Diskuse Elektrika.cz

Bydlím v domě z roku cca 1978. Elektřina je kompletně v mědi, avšak zapojena jako síť TT. Jako hlavní jistič je použit ochranný jistič / napěťový chránič J1K82 3x25A.

Nedávno jsem prostudoval princip sítě TT a napěťového chrániče a napadlo mne udělat experiment - připojit spotřebič mezi L a PE a ověřit, jestli chránič vypne. Zapojil jsem nejprve 100W žárovku - svítila, chránič nevypnul. Poté 2kW přímotop - zase nic, napětí v zásuvce mezi L a PE při takové zátěži pokleslo o 2V, což je v normálu. Bylo tedy jasné, že se PE někde spojuje s PEN. Hned mne napadlo jít s klešťákem k plynovému kotli. Všechny trubky okolo něj jsou pospojeny 4mm² zž vodičem, který končí na PE svorce nejbližší 230V zásuvky. Vodič jsem chytil do klešťáku a zjistil jsem, že ním teče cca polovina "poruchového" proudu. Tento proud tekl z PE zásuvky přes kotel do plynové trubky. Pak mne napadlo jít ke sporáku. Samozřejmě, že druhá polovina proudu tekla do plynové trubky přes něj. Po vypojení sporáku ze zásuvky už veškerý proud tekl přes kotel. Odpojil jsem tedy ochranné pospojení ze svorky v zásuvce a rovněž ze zásuvky vytáhl napájecí šňůru kotle. Znovu jsem zapnul přímotop - fungoval, ale pokles napětí v zásuvce už byl 5 V. Klešťákem jsem znovu obejmul plynovou hadici u kotle - proud pořád tekl tudy. Chvíli mi trvalo, než jsem na to přišel, ale někde se nejspíše dotýkají trubky topení a vodovodu. Po vypojení domácí vodárny z třífázové zásuvky konečně začal napěťový chránič po několika desetiletích fungovat. Po chvíli jsem vše uvedl do původního stavu.

A teď se ptám: Bylo by vhodné s tímto stavem něco dělat?
Celkem mne děsí, že při poruše (zkratu L-PE) bude téct zkratový proud po plynovém potrubí. Jako nejjednodušší řešení se mi jeví propojení sběrnice N se sběrnicí PE v rozvaděči - vlastně bych udělal síť TN-C-S. Napěťový chránič sice fungovat už nikdy nebude, ale aspoň by proud při poruše tekl přes PEN, a ne po plynové trubce kdoví kam. Podle mojí úvahy bych tím nic neměl zkazit. Zřejmě by bylo nejlepší osadit do rozvaděče proudový chránič, ale vzhledem k jeho stáří a stavu si to moc nedovedu představit, to už by se to rovnou mohlo předělat celé ...

Nechal bych to posoudit na místě RT. Dá se vyladit uzemnění, nahradit napěťový chránič proudovým, a nebo rekonstrukce.. .

Je to podobný téma jako s tim chráničem.
Vidím to obdobně jako kol. Hrubý.

Sehnat místního revizáka co zná tyhle sítě, ať to projde a navrhne řešení.

Pokud byste chtěl vytvořit vlastní síť TN přechodem ze sítě TT, asi budete muset hóóódně moc kopat, abyste splnil požadavek ČSN 33 2000-4-41 (v aktuální edici) na uzemnění.
RT, někteří hromosvodáři a možná i nějaký elektrikář by měli mít vybavení na změření měrného odporu půdy a z toho se dá odhadnout kolik by se toho asi muselo zakopat...

Předpokládám, že síť na ulici už není TT, ale TN-C. Žádný přechod ze sítě TT by se konat nemusel. Lokalita je jižní Morava. Od postavení domu zde proběhla renovace trafostanice (která je vzdálena asi 25m) a výměna dřevěných sloupů vedení nn za betonové. Jak kvalitní uzemnění má dům nevím, ale je údajně provedeno pásovinou zakopanou u základů, nikoliv "jen" tyčí. Kdybych jednoduše vzal dejme tomu 10mm² Cu drát a propojil sběrnici N se sběrnicí PE, jsem přesvědčen, že mnou popsaný problém by zmizel. Samozřejmě to ale není správné řešení... Lepším řešením by mohla být náhrada napěťového chrániče za proudový + náhrada hlavního vypínače před elektroměrem za jistič. To by asi realizovatelné bylo, každopádně se o tom v nejbližší době pobavím se známým elektrikářem. Já jsem teprve čerstvý absolvent průmyslovky s paragrafem 5.

Ano, chce to odborníka přímo na místo, věc může mít a v praxi obvykle mívá mnoho zádrhelů.

Odborníků známe mnoho, ale kdo se do toho pustí? Kde začne? Kdo ho bude platit?
Docela mne zajímá jak to bude pokračovat.

Platit ho bude ten, kdo ho povolá, tzn. tazatel.

Začít by se mělo od začátku HDS - RE - instalace.

Zpět k dotazu.
Popsaný problém je typický pro napěťový chránič. Princip NCH je založen na tom, že všechny neživé části el.instalace jsou spojeny přes cívku NCH s jediným zemničem. Pokud se někde objeví poruchové napětí, přes cívku NCH proteče proud, který vybaví vypínací mechanizmus NCH.
Potíž je v tom, že pokud se libovolná neživá část spojená se zemničem NCH uzemní i třeba náhodně jiným, leším zemničem, poruchový proud se rozdělí a cívka NCH je tak přemostěna. NCH je tak vyřazen z funkce.
Typicky kovové vodovodní potrubí, kovové potrubí ZP, apod...
Rychlá náprava do doby rekonstrukce el.instalace dle potřeby, je možná jednoduchou instalací proudového chrániče. NCH se ale zapojoval i jen na část el.instalace. Je otázkou, zda jsou všechny  rozvody v RD provedeny plným počtem vodičů, atd...