale má systémovka běžně funkci vypnutí všeho "nepotřebného" např. v závislosti na denní době v kombinaci s aktivací EZS?

Vypnout úplně v dnešní době, kdy je skoro všechno tak "chytřý" že to má hodiny ale tak "debilní" že nemají zálohu ani DCF modul, si uživatel kvůli lenosti nechá zařízení ve stand-by. A zrovna ten satelit, žere 8W stand-by, ale když ho vypnu, pět minut se bootuje systém a natahuje aktualizace programů ::) Největší úsporu tedy lze vyprodukovat oproštěním se od lenosti a pohodlnosti.

Toto je vyloženě drobnost. Ale velkým problémem jsou právě všechny spotřebiče, co na sobě mají hodiny. Zkuste sehnat vestavnou mikrovlnku, troubu a další podobné spotřebiče aby v kuchyni k sobě ladily a neměli na sobě ten debilní čas, který stejně nepotřebujeme. Je pak na mrtvici když zapnete zásuvky po vašem příchodu a bliká na vás 5 -10ks  spotřebičů kde je potřeba opravit čas. Dříve byla v kuchyni tma, kterou rozjasňoval pouze náhodný noční "bílý sex". Dnes nemusím při průchodu kuchyní ani rozsvěcet, protože displeje trouby, lednice, mrazáku a mikrovlnky vyvinou dostatečný svit i k natočení pitné vody z kohoutku a zahnání noční žízně během přetopených nočních pokusů o vyspání a odpočinek.
Sám jsem sháněl "hloupé" spotřebiče a nakonec jsem musel podlehnout manželce a koupit "co bylo",  tedy jsem musel na odpojování zásuvek v kuchyni a obýváku víceméně zapomenout. 

Nejde paušálně říci cifru, co zákazník ušetří, pokud bude mít systémovku. Vždy záleží na provedení stavby, použitých technologiích a jejich provedení, ale také i na tom, co zákazník vůbec požaduje.

On je rozdíl, jestli dělám ŘS na RD 4+kk nebo výměníkovou stanici pro 32 bytů, stejně tak je rozdíl, když si zákazník systémovku pořizuje kvůli komfortu a neřeší, jestli ušetří 5k ročně za elektriku.

Na straně druhé, už jsem zažil několik domů, které byly technologicky tak nacvaknuté, že kdyby zde měl každou jednotlivou technologii řídit autonomní systém bez další nadřazené komunikace, vznikl by z celku takový nějaký "šelmostroj",  lidově nazývaný "veliký průser". Tady už pak ani nejde ani tak o nějakou úsporu, jako spíš o to, aby se dům jako celek choval přirozeně.

Mnoho argumentů a příkladů už tu zaznělo výše, ale co poslední dobou je velmi zajímavá věc v systémovce, je podružný elektroměr s Modbusem. Tam je on-line informací o aktuálním odběru mnohem více než u impulsního elektroměru a dá se s tím docela zajímavě pracovat.

Apropo Radku, kolik má klidovou spotřebu PLC pro systémovku?

Tak já nevím, tenhle národ je už tak vyblázněný letákovými akcemi sleva, úspora, nízké ceny, že to snad chce i u Ferrari.
Systémovka přece není hlavně o úspoře, ale o komfortu, flexibilitě, možnosti budoucího rozvoje, o relativně elegantním řešení situací, které klasikou jdou sice taky, ale méně elegantně a hlavně neadaptibilně. Osobně jsem přesvědčen (i z vlastní zkušenosti),  že systémovka (u nás, a to i vzhledem k poměrně nízkým cenám klasické instalace) nemá finanční návratnost, pokud do zisků nezapočtu výhody uvedené v předchozí větě. Už proto, že žere nejen investiční, ale i provozní náklady a náklady na lidský servis.
Jenže když si jí člověk pořídí, na její komfort se fakt dobře zvyká (dance)

To záleží na instalaci. Nejde na to odpovědět, je to, jako kdyby ses zeptal, kolik žere auto. Jaký má motor, kolik váží, kolik toho uveze?
Obecně tedy odpovím, že klidový odběr je v jednotkách desítek miliampér až jednotek ampér. Pro představu dávám do přílohy vyúčtování od Eonu za dům cca 120 m2, ze tří stran otevřený, starý cca 100 let se systémovkou, topení elektřinou TČ, ohřev TUV bojlerem, vaření elektrické, k tomu EZS, systémovka a kamerový systém v provozu 7/24. Nemyslím, že by mě to žralo za pochodu  ;)

No ...
U nás všechny systémovky mají toto pořadí:

• úspora
• komfort
• budoucí rozvoj

Přičemž jak zjišťuji, tak komfort je vysvětlován u každého jinak. Pro mne je okamžité přitopení dle potřeby normální služba. Stejný proces se dřevem, či uhlím si nedokážu představit. Přes to stále slýchávám, že někdo rád hází uhlí a pto je sstémovka zbytečný komfort pro zbohatlíky.

Jak jsem již uvedl k předmětu tématu.

A to je celé tajemství!

Pro běžné aplikace by mohl stačit napájecí zdroj asi 60W.

Když odhadnu průměrný příkon běžné systémové instalace na 30W, tj. 262,8kWh za rok, potom by přišla vlastní spotřeba systémová instalace při:
2Kč za kWh na  525,6Kč za rok,
3Kč za kWh na  788,4Kč za rok,
4Kč za kWh na 1051,2Kč za rok,
5Kč za kWh na 1314,0Kč za rok ...

Může,  ale nemusí. Bez detailní informace včetně zvyklostí uživatelů... .

Podružný elektroměr a můžete to změřit.

Jo ale nez začněte/měřit musite to draze postavit a nastavit pravidla.
... A když nastavíte, třeba, říkám třeba, si uvědomíte, že když jdu do postele, vytáhnu petipsa ze zásuvky, tim zdechnu
Wifi, monitor, počítač, televizi.
Add. topeni. S relatkem si vystacim. Teplou vodu  chci in-time a zbytek? Ten řeší svetr a krb.
K cemu na mikrovlnce nebo pracce ukazazel GPS času pryč s tim, Me zajma za jak dlouho bude hotovo, vice vedet nepotrebuju.

Ona už ta otázka je trošku zavádějící. Systémovku si nepořizují zákazníci, kteří řeší, jestli se jim investice vrátí za 5, 10 nebo 15 let.
Systémovku si pořizují zákazníci, kteří chtějí mít např. vzdálený dohled, například z Prahy se zadávají vouchery na apartmány v Karibiku včetně přístupového kódu s omezenou časovou platností ke dveřím. Zde je tento postup stále podstatně ekonomičtější, než tam létat na každou výměnu turnusu. Dále se vzdáleně monitoruje spotřeba energií, chování hostů. Pořídí si ji zákazník, který chce mít např. komfortní bydlení. Už mnohokrát zaznělo, že dnešní domy jsou často protkané technologiemi, které prostě nějakým relátkem nejde propojit do jednoho funkčního celku. A často se rozšiřuje o další funkce, než jen zhasnout a rozsvítit.
Systémovky mají svoji cílovou skupinu, stejně jako bastly od elektrozedníků . Systémovka není pro každého, nemá smysl ji nabízet bastlíři, který za vrchol automatizace považuje hračku Apple Home. Stejně jako my systémovku také nenamontujeme každému, kdo si o ni požádá.

Řešit to, zda si mám pořídit systémovku, abych ušetřil nějakou kWh a kolik ušetřím, mi přijde přinejmenším dětinské. Ta přidaná hodnota je úplně někde jinde. 

Pod tohle bych se podepsal.

Takto si může vlastní spotřebu systémové instalace změřit každý kdo jí má:

Kdo systémovou instalaci nemá, ten má alespoň můj odhad:

Zde je čtení, které s tím trošku souvisí.
Resp. možná by někdo dokázal odpovědět lépe, než já.
https://www.genialnidum.cz/na-co-je-treba-myslet-nez-zacnete-stavet-chytry-dum/

Je to otázka priorit. Když si za rok si odepřeme 40 piv, máme na provoz. Technický nadšenec má jasno :-)

Argument pana Červeného mi dává smysl. V případě vzdáleného zpřístupnění apartmánů už jde spíše o výrobní prostředek, který pomáhá vydělávat peníze.

Dobrý článek. Pro mne by na prvním místě byla snaha o energetickou nezávislost a hospodaření s vodou. Takové systémy je vhodné koordinovat a tam patří systémová instalace. Jako nejdůležitější kritérium bych pak viděl spolehlivost takového systému.

Ne že bych nesouhlasil, ale nějaké úspory systémovka jistě tvoří a je to jeden z parametrů který lidi zajímá. Proto zřejmě takto položená otázka a asi nemá moc cenu řešit jak moc je relevantní.

Osobně jsem to vyřešil nakupem kvalitních zdrojů a nehodlám se vice zabývat tim, jestli mě provoz stoji 500, nebo 1000 Kč za rok. Přínos pro mě a rodinu je mnohem cennější, než tento náklad. Spíš právě řeším ohřev teplé vody, která je provozně mnohem náročnější. Tedy po té, co jsem dořešil ( prozatím) topení. Ještě mám pár nápadů  ;)

Nebo měsíc bez obědů ve školní jídelně. Smích

Ano, v takových případech si snad ani nedovedu představit, jak všechno sladit aby to šetřilo, fungovalo a já se mohl starat taky o něco jiného. než o to zda někde netopím, když nemám.

Tady jsme psali o jednom energeticky úžasném domě, kde napozadí vše řídilo KNX. Ale asi bych tam bydlet nechtěl  (dance)


https://elektrika.cz/data/clanky/znacka-lapp-soucasti-obytneho-domu-budoucnosti

A proto se neprosadí při rekonstrukcích v majetku státních institucích, nejsou jako uznatelné náklady v dotačních programech atd. Též managementy velkých firem (zejména těch, co mají matku v zahraničí) jim moc nefandí.

Při výstavbě nových budov je už situace lepší, ale občas při seškrtávání rozpočtu to býva na prvních místech.