Diskuse Elektrika.cz

Mám drevenú chatu 7x6m, steny sú izolované konopou, t.j. horľavý materiál.
Chata nie je pripojená na el.sieť, v budúcnosti plánujem ostrovný systém. Je tam základový zemnič do štvorca, v protiľahlých rohoch vyvedená FeZn pásovina a napojený bleskozvod na hrebeňovej streche.

Mám dilemu ako vyriešiť vnútornú ochranu pred bleskom.
Hrebeňová strecha obsahuje pod strešnou fóliou FeZn pásovinu, ktorá v diagonále spája krokvy a tvorí výstuž. Pásovina pod škridlou je na troch miestach blízko bleskozvodovéh o drôtu, ktorý je vonku na hrebeni strechy. Najmenšia vzdialenosť je okolo 25cm.
Chcel by som túto pásovinu uzemniť izolovaným AlMgSi drôtom v chráničke a ten viesť v drevenej stene dolu a napojiť na základový zemnič.
Nemám inú možnosť ako viesť ho cez horľavú dreveno-konopnú stenu. Už i tá samotná pásovina pod strechou, ktorú chcem uzemniť je na vonkajšom okraji konopnej izolácie.

Môže byť vodič ako súčasť vnútornej ochrany pred bleskom umiestnený vnútri horľavej steny?
Alebo ho viesť v max.možnej miere po vonkajšej strane steny? (tam sa však nedostanem ku základovému zemniču). Premiestniť bleskozvod na streche tak aby tam bola väčšia vzdialenosť medzi bleskozvodovým drôtom a kovovou pásovinou pod strechou?

Pokud víte, že uzemňovací soustava je v dobrém stavu a odpor uzemnění vyhovuje (to se dozvíte z naměřených hodnot v revizní zprávě),  nejdříve bych si nechal spočítat dostatečnou vzdálenost s v místě, kde je železná konstrukce nejblíže jímací soustavě nebo svodu. Měla by být vypočtena v projektové dokumentaci. Pokud bude větší než udáváte ( 25 cm) uzemněním nevyloučíte přeskok z jímací soustavy (svodů) a tím možnost zahoření materiálu mezi konstrukcí a jímací soustavou (svody).Spíše uzemněním pravděpodobnos t přeskoku zvýšíte. Ideální je vyřešit ochranu před bleskem pomocí izolovaného hromosvodu s HVI. To musí být projektováno a realizováno firmou, která má pro instalaci HVI zaškolení. Odborná firma vám též pro konkrétní stavbu navrhne nejlepší způsob vnitřní ochrany a co všechno a jak musí být připojeno na MET (ekvipotenciáln í svorkovnici) a nezapomene na koordinovanou ochranu SPD, aby byla provedena příprava pro instalaci ostrovního systému. Elektroinstala ce a uzemnění i hromosvod je VTZ (vyhrazené technické zařízení) a proto jí musí navrhovat a realizovat odborná firma s oprávnění pro práci na VTZ, která už bude vědět jakým způsobem chcete řešit OS. Hromosvod a elektroinstala ce spolu úzce korespondují, a proto nelze řešit odděleně a radit na dálku. (norm)

Omlouvám se - překlikl jsem se.
Pokud plánujete do budoucna " ostrovní systém - fotovoltaiku" může se stát, že budete muset
dělat nějaké změny a už bych s tím trochu počítal.
Teď "při svíčkách" bych na sebe raději nic nepřitahoval.

Jak máme chápat tuto větu?

Typický stoh nemá zaveden proudík, přesto je bleskem vyhledávaný (dance)

Mě by moc zajímalo, co by pak pan Žvak tvrdil těm, co jim blesk zapálil dům díky tomu, že jim před tím vyprávěl báchorku o ochraně objektu bez hromosvodu z důvodu eliminace přitahování blesků. To je taková hovadina, že jsem dlouho takovou ani neslyšel.

Myslím, že největší nebezpečí představuje na domu střecha. V podstatě všechny zásahy bleskem se odehrávají do domů, které mají střechu. Pokud z domu střechu odstraní, bude nebezpečí zásahu bleskem zanedbatelné.

To je samozřejmě ironie.

Předpokládám, že podle popisu je použita pásovina jen na zpevnění střešních trámů.
Kolem objektu je strojený zemnič typu "B" se dvěma uhlopříčně vyvedenými svody na hřebenovou soustavu a zemní odpor je vyhovující. V objektu není připojena elektřina.
Pokud tam není ani natažená ani voda a nebo jiné technologie, pak nevidím důvod hledat
možnou cestu přeskoku.
Navrhoval bych pásovinu na zpevnění trámů připojit na obou koncích spojit na zemniče.
Pokud ale budete budete instalovat HOP(MET) situaci zhoršíte.
Proto jsem navrhl počkat s řešením až na připojení FVE.

A já bych navrhoval, abyste si to patentoval jako skrytý hromosvod, určený k bezpečnému zapálení objektu.

Omlouvám se vám za to, že jsem úmyslně napsal opravdu "hovadiny".
Jen jsem chtěl vědět jestli se tu na vlákně náhodou neobjeví p. Hájek, který by vám Vaši situaci objasnil. Od projektantů bezplatnou odpověď nečekejte.

Čiastočná odpoveď je od Zdeňka Friedricha. Je potrebné najprv vypočítať bezpečnú vzdialenosť v danom mieste a podľa výsledku buď nasadiť oddialený bleskozvod s nenormálne drahým izolovaným zvodom, alebo upraviť existujúci aby vzdialenosť sedela a v terajšom stave tú pásovinu neuzemňovať - zatiaľ len odhadujem, že tých 25cm nebude bezpečných.
Stavba je v bode, keď je potrebné zvažovať cesty pre všetky zvislé a vodorovné káble, či už pre fotovoltaiku alebo vnútornú ochranu tak aby som v budúcnosti nemusel rozpíliť polovicu chaty.
Preto ma zaujíma, či počítať vôbec s tým, že z tej pásoviny pod škridlou bude musieť ísť po úprave bezp. vzdialenosti drôt ku ekvipotenciáln ej svorkovnici a s akým vodičom počítať - môžem napr.pripraviť chráničku alebo aspoň tú časť steny spraviť rozoberateľnú.

Som inžinier elektrikár (Elektrofakulta v Ba 1995) a preto v prvom rade chcem rozumieť tomu čo sa musí spraviť a prečo - predtým než oslovím nejakú firmu.

Tak začněte tady.

http://www.kniska.eu (http://www.kniska.eu)

Polemika, polemika a zase jen polemika.
Proč sosáte moudra zde na diskusích? Nechte si vypracovat odborný návrh hromosvodu, kde bude uvedeno vše do detailu.
Pokud se bojíte, že najdete projektanta neumětela a jen byste vyhodil peníze za nic, pak se obraťte na firmu LUMAPLUS Chomutov. Zde je pan Šalanský (jeden z NEJ odborníků na problematiku ochrany před bleskem) a ten vám vše navrhne. Ovšem, za peníze  ;) :)

Pokud máte pouze dva svody, máte proveden výpočet rizika dle ČSN EN 62 305-2 ed.2, že jste si tak jistý, že počet svodů je pro třídu LPS ,  která z výpočtu vyjde (odhadl bych, že se bude jednat o LPS II, možná  LPS  I) dostatečný pro neizolovaný hromosvod a nebude třeba použít izolovaného, drahého řešení s HVI, který by vám značně zjednodušil situaci pro dodržování dostatečné s u vnitřní elektroinstala ce a panelů na střeše?

Pokud se budem bavit vážně a vynecháme "trolící" příspěvky kolegů:

1) řízení rizik 62305-2 ed.2 -> ochranná opatření
2) návrh ochranných opatření 62305-3 ed.2 -> varianty - a) spojit b) oddálit c) odizolovat
v každém případě pokud to není "faraklec" spočítat dostatečné vzdálenosti, ale ty samozřejmě plynou z řešení, takže je to takové kolečko iterací přibližující se finálnímu návrhu.
a) když spojím, mám na železe stejnou "s" jako v místě připojení, pokud je jinak v ochranném prostoru jímací soustavy nebo je to součást jímací soustavy a počítám na ní "s" jako na vedení jímací soustavy, pozor, pokud připojím na spodním konci a na horním se mi opět přiblíží, musím s tím pracovat jako se smyčkou. 62 305-3 5.3.4, obrázek 2
b) oddálit - je asi jasné
c) odizolovat - HVI vlastně může vyjít v některých případech docela levně a někdy hlavně v případě již existujících staveb jako velmi levné a někdy dokonce jako jediné proveditelné řešení.

Ptáte se jak. Přeskočím polemiky a vezmu to věcně popořadě.
1. Uvařte si kafe
2. Zapněte počítač
3. Vyhledejte v okolí odborného projektanta
4. Zkuste dohledat na vybraného odborníka reference
5. Dohodněte termín návštěvy, zadejte mu objednávku

Pak se bude odehrávat to, co již popsal např. Lukáš Rotrekl. Tento návrh s analýzou vyjde v řádu tisícikorun, či stovek euro. Ve srovnání s hodnotou chaty částka zanedbatelná, srovnatelná s náklady na jeden mejdan s přáteli na této chatě. Pak máte jistotu, že máte správný návrh, na základě kterého jde teprve zpracovat kvalitní projektová dokumentace, která řeší vše, co jste popsal.

P.S.1 - Edit bod 4 - pokud nedohledáte reference, zkuste kontaktovat Honzu Hájka, jistě vám někoho prověřeného doporučí.
P.S. 2 - pokud řešíte vnitřní ochranu, jistě budete řešit i ochranu proti krokovému napětí

Je asi opravdu nutné aby situaci na místě viděl odborník, aby pak nedošlo k tomu, čeho se obáváte, že by jste v "budúcnosti pílil chatku".
Souhlasím s p. R. Červeným. Akorát bych si u kafe než zapnu počítač promyslel jak to s tím
napájením myslím.
Pan L. Rotrekl vám pak možné varianty naznačil.

Síce nevieme ako presne je tá pásovina uložená, ale mohlo by to byť zaujímavé v súvislosti s obr. E.23 v 62305-3.
Ten práve znázorňuje príklad LPS so skrytými vodičmi pod strešnou krytinou, a podľa obrázku evidentne uloženými na drevených krokvách.
Žeby norma pozabudla na riziká spojené s drevom a strešnou fóliou, alebo má bezpečne vyrátané maximálne oteplenie vodičov?

Kdo neviděl na půdách ve starších bytových domech podobným způsobem zajištěné trámy?
A na těch trámech na NIDAX lištách kabely pro osvětlení. Vzdálenost 250 mm sice od jímací soustavy ne, ale od plechové krytiny ano. Nikdo nic neřeší.

Problémy jsou 2. Přeskok a oteplení. Přeskok lze vyřešit oddálením nebo propojením, oteplení pak podle oteplení svodu průchodem bleskového proudu. Tab. D.3 62305-1.

A tím jste chtěl říct?  Jako, že když to všichni dělají takto, tak je to správně?

Ne...,  jen, že se to neřeší. Někdo to před 60-ti lety udělal od té doby se do RZ  píše pouze  - "vyměnit měřící svorky" a pak - Vyhovuje normě ČSN.........no rmě, platné v době vzniku tohoto zařízení.

Ale tazatel se ptal na nové zařízení. Tak vycházejme ze současných platných požadavků a nezaplevujme diskuzi něčím, co bylo před šedesáti lety. Ostatně dnes už také asi nejezdíme Škodou 1000 MB s OHV, že?

Nové zařízení? To máte ještě jiný zdroj informací?

Skôr som chcel upozorniť na tú možnosť podľa E.23 (informatívna smernica),  kde by za určitých okolností mohlo byť začlenenie pásoviny do systému zberacieho vedenia pod krytinou aj v poriadku.
Ten príklad mi totižto realizačne už dlhšie vŕta v hlave.

Ano, teoreticky ano. Viz. můj první příspěvek v tomto vlákně a bod 2a).
Ale musím mít na paměti:
pokud do toho praští přímo, mám problém s hořlavým materiálem kolem (všimněte si zmíněného obrázku a jímačů, které jsou na vedení pod krytinou připojeny.

Mám k příloze E dost výhrady, protože je až příliš návodná a občas vede k tomu, že to co je tam zjednodušeně vysvětleno a doporučeno nelze z jiného důvodu v praxi provést, tak toto je zde naznačeno, zde např. jakýsi návod se vzdálenostmi a výškou jímačů, ale bez jakéhokoliv respektování v normě dříve definovaných ochranných prostorů atd..

Ale ano, lze to použít, osobně jsem to použil myslím jen jednou na ocelovou vaznici, kteoru jsem podle dopočtené smyčky pospojoval s jímacím vedením celkem 4x na délce 15m.

Z estetického hľadiska by to bol pre strechu s vhodným sklonom zaujímavý projekt so skrytými zvodmi v stenách a skrytým zberacím vedením pod strechou.   :)

Osobně bych si od vás určitě nenechal takovou ochranu navrhnout. Přeskoky pod střechu z hořlavého materiálu by mi brzo jisto jistě podpálily dům, o což rozhodně nestojím. To nevyrovná ani estetické hledisko.
Utíkat každou bouřku z domu, taky nepovažuju zrovna za pohodlné a praktické řešení.


Není univerzální odpověď. Je potřeba řešit každý podobný případ dle konkrétních místních podmínek. Jsem také pro pozvání zkušeného projektanta.

Když to uděláte celé z HVI, tak proč ne.

Neviem kde sa vám toto zjavilo, ale ak máte rád tento vtipkovací štýl, tak ani ja si od vás nenechám pripojiť sporák, aby sme nemuseli pri každom varení hasiť krabicu pod ním. ;)

Ale môžete sa na zberacie vedenie pod krytinou na dreve osobne spýtať p. Jiřího Kroupu ako spracovateľa našej normy 62305-3.

To vy si naozaj myslíte, že ja toto neviem? ::)

Neviem čo máte v norme vy, ale v našej od vášho zpracovateľa je toto:
Na nevodivých strechách môžu byť prepájacie vodiče umiestnené buď pod, alebo prednostne nad strešnú krytinu. Aj keď pri uchytení pod krytinou je výhodou jednoduché uchytenie a menšie riziko korózie, vhodnejšie metódy uchytenia sú uloženie nad krytinou t. j. vonku, pretože sa zmenší nebezpečenstvo poškodenia krytiny pri priamom zásahu blesku.

HVI sa korózia týkať nebude.
Určité riziká tam samozrejme sú, ale pri dostatočnom sklone strechy sa môže zberacie vedenie pri vhodne rozmiestnených zachytávačoch bez problémov dostať do chráneného priestoru.
Upozorňujem iba na jedno z možných riešení, ktorého vhodnosť môže posúdiť zodpovedný bleskozvodár na chate p. VoltElektro.
Čo je prednostne a vhodnejšie mi netreba vysvetľovať, iba som načrtol prípustné možnosti o ktorých sa veľa nehovorí.

Ať se to udělá jakkoli, furt budou na soustavě spoje náchylné k jiskření.

To sú pri tých prúdoch bezpochyby aj teraz, preto ma možnosti tohto riešenia zaujímajú.

Viem si napríklad zberacie vedenie predstaviť ako zváranú spevňovaciu konštrukciu krovu strechy v ochrannom priestore z nerezovej pásoviny, v princípe s dvojitou funkciou. Spoje s možným iskrením by mohli byť prístupné.
Isteže by to chcelo zodpovedný návrh a výpočet z hľadiska požiarnej ochrany ale aj z pohľadu dlhodobého neprístupného uloženia pod krytinou.
Ja ale určite priekopníkom ktorých ženie vpred estetika medze nekladiem. :)

Vaše norma vám vysvětlila jeden důvod proč radši nad. Přidám další důvod - součásti stavby zasažené bleskovým potenciálem radši držím vně stavby, než si je zatahovat dovnitř a zmenšovat si tím bezpečný prostor. Proto to HVI, když už by to mělo být uvnitř.

V tom spatřuji dost velký rozdíl a nevidím důvod proč by měla krabice s kvalitním spojem hořet při každém vaření. Ale jako humor asi OK


Nevím. To bylo směrem k původnímu tazateli i když to vypadá jako reakce na váš příspěvek. Snažím se odpovídat především jemu.


Nevím- osobně neznám. Můžete sem vložit nějaký konkrétní výstřižek z normy tohoto řešení prosím? Připadně nějaký obrázek a tak. Děkuji.


Trochu se v tom ztrácím. Tak nějak jsem pochopil, že původní dotaz se týkal vnitřní ochrany a zde se propírá hlavně vnější ochrana. Pojďme trochu zkorigovat toto vlákno, abychom se dobrali rozumného konce.

Základem je koordinace všech ochran. Je zapotřebí zkontrolovat jak vnější ochranu, tak udělat přípravu pro vnitřní ochranu s tím, že je zapotřebí přihlédnout k místním podmínkám a minimalizovat všechna možná nebezpečí na přijatelnou úroveň. To že jste elektrikář ještě neznamená, že si s tím poradíte zcela sám, jen s pár radami na dálku zde na internetu. Protože je celá tato problematika mnohem složitější a vyžaduje znalosti a zkušenosti v tomto zaměření, stále mi vychází jako nejrozumnější řešení právě pozvání projektanta. Zde se pak můžeme bavit nad konkrétními řešeními v konkrétním projektu. Jinak nevidím v této diskusi žádný další rozumný smysl.

Nějaká inspirace se nechá najít třeba i zde.
koukněte třeba na stranu 278 a dál

http://www.produktydehn.cz/images/katalogy/hromosvody/pokapitolach/Katalog_Hromosvody_Blitzplaner.pdf (http://www.produktydehn.cz/images/katalogy/hromosvody/pokapitolach/Katalog_Hromosvody_Blitzplaner.pdf)

Jsem rád, že jste na tomto foŕu pane Klein. Konečně přemýšlí někdo i hlavou a kloubí logiku
s vědou.
Všude jen Dehn, Knížka.cz..... ....jak víte, že testy a zkoušky nejsou upravené aby se víc prodávalo?
Víte jak dopadl Wolksvagen. Upravoval testy aby prodával a málem skončil.

To narážíte na vnesení jímače pod střechu, kdy se přiblíží nebezpečí blíže k lidem a jejich zařízením? Kdy tím pádem hrozí více přeskoků a tedy i možnost zapálení objektu tazatele? Mě to naopak moc vědecké nepřijde, ale chci si počkat na konkrétní návrh. Třeba se pletu a pan Klein mě přesvědčí. Počkám si na ty podklady o které jsem prosil než budu soudit.


Pokud víte o jiných tak dobře a podrobně zpracovaných podkladech, sem s nimi. Je příliš jednoduché někoho obviňovat že jen on je preferovaný. Řekl bych že ostatní výrobci umí jen pomlouvat a podsouvat lidem že je to uplacené touto firmou, ale aby zvedli prd...le a odpověděli podobnými, nebo lepšími materiály na podporu svých produktů a řešení, to ne. Buď si uvědomují že je za tím mnoho práce několika lidí, nebo jsou jen líní a vezou se na této vlně. Osobně se obávám že platí to druhé, protože smutnit v pozici ublíženého a házet špínu na lídra, nevyžaduje žádnou větší práci, ani znalosti. Je to prostě jen snadnější a pohodlnější cesta. Osobně jsem na podobné výroky přímo alergickej, ať se jedná o jakoukoliv firmu i obor.

Dovedu si představit jak spolu firmy svádějí souboj zpracovanými materiály, produkty a podporou. Vydělal by na tom především zákazník a myslím že i celý obor.
Druhá, jimi zvolená cesta nepřínáší nic nového a "nezvednutá rukavice" znamená jen stagnaci oboru a méně novinek a i méně dobře zpracovaných učebních podkladů. Díky firmě Dehn za to že to i tak nevzdává  ;) přesto že její "soupeři" už mají ztrátu minimálně 3 kola.

Určite nemôže byť nejaká smernica, ktorá povoľuje zberacie vedenie blesku pod horľavou (drevenou) krytinou. Bolo by to proti fyzikálnym zákonom za každých okolností (norm).
Zacitujte tú smernicu, ktorá inak musí byť v súlade s normou, vonkajšou ochranou proti blesku.


   

Pozrite si pozorne priložený obrázok ktorý si aj s príslušným textom vo vašej norme už určite nájdete aj sám, a dajte mi vedieť aké nebezpečenstvo požiaru tam norma vytvára pri dodržaní ostatných súvisiacich požiadaviek 62305 na materiály, prierezy, uloženie a pod.
Chcem vedieť kde vidíte neakceptovateľ ný problém v tomto normatívnom usmernení. Samozrejme že váš osobný názor vám neberiem, ale momentálne ma v tejto súvislosti nezaujíma.


Dôvody, že prečo pri vonkajšej ochrane objektu podľa súboru 62 305-3 musíte utekať pred každou búrkou z domu ma rovnako zaujímajú.

Pozrite si obsah STN EN 62305-3, jún 2012
Príloha E (informatívna) – Smernica návrhu, realizácie, údržby a revízie systémov ochrany
pred bleskom....... .............. .............. .............. .............. .............. .............. .... 54

A citovať si tu súbor 62305 isteže môžeme koľko vám len hrdlo ráči.
Myslím si, že je tam naozaj dosť zaujímavých odporúčaní, ktoré poniektorých „nadvihnú zo stoličky“. :)

Spoje hromosvodní soustavy pod střechou na dřevěných trámech pokrytých vrstvou prachu je řešení vzbuzující neklid.

Já zase moc nerozumím účelu schovávání nenápadného vodorovného jímacího vedení, když se pak ochranný prostor musí dohánět větším počtem jímacích tyčí.

...takže až náhodou do takové soustavy udeří výboj a bleskový proud se prožene v těsné blízkosti hořlavých dřevěných trámů pokrytých letitým prachem, nic se nestane?

No, moc bych tomu nevěřil  :)

Není to vytvořeno jako jímací vedení. Je to spojení trámů.
A co využít na spojení jiný nevodivý materiál nebo jinou technologii při následných úpravách. Veškeré problémy by se rozplynuly.

62305-3 sa nám tu na fóre v prílohe „E“ nejako zapotácala. :D :D :D



P. VoltElektro by sem mohol vložiť reálny výkres strechy s pásovinou pod škridľou, z ktorého by sa dalo posúdiť v akej LPZ0(a resp. b) sa problematická pásovina nachádza.
Je to dosť rozdiel, či sa v určitom mieste vonkajšej ochrany pri návrhu počíta s priamym vniknutím bleskového prúdu, alebo s jeho prechodom.

Čo sa týka iskrenia v svorkách, hodilo by sa ako určitý etalón kvality tiež stanovisko Dehn-u k dlhodobej spoľahlivosti jeho svoriek (napr. 454100 FeZn) vo vzťahu k použitiu na RD, ktoré vo vonkajšej ochrane nepodliehajú žiadnym legislatívne predpísaným kontrolám počas životnosti objektu.
Napríklad práve vo vzťahu ku korozívnym vplyvom.

Hledejte, někde je metodika zkoušení svorek DEHNu, myslím, že v jejich katalogu je o tom něco. Pak na youtube mají kanál, kde jsou videa...

Reagoval jsem na spekulace kolem skrytého jímacího vedení.

Na metodiku vývoja a skúšok som práve nemyslel.

Ako realizátor vonkajšej ochrany si jednoducho vyberiem z katalógu svorku, strčím ju pod škridľu, dotiahnem predpísaným momentom, a kým bude RD povolenou stavbou, tak budem očakávať že nezaiskrí. Ani na bežný RD so svorkou na škridli predsa RT povinne nepolezie.
Mňa zaujíma, čo si o tomto použití svojho výrobku myslí jeho výrobca, ktorý v katalógu nerozdeľuje svorky na vhodné a nevhodné pre RD, resp. vhodné a nevhodné pre dovolený spôsob montáže.

To Maroš Klein:
Z logiky Vašeho vysvětlování a obhajování jednoznačně vyplývá:
naistaluji vedení pod střešní krytinu při její montáži. /odporuje přehlednosti provedení./
Nebude vidět o kontrole  a opravě si můžeme jen nechat zdát.
Na opravu nebo kontrolu /revizi/ se střecha odstraní a následně zkontroluje uložené vedení, nebo opraví. Střecha se opět naistaluje na místo. /naprosto geniální řešení/
Nebo budu čekat, kdy mi blesk zapálí dům - krásná vyhlídka... (zle)


 

Ej, ale že vám dobre ide. :D

Lepšie sa prizrite, a uvidíte že iba kladiem otázky ktoré ako vidím naozaj nadvihujú zo stoličky. ;)
Nič tu nevysvetľujem ani neobhajujem a už vôbec nepresadzujem, iba sa zamýšľam nad možnosťou realizácie uvedenou v prílohe „E“. To zas nie je tak ťažké pochopiť. Teda ak sa chce. Či? ::)

Z vášho pohľadu na túto možnosť mám však dojem, že by ste mal neodkladne osloviť spracovateľa vašej prílohy „E“ s podozrením na vážne všeobecné ohrozenie života a majetku.

Ja zatiaľ budem uvažovať čo tým chcel autor povedať, a možno ho aj oslovím, keďže tu namiesto serióznej diskusie o prílohe „E“ zatiaľ iba účelovo a bez mihnutia oka vydávate cudzie myšlienky za moje. ;)

Přesně tak. Ochranný úhel hřebenového jímacího vedení je v tu ránu pryč. To je více než nešťastné řešení.
Jinak....skryt ého vedení bych se nebál jen co do vzniku požáru, tedy, pokud nebudou na vedení spoje. Samotný drát se při zásahu blesku nikdy neohřeje natolik, aby byl schopný něco zapálit.
Osobně nesnáším skryté vedení hormosvodné soustavy. Proč? Na to si z odborníků jistě odpoví každý sám, nehledě na to, že to tu již bylo několikrát uvedeno.

Uznávám že jste mě dostal. Opravdu se zde o této možnosti píše. Ovšem zmiňovaná rizika přesto dále zůstávají. Navíc více průchodů střechou, což může být problém s vnikáním vody do krytiny v budoucnu, více jímačů, což je vzhledově podobné na prd jako přiznané vrchní vedení s méně jímači. Tedy v tom nevidím žádnou výhru, jen problémy navíc. Sám bych si to rozhodně doma neudělal a ani se tím nepomstil žádnému ze svých zíákazníků. Riziko přeskoků do vnitřní instalace, tedy i potřeba více svodů ke snížení vzdálenosti S na minimum, z tohoto řešení dělají jen obrázek k řešení teoretických úloh někde u píva s kamarády a kolegy. Prostě si nedovedu nijak představit žádné praktické využití.

Ale i tak děkuji za rozšíření obzorů, byť jen v teoretické rovině.

Viem si toto riešenie predstaviť aj prakticky na menšom objekte so strechou s dostatočným sklonom (obr. E15b),  kde okrem zachytávačov bude celé vedenie pod krytinou v LPZ0b.
Riziká priameho zásahu do LPZ0b mi ošetrí norma ochranným uhlom, a za bezproblémové zvedenie bleskového prúdu preberá zodpovednosť výrobca komponentov pri ich montáži v súlade s jeho návodom.
Bezpečná vzdialenosť sa pritom nijako výrazne nezmení, a prístup bude ešte lepší ako k skrytým zvodom, ktoré zasa prekážajú málokomu.

A nemyslím si, že ktorékoľvek správne prevedené riešenie podľa 62305-3 je pomstou.
Skôr mám z reakcií – nereakcií pocit, že toto riešenie odhaľuje skrytú nedôveru a neistoty ako návrhárov, tak aj výrobcov. ;)

Pokud bude pod střechou vedený hliníkový (AlMgSi) či měděný vodič, nehrozí od jeho ohřevu žádné nebezpečí.
Co norma nezmiňuje, ale s čím má díky vývoji pro Ex společnost DEHN zkušenosti, je jiskření svorek při vedení bleskového proudu.  Každá bude jiskřit, takže bych spoje rozhodně nevytvářel pod střechou, kde bude časem vytvořený troud z pavučin, prachu a pylu.

Oteplení svodu:
http://www.kniska.eu/kniska/clanky-1/otepleni_dratu (http://www.kniska.eu/kniska/clanky-1/otepleni_dratu)

Co je pod střechou:

Tak nejak som to myslel v #33.
Ako vodiče pod krytinou z hľadiska nerozoberateľn ých spojov zváraním ale vidím ako lepšie riešenie skôr pásovinu ako spomínané okrúhle vodiče.
Svorky by sa prakticky použili iba nad hrebeňom pre pripojenie zberacieho vedenia pod strechou k zachytávacím tyčiam, a meracie dolu.

Táto možnosť z prílohy "E" ma napadla práve v súvislosti s pásovinou v téme, a jej prípadným zaradením do vonkajšieho zberacieho vedenia.
Čo sa týka ostrovného systému, s prípadným umiestnením panelov na strechu to už bez HVI pôjde príliš komplikovane.

Ten pásek je zbytečný a manipulace s ním je horší než třeba s Al 8 v PVC.

Pásek není zbytečný - drží spoje a konstrukci z trámů a nebyl vytvořen úmyslně jako ochrana před bleskem. Ale líbí se mi, že přiznáváte, že všechny svorky Dehn jiskří a že varianta využití
pásku už není taková hrozná blbost.
Zároveň se mi líbí odpověď p. Kleina, že při dodržení postupu montáže a použitého materiálu se
bude na případné škodě podílet výrobce.
Soudní znalec ale nesmí být finančně závislí na prodeji výrobků této firmy.

Chápete to špatně. Honza Hájek nepíše nic o vašem pásku, jako konstrukčním prvku, ale o použití pásku jako skrytého hřebenového vedení. Píše zcela jasně, že samotný "drát" nebude zdrojem požáru (proto je pásek zbytečný, když se s ním mnohem hůře manipuluje - zkuste si ho protahovat mezi trámy),  protože se nezahřeje natolik, aby se jim stal. Naopak svorky mohou jiskřit a mohou tak být důvodem zahoření, pokud se tam bude vyskytovat větší množství hořlavého prachu a pavučin, což není vůbec neobvyklé v těchto místech. Tedy z toho jednoznačně vyplývá, že toto řešení není zrovna dobré, podle mne spíš nepoužitelné, protože těch svorek tam bude víc než dost, například u každého jímače, nebo svodu. Navíc přibližujete nebezpečný potenciál víc k vnitřním prostorám i lidem v nich. Vždyť kolik podobných prostor se po nějakém čase stává obytnými, díky půdním vestavbám. Nevidím v tomto řešení žádnou výhru, spíš naopak.



Co je to za blábol? Od kdy je podle vás soudní znalec závislý na jakékoliv firmě? Pokud existuje jakákoliv pochybnost, má na to sám upozornit a nechat určit soudem jiného znalce. Ovšem to že nakupuje nějaký materiál ještě nemusí znamenat a neznamená že má něco společného s konkrétním výrobcem a nemohl by na to dělat posudek  (norm) To by mnohý soudní zanlec nemohl dělat v oboru vlastně vůbec nic.

Velice by mne zajímalo video ze zkoušek svorek.
Za sebe tipuji, že nejmenší jiskření bude v T spoji drátů, pásek je na pořádný přítlak ve spoji moc humpolácký.

Chápu to dobře. Nikdo nechce proboha dávat někam pásek. On už tam je!!!
Tak se třeba svaří a využije. Teď  nejde o materiál, ale jestli  ta možnost využití jako součást jímací soustavy existuje.

Viděl jsem pár zaizolovaných střech a po nějakých pavučinách ani stopy.
Fotka p. Hájka je vyfocená do bible "knížka. cz" jako extrém jak to i někde může vypadat.
Navíc, tam nejsou zpevněné krovy pásovinou FeZn 30 x 4mm.

Pokud bude pásek přibit hřeby do trámu ( což asi bude) tak od určité vzdálenosti těchto ve dřevu vytvořím "jiskřiště".
Ohlídat veškeré obdobné drobné niance prakticky nelze.
Dokázal bych si představit obr svařené nosníky střechy a k těmto navařené jímače a svody, kdy by při určité hustotě ok vznikla parádní Faraklec, což ovšem popisovaná situace nesplňuje.

Ne, toto je z jedné budovy, která byla identická se sousední, která zřejmě díky přeskoku a zapálení těch nečistot zcela shořela.

Priznávam, že doteraz som bral iskrenie v spojoch aj nad krytinou ako sprievodný jav nesprávnej montáže, chyby výrobku, vplyvu prostredia, únavy materiálu a pod. Bral som ho do úvahy ako jav, ktorý sa síce nedá v prevádzke úplne vylúčiť, ale že určite nie je jej normálnou súčasťou.
Mal som za to, že ak iskrenie v spojoch nie je riešené v norme 62305, tak s jeho prítomnosťou norma neráta.
V tejto súvislosti ma napadlo množstvo otázok, ani sa mi všetky do príspevku nezmestia.

Má v dnešnej dobe Dehn pre svoj bleskozvodný materiál nejaké riešenia spojov pre prechod bleskového prúdu, ktoré je možné považovať za beziskrové?
Predpokladám, že zváranie tam patrí. O dostatočnosti zvaru, ktorého prierez nie je menší ako prierez zváraného materiálu som už počul na školeniach Ing. Tichého.

Je z nerozoberateľn ých spojov vhodné napríklad aj lisovanie a nitovanie?
Pýtam sa aj v súvislosti s tabuľkou minimálnych prierezov, ktorá pripúšťa minimálny prierez zberacieho vedenia, alebo zvodu aj vodičom CY25mm2.

Neuvažuje napríklad Dehn nad vývojom materiálov, ktorých povrchová vrstva sa prechodom prvého bleskového prúdu do seba čiastočne zataví?

Ako je to so zárukou na materiál pri jeho poškodení iskrením?

Na prevádzkach existuje podchytenie poškodenia spojov bleskovým prúdom pri pravidelných revíziách.
Ako je to potom na objektoch RD kde je dlhodobo poslednou revíziou práve tá východisková?
Nemôže iskrenie postupne zdegradovať spoje na RD na nevyhovujúci stav a zo spojov vytvoriť nechránené iskriská?
Pri kvalitnej realizácii podľa súboru 62305 môže byť množstvo zásahov laikmi jednoducho nepostrehnuteľ ných.

S akou intenzitou iskrenia sa vo vzťahu k svorkám pri zachovaní ich funkčnosti vlastne počíta?

Norma umožňuje klásť vedenie a spoje aj priamo na nevodivý podklad. Vylučujú túto možnosť iskriace spoje?

Mohla by byť určitá dohodnutá hraničná intenzita iskrenia zvládnutá vo vnútri nejakej rozoberateľnej základnej vonkajšej izolácie svorky podobnej izolácii iskrísk?

Predpisuje Dehn ako výrobca vo svojich návodoch nejaké svoje vlastné povinné postupy kontrol a prehliadok mimo revízií na zníženie rizík počas používania?

Ja chápem, že iskrenie spojov má vysokú pravdepodobnos ť, a že je potrebné ho brať do vyhodnotenia rizík.
Ale aby znižovanie týchto rizík neriešil žiadny bezpečnostný predpis?
A ak teda tie riziká nerieši, neznamená to že sú riziká z iskrenia zanedbateľné?

Verím že iní by našli aj ďalšie otázky.

Mne pre toto iskrisko dvoch klincov v dreve 10cm od seba na pribitej FeZn páske pri 100kA vyšiel úbytok cca 11V.

Moja reakcia je oneskorená ale by bol popis úplný pripájam foto. Prvé tri fotky sú samotná pásovina, ktorá je pribitá zhora na krokvy. Druhé dve fotky sú výstuž spojenia krokiev pod hrebeňom. Práve toto (fotky DSC_0053_z.jpg, DSC_0057_z.jpg) je kritickým miestom o ktorom som hovoril (25cm od bleskozvodu nad hrebenom). Samotná pásovina, ktorá položená diagonálne na krokvách končí od tejto výstuže len asi 5cm.

Situace se radikálně změní spolu s úvahou nedokonalého spojení pásků k sobě.

Nie som stavbár, vidím to prvýkrát, ale je tá dierkovaná pásovina bezpodmienečno u súčasťou statiky krovu, alebo bola pomocným držiakom krokiev pri ich osadzovaní?
Narážam na to, že ak je odstránenie tej šikmej pásoviny možné, tak to výrazne zníži riziká zavlečenia bleskových prúdov z hrebeňa.
 
Aj preto sa zaujímam o teóriu spojov v #65.

Áno, pásovina je súčasťou projektu a ku projektu je aj statický posudok. Tesári túto vec poznajú. Možno by tam nemusela byť, ale chata je vyššie v oblasti s otvoreným horizontom, kde hrozí silný vietor, z tohoto dôvodu sú niektoré statické prvky predimenzované . Možno by pásovina mohla ísť preč aspoň z tých krokiev, kde končia jej konce pod hrebeňom strechy a nahradiť ju tam drevenými hranolmi.
Ale tie ďalšie dve výstuže - na spojoch krokiev (DSC_0053_z.jpg a DSC_0057_z.jpg) tam musia zostať, pretože pri silnom vetre by mohlo krokvy od seba odtlačiť - tak je navrhnutá statika steny. A práve jedna z týchto výstuží má tú vzdialenosť len 25cm.
Inak v terajšom štádiu sa tá pásovina bez rozobratia škridle ani nedá dať úplne dolu, dali by sa jej časti medzi krokvami odpíliť ale na hornej strane krokvy by zostal kúsok pribitý a tiež hrozí, že by sa pritom poškodila fólia.
Radšej by som šiel do oddialenia bleskozvodu.

2x DEHNcon s HVI Light myslím že to vyjde...
Když ne HVI light, tak normální HVI :-)

4 stránky diskuzí a stačilo to napsat jednou větou :)
A dost pravděpodobně bude vyřešen i problém s budoucí FVE, když se u toho bude myslet.

Mrkněte pro inspiraci na link níže. Jen už to nepůjde schovat pod krytinu. (doufám že link funguje) :)
http://www.kniska.eu/x/file/dum_s_plechovou_strechou/at_download/file

Môžete aspoň zhruba prezradiť celkovú cenu toho bleskozvodu vrátane návrhu, materiálu a práce ?

Už je to dýl co jsem to realizoval, ale pokud si dobře pamatuju tak to bylo někde mezi 30-40 tis.

Ta budova je dřevěná s plechovou střechou? Mate mě tam obrázek, kde popisujete vedení.
Konstrukcí zdí?

Ano, budova je komplet dřevostavba, kromě jedné příčky uvnitř, která je zděná, kvůli "akumulaci" tepla z krbu. A je s plechovou střechou. Proto nám při projektování přišlo nejvhodnější řešení HVI.
Ano, vedení je schované v konstrukci střechy/zdi.

Souhlasím s Vítkem. I podle mne je to nejlepší možná cesta. Ovšem nezapomínal bych na potřebu přizemnění této vnitřní vodivé konstrukce k základovému zemniči. Například přes svorkovnici MET (dříve HOP)

Ďakujem za odpovede, veľmi zaujímavá diskusia.