Diskuse Elektrika.cz

Chci připojit do jističe značky OEZ CYA 6mm a dle návodu se musí použít dutinka. Jaký je k tomu důvod, napadá mě jen možné mech. poškození jednotlivých žilek při dotažení.

Jednou z důležitých "maličkostí" je, aby se na vedení proudu podílelo maximum těch drátků.
Takže buď musí být svorka upravena pro připojení slaněného vodiče, nebo se konec vodiče musí vhodně ošetřit, aby se to netřepilo a aby nezůstalo vodivě připojených jen několik drátků.

Neměl by tohle elektrikář vědět?
A neměl by neelektrikář dát ruce pryč od činností u kterých nezná základy?

Ano, jsou to maličkosti.
Setkávám se s provedením bez dutinek - to dělal amatér, nebo fušér.
Drátky všelijak zakroucené přiskřípnuté, jen aby to drželo...  (zle)

Jsou svorky, svorkovnice určené pro slaněné vodiče bez dutinek. A pokud výrobce doporučuje dutinky, tak je použiji.

Protože výrobce, jistě ne bezdůvodně, usoudil, že je to tak správně. Není potřeba o tom polemizovat.

Věřte že je to jenom pro vaše dobro použít u lankového vodiče dutinku :)
Hlavně aby to někoho nenapadlo cin se nepoužívá ;D

Na pocínovaný licny jsem před časem narazil u jednoho elektroměru, kupodivu to nebylo nijak dramaticky vymačkaný ani vypálený.

Co se mi povedlo dohledat tak OEZ připouští slaněné vodiče i bez dutinky. (sice bych ji sám použil, ale nutné to není)

Jedná se mi o to, že pokud použiju dutinku, tak tam je další přechodový odpor + zaleží jaký tvar má dutinka po slisování a jakou plochou  pak dosedá na svorku na jističi. Když se připojí na svorky jističe holý vodič, tak se jednotlivé vlákna líp přizpůsobí svorce a jsou na ni rozprostřena větší plochou.
Jinak pokud výrobce dutinku předepisuje, tak ji tam dám, jen mě zajímaly vaše názory.

S dutinkou budou dva přechodové odpory v serii s celkovou zanedbatelnou hodnotou, přičemž přítlak třmenu bude jakžtakž limitován tuhostí výsledku lisování, tudíž v závitu šroubu a třmenu vznikne dostatečné tření pro pružný přítlak.
Při nepoužití dutinky bude počáteční přechoďák menší, ale časem bude narůstat díky absenci onoho třelismu v závitu.
Trochu jiná situace nastane u velkých průřezů, kdy utahování třmenu způsobí/ zabezpečí zajištění dostatečné síly vlivem tlaku drátků z bočních stran třmenu směrem ke šroubu.

Za mne je dále velice moudré používat dutinky s límcem, který eliminuje ohyb a následné ulomení drátků hned za kovem dutinek.

A ještě doplním, že drátky se nesmí do dutinky předkrucovat, nýbrž strčit v přirozeném zkrutu vodiče.

Využiji vlákna, u velkých průřezů Al ok vídám dva způsoby lisování, buďto dvě zmáčknutí kolmo nebo pootočené o 90°,  má to nějaká pravidla nebo jen zvyk montéra?

Je to o zvyku, někdy o prasáckém přístupu. Vliv to nemá. Dobře fungovaly a dodnes fungují i nastřelovaná oka, kdy k zalisování sloužily trny. Když se lisuje tak, aby byly šestihrany v zákrytu, snáze se odsraňují případné laplíky vzniklé v místě rozdělení čelistí.
Za důležitější v tomto případě považuji pečlivé zkružení u SM vodičů před nasazením oka.

Ehm .. jaký je rozdíl mezi kolmo, a pootočené o 90° ?!

Správně mělo být souose.
Omlouvám se.

Některé ,  především mechanické lisovací kleště, mají tendenci při mačkání deformovat dutinku do tvaru U. Předchází se tomu otáčením kleští, tedy střídáním slisů, aby dutinka byla co nejrovnější. Lépe to vypadá a lépe se to rovná do úzké spojky.

Ano toto dělají lisovače na malé průřezy, ty co dělají "důlek" do dutinky. Při použití 6-ti hraných čelistí se toto neděje.

Kdysi mě to taky říkal jeden člověk co dělal sítě pro EON, když se ještě používaly na připojení do skříní lisovací oka, že se mají dva vedle sebe provedené lisy otočit o 90°. Nevím jestli to mělo ještě nějaký jiný důvod než přání nějakého technika z eonu, ale nepátral jsem po tom.

Dnes, kdy se na Al vodiče velkých průřezů používají "V" svorky, a na spojky šroubovací spojovače, tak to ani nijak neřeším.

Kdysi mnoho jiných možností nebylo, cínování bylo navíc dost obvyklé a když se to umělo tak, aby cínu bylo přesně tolik, kolik být musí, tak se nežádoucí vliv pocínování příliš neuplatnil.

 Další občas používanou metodou bylo pocínováním vytvořit pouze jakousi zpevněnou špičku vodiče (většinou max. v délce odpovídající průměru vodiče) a zbytek oholení nechat pouze zakroucený.

Nejen. Byla to "bolest" mechanických lisovací kleští, kde byly úzké čelisti a "cestovala" pouze jedna strana kleští. Pokud jsi lisoval vícekrát, třeba 6-7x na každé straně, tak se spojka viditelně zdeformovala do oblouku. U malých průřezů to nebyl takový problém, protože se to nechalo "opravit" použitím dvojích kleští a srovnat.  Ale se 120, nemluvě o 240, to je pak trochu problém  ;)