Diskuse Elektrika.cz

Mám v plánu měřit podružným elektroměrem spotřebovanou energii bodovkou (svařovací).

Jedná se víceméně o trafo na primáru jištěné 80A/2x400V. Trochu obavu mám ale z toho, že svařování vždy probíhá "pulzně" - tzn třeba na 0.2 s je přívod sepnut a pak třeba na několik desítek sekund rozepnut. Po sepnutí tam navíc bude nějaký přechodový děj a průběh proudu nebude konstantní ani po dobu sepnutí.

Může být takový druh zatížení pro elektroměr problém v tom, že by ovlivňoval přesnost měření nebo nějak zkresloval naměřené hodnoty ? Případně po jakých parametrech elektroměru se dívat ? Nic moc jsem v datasheetech nenašel, co by souviselo se vzorkovací frekvencí nebo něčím souvisejícím s časovým rozlišením měřeného proudu.

Běžnému fakturačnímu elektroměru, užívaném např. distribucí, je to úplně jedno...

To by mě tedy zajímalo. Jako každý předmět bude mít i elektroměr nutně nějakou frekvenční charakteristik u/vzorkovací periodu. Při pulzu 200 ms (= 10 period) je to asi v pohodě.
Ale co třeba při pulzu 10 ms, 1 ms, 0.1 ms? Tedy, pokud bychom uměli udělat spotřebič, který bude umět takovéto pulzy konzumovat = který bude ještě třeba rádově rychlejší. Například topení (ohmická zátěž) s nějakou šílenou PWM regulací, která by byla třeba vymyšlená zrovna za účelem oblafnutí elektroměru.
Jaká je vzorkovací perioda běžného elekroměru? Pokud by to byl starý "s kolečkem",  jaká je setrvačnost jeho měřicího ústojí?
To jen tak na večerní zamyšlení u piva ;) 

Tady někdo objevil "žárovku" nebo princip Eltricku  :D

Aby elektroměr správně měřil i impulsní zátěž, odběr při proudech s obsahem vyšších harmonických,... nemůže vycházet z měření střední hodnoty, ale musí umět dostatečně rychlé vzorkování a součin okamžitého proudu a napětí.
Pak musí umět správně změřit proudovou špičku, která je několikanásobk em maximálního jmenovitého proudu.
Nové digitální to samozřejmě umí, ale takový starý dobrý mechanický "Křižík" to z principu už tak dobře umět nemůže.

U klasického ferrarise lze uvažovat o setrvačnosti kotoučku v případě, kdy bude zatěžován nad jmenovitý proud, či blízko hranice v pulsech a byl by to zajímavý námět na laborky. Do jmenovité zátěže by to měl zvládat už jen kvůli magnetické brzdě a pod. V dílně mám Siemense ročník 40, při použití TIGu v pulsním režimu je patrná kolísající rychlost kotoučku. Je zatěžován hraničním proudem.
Co se A/D převodníků v digitálních elektroměrech týče, pak ty zvládají měření ve vysoké vzorkovací frekvenci a během vývoje prochází elměr poměrně rozsáhlými testy, za účelem odladění rušivých vlivů např. při snahách o NO, nebo právě schopnosti spolehlivě měřit i při užití zařízení s neobvyklým zpětným vlivem na síť. Ty SW vybavenější tyto anomálie logují.
 Rozebírat jak je zabezpečen elměr. proti ovlivnění přesnosti měření není vhodné téma k veřejným diskusím...

Napadlo mě s tím mechanickým elm. Je to v podstatě lehký setrvačník. I krátký impulz ho popostrčí. Setrvačnost v tom nehraje žádnou roli.

Taktéž si myslím.
Aby pak některé postřehy někdo nechtěl zkoušet v praxi.

U distribučního digitálu bych se fakt nebál.

Elektroměr měří elektrickou práci, on si to přebere. Brod je daleko, netřeba stahovat kalhoty. Větší obavy bych měl z flikru. Pokud je to maloodběr, sousedi si začnou stěžovat. Dnes je distributor vybaven dobře. Pověsí měření a je schopen vás odpojit...

Přesně tak! Některé zkušenosti není radno vpouštět do veřejné zóny. 

Děkuji za názory, pořídím tedy nějaký digital. Teď se mi podařilo najít u Schneideru IEM3155 vzorkovací frekvenci - 32 vzorků za cyklus, pokud je cyklem myšlena perioda, pak je to skutečně slušné rozlišení a 0.2s je pak dlouhá doba..

Ohledně flikru - jsme maloodběr, bodovku ještě nemáme, jakmile bude možnost zkoušet, tak změřím alespoň přívod osciloskopem, o kolik kolísá napětí při sepnutí. Zatím doufám, že je síť dostatečně tvrdá, trafo je přibližně 100m od objektu, objekt je bývalá pekárna, kde byla dříve pec o výkonu několik desítek kW..