Diskuse Elektrika.cz

Jsou zhotoveny nové deskové zemniče.
Vloženy do vykopu a částečně zasypány betonem.
Kdy začít měřit zemní odpor?

Je vhodné hned po vyhotovení nebo počkat nějakou dobu až si výkop tzv. sedne?

Pokud jsou a zůstanou v betonu jen částečně, a nejsou nerezové tak je měření na prd jelikož budou stejně stráveny oxidací.

On ještě někdo používá deskové zemniče?  (ssur)  Tedy hodně štěstí při měření  (norm)

Pokud vím, i v normě se píše o tom že se nedoporučují. Je to z důvodu dosažení nedostatečných hodnot u většiny těcht zemničů.

viz třeba https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11474.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11474.0.html)

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,2710.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,2710.0.html)

Když to dáte do vyhledávače zde v diskusích, jistě toho najdete více.

Ano používá,protože jiná lepší,metoda nešla.Položení pásku nemožné,vzhledem k vjezdům do budovy a různých betonových částí.Použití tyče,možná ano ovšem velké riziko nadělání velké škody, vzhledem k tomu že nedostanete žádné plány rozvodů.Dostan ete pouze sdělení "no tady pozor,tady je někde voda,tamhle někdě plyn,odpady tu asi také někde budou."
jaky jiný nápad máte p.Franěk?

Ty zemniče jsou uloženy na plocho?

Jestli je to mělké, nesedne si to nikdy. Nic vám ovšem nebrání to změřit teď a pak třeba za čtvrt roku. Alespoň uvidíte, jestli se hodnota mění k lepšímu nebo horšímu.

Mimochodem, když už uděláte opatrně výkop a nenajdete tam žádnou síť, proč do něj rovnou nenabouchat tyč?

Deska je nastojato a pokud udělám opatrně výkop 1,5m těžko bude stačit jedna tyč.

Jedna tyč nic neřeší ....jako by tam nebyla...
Více tyčí dle místních podmínek, ale min.  na svou délku od sebe ,  jinak je to také k ničemu! (norm)

TO je dost odvážné tvrzení


Tak to se divím, že máte povoleno kopat, když nejsou vytýčené všechny sítě!  Budu tedy předpokládat že jde o uzavřený areál a soukromý pozemek.  I když ty vjezdy???  Jestli do jednotlivých hal, tak by se určitě našlo původní zemnění ke kterému bych se připojil a vhodná tyč (určitě alespoň dvě) řádně zatlučená udělá více užitku než nevhodná deska. Pro nejvhodnější řešení by bylo ale nutné dobře znát místní podmínky. Bez toho nelze nic více asi poradit. Rozhodně bych se pokusil o delší výkop a řádný zemnič s těmi tyčemi. I když návrh s dost omezeným místem, bez znalosti skladby půdy a jejího odporu, velmi svazuje ruce. Můžete například zjistit že je zapotřebí více tyčí, 20m výkop a podobně, aby jste dosáhl normou požadovaných hodnot, nebo že dvě tyče bohatě splňují normy, třeba i s rezervou. Jen tak tam hodit desku (se špatnými vlastnostmi) je dost krátkozraké a neprofesionáln í.

Nehledejte v tom nic osobního. Zeptal jste se a toto je pouze jeden z názorů který jste k tomu obdržel.

Proto to také píšu,když udělam rýhu 50cm hlubokou a naklepu několik tyčí 1,5m,čekam velké riziko že něco napíchnu.Předp okládam cca min 6 tyčí a více.Abych splnil podmínku vzdálenosti na délku tyče, dostávam se k problému s délkou rýhy.

Ale podle čeho?  :-\ :-X  Máte pro toto tvrzení nějaký relevantní důvod? Provedl jste, nebo nechal jste provést nějaké měření odporu půdy?

cca pod 50-80cm hlíny,někde navážky pískovec.Při složení horní vrstvy(navážka) to jistě nespraví 2 tyče jak se tu píše.
Proto nastoupil bagr 1,5 až 2 výkop na desku ,co uhrábnul zbytek se mlátilo sbíječkama.
A přiznam se že odpor půdy jsem neměřil, při první rýze co bylo ve výkopu se vědělo že bude problém.
 

Když ony ty desky opravdu nemívají dobré a často bohužel ani dostatečné výsledky počítáno cena/výkon.
Tyče jsou v tomto mnohem lepší, minimálně díky tomu že se zatloukají, není potřeba řešit "až jednou zemina slehne a pak zaprší tak nám to snad projde. A nebo taky ne.".
Tyče nenarušují zhutnění a asi i díky tomu jejich skutečné naměřené hodnoty lépe odpovídají teoretickým propočtům(nejprve je ovšem dobré změřit rezistivitu půdy a ty výpočty-návrhy skutečně předem udělat.). A i v čase dávají stabilnější výsledky, asi i díky tomu že jsou rozloženy po větší ploše.
Prostě: Desky se už 30 let nedoporučují a jsou k tomu i další dobré důvody.
 
...Úvodní dotaz jsem nějak nepochopil, v okamžiku prvního připojení na síť, prvního vztyčení jímače, prvního připojení přepěťových ochran a nejlépe ještě 30 let potom musí zemní odpor odpovídat.

Jak to tady tak čtu, tak nechápu strach z poškození podzemních sítí.
Než kdekoli a kdykoli kopnete do země, měl byste mít v ruce vyjádření síťařů. Bez toho se vystavujete obrovskému riziku v podobě narušení např. optického kabelu, kde pak jeho oprava může přijít na částku s pěti nulami.

Proč nemáte provedeno měření rezistivity půdy? Není to nic náročného.
Vlastně vaříte z vody a to se v našem oboru moc nevyplácí. Takové jednání většinou vždy dospěje jen ke konečnému prodražení zakázky.

Z vlastních zkušeností.... ... desky zcela určitě nepoužívat.
Zásadně používat profilové zemnící tyče (mají největší plochu) délky 2m. Samotné vedení FeZn10 pak může být jen v takové hloubce, aby nedošlo k jeho případnému mechanickému poškození (dle provozu na daném pozemku).

Pozemek je soukromý a patří k budově,nechápu že se ještě někdo nesetkal stím že budova je 50 let stará a že neexistuje žádná dokumentace odpadů,el. vedení,vody a plynu po pozemku,jediné co se dozvíte je kde končí na hranici pozemku.
Je vidět že nikdo nečte jaké podloží jsem napsal že je.Chtěl bych vidět zaklepání tyče do pískovce a to ještě v dvoumetrové délce.
A je jen udivující, že nikdo nenapsal odpověď jaké zkušenosti má s výkopem,popřípadě s deskovým zemničem,to byla původní otázka.Řeší se tu zda je deskový zemnič špatný a jsou vhodnější tyče.
Odpovím si sám ano je rozdíl měřit hned po vykonaném díle nebo týden po něm,odpor je jiný.

Několik postřehů a zkušeností:
- když se zahází pásek, není žádnou vyjímkou, že tam je nějaké hodnota, která se časem trochu zlepší, až si zemina "sedne".
- kdy se to před položením zemniče namočí, může se naměřit "pro revizi" lepší hodnota, než tam pak bude po vyschnutí.
- když je zemnič nějakou doby položen, stává se, že při měření velmi malým napětím ukazuje vyšší hodnoty a když se to "práskne jako impedance proti fázi",  jsou tam výrazně lepší hodnoty, pak i při měření původní metodou.


Co to je zemnič částečně zasypaný betonem? Dál už beton nebude?
A co přechod beton - vzduch nebo beton - zem? Ochranu na přechodu mezi prostředími neřešíte? Ale na tom přechodu jsou pro zemnič ty nejhorší elektrochemick é podmínky a podle složení půdy (ale i betonu) je šance, že to právě na tom přechodu uhnije  >:(

Tý  vo...e . To už mi hlava nebere. Chtěl jste radu? Máte jich  zde víc než dost.


Ale samozřejmě že čte. Osobně jsem odpovídal ještě před tím, než z vás vypadlo složení země.


A co je udivující? Jaké máme mít zkušenosti s výkopem? Normálně se kope, nebo hrabe. To děláte výkop prvně? Je kam hrabat? myslím v nějaké slušné délce? Víte co je to DEHNIT?
O zkušenostech se zemnícíma deskama jsem psal hned v prvním příspěvku, vložil pár odkazů a kolegové jen potvrdili tyto zkušenosti a poznatky. Tak proč píšete že jste nedostal žádnou odpověď?

Víte, ono hned v úvodu vložit všechny proměnné, zpravidla znamená rychlou a správnou odpověď. Protože nejste toho schopen a informace z vás lezou postupně, opět opakuji - pozvat odborníka přímo na místo, provést měření a nechat zpracovat slušnej návrh. To je základ úspěchu. Jinak se nadřete a vyřešíte leda tak prd. Jen prošustrujete čas a peníze investora. Já nevím jak to mám ještě srozumitelněji napsat. Je vidět že o radu vlastně nestojíte, jen si chcete potvrdit že to děláte správně a nic jiného. Promiňte, ale takový z toho mám pocit.

PS: vámi navrhovaný deskový zemnič, obzvlášt v podobném terénu, bude vykazovat blbé hodnoty jak těsně po pokládce a zasypání, tak třeba i za půl roku, nebo rok. Leda by před tím vydatně pršelo. Coj je na tom nepochopitelné ho? Pořádně si projděte poslané odkazy, které se týkají deskového zemniče. Naleznete tam i na vysvětlení ing. Kříže, nebo s jakou normou je deska v rozporu.

Takže.
Jste omezen prostorem kolem a skálou v hloubce 50-80 cm.
Pokud jsou k dispozici alespoň 2x2m, odhrabejte až na skálu, vezměte kolo pásku, "povolte ho" na průměr oněch 2m, spojte konce k sobě, použijte např.  bentonit, jednoduché a pro obdobné podmínky asi max.řešení.
Z jakého důvodu jste si namísto tohoto návodu či obdobného řešení vybral desky, které z části zahrabáváte do skály a z části je zaléváte betonem?